Počepice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Počepice
Počepice, rybník Návesník a kostel sv. Jana Křtitele
Počepice, rybník Návesník a kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce PočepiceVlajka obce Počepice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSedlčany
Obec s rozšířenou působnostíSedlčany
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel556 (2023)[1]
Rozloha13,20 km²[2]
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ262 55
Počet domů234 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduPočepice 60
262 55 Petrovice
obec.pocepice@pocepice.cz
StarostkaIng. Hana Kolínová
Oficiální web: www.pocepice.cz
Počepice
Počepice
Další údaje
Kód obce541087
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počepice jsou obec ve Středočeském kraji v jihovýchodní části okresu Příbram. Leží v údolí Počepického potoka pod Počepickou horou (539 m) při silnici SedlčanyPetrovice, 9 km jižně od Sedlčan a 36 km jihovýchodně od Příbrami. Žije zde 556[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219, je ale pravděpodobné, že obec vznikla už někdy v 11. století. Název obce plyne ze slova čáp, protože místní vladykové měli ve svém znaku čápa.

Kolem roku 1300 byl vystavěn tehdy gotický kostel sv. Jana Křtitele, který byl v roce 1790 přestavěn v barokním slohu. Je to jednolodní stavba s nízkým presbytářem a sakristií na severní straně. Jejím typickým znakem je mohutná hranolová věž s cibulovitou bání. V kostele jistou dobu jako farář kázal spisovatel Jan Křtitel Roškot. Druhou nejvýznamnější památkou je patrová barokní fara z roku 1773. Při cestě na Vysoký Chlumec stojí barokní sochy sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Podle Národního památkového ústavu jde o sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa.[4] Od kostela vede křížová cesta z let 1861–1878, která byla obnovená v roce 2001.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Počepice se skládá z pěti částí na čtyřech katastrálních územích:

  • Počepice (i název k. ú.)
  • Oukřtalov (leží v k. ú. Počepice)
  • Rovina (i název k. ú.)
  • Skuhrov (k. ú. Skuhrov u Počepic)
  • Vitín (k. ú. Vitín u Počepic)

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby 2006 v obci Počepice
Strana Počet hlasů Procent
ČSSD 69 26,33
ODS 63 24,04
KDU-ČSL 46 17,55
KSČM 38 14,50
SZ 17 6,48

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rok 1869 1900 1930 1970 1991 2006
Počet obyvatel 1421 1142 940 657 480 503

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Pohled na obec Počepice od jihu, v pozadí Vysoký Chlumec
Barokní fara v Počepicích

V obci Počepice (přísl. Oukřtalov, Skuhrov, Vitín, 740 obyvatel, poštovna, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, 2 sbory dobrovolných hasičů, Společenstvo různých živností) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 holiči, 3 hostince, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pekař, pokrývač, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Počepice, Spořitelní a záložní spolek pro Počepice, Vys. Chlumce a Habří, švadlena, 3 trafiky, 3 truhláři.

Po roce 1989 vzniklo v obci větší množství nových podnikatelských subjektů (např. Výroba medového pečiva (perníků), různé menší zednické a stavebnické firmy nebo taneční škola). V současnosti v obci působí 3 spolky (Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol a Myslivecký spolek). V obci i jejích osadách je relativně živý společenský život. V Počepicích působí pošta, mateřská a základní škola (už pouze 1. stupeň) a obecní knihovna s přístupem k internetu. Nedaleko kostela stále funguje historický hostinec U čápa, navštěvovaný spíše místními obyvateli, na severním okraji obce při hlavní silnici vznikla nová „Počepická hospůdka“, která funguje i jako prodejna potravin a celotýdenním rozsahem provozu a doplňkovým vybavením včetně dětského hřiště se zaměřuje na turisty i na obyvatele okolních obcí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Obcí prochází silnice II/105 Sedlčany – Vysoký Chlumec – Petrovice – Milevsko.

Veřejná doprava 2012

Zastavuje zde několik autobusových linek, které zajišťují spojení zejména do Sedlčan, přirozeného spádového centra oblasti. Na návsi v Počepicích (zastávka „Počepice“) zastavují pouze autobusové linky v relaci PrahaMilevsko a víkendový spoje dopravce, které jezdí z pražského terminálu Na Knížecí přes Štěchovice.

Lokální dopravu v pracovních dnech zajišťuje ještě autobusová linka SedlčanyPetrovice, která nejede přes náves, ale jen přes okraj vsi a staví u hřiště, přes Rovinu a Veselíčko jezdí kromě ní ještě linka Sedlčany – Sedlec-Prčice. Od 14. června 2009 byly zdejší místní i dálkové linky zahrnuty do Středočeské integrované dopravy.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Území Petrovicka protínají cyklotrasy č. 8139 Vápenice – Rovina – Nechvalice – Obděnice – Petrovice a č. 8144 Veselíčko – Počepice – Skoupý.
  • Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany – Vysoký Chlumec – Počepice – Petrovice – Milevsko žlutá turistická značka Smrčí – Bláhova Lhota – Počepice – Skuhrov Nové Dvory.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst se vztahuje k pískovcovým sochám u silnice z Počepic na Vysoký Chlumec. Sochy Jana Nepomuckého a svatého Vojtěcha byly zhotoveny jako projev díků a vděčnosti. V dřívějších dobách byl v těchto končinách močál, kde strašila nebezpečná světélka. V mlze zabloudil a sjel z cesty pán na koni. Dostal se až do těchto míst. Bloudil a nechal koně jít volně, řídil se jeho instinktem. Kůň se nenadále splašil a polekal se, když z bažin vzlétl pták. Jezdec spadl a brodil se dál sám, bez koně, aniž by tušil, zda jde správným směrem. Vydal se tam, kde se mu zdálo, že vidí světlo. Ale to po chvíli zmizelo a zase se objevilo jinde. Z posledních sil začal volat o pomoc. Náhle uslyšel lidský hlas. Zanedlouho ho našel myslivec, který jej vyvedl a nechal u sebe přenocovat. Pán se mu odměnil a jako poděkování za záchranu svého života, nechal postavit tyto sochy.[11]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  5. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1062. (česky a německy)
  11. BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 80. 
  12. Farářův konec | FILM EUROPE. www.filmeurope.sk [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  13. SKYLINK. Vesnické evangelium. Magazín Skylink TV [online]. 2022-06-19 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  14. ŠKVORECKÝ, Josef. Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu. Praha: Horizont, 1991, ISBN 80-7012-055-X, s. 160

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]