Mezinárodní řidičský průkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francouzská verze mezinárodního řidičského průkazu podle Vídeňské úmluvy

Mezinárodní řidičský průkaz je doklad opravňující držitele řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel mimo jeho domovskou zemi. Jedná se v podstatě o ověřený překlad národního řidičského průkazu a bez něj je neplatný. [1]

Typy[editovat | editovat zdroj]

Existují dva typy mezinárodního řidičského průkazu. Jeden je pro státy, které podepsaly roku 1949 Ženevskou úmluvu[2], a platí jeden rok; ten druhý, pro státy, které podepsaly roku 1968 Vídeňskou úmluvu[3], platí tři roky. Některé státy uznávají oba druhy průkazů, některé jen jeden. Průkazy vydané podle starší, Pařížské úmluvy[4] z roku 1929, již nejsou vyžadovány ani vydávány v žádné zemi s výjimkou Somálska.

Státy Ženevské úmluvy:[editovat | editovat zdroj]

Albánie, Alžírsko, Andorra, Argentina, Austrálie, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bosna a Hercegovina, Botswana, Burkina Faso, Černá Hora, Demokratická republika Kongo, Dominikánská republika, Ekvádor, Egypt, Fidži, Filipíny, Ghana, Gruzie, Guatemala, Haiti, Chile, Indie, Island, Izrael, Jamajka, Japonsko, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kambodža, Kanada, Kongo, Kuba, Kyrgyzstán, Laos, Libanon, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Malajsie, Mali, Maroko, Monako, Namibie, Niger, Nigérie, Nový Zéland, Omán, Papua-Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Jižní Korea, Rusko, Rwanda, San Marino, Senegal, Srbsko, Sierra Leone, Singapur, Spojené arabské emiráty, Srí Lanka, Středoafrická republika, Sýrie, Thajsko, Togo, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Uganda, USA, Venezuela, Vietnam a Zimbabwe[1][2]

Státy Vídeňské úmluvy:[editovat | editovat zdroj]

Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Černá Hora, Demokratická republika Kongo, Filipíny, Gruzie, Guyana, Írán, Izrael, Jihoafrická republika, Katar, Kazachstán, Keňa, Kuba, Kuvajt, Kyrgyzstán, Libérie, Severní Makedonie, Maroko, Moldávie, Monako, Mongolsko, Niger, Omán, Pákistán, Peru, Pobřeží slonoviny, Rusko, San Marino, Saúdská Arábie, Senegal, Srbsko, Seychely, Spojené arabské emiráty, Středoafrická republika, Tádžikistán, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina, Uruguay, Uzbekistán, Vietnam a Zimbabwe[1][3]

Vydání[editovat | editovat zdroj]

V ČR je možné požádat o vydání mezinárodního řidičského průkazu na jakémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností. K žádosti je nutné přiložit:

Správní poplatek za vyřízení žádosti činí 50 Kč. Mezinárodní řidičský průkaz bude vystaven bezodkladně (zpravidla na počkání). [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Mezinárodní řidičský průkaz – kdy ho potřebujete, kde ho zařídíte a na co si dát pozor? [online]. Cestolino s.r.o [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  2. a b Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2013 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o silničním provozu, přijaté v Ženevě dne 19. září 1949 [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  3. a b Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 83/2013 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o silničním provozu, přijaté ve Vídni dne 8. listopadu 1968 [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  4. Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly, vyhlášena pod č. 9/1931 Sb. [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  5. Vydání mezinárodního řidičského průkazu [online]. Ministerstvo dopravy ČR, 2020-10-01 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]