Genocida v Pásmu Gazy

Genocida v Pásmu Gazy
Těla obětí v igelitových pytlích, Gaza, říjen 2023
Cíl	Palestinci
Mrtví lidé	nejméně 45 000 přímých obětí nejméně 10 000 těl se nachází pod troskami budov (odhad) nepřímé úmrtí pravděpodobně násobně vyšší
Zranění lidé	nejméně 107 000
Datum	7. října 2023 – dosud
Místo	Pásmo Gazy, Palestina
Obviněný	Izrael Izrael Benjamin Netanyahu, izraelský válečný kabinet a vláda Izraelské obranné síly pod velením Jo'ava Galanta Ministerstvo národní bezpečnosti pod vedením Itamara Ben-Gvira
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Genocida v Pásmu Gazy je termín, kterým někteří označují jednání státu Izrael během války s Hamásem. Počátkem této války byl útok teroristického hnutí Hamás na Izrael (raketové ostřelování izraelského území a pozemní útok proti vojenským a civilním cílům) 7. října 2023, kdy bylo při pozemním útoku na izraelském území zabito 1 139 lidí a dalších 253 lidí bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelská reakce zahrnovala invazi do Pásma Gazy od 29. října 2023.

Škody po izraelském náletu na El-Remal ve městě Gaza 9. října 2023

Vlády některých států, agentury OSN a nevládní organizace (včetně Amnesty International, Human Rights Watch nebo Lékařů bez hranic) viní Izrael z provádění genocidy proti Palestincům během invaze a bombardování Pásma Gazy. V půlce prosince 2024, po více než roce útoků, vedly dle zdrojů Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, ovládané Hamásem, izraelské vojenské akce k potvrzeným úmrtí více než 45 000 Palestinců a zranění 107 000 lidí. Tato čísla zahrnují jak civilní obyvatelstvo, tak členy Hamásu.^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]} OHCHR ověřila informace o 8 119 zemřelých z prvních 6 měsíců války, z nich 70 % tvořily ženy a děti. Odhady tvrdí, že velké množství mrtvých těl se nachází pod troskami zničených budov a dalších přibližně 300 tisíc obětí zemřelo nepřímo v důsledku války.

Izraelská blokáda značně přispěla k hladovění a hrozbě hladomoru v Pásmu Gazy, přičemž izraelské síly bránily humanitárním zásobám dostat se k palestinskému obyvatelstvu. Dále blokovaly nebo v některých případech útočily na humanitární konvoje. Na začátku konfliktu Izrael také přerušil dodávky vody a elektřiny do Pásma Gazy.

Různí pozorovatelé, včetně Zvláštního výboru OSN pro vyšetřování izraelských praktik a zvláštní zpravodajky OSN Francesky Albaneseové, citovali prohlášení vysokých izraelských představitelů, která mohou naznačovat jejich „záměr zničit“ (zcela nebo částečně) obyvatelstvo Gazy, což je nezbytnou podmínkou pro zákonný práh genocidy. Izraelská vojenská kampaň v Gaze byla Jihoafrickou republikou a některými dalšími pozorovateli charakterizována jako genocidní.

Obvinění z genocidy

Kvůli izraelskému postupu v Gaze se koncem roku 2023 Jihoafrická republika obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Izrael podle ní v Gaze páchá genocidu a netrestá osoby, které k ní podněcují. Je také přesvědčena, že se Izrael dopouští válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. V lednu 2024 soud nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a zlepšil humanitární situaci v Gaze. V květnu soud Izraeli nařídil, aby zastavil ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy a otevřel místní hraniční přechod pro humanitární pomoc. Měl také umožnit vstup do Pásma Gazy vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajné genocidy na Palestincích. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že operace v Gaze je aktem sebeobrany a obvinil soud z antisemitismu.

Definice genocidy

Úmluva o genocidě z roku 1948 definuje genocidu jako jakýkoli z pěti „činů, spáchaných s úmyslem zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. Jedná se o usmrcení členů skupiny, jejich těžké ublížení na zdraví nebo duševní újmě, nastolení životních podmínek s cílem zničit tuto skupinu, zabránění porodům a násilnému přemístění dětí ze skupiny. Genocida je zločin speciálního úmyslu (dolus specialis); je prováděna záměrně, přičemž oběti jsou zaměřeny na základě skutečného nebo domnělého členství v chráněné skupině. Podle této právní definice z roku 1948 byly v historii uznány tři genocidy: kambodžská genocida, rwandská genocida a Srebrenický masakr.

Původní definice genocidy Raphaela Lemkina byla širší než později přijatá Organizací spojených národů; za genocidu označil „zničení základních základů života národních skupin“, včetně činů, které vedou k „rozpadu politických a sociálních institucí, kultury, jazyka, národního cítění, náboženství a ekonomické existence národních skupiny“.

Zdravotníci transportují zraněné palestinské dítě do nemocnice Šífa ve městě Gaza po izraelském náletu 11. října 2023

Oběti

Sáčky obsahující spálené a rozkládající se pozůstatky těl obětí útoku na školu Al-Tabaeen v Gaze, 10. srpna 2024

Přímé oběti

Zpráva Euro-Mediterranean Human Rights Monitor zveřejněná 18. listopadu 2023, která označuje izraelské akce v Gaze za genocidu, uvedla, že v Gaze bylo zabito 15 271 Palestinců a 32 310 zraněno. Dle zprávy se dále pohřešovalo 41 500 lidí. Aktualizované údaje uváděly další zdroje, nejčastěji Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy, přičemž do prosince 2023 bylo podle něj v Gaze zabito více než 20 000 Palestinců. Z tohoto počtu byly odhadem 70 % ženy a děti. K 14. lednu 2024, tedy po 100 dnech od začátku izraelského útoku na Gazu, úřady uváděly, že bylo zabito přes 23 900 lidí. Do 10. května počet mrtvých přesáhl 35 000, z toho třetina byla z neidentifikovaných těl. Tehdy se zároveň odhadovalo, že více než 10 000 dalších těl se nachází pod troskami budov. Během prvních tří týdnů izraelský útok zabil v Gaze více dětí, než bylo zabito na celém světě ve všech konfliktních zónách v kterémkoli roce od roku 2019. K prosinci 2023 bylo zraněno přes 52 000 lidí, a do května 2024 počet vzrostl na více než 77 700 lidí. Údaje ministerstva o celkovém počtu zabitých byly zpochybněny izraelskými úřady, ale přijaty jako přesné izraelskými zpravodajskými službami, OSN a WHO.

Podíl žen a dětí mezi mrtvými je kontroverzní. K 31. srpnu 2024 se podle ministerstva zdravotnictví v Gaze počet obětí zvýšil na 40 691 a jmenovitě identifikovaných 34 344. Mezi identifikovanými mrtvými bylo 17 652 (51 %) žen a dětí, 2 955 (9 %) starších osob všech pohlaví a 13 737 (40 %) mužů. V listopadu 2024 zveřejnila OSN analýzu zahrnující pouze oběti ověřené nejméně třemi nezávislými zdroji po dobu šesti měsíců od listopadu 2023 do dubna 2024. Zjistila, že 70 % z 8 119 ověřených úmrtí byly ženy a děti.

Graf přibližných úmrtí války mezi Izraelem a Hamásem v Gaze od 7. října 2023 do 7. srpna 2023

S pokračováním konfliktu bylo pro Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy shromažďování údajů kvůli zničení infrastruktury stále obtížnější. Ministerstvo muselo svá obvyklá hlášení založená na úmrtích v nemocnicích doplňovat o další zdroje informací, včetně zpráv z médií a od záchranářů, jakož i pozůstalých rodin a vdov. Profesor ekonomie Michael Spagat analyzoval zprávy ministerstva a zjistil naléhavou potřebu transparentní metodiky, která by porovnala nejvyšší počty úmrtí – 34 535 k 30. dubnu – s podrobnými rozpisy, které ke stejnému datu činily 24 653.

Mrtvá těla během tzv. Moučného masakru, při kterém bylo IOS zabito nejméně 112 Palestinců. Izrael popřel odpovědnost.

Podle vyjádření izraelské strany bylo k únoru 2024 při bojích v Pásmu Gazy zabito přes 12 tisíc členů hnutí Hamás, toto číslo mělo podle dalších vyjádření vzrůst na 14 tisíc v polovině roku 2024. V únoru ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy uvádělo celkový počet 29 tisíc mrtvých, přičemž tato instituce nerozlišuje mezi mrtvými civilisty a bojovníky. Izraelští představitelé zároveň opakovaně obvinili Hamás z využívání civilistů jako lidské štíty, přičemž se některá operační střediska skupiny měla nacházet pod civilními budovami (nemocnice Šífa).

Nepřímé oběti

Výzkumníci v oblasti veřejného zdraví Rasha Khatib, Martin McKee a Salim Yusuf, zveřejnili v červenci 2024 v korespondenční sekci časopisu The Lancet odhad počtu úmrtí, která mohla být v nadcházejících měsících a letech nepřímo způsobena tímto konfliktem. Očekává se, že nepřímá palestinská úmrtí na nemoci budou mnohem vyšší kvůli intenzitě konfliktu, zničení infrastruktury zdravotní péče, nedostatku jídla, vody, přístřeší a bezpečných míst pro útěk civilistů a snížení financování UNRWA. S použitím jiných konfliktů jako referenčního bodu odhadli, že celkový počet úmrtí souvisejících s konfliktem v Gaze bude pravděpodobně třikrát až 15krát vyšší než hlášený počet obětí. Vynásobením počtu nahlášených úmrtí pěti argumentovali, že podle konzervativního odhadu „současnému konfliktu v Gaze lze připsat 186 000 nebo dokonce více úmrtí“. Michael Spagat napsal, že jejich odhad „postrádá pevný základ a je nevěrohodný“. I přesto Spagat připustil, že je „spravedlivé upozornit na skutečnost, že ne všechna úmrtí budou přímo násilná“ a označil počet obětí v Gaze za „překvapivě vysoký“.

Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem byly v Pásmu Gazy vysídleny téměř dva miliony lidí. Evakuace v Pásmu Gazy byla například ze strany Jihoafrické republiky kritizována jako klíčová součást genocidních záměrů Izraele.

Podle dopisu ze dne 2. října 2024 prezidentu Joe Bidenovi, viceprezidentce Kamale Harrisové a dalším od 99 amerických zdravotnických pracovníků, kteří sloužili v Gaze od 7. října 2023, byl nejkonzervativnější odhad založený na dostupných údajích, že minimálně 62 413 lidí v Gaze zemřelo hladem (na základě standardů hladovění podle klasifikace fáze integrovaného zabezpečení potravin financované Spojenými státy), většina z nich byly malé děti a nejméně 5 000 lidí zemřelo na nedostatek přístupu k péči o chronické nemoci.

Minimální počet obětí nutný k definici genocidy

Ani Úmluva o genocidě, ani judikatura Mezinárodního soudního dvora nepožaduje minimální počet obětí k definování genocidy. Genocida je stanovena, jsou-li spáchány kvalifikované činy proti „přiměřeně významnému počtu“ nebo „významné části skupiny, jako je její vedení“. V případu genocidy Gambie vs. Myanmar týkající se Rohingů Francie a Spojené království uvedly, že „počet zabitých obětí“ není „ústředním bodem“ jejich hodnocení, protože „okolnosti mohou být takové, že pachatel nemůže nebo se rozhodne nevyužít nejrychlejších nebo nejpřímějších prostředků“ k ničení.

Údajný genocidní záměr a genocidní rétorika

Podle zprávy Univerzitní sítě pro lidská práva z května 2024 „představují akce přijaté izraelskou vládou a armádou v Gaze a týkající se Gazy po útocích Hamásu ze 7. října 2023 porušení zákazů mezinárodního práva týkající se páchání genocidy“. Právnička pro lidská práva Susan Akramová v komentáři ke zprávě a k odporu vůči označování izraelských akcí za genocidu řekla: „Opozice je politická, protože existuje konsensus mezi mezinárodní právnickou komunitou v oblasti lidských práv, mnoha dalšími právními a politickými experty, včetně mnoha expertů holokaustu, že Izrael páchá genocidu v Gaze“.

V rámci soudního sporu Defense for Children International – Palestine et al proti Biden et al svědčil historik holokaustu Barry Trachtenberg, že mezi historiky genocidy existuje shoda, že situace v Gaze je genocidou, a to především proto, že prohlášení izraelských představitelů to jasně uvádějí. Řekl: „Sledujeme, jak se genocida vyvíjí, když o ní mluvíme. Jsme v této neuvěřitelně jedinečné pozici, kde můžeme zasáhnout, abychom ji zastavili, s využitím mechanismů mezinárodního práva, které máme k dispozici.“

V otevřeném dopise zveřejněném 15. října na Opinio Juris a na webových stránkách Third World Approaches to International Law Review 800 vědců z oblasti mezinárodního práva, studia konfliktů a genocidy, napsalo, že prohlášení izraelských představitelů od 7. října naznačují jejich úmysl spáchat genocidu. Nevládní organizace Law for Palestine sestavila seznam více než 500 prohlášení izraelských politických a vojenských představitelů, kteří dle jejich pohledu vyzývají ke genocidě.

Dne 7. října řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že obyvatelé Gazy zaplatí „vysokou cenu“ a Izrael promění části Gazy „v trosky“. Britský istorik zabývající se genocidami Mark Levene tvrdí, že v souvislosti s genocidou rétorika Netanjahuových vlád postupně sílila. Tato prohlášení podpořila i novinářka Tia Goldenbergová v AP News, která upozornila na výroky izraelského ministra financí Becal'ela Smotriče podporující genocidní rétoriku. Izraelský historik Raz Segal a právník Luigi Daniele také poukázali na rostoucí genocidní rétoriku před říjnem 2023, zdůraznili článek z května 2023 v Times of Israel, který říkal, že jediný způsob, jak dosáhnout míru, je „vymazat“ Palestinu a že existence Palestiny je „urážkou společnosti, morálky, lidskosti“. Článek dále podle Segala a Daniele vyzývá k převýchově Palestinců a deklaruje, že mohou požívat práv pouze v případě, že již nebudou existovat jako národ. Segal a Daniele poukazují na paralely mezi rétorikou tohoto článku a poznatky, které upozorňují na ekvivalentní rétoriku ruských médií o ruské invazi na Ukrajinu. Segal a Daniele také poukazují na předchozí komentáře ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, bývalé členky Knesetu Ajelet Šakedové a ministra financí Smotriče, kteří v únoru 2023 vyzvali ke zničení palestinských vesnic na Západním břehu Jordánu. Odborník na genocidy Shmuel Lederman popsal, že nejenom tato vyjádření, která popírají palestinskou národnost a vyzývají k jejich zničení nebo odstranění z území nárokovaného Izraelem, byla v popředí politických diskusí vedení Hamásu v Gaze před událostmi v říjnu 2023. I další zdroje označovaly Smotričovy komentáře jako genocidní.

Anatomie genocidy (Anatomy of a Genocide), zpráva předložená Radě pro lidská práva OSN dne 26. března 2024 Francescou Albaneseovou, zvláštní zpravodajkou pro situaci v oblasti lidských práv na palestinských územích okupovaných od roku 1967, dospěla k závěru, že Izrael se dopouští genocidy. Izrael tuto zprávu odmítl.

Ministři izraelské vlády

Podle expertů Marka Levenea a Abdelwahaba El-Affendiho se od 7. října 2023 různé oficiální a polooficiální zdroje a média zapojily do rétoriky naznačující genocidní záměry. Izraelský právník v oblasti lidských práv Michael Sfard řekl novinám The New Arab, že útoky ze 7. října, válečná krize rukojmích mezi Izraelem a Hamásem a válečné zločiny Hamásu „vytvářely hněv, který proměnil rétoriku marginalizovaných skupin v záplavu prohlášení, která nyní učinili politici, novináři a celebrity,  ... poskytující jim vítr do zad“, aby ostatní považovali takové projevy za přijatelné. Dodal: „Zvykli jsme si na genocidní rétoriku, která pochází od Hamásu. Charta Hamásu má zjevné tvrdé antisemitské články a také některé, které by mohly být interpretovány jako vyjádření touhy odstranit Židy v Izraeli.  ... V minulosti to bylo v Izraeli vnímáno jako něco, co je za hranicí legitimity mluvit tímto způsobem o Palestincích... Ale 7. říjen tuto červenou čáru překročil.“

Dne 9. října 2023 řekl izraelský ministr obrany Jo'av Galant:

Nařídil jsem kompletní blokádu Pásma Gazy. Žádná elektřina, žádné potraviny, žádný plyn, všechno bude zavřeno. Bojujeme proti lidským zvířatům a podle toho jednáme

Toto prohlášení bylo charakterizováno jako příklad dehumanizace. Podle Kennetha Rotha, amerického advokáta a lidskoprávního aktivisty, zatímco někteří omlouvají tento výrok, že odkazoval pouze na Hamás, kontext jasně ukazuje, že výraz „lidská zvířata“ se týkal každého v Gaze. Tento výrok byl také spojen s hladomorem v Gaze. Dále dne 10. října Galant řekl: „Gaza se nevrátí k tomu, co bylo předtím. Nebude žádný Hamás. Zničíme vše.“

Izraelský ministr zemědělství Avi Dichter vyzval na Kanálu 12, aby byla válka „Nakbou v Gaze“. Ariel Kallner, další člen Knessetu ze strany Likud, napsal na sociálních sítích, že existuje „jediný cíl: Nakba! Nakba, která zastíní Nakbu z roku [1948]. Nakba v Gaze a Nakba každému, kdo se odváží připojit se“. Izraelský ministr národního dědictví Amichaj Elijahu vyzval ke svržení atomové bomby na Gazu. Dov Waxman, ředitel Y&S Nazarian Center for Israel Studies Kalifornské univerzitě v Los Angeles, řekl, že některé rétoriky krajně pravicových ministrů mohou být vnímány jako „potenciálně genocidní“ při dehumanizaci palestinských civilistů. Dodal, že tato prohlášení mohou mít pouze omezený dopad na izraelskou politiku, protože byla učiněna ministry „kteří nejsou součástí válečného kabinetu“, ale tyto návrhy byly přesto znepokojivé.

Izraelský ministr energetiky Jisra'el Kac řekl: „Veškeré civilní obyvatelstvo v Gaze dostalo rozkaz okamžitě odejít. Vyhrajeme. Dokud neopustí svět, nedostanou ani kapku vody ani jedinou baterii.“ Dne 29. dubna 2024 ministr financí Becal'el Smotrič řekl: „Neexistují žádné poloviční práce... Rafah, Deir al-Balah, Nuseirat – totální zkáza. ‚Tehdy musíš vyhladit památku Amálekovu zpod nebes.‘ Pod nebem pro ně není místo.“ Izraelské noviny Ha'arec označily jeho komentáře za výzvu ke genocidě. V srpnu Smotrič řekl, že „by mohlo být oprávněné a morální“ „vyhladovět 2 miliony lidí“, a litoval, že jim to svět nedovolí.

