Přeskočit na obsah

Měcholupy (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Měcholupy
sladovna v Měcholupech
sladovna v Měcholupech
Znak městyse MěcholupyVlajka městyse Měcholupy
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel991 (2024)[1]
Rozloha29,16 km²[2]
Nadmořská výška253 m n. m.
PSČ439 31
Počet domů377 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městyseMěcholupy 12
439 31 Měcholupy
obecniurad@mecholupy-sc.cz
StarostkaIng. Doris Černíková, DiS.
Oficiální web: www.mecholupy-sc.cz
Měcholupy na mapě
Měcholupy
Měcholupy
Další údaje
Kód obce566454
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měcholupy (německy Michelob) jsou městys v okrese LounyÚsteckém kraji. Žije zde 991[1] obyvatel.

Historie osídlení Měcholup sahá až do doby kamenné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295.

V roce 1924 zde podle Stručného popisu politického okresu Žateckého žilo 1026 obyvatel, z toho 177 Čechů (17 %). Materiál dále zmiňuje přítomnost ústřední kanceláře Dreherova panství, jemuž patřil místní pivovar a zámek, v němž byla umístěna čtyřtřídní česká obecná škola. Obec byla jako mnoho dalších také stižena povodní v roce 1872, při níž zahynulo 5 místních obyvatel.

Od 15. února 2017 byl Měcholupům navrácen status městyse.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vesnicí protéká řeka Blšanka. Jihozápadně od centra vesnice se nad jejím pravým břehem nachází návrší Jankův a Mlýnský vrch. Spolu s Chlumem u Holedče jsou to jediná místa v přírodním parku Džbán, kde se vyskytují třetihorní sopečné horniny zastoupené nefelinickými a nefelinicko-analcimickými bazanity.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1026 obyvatel (z toho 482 mužů), z nichž bylo 177 Čechoslováků, 817 Němců a 32 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale 21 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, deset k církvi československé, osmnáct bylo židů a 21 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo městečko 1061 obyvatel: 296 Čechoslováků, 749 Němců a šestnáct cizinců. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, šest příslušníků církve československé, třináct židů a 41 lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části mezi lety 1869 a 2011[8][9]
Obec Měcholupy
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 216 2 406 2 412 2 600 2 627 2 404 2 509 1 243 1 283 1 178 1 141 945 1 045 918
Místní část Měcholupy
Obyvatelé 966 1 029 1 066 1 164 1 172 1 026 1 061 585 526 492 541 481 504 469
Domy 84 92 93 114 127 130 149 157 135 121 124 134 145 151
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Milošice.

Židovská komunita

[editovat | editovat zdroj]

Počátek židovského osídlení Měcholup se datuje ke konci 16. století a následně kontinuálně pokračuje až do druhé světové války. Svého vrcholu dosáhlo v polovině 19. století, kdy v obci žilo 121 židů. Židovské domy byly rozptýleny v křesťanské zástavbě, většina z nich se nacházela při hlavní silnici vedoucí z náměstí na Železnou a většina se v různých přestavbách dochovala do dnes. V obci postupně stávaly dvě synagogy, které se rovněž dochovaly. Stará synagoga neznámého stáří je dnes využívána jako stodola a nová synagoga z poloviny 19. století se dochovala v přestavbě jako rodinný dům s výrazným profilovým štítem. V obci je možné naleznout i židovský hřbitov z roku 1857, který byl zdevastován během války. Dochovalo se na třicet náhrobků a hřbitov je neudržovaný a opuštěný.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Měcholupech (okres Louny).
  • Měcholupský zámek nechal ze starší tvrze přestavět Karel z Paaru na konci sedmnáctého století. Dochovaná podoba pochází z přestavby na konci devatenáctého století, kdy byla zbourána věž a přistavěno druhé patro.[11]
  • Kostel svatého Vavřince, po roce 1980 zbořen
  • Boží muka – při cestě ke Lhotě
  • Fara, postavená v roce 1771 podle projektu žateckého architekta Johanna Paula Loschyho,[12] byla zbořena v říjnu 1987.[13]
  • Sladovna – dům čp. 17 stojící naproti zámku[14]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Rozhodnutí předsedy PS č. 63 ke stanovení obce Měcholupy městysem
  5. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 31. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  10. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 245–246. 
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Měcholupy – zámek, s. 303. 
  12. VLČEK, Pavel (ed). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 377. 
  13. Památkový katalog [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  14. Měcholupy – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]