Meziměstí (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Meziměstí
Pohled na železniční stanici z lávky vedoucí nad kolejištěm
Pohled na železniční stanici z lávky vedoucí nad kolejištěm
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Město Meziměstí
Souřadnice
Meziměstí
Meziměstí
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 537100[1]
Tratě 026, 291
Nadmořská výška 438[2] m n. m.
V provozu od 1875[3]
Zabezpečovací zařízení elektromechanické[4]
Dopravních kolejí 7[4]
Nástupišť (hran) 3 (3)[4]
Prodej jízdenek Crystal Clear action apply.png
Návazná doprava autobusová doprava v přednádražním prostoru
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCČekárna pro cestujícíVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční stanice Meziměstí se nachází ve stejnojmenném městě, na železniční trati č. 026 spojující Týniště nad Orlicí s Otovicemi, v Královéhradeckém kraji. Budova nádraží je technickou památkou.[5] Přeshraniční úsek železniční trati č. 291 z Meziměstí do Mieroszówa slouží pouze nákladní dopravě. Nádražní budova je majetkem SŽDC.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na železniční stanici z lávky vedoucí nad kolejištěm, vlevo dvojice lokomotiv řady 751

Původním vlastníkem dráhy a tedy i meziměstského nádraží byla společnost StEG. Stanice byla otevřena dne 25. července roku 1875 a to v souvislosti se slavnostním otevřením choceňsko-broumovské dráhy spojující Choceň a Broumov,[7] přestože se v Meziměstí v té době jezdilo v provizorních podmínkách, celková stavba nebyla ještě dokončena. Termín dokončení choceňsko-broumovské dráhy byl velice vypjatý, protože ze strany Pruska bylo vzneseno několik požadavků. Kupříkladu měla zde vzniknout samostatná výtopna s kruhovou remízou a točnou pro pruské lokomotivy, v souvislosti s tím musela být vystavěna i vodárna. Také musel být schválen způsob zaústění trati do staničního kolejiště ve tvaru trianglu. Nutno říci, že toto zaústění bylo v té době velice ojedinělé. O den později, tedy dne 26. července vstoupil v platnost první jízdní řád.[7] Co se důležitosti týče, byla stanice zařazena do první třídy, kupříkladu železniční stanice v Broumově spadala do třetí třídy. Mohutná nádražní budova měla ve své době sloužit dopravním a celním úřadům, neboť se jednalo o pohraniční přechodovou stanici. Stanice byla obsluhována dvěma páry osobních vlaků a jedním nákladním. Soupravy osobních vlaků v té době tvořily 4 čtyřnápravové vozy, takzvané „amerikány“, jež byly spřaženy s parní lokomotivou. Dne 26. července roku 1876[3] byla zahájena doprava z Meziměstí ke státní hranici v Otovicích. Dne 15. května roku 1877 bylo Meziměstí, tehdejší Rakousko-Uhersko propojeno s Pruskem a to hraničním přechodem u Starostína. Mezinárodní doprava do Střední Stěnavy (německý název Mittelsteine) přes Otovice a Tłumaczów byla zahájena až 5. dubna roku 1889.[8] Pro společnost StEG byla choceňsko-meziměstská dráha velkým zklamáním, protože v důsledku vnitropolitických změn a dopravní politiky v Německu, daly Pruské dráhy přednost vedení svých vlaků po vlastním území, tím pádem většina vlaků směřovala k hraničnímu přechodu v Lichkově, nikoliv v Meziměstí.[7] V roce 1908 byla privátní železniční společnost StEG zestátněna Rakouskými státními drahami, zkráceně kkStB.[8] V roce 1914 byl zahájen provoz v elektrické trakci v úseku mezi Mieroszówem a Meziměstím. Po první světové válce, zániku Rakouska-Uherska převzaly provoz na trati Československé státní dráhy (ČSD).[9] V roce 1938 byl vyhlášen válečný jízdní řád, kdy se veškerá doprava na železnici přizpůsobila vojenské přepravě, v témže roce byla železniční stanice evakuována. Po zabrání příhraničí Německem, respektive rozdělení dráhy mezi státy Protektorát Čechy a Morava a Německo, se hraniční přechodovou stanicí, respektive konečnou stanicí stal Maršov nad Metují. Výtopna v Meziměstí byla podřízena depu ve Wałbrzychu (německý název Waldenburg). V roce 1943 došlo na stanici k velké dopravní nehodě, kdy nákladní vlak z Mieroszówa (německý název Friedland) narazil do stojícího stroje v důsledku selhání brzd.[7] Dne 21. května roku 1945 přijel do Maršova nad Metují, tehdy konečné železniční stanice obsazovací vlak, který pokračoval přes Meziměstí do Broumova. Tento vlak byl doprovázen pancéřovým vlakem „Orlík“, avšak v pamětní knize města Broumova je vlak označován jménem „Maršál Stalin“.[10] Doprava na choceňsko-broumovské dráze byla obnovena dne 22. května roku 1945.[7] Po druhé světové válce v roce 1946 byla na krátkou dobu obnovena osobní doprava mezi Meziměstím a Mieroszówem, tehdy ji tvořili dva páry vlaků, bývalá pruská výtopna začala sloužit hospodářskému družstvu. V témže roce začal na trase Praha – Meziměstí – Broumov jezdit nový pár motorových rychlíků s motorovými vozy řady M 274.0. V letech 19621963 jezdil tentýž rychlík s motorovými vozy řady M 262.0. Od grafikonu 1970/71 pak s motorovými vozy řady M 296.1. Tyto rychlíky byly směrovány z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí. V roce 1947 bylo sneseno trakční vedení mezi Meziměstím a státní hranicí u Starostína. Elektrický provoz byl na této trati zastaven v roce 1945. V letech 19501955 se poprvé v historii železniční stanice stala meziměstská výtopna samostatným depem. Roku 1974 započalo nahrazování parních lokomotiv v osobní i nákladní dopravě lokomotivami dieselelektrickými. Parní provoz byl definitivně ukončen v roce 1981.[7] Počínaje říjnem 1982 byly nasazovány na osobních vlacích mezi Meziměstím a Letohradem motorové vozy řady M 152.0 s vlečnými vozy. Dne 25. května roku 1993 byla opětovně zahájena osobní doprava z Meziměstí do Walbrzychu přes Mieroszów, avšak později byla přerušena.[3] V témže roce vznikla státní organizace České dráhy rozdělením Československých státních drah s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a Železnice Slovenskej republiky. Současná akciová společnost České dráhy, a.s. vznikla 1. ledna roku 2003, kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Pravidelná nákladní doprava mezi Meziměstím a Mieroszówem byla ode dne 5. dubna roku 2013 na základě dohody mezi dopravci ČD Cargo a PKP Cargo ukončena a to z důvodu nízkého rozsahu přeprav. Příležitostný provoz ucelených nákladních vlaků však zůstal zachován.[11][12]