V červnu 2024 policie odložila vyšetřování případu stížnosti na rabína v Jaffě, který podněcoval studenty ve svém hesderu, aby zabili všechny obyvatele Gazy, včetně dětí a matek, které je chovají.

Izraelský prezident a členové izraelského parlamentu

Prezident Izraele Jicchak Herzog obvinil z útoku ze 7. října „celý národ“ Palestiny. Dodal: „Není to pravda, tato rétorika o tom, že si civilisté nejsou vědomi, že nejsou zapojeni. Absolutně to není pravda.“ Později prezident tvrdil, že jeho vyjádření bylo vytrženo z kontextu.

Jicchak Kroizer, který v Knesetu zastupuje krajně pravicovou stranu Ocma jehudit, v rozhlasovém rozhovoru řekl, že „pásmo Gazy by mělo být srovnáno se zemí a pro všechny existuje pouze jeden rozsudek, a to smrt“. Tally Gotlivová ze strany Likud vyzvala k použití jaderných zbraní proti Gaze.

Připomínání Amáleka

Válečné škody v Gaze 2023

Připomínání biblické postavy Amáleka během války od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua bylo kritiky považováno za důkaz genocidního záměru. Tato vyjádření jsou zároveň součástí podání Jihoafrické republiky k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. V projevu z 28. října 2023 Netanjahu řekl (hebrejsky) „Musíte si pamatovat, co vám Amálek udělal, jak říká naše svatá Bible“, čímž cituje z Deuteronomia 25:17. Fráze „Pamatuj si, co ti udělal Amálek“ je použita v památnících holokaustu, včetně Jad vašem a Haagském židovském památníku. Netanjahu učinil další narážku na tento verš v dopise vojákům a důstojníkům IOS.

Kritici spojují Netanjahuovu zmínku o Amálekovi s 1. knihou Samuelovou 15:3: „Nyní jdi a pobij Amáleka; jako klaté zničíte vše, co mu patří. Nebudeš ho šetřit, ale usmrtíš muže i ženu, pachole i kojence, býka i ovci, velblouda i osla!“ Noah Lanard z Mother Jones označil verše pojednávající o Amálekovi za nejnásilnější v Bibli a napsal, že mají dlouhou historii, kdy je používali Židé z krajní pravice, jako je vrah Baruch Goldstein, k ospravedlnění zabíjení Palestinců.

Další izraelští představitelé

Generálmajor Ghassan Alian, ředitel Úřadu pro koordinaci vládních aktivit na teritoriích (COGAT), řekl: „V Gaze nebude žádná elektřina ani voda, bude tam jen zničení. Chtěli jste peklo, dostanete peklo.“

Generálmajor IOS Giora Eiland napsal: „Gaza se stane místem, kde nemůže existovat žádná lidská bytost“ a „Vytvoření vážné humanitární krize v Gaze je nezbytným prostředkem k dosažení tohoto cíle.“ Izraelský historik a odborník na holokaust Omer Bartov poznamenal, že žádný izraelský politik ani nikdo z IOS toto prohlášení neodsoudil.

O izraelském bombardování Gazy řekl mluvčí izraelské armády: „při vyvažování přesnosti s rozsahem škod se právě teď soustředíme na to, co způsobuje maximální škody“. Skupina právníků to interpretovala jako záměr zničit Gazu.

Krajně pravicový politik a bývalý člen Knesetu Moše Feiglin řekl: „Existuje jediné řešení, a to úplně zničit Gazu před invazí do ní. Mám na mysli zničení, jaké se stalo v Drážďanech a Hirošimě, bez jaderných zbraní.“ Ministr hospodářství Nir Barkat později řekl: „Nepamatuji si, že by Británie nebo Spojené státy, na konci druhé světové války když bombardovaly Drážďany, přemýšlely o jejích obyvatelích.“ Akademici, neizraelští politici a zpravodajské organizace se také odvolávali na bombardování Drážďan, aby ospravedlnili izraelské bombardování Gazy.

Právník Nimer Sultany zdůrazňuje prohlášení různých velitelů izraelské armády vedoucích pozemní operace v severní Gaze, které vyzývají k vylidnění a přístupu „spálené země“. Vojáci podobné pocity odráželi na sociálních sítích. Historik Yoav Di-Capua také poukazuje na zvyšující se počet důstojníků a vojáků, kteří jsou součástí komunity Hardal, které Di-Capua identifikuje jako následovníky genocidní ideologie.

Další důkazy údajného genocidního záměru

Maryam Jamshidiová, profesorka na University of Colorado Law School, cituje deklarovaný cíl Izraele „zničit Hamás, včetně vyhlazení jeho politického a administrativního vedení a zničení jeho civilních policejních sil a vojenského křídla“, a jeho skutečným zaměřením na „intelektuální, kulturní a náboženské vedení Gazy“. S odvoláním na předchozí argumenty týkající se bosenské genocidy píše, že genocidní záměr lze prokázat „prostřednictvím důkazů, že civilní vedení chráněné skupiny, stejně jako její armáda a složky vymáhající právo, byly cílem eliminace“, když to činí zbytek skupiny zranitelnější vůči různým nezákonným zneužitím, jako je nucená migrace. Útočení na civilní organizace kontrolované Hamásem je podle mezinárodního práva nezákonné.

V jiném článku Jamshidiová tvrdí, že „dlouhodobý vzor izraelského chování vůči Palestincům obecně a v Gaze“ – jako je blokáda Gazy a ničení civilní infrastruktury během předchozích válek – vysoký počet civilních úmrtí během války, „masově vynucené vysídlení a etnické čistky“ pod rouškou humanitárních bezpečných zón, jsou „praktiky IOS, které podkopávají tvrzení Izraele, že jeho ‚válka‘ je vedena pouze proti Hamásu a dalším palestinským ozbrojeným skupinám spíše než proti palestinským civilistům“, množství zvěrstev zaznamenaných chytrými telefony a zveřejněných přes média a expertní zprávy OSN podporující zjištění genocidy zvyšují pravděpodobnost, že ICJ rozhodne ve prospěch Jihoafrické republiky.

Pascal Andre, francouzský lékař, která pracoval v nemocnici Chán Júnis, v rozhovoru pro tureckou agenturu Anadolu řekl, že on a jeho kolegové „nikdy neviděli válečnou zónu, kde jsou civilisté takovým cílem“ a že „jako zdravotníci jsme byli svědky genocidního záměru“

John B. Quigley, profesor práva na Ohijské státní univerzitě, napsal v článku pro European Journal of International Law, že okolnosti války a způsobené životní podmínky by mohly být použity jako důkaz genocidního záměru v případě absence přímých důkazů, protože jsou tak destruktivní, že Izrael by měl vědět, že povedou ke zničení Palestinců v Gaze.

Údajné genocidní akce

Sanitka provozovaná Palestinskou společností Červeného půlměsíce v Chán Júnis v Pásmu Gazy poté, co byla těžce poškozena izraelským vojenským náletem. Podle zprávy byla sanitka v době útoku před nemocnicí Násir a převážela tři zraněné osoby.

Podrobnější informace naleznete v článku Válečné zločiny během války Izraele s Hamásem#Izrael.

Od 7. října 2023 je IOS obviňována z nevybíravého hromadného zatýkání a zadržování; mimosoudní zabíjení neozbrojených palestinských zadržených, lékařů a dělníků; vyhrožování zmrzačením, smrtí, žhářstvím a znásilněním; a mučení Palestinců zadržených bez právního obvinění. Byly také obviněny z použití nadměrné síly proti desítkám škol a nemocnic; krádeže; kruté a zbytečné znesvěcení a mrzačení zesnulých Palestinců; a nerozlišování nebo neadekvátní rozlišování mezi silami Hamásu a civilisty. Cílení a ničení různých kulturních a vzdělávacích míst byly rovněž označeny za genocidní akce. Použití nekonvenčních zbraní, jako je bílý fosfor bylo zdůrazněno jako genocidní akt.

V listopadu 2023 Raz Segal podrobně popsal tři akce, do kterých se IOS zapojovaly a které byly svou povahou genocidní: činy zabíjení, způsobení těžkého ublížení na zdraví a provádění strategických opatření, navržených ke zničení palestinské existence. IOS je podle něj vina tím, že masově zničila oblasti v Gaze a zavedla přísnou blokádu základního zboží.

Dne 26. února 2024 vydaly Human Rights Watch a Amnesty International prohlášení, že Izrael nevyhověl rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 26. ledna zabránit genocidě blokováním vstupu pomoci do Gazy. Obě prohlášení odkazují na 16 let trvající blokádu Gazy, která od 9. října zesílila. Zpráva organizace Refugees International zjistila, že Izrael „důsledně a bezdůvodně bránil humanitární pomoci v Gaze“. Historička Melanie Tanielianová tvrdí, že hladovění, hladomor a blokáda by měly být v popředí jako metody genocidy spolu s masovým bombardováním. Odkazuje se na výzvu A. Dirka Mosese neignorovat méně okázalé formy násilí při ničení populací a zdůrazňuje četné další genocidy, kde byly jako metody ničení použity hladomor a hladovění. V dubnové zprávě Be-celem nazval rozvíjející se hladomor „produktem promyšlené a vědomé izraelské politiky“.

Zranění Palestinci čekají na ošetření na přeplněném pohotovostním oddělení Nemocnice Šífa ve městě Gaza po izraelském náletu 11. října 2023.

