Margaret, hraběnka Snowdon
| Margaret, hraběnka Snowdon | |
 Princezna Margaret | |
| Rodné jméno | Margaret Rose |
|---|---|
| Narození |
21. srpna 1930 Glamis |
| Úmrtí |
9. února 2002 (ve věku 71 let) King Edward VII's Hospital Sister Agnes |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Kaple svatého Jiří |
| Ocenění |
Královský Viktoriin řetěz (1990) Royal Family Order of Queen Elizabeth II Královský rodinný řád Jiřího VI. velkokříž Řádu koruny Řád drahocenné koruny … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Antony Armstrong-Jones (1960–1978) |
| Děti |
David Armstrong-Jones Sarah Chatto |
| Rodiče | Jiří VI. a Elizabeth Bowes-Lyon |
| Příbuzní |
Alžběta II.[1][2] (sourozenec) Charles Armstrong-Jones, vikomt Linley a Margarita Armstrong-Jones[3] (vnuci) |
| Web | https://www.dailybreak.com/break/the-crown-netflix-things-to-know?clickedFrom=related_link |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Její královská Výsost princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (Margaret Rose; 21. srpna 1930, Glamis, Skotsko – 9. února 2002, Londýn) byla členka britské královské rodiny, dcera krále Jiřího VI. a jeho manželky královny Alžběty, mladší sestra královny Alžběty II.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se 21. srpna 1930 na zámku Glamis ve Skotsku jako mladší ze dvou dcer vévody z Yorku, pozdějšího krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty Bowes-Lyon (později známé jako královna-matka). Pokřtěna byla v kapli Buckinghamského paláce. Jejími kmotry byli starší bratr jejího otce, budoucí král Eduard VIII. a švédská princezna Ingrid, budoucí dánská královna.
V roce 1936 se Margaretin strýc Eduard VIII. vzdal trůnu a její otec se stal králem jako Jiří VI. Margaret byla vychovávána společně se sestrou, budoucí královnou Alžbětou II., na královském dvoře jako následnice trůnu. Byla všestranně založená – se zájmem se věnovala jízdě na koni a plavání, ale i zahradnictví a především hudbě (od dětství hrála na klavír). V době 2. světové války pobývala Margaret na Windsorském hradě.
Láska[editovat | editovat zdroj]
V roce 1953 se princezna Margaret seznámila s kapitánem Peterem Townsendem a zamilovala se do něj. Kapitán byl hrdinou bitvy o Anglii a příslušníkem RAF. Třebaže nebyl šlechtického původu, byl přidělen do Buckinghamského paláce a do kruhu královské rodiny. V té době byl již rozveden a měl z manželství děti, což bylo příčinou toho, že jeho manželství s princeznou Margaret nebylo možné: anglikánská církev i královská tradice zakazovaly sňatek s rozvedeným člověkem, to ostatně byla i příčina abdikace Margaretina strýce Eduarda VIII. Aby se Margaret za kapitána Townsenda mohla provdat, musela by se v souladu s pravidly královského dvora podobně jako Eduard VIII. vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to vše ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem «kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi».
Маrgaret v té době náležela k londýnské smetánce a stala se vyhledávaným objektem paparazziů pro své vysoké společenské postavení a výstřední chování neobvyklé pro člena královské rodiny. Byla pozorována ve společnosti Johna Turnera, pozdějšího premiéra Каnаdy.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
6. května roku 1960 se provdala za známého fotografa Antonyho Armstrong-Jonese, potomka nevýznamného velšského šlechtického rodu. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley; od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka Snowdon. Z manželství se narodily dvě děti, syn a dcera, jimž byla oddanou matkou:
- David Armstrong-Jones (vikomt Linley, 3. listopadu 1961);
- Sarah Chatto (lady Chatto, 1. května 1964);
Manželství roku 1978 skončilo rozvodem. Princezna se poté již znovu neprovdala.
Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]
Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny, zastupujíc často královnu. Jako členka královské rodiny byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých, m.j. Rady spolků pro výchovu dívek, Národního a skotského spolku ochrany dětí proti násilí v rodině, Královského baletu (1957). Dostala doktorát honoris causa z hudby na Londýnské univerzitě a na univerzitě v Cambridgi a v Keele. Měla i čestné funkce vojenské, m.j. komandéra leteckých sil a velitele Pěšího korpusu královské armády královny Alexandry. Byla dámou nejvýznamnějších britských i zahraničních řádů, např. Velkého kříže královny Viktorie (1955), Kříže velkého řádu Belgického království (1960), Kříže Velkého řádu holandského lva (1948), Řádu Briliantové hvězdy Zanzibaru I. třídy (1956), Řádu Koruny, lva a vlajky království Toro (Uganda, 1965), Řádu Koruny I. třídy (Japonsko 1971).
Své sídlo měla v Kensingtonském paláci v Londýně.
Odvrácená strana Margaretina života[editovat | editovat zdroj]
Маrgаrеt pro její skandální chování nazývali «buřičskou princeznou» ; byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.
