Urza

Martin Urza
Člen výboru Nevolte Urza.cz.
Úřadující
Ve funkci od: 20. července 2021
Předchůdce	subjekt vznikl
Stranická příslušnost
Členství	Nevolte Urza.cz. (od 2021)
Rodné jméno	Martin Brejcha
Narození	4. června 1987 (39 let) Plzeň Československo Československo
Občanství	Česko
Choť	Jana Urzová (před 2018) Tereza Urzová (2018–2023)
Partner(ka)	Gabriela Ježková, Jitka Nyklová
Sídlo	Praha Praha 5
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	programátor, youtuber a učitel
Webová stránka	www.urza.cz
Commons	Martin Urza
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urza (vlastním jménem Martin Urza, * 4. června 1987 Plzeň) je český anarchokapitalista, anarchoagorista, youtuber, publicista, učitel, programátor a bývalý podnikatel. Patří k představitelům a popularizátorům české libertariánské a anarchokapitalistické scény. V roce 2021 založil s Terezou Urzovou politickou stranu Nevolte Urza.cz.

Život

Narodil se jako Martin Brejcha, přezdívku Urza si zvolil podle postavy z karetní hry Magic, později ji používal jako pseudonym v online světě, až jej přejal jako oficiální příjmení, fakticky mononym. V jednom z rozhovorů Urza uvedl, že jeho babička byla herečka, původně komunistka, která však po vpádu vojsk Varšavské smlouvy otevřeně kritizovala komunistický režim a část jeho rodiny proto měla být vystavena systémové perzekuci od státu. O politiku se aktivně zajímal od jedenácti let (od 8. kongresu ODS), kdy zastával pravicově-konzervativní politické postoje. Jeho názory se v dalších letech postupně posouvaly k libertariánství, zejména pod vlivem debat, které vedl s komunitou kolem blogu DFENS-CZ. Než dosáhl dvaceti let, zastával minarchistické názory,^{[chybí zdroj]} které obhajoval v článcích a diskuzních platformách, později zejména na stránkách Mises.cz, které spoluzaložil pro český spolek Ludwig von Mises Institut.

Vyrůstal v Plzni, odmaturoval na Gymnáziu na Mikulášském náměstí, v roce 2009 absolvoval bakalářské studium informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V té době již oficiálně přijal jméno Urza a byl poprvé ženatý. Během vysokoškolského studia vystřídal několik různých brigád, pracoval jako programátor, podnikal v oblasti vývoje softwaru, a současně učil informatiku na soukromém gymnáziu. Postupně se na vysoké škole začal více věnovat společenskovědním předmětům, především ekonomii a pedagogice,^{[chybí zdroj]} navazující magisterské studium informatiky nedokončil.

Prostřednictvím bývalých spolužáků z gymnázia, kteří na vysoké škole studovali ekonomii, se seznámil s myšlenkami rakouské ekonomické školy a anarchokapitalismu (zkráceně ankap), které Urza zpočátku ostře odmítal. Anarchokapitalistou se stal až poté, co půlroku pracoval na článku, ve kterém se snažil tuto ideologii vyvrátit. V průběhu práce si však uvědomil, že anarchokapitalismus nedokáže poctivou argumentací rozporovat a proto změnil své přesvědčení.

Urza byl podporovatelem strany Svobodných, s jejímiž zakladateli sdílel libertariánské hodnoty a jednou jako záskok a nestraník prezentoval program strany v předvolební debatě. Poté, co Svobodní získali poslanecký mandát ve volbách do Europarlamentu 2014, začal veřejně kritizovat předsedu Petra Macha ohledně jeho zapojení do evropských výborů, které měl Mach před volbami odmítat, dále kritizoval posun strany k pragmatismu od původní hodnot, jakožto i nakládání s prostředky státní podpory, kterou strana získala v rámci volebního úspěchu. Tyto a další zkušenosti vedly Urzu k názoru, že stát z principu není možné změnit k lepšímu zevnitř, protože čím větší moc politikům přináší, tím více je korumpuje.

