Meziměstí
| Meziměstí | |
|---|---|
 Centrum s městským úřadem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Teplice nad Metují |
| Obec s rozšířenou působností | Broumov (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°37′29″ s. š., 16°14′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 333 (2024)[1] |
| Rozloha | 25,71 km²[2] |
| Nadmořská výška | 432 m n. m. |
| PSČ | 549 81 |
| Počet domů | 571 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | 5. května čp 1 549 81 Meziměstí mesto.mezimesti@tiscali.cz |
| Starosta | Bc. Pavlína Jarešová, DiS. |
| Oficiální web: www | |
  Meziměstí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574252 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Meziměstí (německy Halbstadt, Halberstadt) je město v okrese Náchod. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Městem protéká z Polska řeka Stěnava, která o patnáct kilometrů dál, za vesničkou Otovice, opět odtéká do Polska a vlévá se do Kladské Nisy.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Území města Meziměstí leží v geomorfologickém podcelku Meziměstské vrchoviny v Broumovské vrchovině, větší část území, včetně intravilánu města leží v Broumovské kotlině, ze severu je území omezeno Javořími horami s Ruprechtickým Špičákem s nadmořskou výškou 880 m. Na Ruprechtickém Špičáku byla postavena rozhledna, která skýtá široký rozhled – na Krkonoše, Broumovské stěny, Stolové hory, atd.
Meziměstím protéká řeka Stěnava, jenž pramení v Polsku a později u obce Otovice opět odtéká do Polska, kde se pak vlévá do Kladské Nisy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o obci, tehdy zvané Dolní Vižňov (vznikl rozdělením Vižňova na horní a dolní), pochází z roku 1408. Meziměstí je nejmladším městem okresu Náchod, na město bylo povýšeno v březnu roku 1992.
Ještě na počátku 13. století byla krajina neobydlená. Podle listiny z roku 1213 dostal břevnovský opat Kuno od krále Přemysla Otakara I. území Policka, Broumovska a snad také území Teplicka a Adršpašska. Řádné osídlení začíná s jistotou v druhé polovině třináctého století, kdy král Přemysl Otakar II. do zdejší oblasti pozval německé kolonisty. Postupem času vznikla bohatá obec Vižňov, která se později rozdělila na Horní Vižňov s vlastním panstvím a Dolní Vižňov s panským dvorem a tvrzí. Právě Dolní Vižňov vytvořil jádro pozdějšího Meziměstí.
V 15. století na místě dnešního zámku v Dolním Vižňově (v dnešním Meziměstí) vznikla gotická tvrz, jejímž majitelem se udává Jan /Johann/ von Vižňov. V 16. století Jan III. nechal původní gotickou tvrz přestavět na renesanční zámek, který sloužil broumovským opatům jako letní sídlo.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek v Meziměstí. Meziměstský zámek byl v letech 1728–1738 na přání tehdy žijícího broumovského opata Otomara Zinkeho přestavěn na barokní. Údajně tuto rekonstrukci provedl K. I. Dientzenhofer. V období první světové války se zámek využíval k různým účelům, například plnil funkci první školy v Meziměstí a po pozemkové reformě roku 1922 se stal soukromým zemědělským statkem. Po 2. světové válce objekt sloužil k zemědělským účelům a zchátral. Avšak v 70. letech proběhla velkolepá rekonstrukce, která zámku opět navrátila původní podobu. V letech 1976–1994 se zde usídlil MěÚ a MNV.[4]
- Železniční stanice Meziměstí. Zdejší stanice byla vybudována v letech 1873–1875 zároveň s výstavbou trati Choceň – Broumov, jejíž cílem bylo spojit tehdejší Prusko s Rakouskem-Uherskem. Stavba si vyžádala 10 lidských životů a stála téměř 16 milionů zlatých. Rozlehlá staniční budova je technickou památkou. V budově je krom výdejny jízdenek, úschovny zavazadel a dalších samozřejmostí také umístěna tělocvična, restaurace, stálá železniční expozice a divadelní sál, který je svým umístěním uvnitř nádražní budovy v Evropě ojedinělý.
- Kostel sv. Anny. Ve Vižňově, městské čási Meziměstí, se nachází barokní kostel, který byl v postaven v letech 1724–1728. Pravděpodobně jej postavil, stejně jako většinu kostelů na Broumovsku, Kilián Ignác Dientzenhofer.