Poslední léta života, smrt[editovat | editovat zdroj]
Počátkem 80. let se u ní objevily vážné zdravotní problémy a v posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, nedlouho poté se zhroutila; následovalo trvalé poškození hybnosti. Další mrtvice následovaly v letech 2000 a 2001. Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, v únoru roku 2002, ve věku 71 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně na mozkovou mrtvici. V okamžiku své smrti stála v pořadí následníků své sestry Alžběty na jedenáctém místě.
Odrazy v umění[editovat | editovat zdroj]
V roce 2005 byl o jejím životě natočen film «Princess Margaret, a love story (Princezna Margaret – příběh lásky)», založený na řadě kompromitujících klepů.
Zápletka dalšího filmu «The Bank Job» (2008) je založena na tom, že jedna z postav filmu má kompromitující materiály na princeznu Margaret, jejichž zveřejnění by mohlo vyvolat sexuální skandál.
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Britská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Korunovační medaile Jiřího VI. – 12. května 1937
společník Řádu indické koruny – 12. června 1947[4]
Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského II. třídy – 23. června 1948[5]
Královský domácí řád Alžběty II. – 25. prosince 1952
dáma velkokříž Královského Viktoriina řádu – 1. června 1953[6]
Korunovační medaile Alžběty II. – 2. června 1953- Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského I. třídy – 20. června 1956[7]
Medaile stříbrného výročí královny Alžběty II. – 6. února 1977
Královský Viktoriin řetěz – 21. srpna 1990[8]
Královský rodinný řád Jiřího V.
Královský rodinný řád Jiřího VI.
_ribbon_-vector.svg){kind=small}
Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu koruny – Belgie, 1960
Řád drahocenné koruny I. třídy – Japonsko, 1971
velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko, 1948
člen Řádu zářící hvězdy – Zanzibarský sultanát, 1956
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Albert Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
| Eduard VII. | ||||||||||||
| královna Viktorie | ||||||||||||
| Jiří V. | ||||||||||||
| Kristián IX. | ||||||||||||
| Alexandra Dánská | ||||||||||||
| Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Jiří VI. | ||||||||||||
| Alexandr Württemberský | ||||||||||||
| František z Tecku | ||||||||||||
| Claudine Rhédey von Kis-Rhéde | ||||||||||||
| Marie z Tecku | ||||||||||||
| Adolf z Cambridge | ||||||||||||
| Marie Adelaida z Cambridge | ||||||||||||
| Augusta Hesensko-Kaselská | ||||||||||||
| Margaret Windsor | ||||||||||||
| Thomas Lyon-Bowes, Lord Glamis | ||||||||||||
| Claude Bowes-Lyon, 13. hrabě ze Strathmore a Kinghorne | ||||||||||||
| Charlotte Grimstead | ||||||||||||
| Claude Bowes-Lyon | ||||||||||||
| Oswald Smith | ||||||||||||
| Frances Bowes-Lyonová | ||||||||||||
| Henrietta Mildred Hodgson | ||||||||||||
| Elizabeth Bowes-Lyon | ||||||||||||
| Lord Charles Cavendish-Bentinck | ||||||||||||
| Charles Cavendish-Bentinck | ||||||||||||
| Lady Anne Wellesley | ||||||||||||
| Cecílie Cavendish-Bentincková | ||||||||||||
| Edwyn Burnaby | ||||||||||||
| Louisa Cavendish-Bentincková | ||||||||||||
| Anne Caroline Salisbury | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-04-04]
- ↑ Kindred Britain.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 1947-06-06, čís. 37976, s. 2569. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 1948-06-29, čís. 38339, s. 3787. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 1953-05-26, čís. 39863, s. 2940. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 1956-06-29, čís. 40818, s. 3803. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 1990-08-24, čís. 52253, s. 13769. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Margaret, hraběnka Snowdon ve Wikimedia Commons 
Osoba Margareta, hraběnka ze Snowdonu ve Wikicitátech
- Windsorové
- Britské princezny
- Nositelé Nejctihodnějšího řádu sv. Jana Jeruzalémského
- Dámy velkokříže Královského Viktoriina řádu
- Nositelé Řádu drahocenné koruny I. třídy
- Nositelé Řádu zářící hvězdy
- Nositelé Korunovační medaile Jiřího VI.
- Nositelé Korunovační medaile Alžběty II.
- Nositelé velkokříže Řádu koruny (Belgie)
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Nositelé Medaile stříbrného výročí královny Alžběty II.
- Nositelé Královského Viktoriina řetězu
- Nositelé Královského rodinného řádu Jiřího VI.
- Nositelé Královského rodinného řádu Jiřího V.
- Nositelé Řádu indické koruny
- Narození 1930
- Narození 21. srpna
- Narození ve Skotsku
- Úmrtí 2002
- Úmrtí 9. února
- Úmrtí v Londýně
- Zemřelí na cévní mozkovou příhodu
- Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru
- Nositelé Královského rodinného řádu Alžběty II.