Od roku 2016 začal spolu s druhou manželkou Terezou Urzovou prezentovat své názory kromě článků i prostřednictvím veřejných přednášek a debat na YouTube v Kanálu Svobodného přístavu. Tak vznikl v období od listopadu 2016 do března 2018 i cyklus 19 přednášek o anarchokapitalismu v Paralelní polis, který položil základy Urzovy komunity diváků a příznivců. V roce 2018 publikoval první českou knihu o anarchokapitalismu, jejíž vydání bylo financováno jednou z nejúspěšnějších českých crowdfundingových kampaní. Urza se dozvěděl o bitcoinu a nakoupil jej ještě v dobách před strmým nárůstem jeho ceny, motivací bylo podpořit anarchistický podtext decentralizované měny, od té doby patří k propagátorům blockchain technologií. Od roku 2020 každoročně pořádá konferenci věnovanou různým libertariánským tématům. V roce 2021 začal k propagaci svých myšlenek využívat také kandidaturu ve volbách jako lídr politické strany Nevolte Urza.cz. Založil i separátní YouTube kanál Zrzka a Matfyzák, kde se věnuje seberozvojovým tématům jako vztahy, emoce, víra nebo meditace. S růstem komunity kolem Svobodného přístavu se Urza postupně přestal živit jako programátor a stal se profesionálním influencerem.^{[chybí zdroj]}

V létě 2021 utrpěl zlomeninu pětadvaceti kostí včetně páteře při paraglidingu a několik měsíců zůstal zcela upoutaný na lůžku, následně invalidním vozíku, pak chodil o berlích a od té doby kulhá.

V roce 2022 se stal učitelem na soukromé sebeřízené škole Ježek bez klece v Brně. V roce 2023 se rozvedl s Terezou Urzovou, která posléze přestala působit i na kanálu Svobodném přístavu, jedním z důvodů byl vývoj Urzovova zaměření, které se od ekonomických a společenských témat posunulo více směrem k seberozvoji a hledání osobní svobody. Stejný posun byl kritizován dalšími lidmi z jeho blízkého okolí i částí komunity jeho podporovatelů, v důsledku čehož Urza přišel o několik významných sponzorů. Spolu s novou partnerkou a zakladatelkou Ježka bez klece Gabrielou Ježkovou začal pořádat besedy o sebeřízeném vzdělávání v ČR i na Slovensku. V roce 2025 zahájil iniciativu #ne_poslušnosti, v níž poukazuje na problematiku tzv. zločinů bez oběti a nebezpečí, jaké představuje nekritická poslušnost, která je ze strany států prosazována.

Názory

Hlavními tématy, na která se Urza zaměřuje, jsou svoboda, anarchismus, spontánní řád, vzdělávání, princip neagrese (zkráceně NAP) a s ním související konzistentní systém negativních práv založených na vlastnickém právu a posuzování fungování státu z etického pohledu. Jeho ústředním tématem je svobodné sebeřízené vzdělávání, které úzce spojuje s mírou svobody ve společnosti. Tradiční státní vzdělávací systém vnímá jako prostředek indoktrinace dětí státní propagandou. Za klíčový krok směrem k anarchokapitalistické společnosti považuje odluku školství od státu a možnost svobodného vzdělávání, působí od roku 2016 v iniciativě Svoboda učení, která svobodné vzdělávání propaguje. Odmítá nastolení anarchokapitalismu náhlými reformami nebo revolucí. Za přechodný způsob dopracování se ke svobodné společnosti pokládá postupnou, několik generací trvající deregulaci a privatizaci jednotlivých funkcí státu až po jeho úplnou demonopolizaci, resp. zánik. Nevěří však, že tohoto cíle lze dosáhnout politickou cestou, jediný schůdný způsob vidí ve vytváření dobrovolných a nenásilných struktur nezávislých na státu (anarchoagorismu).

Své názory zakládá na učení rakouské ekonomické školy. Vychází z axiomaticko-deduktivní metody, která pokládá za validní závěry odvozené dedukcí. Za základní etický princip anarchokapitalismu pokládá princip neagrese a z něj vyplývající vlastnictví a sebevlastnictví (vlastnictví svého těla). Soukromý majetek podle něj vzniká spojením lidské práce a přírodních zdrojů, které byly původně prvotně přivlastněné (tzv. homestead principle). Princip neagrese pokládá za přirozené právo. Stát definuje jako monopol na (útočné) násilí. Jeho názory ovlivnili zejména Ludwig von Mises, Murray Rothbard, Hans-Hermann Hoppe, Friedrich August von Hayek a Samuel Edward Konkin III.

