Úmluva o některých konvenčních zbraních

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úmluva o zákazu nebo omezení užívání některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, uzavřená v Ženevě 10. října 1980 a platná od prosince 1983, je rámcová úmluva sledující zákaz a omezení těch konvenčních zbraní, které způsobují nepřiměřené utrpení nebo mají nerozlišující účinky.

Specifické dodatky[editovat | editovat zdroj]

Úmluvu doplňuje pět dodatkových protokolů, jakýchsi prováděcích vyhlášek, obsahujících konkrétní věcnou úpravu. První tři byly přijaty společně s úmluvou.

  • Protokol I. omezující tříštivé zbraně
  • Protokol II. omezující nástražné miny
  • Protokol III. omezující zápalné zbraně
  • Protokol IV. omezující oslepující laserové zbraně (přijatý 13. října ve Vídni)
  • Protokol V. o výbušných zbytcích války (přijatý v Ženevě 28. listopadu 2003)

Věcný obsah[editovat | editovat zdroj]

Úmluva zakazuje používání zbraní produkujících střepiny nezjistitelné rentgenem, omezuje používání min, zakazuje užívání některých nástrah, omezuje užívání zbraní zápalných a zakazuje laserové oslepující zbraně.[1] Pátý dodatkový protokol přikazuje evidovat veškerou nevybuchlou munici, varovně označit místa, kde se nachází a následně tyto oblasti vyčistit - munici odvézt nebo zlikvidovat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Současné trendy MHP v oblasti zákazu některých konvenčních zbraní