Sergij Stachovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sergij Stachovskij
Сергій Стаховський
Sergij Stachovskij na US Open 2016
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození 6. ledna 1986 (35 let)[1]
Místo narození Kyjev, Sovětský svaz[1]
Bydliště Charkov, Ukrajina[1]
Výška 193 cm[1]
Váha 80 kg[1]
Profesionál od 2003[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 5 500 290 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 172–209
Tituly 4 ATP, 7 challengerů
Nejvyšší umístění 31. místo (27. září 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2011)
French Open 3. kolo (2011)
Wimbledon 3. kolo (2013, 2014)
US Open 3. kolo (2010, 2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 79–99
Tituly 4 ATP, 16 challengerů
Nejvyšší umístění 33. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2009, 2010, 2011)
Wimbledon 3. kolo (2010)
US Open 3. kolo (2010, 2011, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210423a23. dubna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergij Stachovskij (ukrajinsky: Сергій Стаховський, Serhij Stachovs’kyj, * 6. ledna 1986 Kyjev) je ukrajinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové a čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP získal sedm titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2] Premiérovou trofej vyhrál na březnovém PBZ Zagreb Indoors 2008 po finálovém vítězství nad Ivanem Ljubičićem z pozice 209. hráče světa. Stal se tak prvním šampionem v roli šťastného poraženého od Argentince Christiana Miniussiho na São Paolo Open 1991.[3] Ve druhém kole Wimbledonu 2013 pak vyřadil obhájce trofeje Rogera Federera, čímž ukončil jeho rekordní sérii 36 grandslamových čtvrtfinále v řadě.[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2010 na 31. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 33. místě. Trénuje ho Burghard Riehemann. Dříve tuto roli plnili Tibor Toth (2007–2014) a Fabrice Santoro (2014–2016).[5][1]

V ukrajinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2006 kyjevským druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Belgii, v němž prohrál obě dvouhry a se Sergejem Bubkou i čtyřhru. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 32–18 ve dvouhře a 15–12 ve čtyřhře.[6]

Ukrajinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde na úvod mužské dvouhry podlehl Australanu Lleytonu Hewittovi.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1986 v Kyjevě do rodiny profesora urologie Eduarda a univerzitní pedagožky ekonomie Olgy Stachovských. Má dva bratry. Vyjma rodné ukrajinštiny hovoří česky, slovensky, rusky a anglicky. Tenis začal hrát v šesti letech.[5] Od třinácti let žil střídavě na Ukrajině a ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde hrál za tamní klub. Začal také navštěvovat českou školu. V roce 2003 se přibližně na jeden rok přestěhoval do Prostějova, kde nastupoval za TK Agrofert Prostějov. Poté začal žít v Bratislavě, kde využil tenisovou nabídku od Jána Krošláka.[7]

V září 2011 se oženil s Anfisou Bulgakovovou. Do manželství se narodili dcera Tasja (nat. 2014) a syn Nikifor (nar. 2015). V letech 2012–2019 byl členem Hráčské rady ATP.[5]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (4–0 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 4 (4–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. březen 2008 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 7–5, 6–4
Vítěz 2. listopad 2009 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Argentina Horacio Zeballos 2–6, 7–6(10–8), 7–6(9–7)
Vítěz 3. červen 2010 Rosmalen, Nizozemsko tráva Srbsko Janko Tipsarević 6–3, 6–0
Vítěz 4. srpen 2010 New Haven, Spojené státy tvrdý Uzbekistán Denis Istomin 3–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra: 4 (4–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. říjen 2008 Moskva, Rusko tvrdý (h) Itálie Potito Starace Austrálie Stephen Huss
Spojené království Ross Hutchins
7–6(7–4), 2–6, [10–6]
Vítěz 2. červen 2010 Halle, Německo tráva Rusko Michail Južnyj Česko Martin Damm
Slovensko Filip Polášek
4–6, 7–5, [10–7]
Vítěz 3. únor 2011 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Rusko Michail Južnyj Francie Jérémy Chardy
Španělsko Feliciano López
4–6, 6–3, [10–3]
Vítěz 4. červenec 2019 Newport, Spojené státy tráva Španělsko Marcel Granollers Salvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–7(10–12), 6–4, [13–11]

Tituly na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (7 D; 16 Č)

