Kladské hrabství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Hrabství kladské)
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrabství kladské
Grafschaft Glatz
Hrabstwo Kłodzkie
 České království 1459–1818 Prusko 
Pruské Slezsko 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Kladska z 18. století
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
České království České království
Nástupnické:
Prusko Prusko
Pruské Slezsko Pruské Slezsko

Hrabství kladské nebo též Kladsko (polsky Hrabstwo Kłodzkie nebo Ziemia Kłodzka, německy Grafschaft Glatz) je historické české území, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.

Jeho území přibližně odpovídá současnému okresu Kladsko a jeho metropolí je město Kladsko (polsky Kłodzko).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Centrální část Kladska tvoří Kladská kotlina (Kotlina Kłodzka), která je ze všech stran obklopena horami. Na hranicích oblasti se rozkládají masív Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), Orlické hory (Góry Orlickie) a Bystřické hory (Góry Bystrzyckie), Stolové hory (Góry Stołowe), Javoří hory, Soví hory (Góry Sowie), Bardské hory (Góry Bardzkie), Rychlebské hory (Góry Złote, Góry Bialskie). Jeho územím protéká několik řek, z nichž jsou nejdůležitější Kladská Nisa a hraniční řeka Divoká Orlice (Dzika Orlica). Kladská Nisa opouští území na severu u města Bardo. Většina Kladska patří do úmoří Baltského moře, nejzápadnější část do úmoří Severního moře. Z hlediska geologické regionalizace patří Kladsko z velké části do vnitrosudetské pánve.

Z historického hlediska sousedí na jihu a západě s Čechami, na jihovýchodě s Moravou, na hřebenech Rychlebských hor s územím české části bývalého slezského Niského knížectví (Jesenicko), na severu pak sousedí s územím bývalých slezských knížectví SvídnickéhoMinsterberského.

Pokud jde o moderní členění, tak okres Kladsko sousedí s českými kraji Královéhradeckým, PardubickýmOlomouckým, a polskými okresy Ząbkowice Śląskie, DzierżoniówValbřich.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Územím Kladska vedla již od nejstarších dob obchodní stezka, při níž byl vystavěn hrad Kladsko, který dal dnešnímu území i městu jméno. Okolo 10. století patřilo území Slavníkovcům, ale bylo ovládnuto Přemyslovci. Od roku 1093 udělováno do držeb Přemyslovcům a jejich příbuzným z rodu Piastovců. Roku 1459 (dekret ze 17. prosince 1462) ustanovil Jiří z Poděbrad Kladsko hrabstvím a udělil mu znak: dva zlaté šikmé pásy v červeném poli. Hrabství po té náleželo jako léno jeho synům. Od zadlužených králových potomků je roku 1501 odkoupil sešvagřený hrabě Oldřich z Hardeggu. Rod Hardeggů pak hrabství roku 1534 prodal králi Ferdinandovi. Titul hrabat Kladských však Hardeggové používají dodnes. Podle výsad z let 14721578 nemělo být odloučeno od Českého království. Až do slezských válek to byl jeden z tzv. vnějších krajů Čech. Ztráta Kladska byla potvrzena vratislavským, drážďanskýmcášským mírem, a poté Kladsko připadlo Prusku, které je začlenilo do Slezska (až roku 1818 – do té doby požívalo statut země odlišné od Slezska). Teprve po 2. světové válce bylo Kladsko začleněno do Polska (1945). 1. června 1975 se Kladsko stává součástí vojvodství Wałbrzych. Na základě správní reformy z roku 1998 zde existuje od 1. ledna 1999 v rámci Dolnoslezského vojvodství okres Kladsko, jenž má totožný rozsah jako historické území. Od roku 1995 je Kladsko součástí Euroregionu Glacensis.