- Kostel sv. Jakuba Většího. Dva kilometry od vlastního Meziměstí se nachází Ruprechtice – též jedna z městských částí Meziměstí. Jejich dominantou je barokní kostel vysvěcený roku 1723.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Autobusová: (přímé spojení) z Meziměstí do Ruprechtic, Vižňova, Starostína, Horního Adršpachu, Broumova. Autobusovou dopravu v Meziměstí a nejbližším okolí zajišťuje soukromý dopravce P – Transport.
- Železniční: Vlakové nádraží Meziměstí leží na tratích Týniště nad Orlicí – Meziměstí, Wałbrzych–Meziměstí a Meziměstí – Střední Stěnava. Od sedmdesátých až do poloviny devadesátých let 20. století šlo o frekventovaný železniční hraniční přechod pro mezinárodní osobní i nákladní vlaky do Polska. Na počátku 21. století započalo rušení vlakových spojů Meziměstí–Praha (nebo Františkovy Lázně), a to především kvůli stálému úbytku cestujících. Bez přerušení (ale v nižší četnosti vlaků) byla zachována na denní bázi doprava do Broumova. V GVD 2016/17 jezdil jeden pár vlaků denně (pondělí až sobota) do Prahy jako rychlík Dobrošov, v GVD 2018/19 jako Hradečan. Ostatní rychlíky byly přemístěny na rameno Trutnov–Praha a vlaky z Meziměstí zkráceny do Starkoče a Týniště nad Orlicí. V GVD 2017/18 byla obnovena mezinárodní osobní doprava z/do Polska v podobě dvou párů přimých osobních vlaků Wrocław Główny – Adršpach a dvou párů přimých osobních vlaků Wrocław Główny – Meziměstí provozovaných o víkendech v období 28. dubna do 2. září a zajišťovaných společností GW Train Regio [5]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Divadlo je v Meziměstí umístěno neobvykle přímo v nádražní budově. V první polovině 20. století tak nahradilo nevyužitou čekárnu. V divadle jsou každý rok pořádány Meziměstské divadelní hry, měšťanský bál, dětský karneval či ples vousatých. Dlouholetou tradici v Meziměstí má divadelní soubor J. K. Tyla.
Knihovna se řadí se mezi knihovny tzv. všeobecné, bez speciálního zaměření. Okolo 270 čtenářů si může vybírat z více než 15 000 titulů.
Mateřské centrum Klíček zajišťuje pravidelnou zábavu pro rodiče a především jejich děti ve formě výuky angličtiny, amatérského divadla apod.
Relaxace
[editovat | editovat zdroj]Areál zdraví (koupaliště) nabízí vyjma třech různě rozlehlých a hlubokých bazénů také volejbalový a tenisový kurt, stolní tenis, stánky s občerstvením či půjčování slunečníků. Na koupališti se konají také diskotéky a další společenské akce (pálení čarodějnic apod.). V zimních měsících je v areálu otevřena také sauna. Koupaliště patří k největším na Náchodsku a v nejbližších letech[kdy?] by se mělo dočkat rekonstrukce nutné k celkovému omlazení areálu.
Média
[editovat | editovat zdroj]Televize Meziměstí byla rozvedena mezi domy s větším počtem obyvatel. Většinu vysílání TvM tvořily inzeráty, které byly podávány obyvateli města Meziměstí a okolních obcí. Zpestření nabízela občasná krátká videa shrnující dění ve městě (koncerty, soutěže). Televize Meziměstí již v současné době nefunguje.
Meziměstský zpravodaj vydává město Meziměstí s nákladem cca 800 výtisků a podobně jako výše zmíněná TvM informuje o dění ve městě.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]K samotnému Meziměstí je dnes přidruženo několik dříve samostatných vesnic:
Od 1. července 1985 do 31. srpna 1990 k městu patřily i Vernéřovice.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zámek -
Základní škola -
Centrum Walzel -
Hasičská zbrojnice -
Nádražní hala -
ZUŠ a knihovna -
Rybník u zámku -
Sportovní areál
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Meziměstí (Halbstadt), s. 226–230.
- ↑ Jízdní řád 2018, trať 026. www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady.html [online]. 2017-12-10, rev. 2018-06-10 [cit. 2018-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-16.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOUČEK, Jan. Meziměstí – od historie k současnosti. Meziměstí: Město Meziměstí, 2008. 120 s. ISBN 978-80-254-2529-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meziměstí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Halbstadt v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Meziměstí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města Meziměstí
