Bystrzyca Kłodzka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bystrzyca Kłodzka
Bystrzyca Kłodzka – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Dolnoslezské vojvodství Dolnoslezské
Bystrzyca Kłodzka
Bystrzyca Kłodzka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,74 km²
Počet obyvatel 10 511 (2011)
Hustota zalidnění 978,7 obyv./km²
Správa
Starosta Renata Surma
Oficiální web www.bystrzycaklodzka.pl
Adresa obecního úřadu ul. Sienkiewicza 6
57-500 Bystrzyca Kłodzka
Telefonní předvolba +48 74
PSČ 57-500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystrzyca Kłodzka, česky Kladská Bystřice (německy Habelschwerdt) je město v Dolnoslezském vojvodství, v kladském okrese, historicky bylo součástí kladského hrabství. V letech 1975-1998 město patřilo do vojvodství valbřišského. Město je známé historickými budovami a jako turistické centrum.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

K 10. lednu 2011 zde žilo 10 511 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bystrzyca Klodzka - plán historických památek

Tržní a řemeslnická osada zaznamenala rozvoj již za vlády posledních Přemyslovců během 13. století. Od krále Václava I. ji získal do správy Havel z Lemberka (+1249), jehož manželkou byla svatá Zdislava. Za jednoho z jeho nástupců, vojta Georga Rückera, bylo město vytyčeno na pravidelném půdorysu, vybudovány či dokončeny městské hradby s hradebními věžemi, z nichž tři se dochovaly dosud. Město bohatlo zejména díky řemeslnickým dílnám pláteníků, soukeníků a díky obchodu. Byl zde založen také královský mlýn.

Za zakladatele královského města bývá označován český král Jan Lucemburský; ten roku 1319 město nadal mnoha privilegii, která roku 1348 potvrdil jeho syn Karel IV. Kromě farního kostela sv. Michaela archanděla byl u Dolní brány roku 1381 založen kostel sv. Antonína s městským špitálem, druhý špitál byl založen roku 1399 u Kladské brány. Stavební rozvoj ve středověku negativně nejvíce ovlivnily vpád husitů z roku 1429 a požár z roku 1475.

K rozkvětu města v letech 1600-1617 přispěla samostatnost fojtské správy a vlastní soudní pravomoc. V třicetileté válce vyrabovali město Švédové. V letech 1628-1629 došlo k rekatolizaci. Roku 1646 velká část města vyhořela, další požár z roku 1703 zničil dvě třetiny městské zástavby uvnitř hradeb.

Ve druhé slezské válce obsadili a rabovali město vojáci obou stran: Prusové, uherské oddíly, a dále panduři barona Františka Trencka. V těsné blízkosti města 14. únorar 1745 zvítězili Prusové pod vedením Johanna von Lehwaldt nad rakouským vojskem generála Františka Václava hraběte Wallise. Podle dohody Hubertusburského míru bylo město s celým kladským hrabstvím roku 1763 připojeno k Prusku. 18. ledna 1779 u Kladské Bystřice rakouské vojsko vedené Dagobertem Zikmundem von Wurmser porazilo Prusy a mnoho jich zajalo.

Od roku 1818 byla Kladská Bystřice krajským městem. Roku 1939 obsadila město Sovětská armáda a několik desítek obyvatel odvlekla do gulagů na Sibiři a v Kazachstánu. Oběti připomínají pamětní desky v městském kostele.

Urbanismus a památky[editovat | editovat zdroj]

Město má dobře dochovaný středověký půdorys s obdélným náměstím, s přibližně pravoúhlou a radiální sítí ulic, mnoha v jádru gotickými či renesančními domy a dvěma dominantami v panoramatu.

  • Kostel sv. Michaela Archanděla, unikátní prostorová dispozice: gotické dvoulodí se třetí lodí završenou emporou, původní kížové klenby, založeno roku 1336, přestavěno ve stylu slezské renesance v polovině 16.století (dva vstupní portály se sochami, jižní mariánská kaple se štíty), v letech 1563 -1576 byl kostel luteránský a kázal v něm Kaspar Elogius. Hodnotné je vnitřní zařízení: v kapli poutní obraz Panny Marie Královny míru (Regina pacis), varhany rokokové
  • Radnice - původní stavba s z roku 1458 podle vzoru florentského byla přestavěna kolem roku 1540 a obestavěna na špalíček uprostřed náměstí, při rekonstrukci po roce 1815 byl celý špalíček spojen v jedinou stavbu a zvýšen o třetí patro, odnes sídlo městské správy
  • Morová statue na náměstí: trojstupňové pískovcové sousoší: na vrcholu Nejsvětější Trojice, uprostřed v nice stojící Panna Marie Immaculata obklopená členy rodiny; po pravici sv. Josef se sekerou, po levici její otec sv. Jáchym, vzadu sv. Anna; dole uprostřed patron města sv. Archanděl Michael ve zbroji, na balustrádě svatí patroni města a diecéze: sv. František Xaverský, sv. Jan Nepomucký, sv. Florián; autor Anton Jörg z Kamience zabkowického (na poprsni statue je rytá latinská dedikace s chronogramem 1736).
  • Pranýř na Malém rynku - sloup s okovy k věznění zlodějů, z roku 1556
  • Opevnění a městské brány s věžemi režné zdivo a kamenné ostění dochované ze 14.-15. století
  • Měšťanské domy, úzké gotické parcely jsou patrné zejména na severní a západní straně náměstí, dochovány tři desítky historických objektů: ve zdivu gotické a renesanční domy s původními kamennými ostěními oken a dveří
  • Špitální kostel sv. Jana Nepomuckého na jižním okraji města, z roku 1827.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.bystrzycaklodzka.pl/asp/pl_start.asp?typ=14&sub=7&subsub=160&menu=28&strona=1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Dehio (ed.): Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Schlesien. Deutscher Kunstverlag München 2005, ISBN 3-422-03109-X, s. 400n.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]