Siřejovice
| Siřejovice | |
|---|---|
 Pohled na ves ze západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lovosice |
| Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′42″ s. š., 14°4′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 276 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,16 km²[2] |
| Katastrální území | Siřejovice |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 410 02 |
| Počet domů | 101 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Siřejovice 37 410 02 Lovosice 2 ousirejovice@email.cz |
| Starostka | Lenka Feiklová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Siřejovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565598 |
| Kód části obce | 147834 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Siřejovice (německy Schirschowitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, asi čtyři kilometry jihovýchodně od Lovosic. Žije v ní 276[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 247.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vsi (Scirewici) pochází z roku 1227, kdy se Siřejovice uvádějí ve výčtu držav svatojiřského kláštera v litoměřickém kraji.
V roce 1925 byli do obce Siřejovice repatriování potomci českých exulantů z doby pobělohorské, jednalo se o tři rodiny ze Zelova, tři rodiny z Friedrichova Hradce a jednu rodinu z Volyně.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 363 | 376 | 345 | 373 | 422 | 413 | 515 | 356 | 332 | 318 | 280 | 252 | 276 | 267 |
| Domy | 46 | 53 | 52 | 51 | 58 | 63 | 87 | 91 | 82 | 80 | 84 | 90 | 101 | 94 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Windsor
[editovat | editovat zdroj]Windsor je zřícenina původně větrného mlýna holandského typu[7] postaveného pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století, ale jistě před rokem 1833, kdy je poprvé zmiňován písemně. Mlynářem zde byl v roce 1843 Ignaz Bertoni, který měl v Siřejovicích také dům.[8] Mlýn míval jedno složení a mlelo se zde pro potřeby okolních obcí Siřejovice, Vrbičany a Keblice až do roku 1870, kdy jej poslední mlynář Kunze opustil a prodal průmyslníkům – bratrům Tschinkelovým z Lovosic. Noví majitelé nechali mlýn zrušit a budovu přestavět na novogotický lovecký zámeček v anglickém stylu (odtud pojmenování Windsor). Měl typickou kruhovou středovou část postavenou ze světlé opuky a cihel, jakousi věž s cimbuřím a s 22 okny a dvě symetrická křídla, postavená z cihel. Nedlouho po přestavbě však průmyslníci zbankrotovali a zámeček byl roku 1886 prodán ve veřejné dražbě. Majitelé zámečku se střídali a stavba rychle chátrala. V období první světové války zde přespávali příležitostní zemědělští dělníci. Poslední doložené obydlení se týkalo sklepních prostor kolem roku 1930.[9]
K mlýnu se váže historka z prusko-rakouské války v roce 1866. Zdejší mlynář Kunz byl tehdy udán, že signalizuje přesuny rakouských vojsk Prusům, když nastavuje lopaty mlýna proti větru. Byl uvězněn v Terezíně, dokud pruské vojsko z kraje neodtáhlo a neprokázala se jeho nevina.
Bývalý mlýn stojí východně od obce, na mírné vyvýšenině nad silnicí do Keblic a dálnicí D8. Trojpodlažní věž o výšce 12 m a průměru 8,7 m má 22 zaklenutých okenních otvorů. Ve stylizované podobě, spolu se svatojiřským křížem, je Windsor vyobrazen na znaku a vlajce Siřejovic.
Další pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Bartoloměje poprvé zmiňovaný roku 1384, v nynější podobě z roku 1846
- Socha Odpočívajícího Krista (Ecce homo) z roku 1751. Podstavec je zdoben reliéfem svatého Antonína Paduánského.
- Socha svaté Anny z roku 1746? na podstavci s reliéfem svatého Václava.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Kostel svatého Bartoloměje -
Socha Odpočívajícího Krista -
Reliéf svatého Antonína Paduánského -
Socha svaté Anny -
Reliéf svatého Václava -
Windsor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců: z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 165, 175–178.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 299. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historie mlynářství, Hranická historická knihovna, dostupné online: http://www.historie.hranet.cz/pdf/mlyny-blok.pdf
- ↑ Petr Veselý, Siřejovice, Povětrník, vydáno dne 17. 1. 2006, dostupné online: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006011702 Archivováno 23. 10. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Historie obce Siřejovice, vydáno Obecním úřade Siřejovice dne 3. 1. 2006, dostupné online: http://www.sirejovice.cz/view.php?cisloclanku=2006010302 Archivováno 17. 3. 2012 na Wayback Machine.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Siřejovice na Wikimedia Commons - Siřejovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
