Přeskočit na obsah

Karim Khan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karim Asad Ahmad Khan
Karim Khan v roce 2022
Karim Khan v roce 2022
3. Vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu
Úřadující
Ve funkci od:
16. června 2021
PředchůdceFatou Bensouda
Rodné jménoKarim Asad Ahmad Khan
Narození30. března 1970 (54 let)
Edinburgh
Občanstvíbritské
ChoťDato Shyamala Alagendra
RodičeSaeed Khan
PříbuzníImran Ahmad Khan[1][2] (sourozenec)
Alma materKing's College London
Wolfson College, Oxford
Profeseprávník, advokát
Náboženstvíislám
CommonsKarim Ahmad Khan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karim Asad Ahmad Khan (* 30. března 1970 Edinburgh) je britský právník zaměřující se na mezinárodní trestní právo a mezinárodní právo lidských práv. Od roku 2021 je vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1997 a 1998 pracoval u úřadu žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a později působil v rámci Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR).[3]

Mezi lety 2006 a 2007 byl obhájcem liberijského prezidenta Charlese Taylora, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro Sierra Leone odsoudil k 50 letům vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

V roce 2011 úspěšně hájil keňského politika Williama Rutto před Mezinárodním trestním soudem (ICC), kterého nakonec soud zprostil všech obvinění.[4]

Khan zastupoval skupinu anglofonních právníků pro lidská práva obviněných z terorismu a dalších trestných činů před vojenským soudem v Yaoundé v Kamerunu jako mezinárodní právní poradce od února 2017 do září 2017. Vedl tým, který radil chamům a albánským komunitám ve vztahu k jejich vyhoštění z Řecka a následnému vyvlastnění majetku po druhé světové válce. Byl hlavním advokátem ve velkém případu obětí v Sierra Leone vyplývajícím z intervence ECOMOG v letech 1999–2002 a zastupoval více než 100 000 žalobců z komunit Kipsigi a Talai v Keni, kteří hledali nápravu za údajná porušení lidských práv spáchaná během britské koloniální vlády. Khan uvedl: „Některé historické křivdy je třeba uznat... Je to něco, co mě velmi vášnivě zajímá a stojí to za to.“[5]

Působení u Mezinárodního trestního soudu

[editovat | editovat zdroj]

12. února 2021 byl zvolen vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu (MTS) na devítileté funkční období. Při volbě obdržel 72 hlasů (pro zvolení bylo třeba 62) z celkových 123 možných. Khan se stal třetím vrchním žalobcem MTS a vůbec prvním zvoleným tajným hlasováním. Na pozici byl nominován Velkou Británií. Úřadu se ujal v červnu 2021, kdy nahradil gambijskou právničku Fatou Bensouda.[6]

V září 2021 Khan obnovil vyšetřování zločinů spáchaných Tálibánem a Islámským státem v Chorasánu v Afghánistánu, které bylo přerušeno v roce 2020 na žádost vlády v Kábulu. Zrušil vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu spáchaných mezinárodními silami, včetně Spojených států. Rovněž ukončil vyšetřování týkající se používání tajných věznic CIA ve Polsku, Rumunsku a Litvě na počátku 2000, kde byli unesení vězni vyslýcháni a mučeni pro jejich údajné členství v Tálibánu nebo Al-Káidě. Khan uvedl, že vyšetřování byla ukončena kvůli omezeným finančním prostředkům ICC.[7]

Karim Khan s Andrijem Kostinem v Kyjevě v září 2023

V dubnu 2022 se Khan vyjádřil k válce na Ukrajině: „Máme důvodné podezření, že jsou páchány zločiny spadající do jurisdikce soudu.“ O jedenáct měsíců později požádal o dva zatykače, obviňující Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Belovou z porušení dvou pravidel Římského statutu týkajících se systematické deportace (včetně únosů dětí), přesunu a braní rukojmí. V reakci na to Rusko vydalo zatykač na Khana.[8]

Během války mezi Izraelem a Hamásem naznačil Khan již v roce 2023, že Hamás i Izrael by mohli být stíháni ICC. Dne 17. listopadu 2023 Khan uvedl, že ICC obdržel společnou žádost Jihoafrické republiky, Bangladéše, Bolívie, Komor a Džibuti o vyšetření údajných izraelských válečných zločinů.[9] Jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandor se na Khana obrátila s dotazem, proč byl schopen vydat zatykač na ruského prezidenta Putina, ale ne na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.[10] Izraelská vláda svolala mimořádná zasedání kvůli obavám, že ICC by mohl připravovat zatykače na Netanjahua, další vysoké představitele nebo důstojníky izraelských obranných sil. Rozhodla se kontaktovat soud a „vlivné diplomaty“ s cílem zablokovat vydání zatykačů.[11]

Dne 20. května 2024 Khan na základě doporučení panelu expertů ICC, mezi nimiž byli mimo jiné Theodor Meron a Amal Clooney, podal žádost o vydání zatykače na lídra Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa, šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníja, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta.[12] Prezident Spojených států Joe Biden označil žádost za „pobuřující“, zatímco Netanjahu nazval Khana jedním z „největších antisemitů moderní doby“.[13]