V říjnu 2023 Světový potravinový program varoval před zmenšujícími se zásobami potravin v Gaze a v prosinci spolu s Organizací spojených národů oznámil, že více než polovina obyvatel Gazy „hladoví“, více než devět z deseti lidí nejí každý den a 48 % trpí „extrémním hladem“. Palestinský ministr zahraničí Rijád al-Málikí, který je součástí palestinské samosprávy, řekl, že Izrael používá hladovění jako zbraň: „hladoví kvůli tomu, že Izrael záměrně používá hladovění jako válečnou zbraň proti lidem, které okupuje“. Izraelský úředník obvinění odmítl. V prosinci 2023 Human Rights Watch podobně zjistila, že Izrael používá hladovění jako zbraň, když záměrně odpírá přístup k potravinám a vodě. Dne 16. ledna 2024 experti OSN obvinili Izrael ze „zničení potravinového systému Gazy a používání potravin jako zbraně proti palestinskému lidu“.

Profesor práva a zvláštní zpravodaj OSN pro právo na jídlo Michael Fakhri uvedl, že Izrael je „vinen“ genocidou, protože „Izrael oznámil svůj záměr zničit palestinský lid, zcela nebo zčásti, jednoduše proto, že jsou Palestinci“ a protože Izrael odpíral jídlo Palestincům zastavením humanitární pomoci a „úmyslným“ ničením „malých rybářských plavidel, skleníků a sadů v Gaze (…) Nikdy jsme neviděli civilní obyvatelstvo, které by tak rychle a úplně hladovělo, na tom existuje shoda mezi odborníky na hladovění, Izrael se nezaměřuje pouze na civilisty, ale snaží se zničit budoucnost palestinského lidu tím, že ubližuje jejich dětem.“ Od rozsudku ICJ se počet nákladních vozidel přivážející humanitární pomoc, kterým Izrael povolil vjezd do Gazy, snížil o 40 %. V březnovém potvrzení prozatímních opatření ICJ soud zdůraznil „bezprecedentní úroveň potravinové nejistoty, kterou Palestinci v Pásmu Gazy v posledních týdnech zažívali, a také rostoucí rizika epidemií“, a uznal, že od lednového nařízení soudu došlo k „nedostatku dodržování pravidel Izraelem“, což mělo za následek další zhoršení „katastrofických životních podmínek“.

Auto humanitární organizace World Central Kitchen po izraelském útoku z 1. dubna 2024, při kterém bylo zabito sedm jejich pracovníků.

Mark Levene a Elyse Semerdjian lokalizují masové ničení infrastruktury v rámci izraelské doktríny Dáhija, která je uplatňována proti Gaze od roku 2006, přičemž Levene to nazývá urbicidou a nástrojem genocidy.

Fotografie zdravotníků zabitých v Gaze při izraelských útocích, 25. listopadu 2023

V článcích publikovaných v listopadu 2023 v The Lancet a v únoru 2024 v časopise BMJ Global Health mnoho lékařů podrobně popsalo, jak se podle jejich odborných názorů zaměření na zdravotnickou infrastrukturu v Gaze a lékařský personál ve spojení s otevřeně genocidní rétorikou různých izraelských politiků rovná genocidě. Toto hodnocení podpořili i právní vědci. Zdravotní systém Gazy čelil několika humanitárním krizím v důsledku izraelského útoku: nemocnice čelily nedostatku paliva a začaly se zavírat do 23. října, protože jim došlo palivo. Když nemocnice úplně ztratily proud, mnoho předčasně narozených dětí na JIP zemřelo. Izraelské nálety zabily mnoho zdravotníků a byly zničeny sanitky, zdravotnická zařízení, lékařská ředitelství a nemocnice. Lékaři bez hranic oznámili, že bylo poškozeno nebo zničeno mnoho sanitek a zdravotnických zařízení včetně úmrtí zaměstnanců Lékařů bez hranic. Koncem října ministerstvo zdravotnictví Gazy uvedlo, že systém zdravotní péče „totálně zkolaboval“.

Dne 11. března 2024 podepsalo 12 izraelských organizací pro lidská práva otevřený dopis, v němž obviňuje Izrael z nerespektování rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora s cílem zabránit genocidě tím, že usnadní dodávky humanitární pomoci.

Expertka OSN na lidská práva Francesca Albanesová připravila pro OSN zprávu, v níž uvádí, že existují „rozumné důvody se domnívat“, že Izrael provádí genocidu v Gaze, a na tomto základě obhajovala globální zbrojní embargo. Řekla, že genocidní akce zahrnovaly „zabíjení členů skupiny; způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy členům skupiny; a záměrné způsobování takových životních podmínek skupiny, jejichž cílem je způsobit její úplné nebo částečné fyzické zničení“ a zdůraznila, že 70 % zabitých byly ženy a děti a že Izrael nedokázal prokázat, že 30 % dospělých mužů byli bojovníci Hamásu.

Koncem března bylo oznámeno, že Izrael si určil neoznačené „vražedné zóny“ v Gaze, kde budou civilisté při spatření ihned zastřeleni.

V dubnu zvláštní zpravodajka OSN pro právo na zdraví Tlaleng Mofokengová řekla: „Ničení zdravotnických zařízení pokračuje a katapultovalo do rozměrů, které dosud nebyly plně vyčísleny“. Mofokengová řekla, že Izrael nereagoval na obavy, které v souvislosti se situací vyjádřila, a že nemohla navštívit palestinské území nebo Izrael. Řekla však, že je zřejmé, že Izrael „zabíjí a svým bombardováním působí nenapravitelné škody palestinským civilistům“ a dodala: „Také vědomě a záměrně nastolují hladomor, dlouhodobou podvýživu a dehydrataci“ a obviňuje Izrael z „genocidy“. Současná situace v Gaze, řekla Mofokengerové, „je zcela neslučitelná s právem na zdraví“.

V červnu 2024 vyšetřování agentury Associated Press zjistilo, že izraelská kampaň v Gaze zabíjela do „dosud nevídané míry“ celé pokrevní linie palestinských rodin.

K 25. srpnu 2024 OSN odhaduje, že většina z 2,2 milionu obyvatel Gazy byla uvězněna v humanitární oblasti o rozloze zhruba 40 čtverečních kilometrů, což způsobilo přelidnění v této oblasti a kritický nedostatek základních služeb, jako je čistá voda. Kvůli tomu se mezi populací hromadně šíří nemoci, jako je Hepatitida C.

Dne 6. října 2024 Izrael označil celou severní část Pásma Gazy za bojovou zónu a nařídil evakuaci veškerého civilního obyvatelstva. Jak izraelští vojenští analytici, tak Středisko pro lidská práva Al-Mezan uvedli, že se jedná o první fázi „Generálova plánu“, politiky navržené bývalým izraelským generálem Giorem Eilandem, aby pod trestem smrti vyhnala Palestince z Pásma Gazy.

Akademický a právní diskurz

Zatímco Izrael a jeho podporovatelé, včetně USA, toto obvinění odmítají, „rostoucí seznam odborníků na genocidu a odborníků na mezinárodní právo“ používá slovo genocida k popisu izraelských akcí. Zpráva Amnesty International z prosince 2024 „přidává vlivný hlas k rostoucímu seznamu organizací, kteří obvinili Izrael ze spáchání genocidy“, odrážející, jak „skupiny pro lidská práva a mezinárodní právníci stále více věří, že její činy v Gaze představují genocidu podle zúžené definice přijaté v roce 1948.“ Profesor práva Adil Ahmad Haque řekl, že zpráva popisuje závažná porušení mezinárodního humanitárního práva, že Amnesty „správně aplikuje stávající právo“ a že „právní závěry Amnesty lze plně posoudit pouze ve světle jejích rozsáhlých skutkových zjištění, která by si čtenáři měli pečlivě prozkoumat.“. Po zprávě Amnesty se Human Rights Watch stala „dalším mezi rostoucím počtem kritiků, kteří obvinili Izrael z genocidních činů“ v Gaze.

Názory expertů na holokaust a genocidy

Názory mnoha vědců zabývajících se studiem holokaustu a genocidy vyjádřené koncem roku 2023 byly v rozporu s ostatními v této oblasti i s odborníky v jiných akademických oblastech: neodsoudili izraelské násilí navzdory mnohem větším ztrátám na palestinských životech v této válce.

13. října Raz Segal nazval zesílenou blokádu Gazy, která zahrnovala odepírání vody a potravin civilnímu obyvatelstvu, za „učebnicový případ genocidy“ a spojil ji s Nakbou, vyhnáním Palestinců při vzniku Izraele v r. 1948. Jiní akademici také označili izraelské útoky na infrastrukturu, jídlo a vodu za genocidní. Dne 19. října 2023 zaslalo 100 organizací občanské společnosti a šest vědců zabývajících se genocidou prokurátorovi Mezinárodního trestního soudu Karimu Khanovi dopis, v němž jej vyzvali, aby vydal zatykače na izraelské představitele pro případy, které již prokurátor projednával; zahájil vyšetřování nových zločinů spáchaných na palestinských územích, včetně podněcování ke genocidě od 7. října; vydával preventivní prohlášení proti válečným zločinům a připomenul všem státům jejich závazky podle mezinárodního práva. V dopise uvedli, že prohlášení izraelských představitelů prokázala „jasný úmysl spáchat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a podněcování ke genocidě, přičemž k popisu Palestinců používají dehumanizující jazyk“. Dokument podepsali experti na genocidu Raz Segal, Barry Trachtenberg, Robert McNeil, Damien Short, Taner Akçam a Victoria Sanfordová.