Kontroverze

Urza je kritikem většinových hlasování (hlasování rozhodovaných bez konsenzu všech voličů), které podle jeho názoru selhávají v ochraně práv jednotlivců. Často také poukazuje na zcela zanedbatelnou váhu, jakou má jeden hlas na celkový výsledek voleb. Proto i demokracii vnímá jako nadvládu ad hoc většiny nad menšinou, a protože nejúspěšnější výherní strategií voleb je populismus, má demokracie v dlouhodobé perspektivě směřovat k socialismu a centralizaci, v konečném důsledku pak totalitarismu, které přivedou společnost do chudoby a nesvobody. Pro řadu lidé je také těžko přijatelná polyamorie, kterou Urza se svými přítelkyněmi praktikuje. A některé z názorů, které Urza zastává, jsou radikální a kontroverzní i pro většinu libertariánů nebo anarchistů, například dobrovolné vstoupení do otroctví.

Kritika

Urzovy radikální postoje jsou kritizovány jak z pravého, tak z levého politického spektra. Kritici často poukazují na ignorování ekonomické moci a jejích donucovacích vlivů, stejně jako možných negativních dopadů na člověka, společnost a přírodu.

Knihu Anarchokapitalismus: Stát je špatný sluha, ale zlý pán (2018) ve své recenzi kritizoval novinář Michal Kašpárek. Urzu kritizoval za naivitu a anarchokapitalismus by podle něj přinesl nové problémy, kterým se kniha dostatečně nevěnuje. Jednou ze zmíněných otázek, kterou se Urza podle Michala Kašpárka ve své knize dostatečně nezabývá, je pomoc těm, kteří o ni nemohou požádat, nebo zabránění tyranii bohatých nad nemajetnými. Dále poukazuje na to, že anarchokapitalismus by prý přinesl mnoho byrokratických problémů. Například tím, že by ulice byly v soukromém vlastnictví a chůze po chodnících by se stala byrokraticky náročnou záležitostí, protože ulice by byly chodcům přístupné pouze na základě smlouvy. Urza na jeho recenzi zareagoval, navrhl tržní řešení zmiňovaných problémů a vyzval Michala Kašpárka k veřejné diskusi na záznam, což dotyčný odmítl.

Politika

V roce 2021 Urza založil s Terezou Urzovou politickou stranu se zkratkou Nevolte Urza.cz. a s plným názvem: „Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou — najdete ji na webu www.urza.cz.“ Cílem strany není získat podíl na moci ve státních strukturách, ale poukázat na zanedbatelný vliv, jaký má jeden jednotlivý volič na výsledek voleb, a propagovat myšlenky anarchokapitalismu.

Strana odmítá přijmout jakoukoliv politickou funkci a zavazuje se, že v případě zvolení složí každý takto získaný mandát. Podle zákona, odmítnou-li mandát postupně všichni náhradníci strany, zůstane tento mandát uprázdněný až do konce volebního období. Strana to odůvodňuje tím, že každý, kdo se snaží prosazovat své myšlenky prostřednictvím státu je odsouzený omezovat svobodu druhých.

Nevolte Urza.cz poprvé kandidovala ve sněmovních volbách v roce 2021. Ve sněmovních volbách v roce 2025 byl Urza lídrem kandidátní listiny a zároveň jediným kandidátem strany v Praze. Strana navzdory svému apelu získala 282 hlasů, a ve volbách skončila poslední.

Dílo

• URZA, Martin. Anarchokapitalismus: Stát je špatný sluha, ale zlý pán. 1. vyd. Praha: Tereza Sladkovská, 2018. 242 s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-1648-8. 

Odkazy

Externí odkazy

• Osobní stránky

Autoritní data	NKC: ola2018988542 VIAF: 27152501154910682483

Portály: Lidé