Princip neagrese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Non-aggression principle (NAP), česky princip neagrese (někdy též axiom neagrese), je morální postoj, který agresi prohlašuje za nelegitimní, už z její podstaty.[1] Agresi definuje jako iniciaci nebo hrozbu násilí proti osobě nebo legitimně vlastněnému majetku druhých. Konkrétně, jakékoli nevyžádané jednání, které fyzicky ovlivňuje cizí majetek nebo osobu (bez ohledu na to, zda jde o jednání pro vlastníka negativní, pozitivní, či neutrální), je agresivní, pokud je proti vlastníkově svobodné vůli, a narušuje-li jeho právo rozhodovat za sebe a princip sebe-vlastnictví.

Stoupenci NAP z toho odvozují nemorálnost krádeže, vandalismu, útoku a podvodu.[1] Na rozdíl od principu nenásilí zastávaného pacifisty, princip neagrese nebrání využití násilí v sebeobraně, nebo obraně ostatních. Jeho stoupenci argumentují, že NAP odporuje politice zákonů trestajících zločiny bez oběti, vynucování daní a branné povinnosti. NAP je základem většiny současných libertariánských filosofií.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PAVELKA, Kryštof. Anarchokapitalismus po česku: bestie zvaná stát. Týdeník Echo. 2017-04-21, s. 21. ISSN 2336-4971.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]