Popis stanice[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice v Meziměstí leží na jednokolejné neelektrifikované trati spojující Týniště nad Orlicí s Otovicemi. Přeshraniční úsek železniční trati č. 291 z Meziměstí do Mieroszówa slouží pouze nákladní dopravě. Jedná se o stanici smíšenou, seřaďovací, vlakotvornou, výměnnou pohraniční, přechodovou pohraniční.[13] Stanice má jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy, dopravní koleje:

  • č. 1 (hlavní vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky) – délka nástupiště 231 m, délka koleje 202 m, dopravní kolej č. 1 pokračuje jako kolejová spojka č. 1 A s délkou 413 m směr Teplice nad Metují.[4]

Také dvě zvýšená, nezastřešená nástupiště sypaná drtí a to u dopravních kolejí:

  • č. 3 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky) – délka nástupiště 191 m, délka koleje společně s kolejí 3a 215 m[4]
  • č. 5 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky) – délka nástupiště 139 m, délka koleje společně s kolejí 5a, 5b, 5c je 659 m[4]

Přechody pro cestující a přejezdy v úrovni kolejí pro invalidní vozíky jsou umístěny proti nádražní budově. Přístup na nástupiště není bezbariérový. V nádražní budově je umístěn divadelní sál a tělocvična, které vznikly v 50. letech 20. století přestavbou bývalé pruské celnice, také se zde nachází restaurace a stálá železniční expozice. V bezprostřední blízkosti výpravní budovy vedou schody na lávku, která propojuje ulice 5. května a Školní. Zastávka linkových autobusů se nachází v přednádražním prostoru. V železniční stanici jsou poskytovány cestujícím služby: vnitrostátní pokladní přepážka, mezinárodní pokladní přepážka, platba v eurech, bariérové WC, čekárna pro cestující.

