Margaret, hraběnka Snowdon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Margaret, hraběnka Snowdon
Margaret, hraběnka Snowdon
Margaret, hraběnka Snowdon
Rodné jméno Margaret Rose
Narození 21. srpna 1930
Glamis
Úmrtí 9. února 2002 (ve věku 71 let)
King Edward VII's Hospital Sister Agnes
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Místo odpočinku Kaple svatého Jiří (Windsor)
Ocenění dáma velkého kříže Královského řádu Viktoriina
Velkokříž Řádu koruny
Řád indické koruny
Manžel/ka Antony Armstrong-Jones
Děti David Armstrong-Jones a Sarah Chatto
Rodiče Jiří VI. a Elizabeth Bowes-Lyon
Příbuzní sestra Alžběta II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její královská Výsost princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (Margaret Rose; 21. srpna 1930, Glamis, Skotsko9. února 2002, Londýn) byla členka britské královské rodiny, dcera krále Jiřího VI. a jeho manželky královny Alžběty, mladší sestra královny Alžběty II.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Princezna Margareta se svou babičkou královnou Marií a starší sestrou Alžbětou (květen 1939)

Narodila se 21. srpna 1930 na zámku Glamis ve Skotsku jako mladší ze dvou dcer vévody z Yorku, pozdějšího krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty Bowes-Lyon (později známé jako královna-matka). Pokřtěna byla v kapli Buckinghamského paláce. Jejími kmotry byli starší bratr jejího otce, budoucí král Eduard VIII. a švédská princezna Ingrid, budoucí dánská královna.

V roce 1936 se Margaretin strýc Eduard VIII. vzdal trůnu a její otec se stal králem jako Jiří VI. Margaret byla vychovávána společně se sestrou, budoucí královnou Alžbětou II., na královském dvoře jako následnice trůnu. Byla všestranně založená - se zájmem se věnovala jízdě na koni a plavání, ale i zahradnictví a především hudbě (od dětství hrála na klavír). V době 2. světové války pobývala Margaret na Windsorském hradě.

Láska[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 se princezna Margaret seznámila a zamilovala s kapitánem Peterem Townsendem, hrdinou bitvy o Anglii, příslušníkem RAF. Třebaže nebyl šlechtického původu, byl přidělen do Buckinghamského paláce a do kruhu královské rodiny. V té době byl již rozveden a měl z manželství děti, což bylo příčinou toho, že jeho manželství s princeznou Margaret nebylo možné: anglikánská církev i královská tradice zakazovaly sňatek s rozvedeným člověkem, to ostatně byla i příčina abdikace Margaretina strýce Eduarda VIII. Aby se Margaret za kapitána Townsenda mohla provdat, musela by se v souladu s pravidly královského dvora podobně jako Eduard VIII. vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to vše ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem «kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi».

Маrgaret v té době náležela k londýnské smetánce a stala se vyhledávaným objektem paparazziů pro své vysoké společenské postavení a výstřední chování neobvyklé pro člena královské rodiny. Byla pozorována ve společnosti Johna Turnera, pozdějšího premiéra Каnаdy.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

6. května roku 1960 se provdala za známého fotografa Antonyho Armstrong-Jonese, potomka nevýznamného velšského šlechtického rodu. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley; od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka Snowdon. Z manželství se narodily dvě děti, syn a dcera, jimž byla oddanou matkou:

Manželství po dvouleté zkušební době roku 1978 skočilo rozvodem. Princezna se poté již znovu neprovdala.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny, zastupujíc často královnu. Jako členka královské rodiny byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých, m.j. Rady spolků pro výchovu dívek, Národního a skotského spolku ochrany dětí proti násilí v rodině, Královského baletu (1957). Dostala doktorát honoris causa z hudby na Londýnské univerzitě a na univerzitě v Cambridgi a v Keele. Měla i čestné funkce vojenské, m.j. komandéra leteckých sil a velitele Pěšího korpusu královské armády královny Alexandry. Byla dámou nejvýznamnějších britských i zahraničních řádů, např. Velkého kříže královny Viktorie (1955), Kříže velkého řádu Belgického království (1960), Kříže Velkého řádu holandského lva (1948), Řádu Briliantové hvězdy Zanzibaru I. třídy (1956), Řádu Koruny, lva a vlajky království Toro (Uganda, 1965), Řádu Koruny I. třídy (Japonsko 1971).

Své sídlo měla v Kensingtonském paláci v Londýně.

Odvrácená strana Margaretina života[editovat | editovat zdroj]

Маrgаrеt nazývali «buřičskou princeznou» pro její skandální chování; byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.

Poslední léta života, smrt[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 80. let se u ní objevily vážné zdravotní problémy a v posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, nedlouho poté se zhroutila; následovalo trvalé poškození hybnosti. Další mrtvice následovaly v letech 2000 a 2001. Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, v únoru roku 2002, ve věku 72 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně na mozkovou mrtvici. V okamžiku své smrti stála v pořadí následníků své sestry Alžběty na jedenáctém místě.

Odrazy v umění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byl o jejím životě natočen film «Princess Margaret, a love story (Princezna Margaret - příběh lásky)», založený na řadě kompromitujících klepů.

Zápletka dalšího filmu «The Bank Job» (2008) je založena na tom, že jedna z postav filmu má kompromitující materiály na princeznu Margaret, jejichž zveřejnění by mohlo vyvolat sexuální skandál.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]