Přeskočit na obsah

Okres Praha-východ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okres Praha-východ
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Praha
KrajStředočeský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0209
ISO 3166-2CZ-209
SPZ (1960–2001)PH, PY
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha754,91 km²
Počet obyvatel202 067 (2024)[1]
Hustota zalidnění267,7 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ7
Počet obcí110
z toho 8 měst
a 4 městyse
Okres Praha-východ na mapě
Další údaje
Kód okresu3209
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Praha-východ je okres ve Středočeském kraji. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu byla Praha, která ovšem nikdy nebyla jeho součástí. Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany.

Území okresu obepíná z východu a severu hlavní město Prahu a navazuje tak na okres Praha-západ, jinak jsou jeho sousedy další okresy Středočeského kraje. Na severu hraničí s okresy Mělník a Mladá Boleslav, na východě s okresy Nymburk, Kolín a Kutná Hora a na jihu je jeho sousedem okres Benešov.

Charakteristika okresu

[editovat | editovat zdroj]

Okres je v rámci kraje nejlidnatější. Jeho rozloha činí 755 km² a z toho k roku 2019 tvoří 63,2 % zemědělská půda a 22,5 % lesy.[2] Spolu s okresem Praha-západ mají výjimečné postavení, zcela obklopují českou metropoli a tvoří tak nejbližší zázemí pro pražskou aglomeraci. Obyvatelé okresu často dojíždějí do Prahy kvůli zaměstnání a zde naopak v rámci procesu tzv. suburbanizace probíhá masivní výstavba zejména rodinných domů pro ekonomicky silné obyvatelstvo hlavního města.[2]

Největšími městy okresu jsou Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (20 tisíc obyvatel), Říčany (17 tisíc obyvatel) a Čelákovice (12 tisíc obyvatel). Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany mají postavení obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody se dále člení na sedm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Odolena Voda a Úvaly, resp. Říčany, Kamenice a Kostelec nad Černými lesy).

Zemědělství zde není příliš významné, z oblasti průmyslu má tradici hutnictví barevných kovů, dále strojírenství, potravinářství a zpracování dřeva. Je zde také umístěno několik vědecko-výzkumných pracovišť.[2] Okresem prochází silnice směřující do Prahy ze severu, východu a částečně z jihu. Jde o dálnice D0, D1, D8, D10 a D11 a silnice I. třídy I/2, I/3, I/9 a I/12. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/101, II/107, II/108, II/113, II/243, II/244, II/245, II/331, II/335, II/508, II/522, II/603, II/608, II/610 a II/611.

Povrch okresu má na severu v okolí Labe nížinný charakter, na jihu se již projevuje členitost Středočeské pahorkatiny. Nejvyšším bodem je vrch Pecný (545 m n. m.). Nachází se zde dvě národní přírodní rezervace, lesnaté Voděradské bučiny a Větrušické rokle na pravém břehu Vltavy. Dalšími vodními toky jsou kupř. Botič, Rokytka a Výmola. Z kulturních památek jsou významnými např. staroboleslavský kostel sv. Václava, brandýský zámek, zřícenina hradu Jenštejna nebo zámky Jirny, Měšice, Panenské Břežany a Štiřín. Důležitou archeologickou lokalitou je Zlatý kopec u Přezletic.[2]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[3]
1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
104 479 102 934 104 796 101 923 105 541 157 146 197 477

Seznam obcí a jejich částí

[editovat | editovat zdroj]
Obce okresu Praha-východ, stav od roku 2007
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Praha-východ.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Babice • Bašť • Borek • Bořanovice (Pakoměřice) • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Brandýs nad Labem • Popovice • Stará Boleslav) • Brázdim (Nový Brázdim • Starý Brázdim • Veliký Brázdim) • Březí • Čelákovice (Císařská Kuchyně • Sedlčánky • Záluží) • Černé Voděrady • Čestlice • Dobročovice • Dobřejovice • Doubek • Dřevčice • Dřísy • Herink • Hlavenec • Horoušany (Horoušánky) • Hovorčovice • Hrusice • Husinec (Řež) • Jenštejn (Dehtáry) • Jevany • Jirny (Nové Jirny) • Kaliště (Lensedly • Poddubí) • Kamenice (Ládeves • Ládví • Nová Hospoda • Olešovice • Skuheř • Struhařov • Štiřín • Těptín • Všedobrovice) • Káraný • Klecany (Drasty • Klecánky • Zdibsko) • Klíčany • Klokočná • Konětopy • Konojedy (Klíče) • Kostelec nad Černými lesy (Svatbín) • Kostelec u Křížků • Kostelní Hlavno • Kozojedy • Křenek • Křenice • Křížkový Újezdec (Čenětice) • Kunice (Dolní Lomnice • Horní Lomnice • Vidovice • Všešímy) • Květnice • Lázně Toušeň • Lhota • Líbeznice • Louňovice • Máslovice • Měšice • Mirošovice • Mnichovice (Božkov • Myšlín) • Modletice • Mochov • Mratín • Mukařov (Srbín • Žernovka) • Nehvizdy (Nehvízdky) • Nová Ves • Nový Vestec • Nučice • Nupaky • Odolena Voda (Dolínek) • Oleška (Brník • Bulánka • Králka • Krymlov) • Ondřejov (Třemblat • Turkovice) • Oplany • Panenské Břežany • Pětihosty • Petříkov (Radimovice) • Podolanka • Polerady • Popovičky (Chomutovice • Nebřenice) • Prusice • Předboj • Přezletice • Radějovice (Olešky) • Radonice • Říčany (Jažlovice • Kuří • Pacov • Radošovice • Strašín • Voděrádky) • Sedlec • Senohraby • Sibřina (Stupice) • Sluhy • Sluštice • Strančice (Kašovice • Otice • Předboř • Sklenka • Strančice • Svojšovice • Všechromy) • Struhařov • Stříbrná Skalice (Hradec • Hradové Střimelice • Kostelní Střimelice) • Sudovo Hlavno • Sulice (Hlubočinka • Nechánice • Želivec) • Svémyslice • Světice • Svojetice • Šestajovice • Škvorec (Třebohostice) • Štíhlice • Tehov • Tehovec • Úvaly • Veleň (Mírovice) • Veliká Ves • Velké Popovice (Brtnice • Dub • Dubiny • Klenové • Krámský • Křivá Ves • Lojovice • Mokřany • Řepčice) • Větrušice • Vlkančice (Pyskočely) • Vodochody (Hoštice) • Všestary (Menčice) • Vyšehořovice (Kozovazy) • Výžerky • Vyžlovka • Zápy • Záryby (Martinov) • Zdiby (Brnky • Přemyšlení • Veltěž) • Zeleneč (Mstětice) • Zlatá • Zlonín • Zvánovice

Změna hranice okresu

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1995 byla v okrese také obec Pyšely, která přešla od roku 1996 k okresu Benešov.[4]

Do 31. prosince 2006 byly v okrese Praha-východ také obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín, které byly od 1. ledna 2007 převedeny do okresu Mělník, a Řehenice, které byly převedeny do okresu Benešov.[5]

K okresu Praha-východ byly od 1. ledna 2007 připojeny obce:[5]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. a b c d Charakteristika okresu Praha-východ [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. 
  4. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
  5. a b Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]