Obvinění ze sexuálního obtěžování

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2024 se na veřejnost dostala zpráva, že Khan měl být obviněn ženou, která s ním pracovně spolupracovala, ze sexuálního obtěžování.[14] Údajné obtěžování interně nahlásily dvě kolegyně zmíněné ženy v květnu 2024. Žena obtěžování nepotvrdila, takže nebylo zahájeno vnitřní řízení v ICC. Žena se údajně bála, že interní vyšetřování nebude nestranné.[15] Sám Khan následně obvinění odmítl a uvedl, že šlo o další útok na jeho osobu, jakým v předcházejících měsících čelil mnoha.[16]

Někteří američtí republikánští poslanci a senátoři požadovali, aby bylo prošetřeno, zda Khanovy případné morální prohřešky nevrhají podezření na jeho vyšetřování údajných izraelských válečných zločinů.[17] Khan se poté označil za oběť štvavé kampaně, která mu má poškodit pověst. Někteří jeho kolegové médiím uvedli, že může jít o součást izraelské štvavé kampaně.[18] Deník The Guardian již dříve ve své investigativě popsal, že Khanova předchůdkyně Fatou Bensouda čelila nátlaku izraelských tajných složek, aby nezahajovala líčení proti Izraeli, soudci také byli odposloucháváni.[19] Nicméně v investigativě vůči obvinění Khana The Guardian neodhalil propojení s Izraelem. Deník se však obával, že tohoto obvinění Izrael využije, aby zdiskreditoval Khanův případ.[18] V listopadu 2024 vedení ICC ohlásilo, že zahájí externí vyšetřování obvinění. Khana také vyzvalo k dočasnému odstoupení z funkce po dobu vyšetřování.[20]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Karimův otec je pákistánský dermatolog a jeho matka zdravotní sestra pocházející z Velké Británie.[21]

Hlásí se k islámu a je aktivním členem Ahmadíjské muslimské komunity, které bylo v Pákistánu zakázáno se označovat za muslimy zákonem o rouhání. Toto v něm podle jeho slov prohloubilo zájem o mezinárodní právo lidských práv. Jeho žena je malajsijská právnička Dato Shyamala Alagendra. Má 2 syny.[22]

Jeho bratrem je britský konzervativní politik Imran Ahmad Khan, odsouzený v roce 2022 za sexuální delikt k 18 měsícům vězení a po vypršení poloviny trestu byl 22. února 2023 propuštěn.[23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karim Ahmad Khan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ REUTERS. ICC's Khan puts his office back on collision course with Washington [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ ICC: New chief prosecutor divides opinions in Africa – DW – 06/15/2021. dw.com [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ REUTERS. British lawyer shines light on ‘dark shadows’ of colonial evictions [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ WINTOUR, Patrick. British barrister Karim Khan elected ICC's new chief prosecutor. The Guardian. 2021-02-12. Dostupné online [cit. 2024-05-21]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ BORGER, Julian. ICC to issue first arrest warrants linked to Russia’s invasion of Ukraine. The Guardian. 2023-03-13. Dostupné online [cit. 2024-05-21]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. ↑ REUTERS. Russia adds ICC prosecutor who sought Putin's arrest to wanted list, media report [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Israel is committing war crimes in Palestinian territories, five nations charge. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2023-11-17 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ NAZZARO, Miranda. South Africa alleges Israel violating ruling to prevent Gaza deaths [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ https://archive.today/20240424220516/https://www.timesofisrael.com/netanyahus-office-hosts-emergency-talks-on-feared-icc-warrants-for-pm-ministers
  12. ↑ Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in the State of Palestine [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ What ICC arrest warrants mean for Israel, Benjamin Netanyahu and Hamas. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Karim Khan, ICC prosecutor seeking war crimes charges against Israel's Netanyahu, accused of sexual misconduct - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ International court prosecutor who charged Netanyahu faces sexual misconduct accusation. AP News [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ International Criminal Court's prosecutor denies misconduct allegation. reuters.com [online]. 2024-10-24 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Karim Khan, ICC prosecutor seeking war crimes charges against Israel's Netanyahu, accused of sexual misconduct. www.cbsnews.com [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b DAVIES, Harry; FLUMMERFELT, Robert. ICC prosecutor allegedly tried to suppress sexual misconduct claims against him. The Guardian. 2024-10-27. Dostupné online [cit. 2024-11-10]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  19. ↑ DAVIES, Harry. Revealed: Israeli spy chief ‘threatened’ ICC prosecutor over war crimes inquiry. The Guardian. 2024-05-28. Dostupné online [cit. 2024-11-10]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  20. ↑ Exclusive: ICC to investigate alleged misconduct by war crimes prosecutor, sources say. reuters.com [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ AHMAD, Ehsan. British-Pakistani lawyer to lead UN investigation against ISIS [online]. 2018-06-01 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ SIDDIQUE, Haroon; WINTOUR, Patrick; BEAUMONT, Peter. ICC’s Karim Khan: a prosecutor in a hurry to effect international law. The Guardian. 2024-05-20. Dostupné online [cit. 2024-05-21]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  23. ↑ CORCORAN, Sophie. "Paedophile Wakefield Tory MP Imran Ahmad Khan released from prison". Yorkshire Live. Archived from the original on 22 March 2023. Retrieved 21 February 2023.. Yorkshire Live [online]. 2023-03-22 [cit. 2024-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karim_Khan&oldid=24401912“