Podražec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Podražec

podražec velkokvětý (synonymum podražec velkolistý) (Aristolochia macrophylla synonymum Aristolochia durior)
podražec velkokvětý (synonymum podražec velkolistý) (Aristolochia macrophylla synonymum Aristolochia durior)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: pepřotvaré (Piperales)
Čeleď: podražcovité (Aristolochiaceae)
Rod: podražec (Aristolochia)
L.

Podražec (Aristolochia) je velký rod rostlin s více než 500 druhy, náležící do čeledě podražcovité (Aristolochiaceae). Rostliny tohoto rodu jsou široce rozšířené a vyskytují se v nejrůznějších klimatických podmínkách. Některým druhům, jako např. A. utriformis a A. westlandii , hrozí vyhynutí. V ČR je původní podražec křovištní (Aristolochia clematitis), nepříjemný jedovatý plevel.[1] , který je jediným zdrojem potravy larev vzácného motýla druhu pestrokřídlec podražcový u nás.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Hocquartia Dum.
  • Isotrema Raf.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)

Podražec je rod stálezelených listnatých dřevin, lián a trvalek. Jednoduché listy jsou střídavé a srdčité, celokrajné. Nemá palisty.

Květy vyrůstají v úžlabí listu. Jsou jednotlivé, výrazné, dýmkovitého tvaru, končící jazykovitým, pestrobarevným lalokem.

Květiny mají specializovaný mechanismus opylování. Vůně rostliny je silná a intenzivně přitahuje hmyz. Vnitřní část okvětí trubice je pokryta chlupy, jako mucholapky. Teprve až je pyl zralý a popráší hmyz, chloupky zvadnou a dovolí hmyzu odletět.

Plod je podlouhlá pukající tobolka s mnoha semeny.

Jedovatost a medicinální použití[editovat | editovat zdroj]

kyselina aristolochová, hlavní toxin v podražci

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis) ] byl považován za léčivku, používali ho staří Egypťané, Řekové a Římané, a byl užíván až do raného novověku. Také hraje menší roli v tradiční čínské medicíně. Obsažená toxická kyselina aristolochová, je pro člověka smrtelně jedovatá, rostlina obsahuje karcinogenní a genotoxické látky[2].

Zdá se, že znečištění obilí rostlinou podražec křovištní je příčinou tzv. balkánské nefropatie, těžkého onemocnění ledvin vyskytující se v jihovýchodní části Evropy .[3]

Pro tvar květu, připomínající ženské rodidla, byla používána při rekonvalescenci po porodu.[4] Následkem byly poruchy funkce ledvin, křeče a smrt rodiček, případně dětí.

Používá se hlavně zevně a to v homeopatii na ošetřování proleženin a bércových vředů.

Jiné použití[editovat | editovat zdroj]

Ozdobné druhy podražce (Aristlochia ringens)
Housenky motýla Trogonoptera brookiana se živí podražcem Aristolochia foveolata

Některé druhy jsou používány jako okrasná rostlina. Jejich velké listy a schopnost popnout velké plochy (na treláži) do velké výšky jsou ceněné.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Daří se jim v polostínu v jílovitohlinité zemině, nemá příliš rád výsluní a sucho. Dobře snáší exhalace. Chorobami a škůdci netrpí, ale v suchém prostředí je mohou napadat svilušky. Nejlépe se uplatní ve větších prostorách (působí mohutně). Množí se výsevem pod sklem (semenáčky dlouho rostou), roubováním na vlastní kořeny (velice rychle rostou), nebo hřížením.[5]

Mnoho druhů podražce je potravou larev hmyzu : Choreutidae

Papilionidae

Nymphalidae

Vybrané druhy[editovat | editovat zdroj]

podražec plstnatý (Aristolochia tomentosa) okrasná rostlina v ČR

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aristolochia na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (česky)botany.cz
  2. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6219 - Rakovinu na Formose mají na svědomí léčivky
  3. Grollman, Arthur P.; Shibutani, Shinya; Moriya, Masaaki; Miller, Frederick; Wu, Lin; Moll, Ute; Suzuki, Naomi; Fernandes, Andrea; Rosenquist, Thomas; Medverec, Zvonimir; Jakovina, Krunoslav; Brdar, Branko; Slade, Neda; Turesky; Robert J.; Goodenough, Angela K.; Rieger, Robert; Vukelić, Mato & Jelaković, Bojan. (2007): kyselina aristolochová a etiologie endemické (Balkánské) nefropatie. PNAS 104(20): 12129-12134. PMID 17620607 PDf fulltext Supporting information
  4. (anglicky) Jak tvar květu způsobí smrt ženy?(How did the shape of a flower cause the death of women?). Version of 2002-JAN-10. Retrieved 2007-NOV-12.
  5. (česky)HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu