Marie Anna Španělská (1606–1646)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pro další ženy stejného jména viz Marie Anna Španělská

Marie Anna Španělská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně
Diego Velázquez 031.jpg
Marie Anna Španělská na obraze Diega Velazqueze.
Narození 18. srpna 1606
Madrid
Úmrtí 13. května 1646 (39 let)
Linz
Pochována Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Eleonora Gonzagová
Následník Marie Leopoldina Tyrolská
Panovník Ferdinand III. Habsburský
Dynastie Habsburkové
Otec Filip III. Španělský
Matka Markéta Habsburská

Marie Anna Španělská (18. srpna 1606, u Madridu13. května 1646, Linz) byla dcerou španělského krále Filipa III. a arcivévodkyně Markéty a manželkou Ferdinanda III., krále a císaře římského, krále uherského a českého a markraběte moravského.

Plánované sňatky[editovat | editovat zdroj]

Marie Anna se narodila v Madridu roku 1606 jako druhorozené dítě (prvorozená byla Anna Rakouská) krále Filipa III. Již v mládí byla zaslíbena arcivévodovi Janu Karlovi, synovi pozdějšího císaře Ferdinanda II. Jelikož Jan Karel v prosinci 1619 zemřel, měla Marie Anna pojmout za chotě císařova mladšího syna, Ferdinanda III. Stalo se tak, i když plánovaní manželé byli bratranec a sestřenice. V habsburském rodě to ovšem nebylo tou dobou nic neobvyklého

Tento sňatek byl odložen, protože se o Marii Annu začal ucházet anglický a skotský korunní princ Karel. Ten dokonce přijel za uvažovanou nevěstou do Španěl. Lidová píseň tuto událost líčí takto:

Carlos Estuardo soy, Que siendo amor mi guia, A cielo d'Espana voy, Per ver estrella Maria (Jsem Karel Stuart, láskou přiveden zdaleka, pod španělské nebe přišel jsem, abych spatřil Marii, svou hvězdu.)

Sňatek však nebyl uskutečněn, protože ženichův otec, anglický král Jakub I. Stuart, požadoval za nevěstino věno území Falce, které již bylo obsazené španělským vojskem. Jakub chtěl, aby král Filip Falc vrátil jeho zeti, českému "zimnímu králi" Fridrichu Falckému.

Proto roku 1626 byl kontakt o svatbě mezi Londýnem a Madridem přerušen a Marie Anna se oficiálně vdala za Ferdinanda III. Zpovědník budoucí císařovny Marie Anny však způsobil, že další tři roky trvaly spory mezi vídeňským královským dvorem a Madridem o výši věna. Teprve v prosinci 1629 vyrazil nevěstin svatební průvod do Vídně, kam však kvůli doznívajícím válečných bojům dorazil až na jaře 1631.

Prý šťastné patnáctileté manželství ženicha a nevěsty začalo v březnu 1631 svatbou.

Královna a císařovna[editovat | editovat zdroj]

Marie Anna spolu se svým španělským doprovodem zřídila ve Vídni rozsáhlý dvůr, který se mohl rovnat dvoru císařovny Eleonory, její tchyně. Marie velmi zdatně plnila reprezentativní povinnosti, pokud její manžel nebyl ve Vídni přítomen, nebo vedla úspěšná jednání předtím, než se stal její manžel německým králem. Tomu za celé manželství porodila pět dětí.

Ferdinand III. zřejmě vedl spořádaný rodinný život, není známo, že by měl milenky nebo levobočky. Ještě za svého života nechal nejstaršího syna Ferdinanda korunovat českým, uherským a římským králem.

Císařovna byla tragickou obětí třicetileté války. Roku 1645 byl nucen celý vídeňský dvůr utéct z Vídně před Švédy. Tak jako jiným se stal jejím azylem nejprve Štýrský Hradec a později Linz, kde roku 1646 podlehla následkům otravy. Marie Anna právě čekala šesté dítě, dceru Marii. Ta přišla na svět císařským řezem, ale brzy poté zemřela. Matka a dcera byly pohřbeny společně.

Ferdinand se oženil ještě dvakrát, v roce 1648 se jeho druhou manželkou stala Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649). Poslední sňatek Ferdinand uzavřel v roce 1651 opět ve Vídni, s Eleonorou Magdalenou de Gonzaga (1630–1686).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Marie Anny Španělské třech generacích
Marie Anna Španělská Otec:
Filip III. Španělský
Děd:
Filip II. Španělský
Praděd:
Karel V.
Prababička:
Isabela Portugalská
Babička:
Anna Habsburská
Praděd:
Maxmilián II. Habsburský
Prababička:
Marie Španělská
Matka:
Markéta Habsburská
Děd:
Karel II. Štýrský
Praděd:
Ferdinand I. Habsburský
Prababička:
Anna Jagellonská
Babička:
Marie Anna Bavorská
Praděd:
Albrecht V. Bavorský
Prababička:
Anna Habsburská

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Eleonora Gonzagová
16371646
Marie Anna Španělská (1606–1646)
Nástupce:
Marie Leopoldina Tyrolská
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Eleonora Gonzagová
16361637
Marie Anna Španělská (1606–1646)
Nástupce:
Marie Leopoldina Tyrolská
Česká královna
Předchůdce:
Eleonora Gonzagová
16481649
Marie Anna Španělská (1606–1646)
Nástupce:
Marie Leopoldina Tyrolská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Eleonora Gonzagová
16481649
Marie Anna Španělská (1606–1646)
Nástupce:
Marie Leopoldina Tyrolská