V rozhovoru 3. listopadu 2023 na MSNBC Omer Bartov, izraelsko-americký historik, expert na genocidu a holokaust, řekl: „možnost genocidy nám hledí do tváře“ a 10. listopadu 2023 napsal: „Nejvíc mě znepokojuje sledovat vývoj války mezi Izraelem a Gazou, existuje tu genocidní záměr, který může snadno vyústit v genocidní akci.“ V reakci na Bartovův článek skupina pěti vědců zabývající se holokaustem, uznala za „opovrženíhodné výroky izraelských představitelů, které nelze ignorovat“, ale uvedla, že taková prohlášení učinilo jen několik úředníků a odůvodnilo je poukazem na zločiny Hamásu. Těchto pět vědců tvrdilo, že dehumanizující jazyk „není důkazem genocidního záměru“. Bartov později uvedl, že od května 2024 „již nelze dále popírat, že Izrael je zapojen do systematického páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidních akcí” a dále poznamenal, že je jen velmi málo lidí v Izraeli, (kromě Palestinců) kteří jsou ochotni přijmout tento pohled. V listopadu 2024 Bartov označil nedávné operace v Džabálii za „nehanebně genocidní“.

Sociolog a odborník na genocidy Martin Shaw argumentoval, že termín „genocida“ byl málo používán, protože si státy přejí „vyhnout se odpovědnosti za ‚předcházet a trestat‘“, kterou jim úmluva ukládá; navíc, tvrdil, existuje „zvláštní averze k vyšetřování jeho důsledků pro chování Izraele. Západní státy ho nadále chrání z nesprávného přesvědčení, že Židé, kteří byli hlavními historickými oběťmi genocidy, přece nemohou být také jejími pachateli.“ Shawův článek v Journal of Genocide Research „Nevyhnutelně genocida“ z ledna 2024 poznamenal, že zatímco aplikace rámce genocidy na Palestinu, slovy jednoho komentátora, „obvykle vyvolávala fanatický odpor“, tak povaha izraelského útoku na Gazu „představovala strategickou volbu“ spíše než neúmyslný následek, a proto je termín genocida oprávněný a nevyhnutelný.

Victoria Sanfordová, profesorka na City University of New York, přirovnala události v Gaze k zabití a zmizení 200 000 Mayů v Guatemale v letech 1960–1996, známé jako guatemalská genocida. Sanford a učenci holokaustu a genocidy Barry Trachtenberg a John Cox popsali podobnosti mezi prohlášeními izraelských vládních úředníků a ministrů a prohlášeními učiněnými během genocidy v Guatemale, Rwandě, Bosně, Dárfúru, severním Iráku a Myanmaru.

Shmuel Lederman nazval izraelské akce genocidním násilím, nepoužívá však termín „genocida“, čímž kritizuje zjednodušení záměru v tomto termínu. Lokalizuje situaci v Gaze v rámci dlouhé a pokračující historie útlaku, včetně masového sledování, kolektivních trestů, omezení cestování a práce a osadnickému kolonialismu. Cituje diskuse socioložky Evy Illouzové o Gaze a tvrzení obhájce lidských práv Rabea Eghbariaha, že Izrael provádí genocidu, aby zdůraznil, že i specialisté používající stejný rámec analýzy (konvence OSN o genocidě) s ním mohou nesouhlasit. Lederman byl kritizován za to, že necitoval analýzu specializovaných expertů na genocidu, zda existuje neshoda ohledně toho, zda Izrael provádí genocidu.

Obvinění, že Izrael páchá genocidu, je popíráno obviněním z antisemitismu. Antropolog a sociolog Didier Fassin uvedl tři rétorické formace, které se dle něj opakovaně objevují: 7. říjen 2023 je prezentován jako začátek událostí, předchozí historie je ignorována; hyperbolická tvrzení, jako je označení událostí ze 7. října „novým holokaustem“; a překrucování, kdy jsou akce podniknuté v Gaze zpochybňovány a podle něj často opakující se tvrzení, že Izrael má „nejmorálnější armádu na světě“.^{[chybí lepší zdroj]}

Odborník na genocidy Mark Levene aplikoval analýzu A. Dirka Mosese, že „absolutní sekuritizace se hodí ke kolektivnímu zacílení na lidské skupiny, přesněji na civilisty, bez ohledu na etnos nebo genos“. V lednu 2024 Levene napsal, že izraelské akce jsou podle něj přinejmenším etnickými čistkami. Mimo jiné vycházel z politického dokumentu izraelského ministerstva zpravodajských služeb pro násilný a trvalý přesun všech Gazanů, podporovaný Netanjahuovou vládou. Levene také tvrdil, že izraelské akce a prohlášení jeho politiků a úředníků ukazují, že se podílí na genocidě.

Názorů expertů na Blízký východ

V březnu 2024 vydala Asociace pro studium Blízkého východu prohlášení odsuzující „zrychlující se rozsah genocidního násilí páchaného na palestinském obyvatelstvu Gazy“ a zároveň uvedlo, že chování Izraele představuje kulturní genocidu.

Sociolog a odborník na genocidu Uğur Ümit Üngör považuje izraelský útok na Gazu v roce 2023 za pokračování historie „asymetrických mocenských vztahů a ničivých postojů vůči civilistům“. Izraelské akce nazývá „neomylně kontragenocidní, pokud jde o kvantitu, kvalitu a dynamiku masového násilí“. Americký politolog Norman Finkelstein tvrdil, že popis Palestinců jako „Amáleka“ izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem byl výzvou ke genocidě; a obvinil Izrael ze zapojení do „genocidní války“.

Britsko-izraelský historik Ilan Pappé řekl: „To, co nyní vidíme, jsou masakry, které jsou součástí genocidního impulsu, jmenovitě zabíjet lidi, aby se snížil počet lidí žijících v Gaze.“ Židovský historik holokaustu Amos Goldberg řekl, že akce Izraele v Gaze vykazují všechny prvky genocidy, přičemž citoval explicitní záměry vysokých úředníků, rozsáhlé podněcování a všudypřítomnou dehumanizaci Palestinců v izraelské společnosti. Řekl také: „Ano, je to genocida“ o izraelských akcích v Gaze. Historik Yoav Di-Capua mapuje historii rostoucí genocidní ideologie mezi židovskou náboženskou komunitou Hardal a identifikuje Smotriče a Ben Gvira jako politiky, kteří usilují o přijetí této ideologie jako národní politiky a využívají válku mezi Izraelem a Hamásem k realizaci svých plánů.

Průzkum americké neziskové organizace Brookings provedený od 23. května do 6. června 2024 se ptal 758 vědců a expertů na Blízký východ (většinou ze Spojených států), „Jak byste definovali současné vojenské akce Izraele v Gaze?“ Odpovědi byly následující:

• závažné válečné zločiny podobné genocidě – 41 %
• genocida – 34 %
• závažné válečné zločiny, které se však nepodobají genocidě – 16 %
• neoprávněné činy, ale nikoli závažné válečné zločiny – 4 %
• odůvodněné jednání v rámci práva na sebeobranu – 4 %
• nevím – 2 %.

Názory expertů na mezinárodní právo

Právník William Schabas napsal v lednu 2024: „Je mi stále jasnější, že cílem Izraele není porazit Hamás, ale spíše vykořenit nebo vymazat obyvatelstvo Gazy.“ V červnu 2024 Schabas řekl, že ze všech nedávných případů genocidy projednávaných u Mezinárodního soudního dvora byl případ předložený Jihoafrickou republikou nejsilnější, s odkazem na zničení infrastruktury Gazy a prohlášení politiků v Izraeli, že obyvatelé Gazy nejsou lidé resp. jsou „lidská zvířata“ a že jim Izrael odepře elektřinu, vodu a lékařskou péči.

V rozhovoru z května 2024 bývalý ředitel ACLU a spoluzakladatel Human Rights Watch Aryeh Neier popsal, jak blokování pomoci Izraelem a následné hladovění obyvatel Gazy svědčí o genocidě. Barry Trachtenberg, profesor na Wake Forest University, řekl: „To, co Izrael dělá od 7. října, je zjevně silným porušení mezinárodního práva – Úmluvy o genocidě a Ženevské úmluvy o válce.“ Společná zpráva University Network for Human Rights a Boston University School of Law zjistila, že „Izrael se dopustil genocidních činů, jmenovitě zabíjení, vážného ubližování a způsobování životních podmínek, které byly kalkulovány a zamýšleny k fyzickému zničení Palestinců v Gaze“. V květnu právní vědec Nimer Sultany zhodnotil a podpořil hodnocení výzkumné organizace Forensic Architecture, že izraelská „humanitární opatření” jen dokazovala „humanitární násilí”^[ujasnit] a ve skutečnosti napomáhala genocidním činům.

V prosinci 2023 Luis Moreno Ocampo, bývalý hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu, řekl katarské televizní stanici Al-Džazíře, že izraelské obléhání Gazy bylo formou genocidy kvůli uvalení takových životních podmínek, které by vedly ke smrti Palestinců. V lednu 2024 řada prominentních Izraelců, zastoupených právníkem pro lidská práva Michaelem Sfardem, zaslala izraelskému generálnímu prokurátorovi a státnímu zástupci otevřený dopis s podrobnostmi o příkladech „diskurzu o zničení, vyhnání a pomstě“. Signatáři tvrdili, že izraelské soudnictví ignorovalo tato podněcování ke genocidě v Gaze.