Místa v kladském hrabství[editovat | editovat zdroj]

Vrchnostenské celky v kladské kotlině[editovat | editovat zdroj]

  • Panství hradu Schnallenstein (polsky Szczerba), později po přemístění centra správy nazýváno rovněž panství Rosenthal (polsky Różanka), ke kterému patřily vsi Rosenthal, Freiwalde, Marienthal, Seitendorf, Peucker, Stuhlseifen, Aloysienthal, Langenbrück, Verlorenwasser, Oberlangenau, Bad Langenau, Niederlangenau, Lichtenwalde, Ebersdorf a Wölfelsgrund.
  • Panství Mezilesí (německy Herrschaft Mittelwalde, polsky Międzilesie), ke kterému vedle městečka Mittelwalde patřily vsi Steinbach, Rothflößel, Schönau, Schreibendorf, Bobischau, Schönthal, Herzogswalde a Urnitz.
  • Panství Schönfeld (polsky Roztoki), které se oddělilo od panství Mezilesí, k panství Schönfeld patřily vsi Schönfeld, Hain, Lauterbach, Gläsendorf, Thanndorf a Neißbach.
  • Panství Vlčkovice (německy Herrschaft Wölfelsdorf, polsky Wilkanów).
  • Panství hradu Karpenstein (polsky Karpień),
  • Panství Arnoltov (německy Herrschaft Grafenort, polsky Gorzanów), ke kterému patřily vsi Grafenort, Aspenau, Schlosshof, konfiskáty samostatných rytířských sídel Ratschin, Moschin, Alt Waltersdorf, Melling, Alt Batzdorf, Neu Batzdorf, Neu Wilmsdorf, Glasendorf, Sauerbrunn, Neuhain, Hüttenguth a dále dříve vsi samostatného panství Lomnice; Alt Lomnitz, Neu Lomnitz, Pohldorf, Ranserberg,
  • Panství hradu Homole (německy Hummelburg, polsky Gomoła),
  • Panství Plomnitz (polsky Pławnica), ke kterému patřily vsi Plomnitz, Kieslingswalde, Weißbrodt, Mariendorf, Glasegrund a chvíli také Martinsberg (později patří k panství Kunzendorf).
  • Panství Wernersdorf (německy později zvané Wallisfurth, polsky Wolany),
  • Panství Kunzendorf (polsky Trzebieszowice),
  • Panství Seitenberg (polsky Stronie Śląskie), ke kterému patřily vsi Seitenberg, Schreckendorf, Winkeldorf (později při panství Kunzendorf), Weißwasser (později při panství Kunzendorf), Wolmsdorf, Alt Mohrau, Wilhelmsthal, Klessengrund, Kamnitz, Neu Mohrau)

Samostatné rytířské statky

  • Ratschin
  • Moschin

Svobodné rychty

  • Marienthal
  • Voigtsdorf
  • Kaiserswalde
  • Pohldorf
  • Wölfelsdorf
  • Seitendorf
  • Ebersdorf

Komorní dvory a vsi

  • Voigtsdorf (část)

Krajina[editovat | editovat zdroj]

Krajina Kladska je velice malebná a přitažlivá, její kultura a dějiny pestré, proto se jedná o turisticky atraktivní oblast se značným turistickým potenciálem. Na území se kromě několika chráněných krajinných oblastí nalézá také Národní park Stolové hory (Park Narodowy Gór Stołowych). Kladsko je oblastí s největším výskytem léčivých a minerálních pramenů na území Polska. Nejen ve středověku zde byla naleziště drahých kovů, důkazem toho je velký počet důlních prací, které dnes slouží také jako muzea.

V Kladsku je mnoho sakrálních staveb a míst. Patrně nejproslulejší je poutní místo ve Vambeřicích (Wambierzyce).

V západní části Kladska okolo města Chudoba (Kudowa-Zdrój) existoval tzv. Český koutek.

Horské celky okolo kladské kotliny[editovat | editovat zdroj]


Panoráma Kladska
Panoráma Kladska

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°22′ s. š., 16°38′ v. d.