Součástí stanice jsou také dopravní koleje určené výhradně pro vjezdy a odjezdy nákladních vlaků směr Mieroszów:

  • č. 7 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky směr Broumov a nákladní vlaky směr Mieroszów) – délka koleje společně s kolejí 7a, 7b, 7c je 1336 m[4]
  • č. 9 (vjezdová a odjezdová kolej pro nákladní vlaky směr Mieroszów) – délka koleje společně s kolejí 9a, 9b je 1252 m[4]
  • č. 11 (vjezdová a odjezdová pro nákladní vlaky směr Mieroszów) – délka koleje společně s kolejí 11a, 11b 1129 m[4]

Také manipulační koleje, kolejové spojky, vlečky a v neposlední řadě také depo, které bylo v minulosti uzavřeno. Délka celé stanice mezi vjezdovými návěstidly ve směru Mieroszów – Broumov je cca 2,5 km.[4]

Zabezpečovací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Stanice je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením, zabezpečovacím zařízením 2. kategorie, které je tvořeno třemi stavědly (St. 1 , St. 2, St. III) umístěnými na obou zhlavích a ve středovém obvodu stanice.[4]

Zabezpečovací zařízení v přilehlých mezistaničních úsecích[editovat | editovat zdroj]

V přilehlých mezistaničních úsecích, mezi stanicemi Meziměstí – Mieroszów, je provoz zabezpečen elektromechanickým - poloautomatickým zabezpečovacím zařízením 2. kategorie. Mezi stanicemi Meziměstí – Teplice nad Metují, je provoz zabezpečen reléový poloautomatický blokem, zabezpečovacím zařízením 2. kategorie. V přilehlém mezistaničním úseku na trati Broumov – Meziměstí, je provoz zabezpečen telefonickým dorozumíváním, zabezpečovacím zařízením 1. kategorie.[13]

Historie železniční dopravy[editovat | editovat zdroj]

Významné spoje v letech 1981–2007[editovat | editovat zdroj]

Meziměstské nádraží v minulosti obsluhovalo i dálkové vnitrostátní, mezinárodní spoje. V letech 1981/1982 byl jedním ze spojů R 755 na své trase z Meziměstí přes Náchod, Týniště nad Orlicí, Hradec Králové do Prahy. Zajímavostí bylo, že tento spoj vyjížděl z meziměstského nádraží krátce po třetí hodině ranní, z Náchoda pak o hodinu později.[14]

V roce 1997 zasáhly větší část České republiky katastrofální povodně, choceňsko-broumovská dráha byla v té době po celou dobu sjízdná. Tehdy zajišťovala náhradní spojení mezi Českou republikou a Polskem přes hraniční přechod Meziměstí – Mieroszow (PKP). Na trať se tak dostaly mezinárodní spoje kategorie EuroCity a InterCity.[15]

V letech 1998/1999 byl jedním ze spojů také R 251[16] na své trase z pražského hlavního nádraží přes Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové hlavní nádraží, Týniště nad Orlicí, Náchod, Meziměstí, Wałbrzych do Wrocławi.

V letech 2003/2004 byl ideálním ranním spojem také R 740 Náchodský Primátor, pojmenovaný po náchodském pivu na své trase z Meziměstí přes Náchod, Starkoč, Hradec Králové, Prahu, Plzeň, Mariánské Lázně, Cheb do Františkových Lázní.[17]

Také sem zavítal i legendární „král vlaků“ zvaný Orient Express, který provozuje společnost Venice Simplon-Orient-Express (VSOE). Stalo se tak kupříkladu dne 16. července roku 2007[18] a to poté, co jeho trasa byla kvůli výluce odkloněna. Původně měla vést z Benátek přes Vídeň, Krakov a Varšavu do Prahy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době stanici obsluhují regionální spoje směřující do měst: Broumov, Teplice nad Metují, Hronov, Náchod, Nové Město nad Metují, Týniště nad Orlicí, Letohrad, Jaroměř, Hradec Králové.

Objevují se zde zejména motorové lokomotivy řady 754, 742, 714, ST43, motorové jednotky kupříkladu řada 814, motorové vozy řady 854, 810. Při nostalgických jízdách i parní lokomotivy.[19]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam železničních stanic v České republice dle TR6. tr6.cdcargo.cz [online]. 14-02-2013, rev. 14-02-2013 [cit. 14-02-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. 
  2. Nadmořské výšky na železničních stanicích. www.nv.webz.cz/ [online]. 14-2-2013, rev. 14-2-2013 [cit. 14-2-2013]. Dostupné online. 
  3. a b c Historie trati Choceň – Broumov. www.vlakynachod.cz [online]. 4-12-2012, rev. 4-12-2012 [cit. 4-12-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-11-2010. 
  4. a b c d e f g h i j k Pomůcky GVD 2012/2013. www.www.iwan.eu07.pl/ [online]. 14-2-2013, rev. 14-2-2013 [cit. 14-2-2013]. Dostupné online. 
  5. Technická památka - vlakové nádraží v Meziměstí. www.broumovsko.cz [online]. 14-2-2013, rev. 14-2-2013 [cit. 14-2-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2016. 
  6. Nahlížení do katastru nemovitostí, Meziměstí, ulice 5. května, č.p. 102
  7. a b c d e f Historie veřejné dopravy na Náchodsku. www.doprava.ecn.cz [online]. 4-12-2012, rev. 4-12-2012 [cit. 4-12-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. 
  8. a b Popis trati 026 Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka. www.zelpage.cz [online]. 26-13-2013, rev. 26-13-2013 [cit. 26-13-2013]. Dostupné online. 
  9. Historie v datech. www.ceskedrahy.cz [online]. 26-3-2013, rev. 26-3-2013 [cit. 26-3-2013]. Dostupné online. 
  10. Odsun Němců z Broumovska. www.is.muni.cz [online]. 25-4-2013, rev. 25-4-2013 [cit. 25-4-2013]. Dostupné online. 
  11. ŠTEFEK, Petr. Ukončení pravidelné nákladní dopravy na přechodu Meziměstí - Mieroszów. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné online. 
  12. Nákladní železniční doprava mezi Meziměstím a polským Mieroszówem bude pozastavena. www.nase.broumovsko.cz [online]. 24-1-2013, rev. 24-1-2013 [cit. 24-1-2013]. Dostupné online. 
  13. a b Staniční řád železniční stanice Meziměstí. www.iwan.eu07.pl [online]. 25-3-2013, rev. 25-3-2013 [cit. 25-3-2013]. Dostupné online. 
  14. Rychlík 755 (1981/1982). www.jizdni-rady.nanadrazi.cz [online]. 13-3-2013, rev. 13-3-2013 [cit. 13-3-2013]. Dostupné online. 
  15. Katastrofálních povodně v roce 1997. www.vlakynachod.cz [online]. 3-11-2012, rev. 3-11-2012 [cit. 3-11-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-11-2010. 
  16. Rychlík 251. www.vagonWEB.cz [online]. 7-10-2012, rev. 7-10-2012 [cit. 7-10-2012]. Dostupné online. 
  17. R 740 Náchodský Primátor. www.jizdni-rady.nanadrazi.cz [online]. 18-12-2013, rev. 18-2-2013 [cit. 18-2-2013]. Dostupné online. 
  18. Legendární Orient Express nabíral sílu v Meziměstí. www.rychnovsky.denik.cz [online]. 7-10-2012, rev. 7-10-2012 [cit. 7-10-2012]. Dostupné online. 
  19. Meziměstské nádraží - pozorování. www.zelpage.cz [online]. 28-3-2013, rev. 28-3-2013 [cit. 28-3-2013]. Dostupné online. 
  20. Atrapa lokomotivy ř. 210 na stránkách SPŽ. spz.logout.cz [online]. [cit. 2013-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-20. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Meziměstí
Trať 026 Týniště nad OrlicíBroumov (km traťový: 90,836/0,000)
vzdálenost: 31 km
NáchodBSicon KBHFaq.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: 10 km
Trať 291 MeziměstíMieroszów (km traťový: 90,836)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: 6,5 km