Podle české seniorní výzkumné pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Veroniky Bílkové se „diskuse nevede ani tak o tom, zda Izrael při zásahu v Gaze a obecněji svou politikou na palestinských územích porušuje mezinárodní právo – zde je vcelku nesporné, že tomu tak je. Právní komunita řeší spíše to, jak lze jednání Izraele právně kvalifikovat, zda jsou naplněny znaky apartheidu, rasové diskriminace či genocidy. V tomto jednotný názor nepanuje.”

Ostatní

Dne 13. listopadu Jürgen Habermas, německý filozof a sociální teoretik, a tři jeho kolegové z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu zveřejnili prohlášení, ve kterém uvedli, že připisování genocidního záměru izraelským akcím v Gaze bylo chybným úsudkem. Toto prohlášení vyvolalo v Německu veřejnou diskusi.

V prosinci 2023 v korespondenci zveřejněné v odborném časopisu The Lancet mnoho odborníků na mezinárodní medicínu a humanitární pomoc zopakovalo varování před rizikem genocidy a zároveň podrobně popsalo, jak izraelské blokování humanitární podpory a pomoci vedlo ke zbytečným úmrtím a jak by úmrtnost jen nadále zhoršovalo. Vyzvali signatáře Úmluvy o genocidě, aby prosadili příměří.

Bylo zveřejněno několik veřejných prohlášení z různých časopisů a akademických organizací, které varovaly před potenciální genocidou a deklarovaly opozici vůči probíhající genocidě.

Jiní, jako historici Michael Berenbaum a Polly Zavadivkerová, tvrdí, že diskuse o izraelském útoku na Gazu jako o potenciální genocidě je hrozbou pro budoucí úspěšné stíhání zločinu genocidy a hrozbou pro vědní studium holokaustu a genocidy a popis útoku jako „zapojení se do etnických čistek, válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo s genocidními úmysly“ aktivně brzdí schopnost tento konflikt vyřešit.

Právní řízení

Mezinárodní trestní soud

V roce 2021 první předsoudní senát Mezinárodního trestního soudu potvrdil, že soud má pravomoc při vyšetřování zločinů v Palestině. Dne 12. října 2023 žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan potvrdil, že válečné zločiny spáchané Palestinci, ať už Hamásem nebo Palestinským džihádem, na izraelském území nebo izraelskými státními příslušníky v Gaze jsou v kompetenci jeho vyšetřování.

V květnu 2024 požádal Khan o vydání zatykače na lídra Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa, šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníju, ale také izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta.

U izraelských představitelů žalobce uvádí, že má rozumné důvody se domnívat, že nesou trestní odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy minimálně od 8. října 2023. Seznam zločinů neobsahuje zločin genocidy.

Panel soudců ICC vydal 21. listopadu 2024 zatykače na Muhammada Dajfa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Podle tohoto panelu existují rozumné důvody se domnívat, že Benjamin Netanjahu a Jo'av Galant se v období mezi 8. říjnem 2023 a 20. květnem 2024 dopustili těchto válečných zločinů a zločinů proti lidskosti:

• Válečný zločin úmyslného využívání hladovění civilních osob jako způsobu vedení boje
• Zločin proti lidskosti rozsáhlých nebo systematických vražd
• Zločin proti lidskosti – jiné nelidské činy
• Zločin proti lidskosti perzekuce
• Válečný zločin úmyslného vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu

Reportéři bez hranic podali u Mezinárodního trestního soudu několik stížností za více než 100 palestinských novinářů a pracovníků médií zabitých během prvních osmi měsíců války. Dne 27. května 2024 podali třetí takovou stížnost s odůvodněním, že v období od 20. prosince 2023 do 20. května 2024 bylo v Gaze zabito dalších osm palestinských novinářů a jeden novinář byl zraněn a podle nich byli zabiti úmyslně IDF. Izraelská armáda na to v reakci uvedla, že v inkriminované době zasáhla teroristu, který ohrožoval složky IDF, a je si vědoma, že ve stejném vozidle byly další osoby.

Žaloba amerického Centra pro ústavní práva

Dne 13. listopadu 2023 zažalovalo Centrum pro ústavní práva (CCR) amerického prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena a ministra obrany Lloyda Austina. Žaloba tvrdí, že izraelské „masové zabíjení“, cílení na civilní infrastrukturu a nucené vyhnání se rovná genocidě. Organizace uvádí: „Jako nejbližší spojenec a nejsilnější stoupenec Izraele, který je s velkým náskokem největším poskytovatelem vojenské pomoci a vzhledem k tomu, že Izrael je největším kumulativním příjemcem americké zahraniční pomoci od druhé světové války, mají Spojené státy k dispozici prostředky k tomu, aby měly odstrašující účinek na izraelské představitele, kteří nyní provádějí genocidní činy proti palestinskému lidu v Gaze“. Expert na genocidu William Schabas žalobu podpořil a řekl, že věří, že existuje „vážné riziko genocidy“ a USA „porušily své závazky, jak podle Úmluvy o genocidě z roku 1948, které jsou smluvní stranou, tak podle obvyklého mezinárodního práva, aby využil své pozice vlivu na izraelskou vládu a přijal nejlepší opatření, která jsou v jejích silách, aby zabránil tomu, aby se stal tento zločin.“ 16. listopadu podali experti Victoria Sanfordová, Barry Trachtenberg a John Cox prohlášení na podporu žaloby CCR. Během soudního případu svědčil Trachtenberg, že USA musí jednat a neopakovat svou neschopnost zaujmout stanovisko proti násilí vůči Židům v nacistickém Německu, které vedlo k holokaustu.

Federální soudce zamítl 31. ledna 2024 případ Defense for Children International-Palestine et al v. Biden et al. s tím, že ústava brání jeho soudu určovat zahraniční politiku, která je vyhrazena politickým složkám vlády USA, ačkoli napsal že „jak zjistil ICJ, je pravděpodobné, že chování Izraele se rovná genocidě.“; soudce také poznamenal, že by raději vydal soudní příkaz a vyzval Bidena, aby přehodnotil politiku USA, a napsal, že soud „vyzývá obžalované, aby prověřili výsledky své trvalé podpory vojenského obležení proti Palestincům v Gaze“.

Řízení u Mezinárodního soudního dvora

Postoje států v řízení JAR vs. Izrael:

     Jihoafrická republika

     Státy podporující JAR

     Státy podporující Izrael

     Izrael

Jihoafrická republika zahájila řízení u Mezinárodního soudního dvora podle Úmluvy o genocidě, jejímž signatáři jsou jak Izrael, tak Jihoafrická republika, a obvinila Izrael ze spáchání genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Palestincích v Gaze. Žádost Jihoafrické republiky byla podána podle článku IX úmluvy. Několik organizací^[kdo?] pro lidská práva, mezinárodních organizací a dalších národů tuto žalobu podpořilo.

V žádosti podané 29. prosince 2023 Jihoafrická republika tvrdila, že akce Izraele mají genocidní charakter, protože mají způsobit zničení podstatné části palestinské národní, rasové a etnické skupiny. Jihoafrická republika požádala, aby ICJ vydal na prozatímním základě (tj. před vyslechnutím podstaty žádosti) právní příkaz žádající Izrael, aby okamžitě pozastavil své vojenské operace v Gaze a proti Gaze. Rozhodnutí ve věci samé může trvat roky, ale takový příkaz by mohl být vydán během týdnů.

Izraelská reakce

Mluvčí izraelské vlády Eylon Levy obvinění odmítl „se znechucením“ a obvinil Jihoafrickou republiku ze spolupráce s Hamásem, přičemž tvrzení Jihoafrické republiky nazval „krvavou pomluvou“, která podporuje „moderní dědice nacistů“. Dne 2. ledna 2024 se Izrael rozhodl předstoupit před ICJ v reakci na případ Jihoafrické republiky, a to navzdory jeho minulosti ignorování mezinárodních tribunálů. Dne 13. ledna Netanjahu řekl: „Nikdo nás nezastaví. Ani Haag, ani Osa zla, nikdo.“ Izraelští představitelé označili soud za antisemitský.

Předběžné opatření

Dne 26. ledna 2024 vydal ICJ předběžné opatření, které přikázalo Izraeli, aby přijal veškerá opatření k zabránění genocidy, zabránil a potrestal podněcování ke genocidě a umožnil vstup základních humanitárních služeb do Gazy. Ostatní Jihoafrickou republikou požadovaná předběžná opatření, jako třeba na zastavení bojů, soud odmítl vydat.

Dne 6. března 2024 požádala Jihoafrická republika ICJ, aby nařídil dodatečná opatření proti Izraeli, protože obyvatelé Gazy čelí nadále masovému hladovění.

Řízení u ICJ: Nikaragua v. Německo

Dne 1. března 2024 Nikaragua zahájila u ICJ řízení proti Německu podle Úmluvy o genocidě týkající se německé podpory Izraele ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Požádala o vydání prozatímních opatření, které zahrnovaly obnovení pozastaveného německého financování UNRWA a zastavení vojenských dodávek do Izraele. 30. dubna soud odmítl vydat prozatímní opatření, zároveň ale odmítl zamítnout tento případ, jak požadovalo Německo.

Mezinárodní spoluúčast

Někteří komentátoři obvinili západní média a vlády z podpory genocidy Palestinců, zejména těch ze Spojených států. Mezi dalšími novináři a vědci kanadský sociolog M. Muhannad Ayyash obvinil USA ze spoluúčasti na genocidě, v tomto případě uprostřed války mezi Izraelem a Hamásem, ve které USA poskytly Izraeli významnou pomoc.

