Politické strany v Česku
Politické strany v Česku jsou součástí vícestranického systému zavedeného v Česku. V kontextu českého práva od roku 1991 jsou politické strany a politická hnutí subjekty s totožným účelem, rozdíl je pouze v obecném označení.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V českých zemích vznikla první politická strana, Národní strana, v polovině 19. století v době Rakouského císařství. V průběhu desetiletí postupně vznikaly další subjekty, velký rozmach stranictví nastal po vzniku Československa v roce 1918 v době první republiky. Po druhé světové válce v roce 1945 byly obnoveny jen některé strany, přičemž po převratu v únoru 1948 mohlo vedle vládnoucí komunistické státostrany existovat pouze několik málo povolených satelitních stran.
Po sametové revoluci v roce 1989 a obnově demokratického zřízení nastalo období masivního nárůstu počtu politických stran. Československý parlament přijal v lednu 1990 provizorní zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách, který upravoval základní podmínky vzniku, registrace, fungování a zániku politických stran, do kterých se mohou sdružovat občané. Vedle nich mohla podle tohoto zákona vznikat politická hnutí, do kterých se mohly seskupovat jak občané, tak i společenské organizace a politické strany. Ministerstvem registrované politické strany a politická hnutí byly právnickými osobami. Zákon zároveň určil, že za politické strany již vzniklé se považují Československá strana lidová, Československá strana socialistická, Demokratická strana, Komunistická strana Československa a Strana svobody, a za již vzniklá politická hnutí Občanské fórum a Veřejnost proti násilí.[1]
Definitivní a podrobnou právní úpravu ohledně politických stran přinesl zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, přijatý československým parlamentem v říjnu 1991 a v novelizované verzi platný v Česku dosud. Podle tohoto zákona není v českém právu rozdíl mezi politickými stranami a politickými hnutími. Rozdíl je pouze v obecném označení, které si každý politický subjekt vybírá, jinak jde o subjekty s totožným účelem, právy a povinnostmi (jedná se o sdružení občanů v podobě právnických osob, které slouží k jejich účasti na politickém životě společnosti).[2]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Ke vzniku politické strany nebo politického hnutí je podle zákona potřeba nejméně tříčlenného přípravného výboru, petice s alespoň 1 000 podpisy občanů, stanovy a registrace u Ministerstva vnitra. Proti neregistraci se lze bránit ve správním soudnictví.
Seznam politických stran a politických hnutí
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MALÍŘ, Jiří; MAREK, Pavel, a kol. Politické strany : vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861–2004. Brno: Doplněk, 2005. 2 svazky (1826 s.). ISBN 80-7239-180-1.