Dvouhra (7 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„srpen“.0101a srpen 2008 Segovia, Španělsko tvrdý Brazílie Thiago Alves 7–5, 7–6(7–4)
2. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„srpen“.0101a srpen 2013 Kazaň, Russia tvrdý Rusko Valerij Rudněv 6–2, 6–3
3. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2014 Binghamton, Spojené státy tvrdý USA Wayne Odesnik 6–4, 7–6(11–9)
4. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2014 Orléans, Francie tvrdý (h) Brazílie Thomaz Bellucci 6–2, 7–5
5. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2016 Soul, Jižní Korea tvrdý Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun 4–6, 6–3, 7–6(9–7)
6. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„srpen“.0101a srpen 2017 Portorož, Slovinsko tvrdý Itálie Matteo Berrettini 6–7(4–7), 7–6(8–6), 6–3
7. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červen 2018 Ilkley, Velká Británie tráva Německo Oscar Otte 6–4, 6–4

Čtyřhra (16 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. srpen 2003 Samarkand, Uzbekistán antuka Slovensko Viktor Bruthans Rusko Pavel Ivanov
Jugoslávie Darko Madjarovski
6–2, 6–4
2. březen 2005 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý Slovensko Michal Mertiňák Česko Lukáš Dlouhý
Česko Jan Vacek
6–7(8–10), 6–2, 6–2
3. červenec 2005 Córdoba, Španělsko tvrdý Bělorusko Vladimir Volčkov Francie Nicolas Mahut
Lucembursko Gilles Müller
7–5, 5–7, 6–1
4. listopad 2005 Praha, Česko koberec Slovensko Filip Polášek Spojené království James Auckland
Nizozemsko Jasper Smit
6–3, 3–6, 7–6(7–5)
5. listopad 2006 Dněpropetrovsk, Ukrajina tvrdý Ukrajina Orest Tereščuk Švýcarsko Marco Chiudinelli
Chorvatsko Lovro Zovko
6–4, 6–0
6. březen 2007 Fes, Maroko antuka Ukrajina Orest Těreščuk Maroko Rabie Chaki
Maroko Mounir El Aarej
6–3, 6–3
7. červenec 2007 Recanati, Itálie tvrdý Itálie Fabio Colangelo Čína Jü Sin-jüan
Čína Ceng Šao-süan
1–6, 7–6(7–3), 10–7
8. květen 2008 Ostrava, Česko antuka Česko Tomáš Zíb Česko Jan Hernych
Slovensko Igor Zelenay
7–6(8–6), 3–6, 14–12
9. září 2008 Orléans, Francie tvrdý Chorvatsko Lovro Zovko Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
Slovensko Igor Zelenay
7–6(9–7), 6–4
10. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2013 Orléans, France (2) tvrdý (h) Ukrajina Illja Marčenko Litva Ričardas Berankis
Chorvatsko Franko Škugor
7–5, 6–3
11. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2014 Bordeaux, Francie antuka Francie Marc Gicquel USA Ryan Harrison
USA Alex Kuznetsov
bez boje
12. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„b“.0101a březen 2015 Irving, Spojené státy tvrdý Švédsko Robert Lindstedt Německo Benjamin Becker
Německo Philipp Petzschner
6–4, 6–4
13. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2016 Ning-po, Čína tvrdý Francie Jonathan Eysseric USA Stefan Kozlov
Japonsko Akira Santillan
6–4, 7–6(7–4)
14. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„kv“.0101a květen 2017 Kar-ši, Uzbekistan tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Německo Kevin Krawietz
Španělsko Adrián Menéndez Maceiras
6–4, 7–6(9–7)
15. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„srpen“.0101a srpen 2017 Segovia, Španělsko tvrdý Španělsko Adrián Menéndez Maceiras Španělsko Roberto Ortega Olmedo
Španělsko David Vega Hernández
4–6, 6–3, [10–7]
16. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2018 Cassis, Francie tvrdý Austrálie Matt Reid Švýcarsko Marc-Andrea Hüsler
Portugalsko Gonçalo Oliveira
6–2, 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1345. 534. 369. 185. 180. 262. 74. 60. 46. 62. 103. 98. 58. 62. 109. 122. 134. 150. 202.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1331. 284. 618. 206. 248. 181. 95. 175. 54. 47. 231. 135. 241. 137. 275. 169. 218. 166. 177.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergiy Stakhovsky na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Sergij Stachovskij na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210423a23. dubna 2021
  2. Sergij Stachovskij na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210423a23. dubna 2021
  3. SOLIC, Nikola. Lucky loser Stakhovsky wins Zagreb Indoor tournament. Reuters [online]. 2008-01-03 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DIRS, Ben. Federer suffers Stakhovsky upset. BBC Sport [online]. 2013-06-26 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  5. a b c Sergiy Stakhovsky | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Sergij Stachovskij na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210423a23. dubna 2021
  7. Ukrajinec Stachovskij tenisově vyrůstal v Česku, nyní pomáhá hráčům, aby se uživili. Tenisový svět [online]. 2017-04-25 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]