V lednu 2024 bývalý mluvčí UNRWA Chris Gunness řekl, že USA a Spojené království jsou spoluviníky genocidy v Gaze. V březnu charitativní organizace OXFAM vydala prohlášení, v němž podrobně popisuje svůj záměr spolu s několika dalšími nevládními organizacemi žalovat Dánsko, aby zabránilo prodeji zbraní do Izraele, s varováním, že prodejem zbraní se Dánsko „spoluúčastní porušování mezinárodního humanitárního práva (…) a věrohodné genocidě.“

Americká spoluúčast

Propalestinský pochod v Texasu, USA

Dne 13. října 2023 novinář Eric Levitz z The Intelligencer tvrdil, že americké administrativy, včetně Bidenovy administrativy, udělily souhlas s izraelskými válečnými zločiny proti Palestincům ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Dne 4. ledna 2024 americká vláda uznala, že formálně neposuzuje, zda Izrael porušuje mezinárodní humanitární právo.

V listopadu 2023 pro prezidenta Joea Bidena začali kritici používat přezdívku „Genocidní Joe“ za jeho podporu Izraeli. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby, kterého izraelský Ynet popsal jako „výjimečně zdatného izraelského obhájce“, řekl: „Izrael se snaží bránit proti genocidní teroristické hrozbě. Takže pokud začneme používat toto slovo, dobře, použijme ho správně.“  Dne 13. listopadu 2023 zažalovalo Centrum pro ústavní práva (CCR) se sídlem v New Yorku Bidena za to, že údajně nesplnil svou povinnost, definovanou národními a mezinárodními zákony, zabránit Izraeli v páchání genocidy v Gaze ve válce mezi Izraelem a Hamásem.

V únoru 2024 Lemkinův institut pro prevenci genocidy uvedl, že Bidenova administrativa se podílela na genocidě v Gaze: „Žádná z taktik Bidenovy administrativy popírat genocidu a vyhýbat se odpovědnosti neobstojí ve zkoušce času. Prezident Biden a klíčoví úředníci administrativy jsou na cestě, na které si je budeme pamatovat jako na hlavní činitele jedné z nejhorších genocid v 21. století“ Libanonský spisovatel, intelektuál a filozof Ali Harb napsal: „Americké zbraně nadále proudí do Izraele, aby vyzbrojily armádu čelící podezření z genocidy v Gaze. Zároveň Biden tlačí na zajištění další dodatečné pomoci ve výši 14 miliard dolarů pro spojence USA.“ V únoru 2024, poté, co USA vetovaly rezoluci OSN o příměří, kubánský prezident Miguel Díaz-Canel řekl: „Jsou spolupachateli této genocidy Izraele proti Palestině“. Karen Wells a kol. také poukazují na 14,3 miliardy dolarů ve svém článku v časopise Children's Geographies jako na důkaz americké spoluúčasti na izraelské „genocidní válce“.

Rétorika amerických politiků

Ve floridském zákonodárném sboru podpořila demokratická americká zástupkyně Angie Nixonová rezoluci požadující „deeskalaci“ a příměří, aby se ukončilo zabíjení Palestinců. Řekla: „Jsme na 10 000 mrtvých Palestinců. Kolik jich bude už dost?“ Republikánská zástupkyně Michelle Salzmanová jí odpověděla: „Všichni,“ Nixonová přerušila svůj projev a řekla: „Jeden z mých kolegů právě řekl ‚Všichni.‘ Páni.“ Někteří komentátoři poznámku Salzmanové označili za výzvu ke genocidě. Nixonová a floridská pobočka Rady pro americko-islámské vztahy vyzvali k jejímu odsouzení nebo rezignaci. Výkonný ředitel CAIR-Florida imám Abdullah Jaber uvedl: „Tato mrazivá výzva amerického zákonodárce ke genocidě je přímým důsledkem desetiletí dehumanizace palestinského lidu zastánci izraelského apartheidu a jejich dychtivými podporovateli ve vládě a médiích.“ Výkonný ředitel U.S. Campaign for Palestinian Rights (USPCR) Ahmad Abuznaid řekl: „Existuje snaha obou stran o dehumanizaci palestinského lidu“, zejména s odkazem na Bidena, který vyjádřil pochybnosti o přesnosti počtu palestinských obětí a útoků na Palestinsko-Americkou kongresmanku Rashida Tlaibovou za její kritiku izraelské vojenské ofenzívy.

Republikánský představitel USA a bývalý poradce Donalda Trumpa Max Miller řekl, že Palestinu se „chystají vykuchat... aby se z ní udělalo parkoviště“. Předtím vyzval Bidenovu administrativu, aby „ustoupila Izraeli z cesty a nechala Izrael dělat to, co nejlépe potřebuje“ a řekl, že během izraelského bombardování Gazy by neměla platit „žádná pravidla“. Miller také zpochybnil přesnost tvrzení ministerstva zdravotnictví v Gaze, že v Gaze bylo zabito 10 000 lidí, a řekl, že se domnívá, že mnoho zabitých byli „teroristé Hamásu“, nikoli nevinní civilisté, a že USA ne „důvěřují subjektu, který umisťuje munici do mešit, kostelů a nemocnic.“

V prosinci bývalá republikánská kongresmanka Michele Bachmannová řekla v The Charlie Kirk Show: „Takže je čas, aby Gaza skončila. Dva miliony lidí, kteří tam žijí, jsou chytří vrazi. Je třeba je z té země odstranit. To ta země potřebuje. A protože jsou to dobrovolní žoldáci pro Írán, je třeba je vysadit na prahu Íránu.“ Od diváků sklidila potlesk. Kirk odpověděl: „Podívám se na Izrael a Izrael říká, že nikdy nechce, aby do naší země přišel člověk, který by nesdílel naše hodnoty. Říká, že nechtějí uprchlíky. Nechtějí žádného z těchto lidí. Chci politiky americké imigrace jako je tato.“

Pieta za Aarona Bushnella, který se upálil na protest proti genocidě v Gaze, před izraelskou ambasádou ve Washingtonu, D.C.

Republikánský kongresman Brian Mast v listopadu na půdě Sněmovny přirovnal všechny Palestince k nacistům. Dne 31. ledna 2024 Mast řekl, že palestinské děti nejsou nevinní civilisté, ale „teroristé“, kteří by měli být zabiti, že je třeba zničit více infrastruktury v Gaze, a „Bylo by lepší, kdybyste zabili všechny teroristy a zabili všechny, kdo jsou jejich podporovatelé.“

V rozhovoru pro Fox News dne 5. března 2024 bývalý prezident a republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump řekl, že Biden „zahodil Izrael“ kvůli přílišnému ovlivnění propalestinskými protesty, že „demokraté jsou pro Izrael velmi špatní“, že podporuje pokračující izraelskou ofenzívu v Gaze, že Izrael musí „dořešit problém“ a že Bidenova administrativa je „změkčilá“, což někteří komentátoři považovali za výzvu k pokračování a „zdvojnásobení“ genocidních činů. Trumpova kampaň také uvedla, že pokud bude zvolen, zakáže obyvatelům Gazy vstup do USA v rámci rozšířeného zákazu cestování.

Na schůzi radnice 25. března 2024 republikánský kongresman Tim Walberg řekl, že proti palestinským civilistům by měli použít jaderné zbraně, „jako v Nagasaki a Hirošimě“, aby „to měli rychle za sebou“.

Demokratická kongresmanka Rashida Tlaibová obvinila Bidena z podpory „genocidy palestinského lidu“. Kongresmanka Marjorie Taylor Greene sponzorovala rezoluci odsuzující Tlaibovou. Craig Mokhiber z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva odstoupil z funkce a kritizoval organizaci za její reakci na válku mezi Izraelem a Hamásem. Později řekl, že akce Izraele proti Gaze jsou „klasickým učebnicovým případem genocidy“.

Skupina osmi demokratických amerických senátorů v čele s Berniem Sandersem, Jeffem Merkleym a Chrisem Van Hollenem napsala Bidenovi oficiální dopis, v němž ho vyzvala, aby „prosadil federální zákon“ tím, že požaduje, aby premiér Netanjahu „přestal omezovat přístup humanitární pomoci do Gazy, resp. přerušil americkou vojenskou pomoc Izraeli“, protože „vážná humanitární katastrofa, která se odehrává v Gaze, je v moderní historii téměř bezprecedentní“ a „Spojené státy by neměly poskytovat vojenskou pomoc žádné zemi, která zasahuje do americké humanitární pomoci“. Citovali Zákon o zahraniční pomoci z roku 1961, který uvádí, že podle tohoto zákona nebo Zákona o kontrole vývozu zbraní nesmí být poskytována „žádná pomoc“ jakékoli zemi, která přímo či nepřímo omezuje přepravu nebo dodávky americké humanitární pomoci. „Zastavení americké humanitární pomoci je v rozporu se zákonem… Žádné další peníze Netanjahuově válečné mašinérii na zabíjení palestinských dětí,“ řekl Sanders.

Protestující držící transparent obviňující lídra Labouristické strany Keira Starmera z podpory genocidy

Britská spoluúčast

Dne 12. prosince 2023 organizace Human Rights Watch uvedla, že prodejem zbraní Izraeli by se mohlo Spojené království podílet na válečných zločinech. Zákony Spojeného království říkají, že licence nelze udělit tam, kde existuje jasné riziko, že by zboží mohlo být použito ke páchání nebo usnadnění vážného porušování mezinárodního humanitárního práva, například úplného obléhání Gazy nebo bezohledného ostřelování civilistů. Lidskoprávní skupiny Al-Haq a Global Legal Action Network požádaly o soudní přezkum vládních vývozních licencí na prodej britských zbraní použitelných při izraelské akci v Gaze. Navíc James Denselow, vedoucí oddělení Konfliktů a humanitární pomoci organizace Save the Children UK, řekl: „Tím, že Rishi Sunak a jeho vláda nedokázali prosadit trvalé ukončení bojů nebo vystoupit proti zbrojení pomoci, jsou spoluviníky hrůz, které se odehrávají.“ V prosinci odsoudil skotský první ministr Humza Yousaf zdržení se Spojeného království při hlasování o návrhu rezoluce OSN požadující příměří v Gaze s tím, že to vedlo ke smrti dalších dětí.

Předsedkyně užšího výboru pro zahraniční věci Alicia Kearnsová v březnu 2024 uvedla, že vláda ignorovala rady právníků ministerstva zahraničí, že Izrael porušuje mezinárodní právo.

V dubnu 2024 Guy Goodwin-Gill, profesor veřejného mezinárodního práva na Oxfordské univerzitě, řekl: „Existuje vážné riziko genocidy, jak zjistil Mezinárodní soudní dvůr. Pokud bude Spojené království s ohledem na tyto znalosti pokračovat ve vývozu zbraní do Izraele, existuje riziko, že tyto zbraně budou použity při provádění agresivních činů a při provádění genocidy.“ Ve stejném měsíci více než šest set právníků a právních akademiků včetně Jonathana Sumptiona a Brendy Haleové zveřejnilo právní stanovisko varující, že vláda riskuje spoluúčast na genocidě tím, že bude pokračovat ve vyzbrojování Izraele. Stanovisko nakonec podepsalo celkem 1 101 právníků.

2. září 2024 britský ministr zahraničí David Lammy oznámil, že Spojené království pozastavuje vývoz součástí letadel a dronů do Izraele poté, co dospělo k závěru, že by mohly být použity k porušení mezinárodního práva. V době pozastavení bylo uděleno ve Spojeném království asi 350 licencí na vývoz zbraní do Izraele, z nichž pouze 30 bylo pozastaveno.

Demonstrace ve Frankfurtu nad Mohanem. Demonstrující drží transparent s textem: „Zastavte kriminalizaci Palestinského odporu a solidarity“

Německá spoluúčast

V říjnu 2023 politická analytička Lena Obermaierová tvrdila, že Německo je spoluviníkem izraelských válečných zločinů v Gaze. Popsala, jak většina nejvýznamnějších německých zpravodajských kanálů „v minulosti mlčela k izraelské genocidní politice“ a stále k ní mlčí. Vyzdvihla také policejní potlačování propalestinských protestů v celém Německu jako důkaz státní spoluúčasti. Karen Wells a kol. zdůraznila, jak Německo zakotvilo svou spoluúčast na akcích Izraele tím, že kriminalizovalo použití slova „genocida“ ve vztahu k jakékoli izraelské akci. V únoru 2024 bylo u německých soudů podáno trestní oznámení, které obvinilo různé vysoké politiky ze spoluúčasti na genocidě. V březnu Nikaragua zažalovala Německo za spoluúčast u ICJ.

Kulturní diskurz

K izraelské reakci na teroristický útok 7. října 2023 spáchaný Hamásem se začaly vyjadřovat i veřejné osobnosti.

Proizraelský diskurz

Některé veřejné osobnosti vyjádřily podporu Izraeli. Více než 2000 umělců podepsalo otevřený dopis podporující Izrael. Mezi signatáři byli například Gal Gadotová, Jamie Lee Curtis, Jerry Seinfeld, Mayim Bialik, Chris Pine nebo Michael Douglas. Kromě nich vyjádřila Izraeli podporu také hvězda seriálu Will a Grace herečka Debra Messingová, která hned v listopadu 2023 prohlásila před 300tisícovém shromáždění: „Budeme se modlit za úspěch IDF ve válce, kterou Izrael nezačal a ani nechtěl, ale kterou nakonec vyhraje,“ v Izraeli také navštívila rodiny rukojmích unesených do Pásma Gazy Hamásem.

Podobně se vyjádřili i další hvězdy Hollywoodu, které na sociálních sítích podpořili Izrael. Mezi nimi byla třeba Madonna, Dwayne Johnson, Natalie Portmanová, Andy Cohen, Amy Schumerová, Sarah Silvermanová, Kris Jenner, Mindy Kaling nebo Meghan McCainová.

Blake Lively a Ryan Reynolds darovali dětem v Izraeli a v Pásmu Gazy 1 milion dolarů.

Irská rocková skupina U2 při jednom svém vystoupení změnila slova písně na uctění obětí zavražděných v Izraeli a dodala k tomu: „Ve světle událostí v Izraeli a Gaze působí píseň o nenásilí poněkud směšně až úsměvně, ale naše modlitby vždy směřovaly k míru a nenásilí.“

Bývalá hvězda NBA Kareem Abdul-Jabbar po leteckém útoku na nemocnici Al-Ahli v Gaze koncem října, kdy Hamás obvinil Izrael z toho, co bylo později označeno za jeho vlastní chybně odpálenou raketu, napsal: „Kdo je vlastně zodpovědný za smrt a zkázu? Nevím to jistě. Nikdo to neví… Rozhodně nevěřím Hamásu. Ztratili veškerou důvěryhodnost, když napadli Izrael, vzali rukojmí a spustili masové násilí.“

K prvnímu výročí útoku teroristů z hnutí Hamás se v Praze na Staroměstském náměstí sešla demonstrace na podporu Izraele. Jan Dobrovský pohovořil na téma antisemitismu: „Přichází ze špičkových levicových univerzit a od jejich učitelů,“ řekl mimo jiného v projevu ke shromážděným.

Protiizraelský diskurz

Některé veřejné osobnosti naopak označily izraelskou ofenzívu v Gaze za genocidu, například Kid Cudi, Macklemore nebo Summera Walkera. Melissa Barrerová byla vyhozena z franšízy Vřískot za opětovné zveřejnění článku obviňujícího Izrael z genocidy na sociálních sítích. Časopis Time zmínil vyhození Barrerové v souvislosti s „rostoucím rozporem“ uvnitř Hollywoodu ohledně války. Verdikt Raze Segala o „učebnicové genocidě“ byl pochvalně citován klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou a fotbalovým moderátorem BBC Gary Linekerem.

Na otázku, zda to, co se děje v Gaze, je genocida, rusko-americká autorka Máša Gessenová odpověděla: „Myslím, že existují jemné rozdíly mezi genocidou a etnickými čistkami a myslím si, že existují pádné argumenty pro použití obou termínů“. Když byla vyzvána k odpovědi, řekla, „jsou to přinejmenším etnické čistky“. Gessenová při přijetí Ceny Hannah Arendtové čelila kontroverzím kvůli poznámkám v článku New Yorker kritizujícím izraelské akce v Gaze, kde je Gessenová přirovnávala k nacistům likvidujícím východoevropské ghetto.

Na 96. ročníku udílení Oscarů, poté, co Jonathan Glazer převzal Oscara za nejlepší mezinárodní film za Zónu zájmu, načrtl paralely mezi zobrazením holokaustu ve svém filmu a pokračujícím izraelským bombardováním a obléháním Gazy. Novinářka Naomi Kleinová rozšířila paralely mezi Gazou a filmovým zobrazením holokaustu a zdůraznila normalizaci genocidních akcí.

Držitelka Nobelovy ceny za mír Malála Júsufzajová řekla: „Když vidíme alarmující známky genocidy, nemůžeme čekat než podnikneme rozhodné kroky. Musíme spolupracovat, abychom naléhali na naše vůdce, aby zastavili tyto válečné zločiny a pohnali pachatele k odpovědnosti.“ Další držitelka Nobelovy ceny za mír Tawakkul Karmánová prohlásila: „Svět mlčí před genocidou a etnickými čistkami palestinského lidu v Gaze.“

Mediální diskurz

Během bojů izraelský Kanál 14 všechny palestinské oběti označil za teroristy. Šimon Riklin, novinář a moderátor Kanálu 14, veřejně vyzval, aby Izrael páchal více válečných zločinů.

Průzkum, který provedli ve druhém lednovém týdnu vědci z Telavivská univerzity, zjistil, že 51 % z 502 židovských izraelských respondentů věřilo, že IOS používá v Gaze přiměřenou sílu a 43 % věří, že nepoužívá dostatečnou sílu. V průzkumu Israel Democracy Institute mezi 510 izraelskými občany na začátku února podpořilo 68 % respondentů zamezení vstupu veškeré mezinárodní pomoci do Gazy.

V rozhovoru pro Sveriges Television řekl izraelský novinář a autor Gid'on Levy, který 35 let informoval o izraelské osidlovací politice pro noviny Ha'arec, o své práci korespondenta v Palestině: „V Izraeli jsem hlasem ve tmě. Nikdo nechce poslouchat ani číst, ale na rozdíl od jiných Izraelců vidím na vlastní oči, co děláme, protože o okupaci pojednávám už téměř 35 let“ a „Všichni švédští televizní diváci, dokonce i nejsevernější vesnice ve Švédsku, viděli víc z Gazy než Izraelec v Tel Avivu. Je to jen o vojácích, o jejich statečnosti, o rukojmích a jejich rodinách, o padlých vojácích. Nic o utrpení Palestinců. A pokud se odvážíte projevit empatii k těm, kteří trpí v Gaze, jste považováni za zrádce.“

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaza genocide na anglické Wikipedii.

Související články

• Válka Izraele s Hamásem
• Válečné zločiny během války Izraele s Hamásem
• Izraelská blokáda Pásma Gazy
• Hladomor v Pásmu Gazy
• Doktrína Dahíja
• Směrnice Hannibal