Ústav mezinárodních vztahů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ústav mezinárodních vztahů
Logo
Logo
Sídlo Praha, Česká republika
Oficiální web www.iir.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. (zkráceně ÚMV; v anglickém překladu: Institute od International Relations, zkráceně iir) je veřejná výzkumná instituce, jež provádí základní a aplikovaný vědecký výzkum v oblasti mezinárodních vztahů. Ředitelem Ústavu je PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil. (Cantab.) Ph.D.[1] Důležitými prvky samosprávné organizační struktury jsou též Rada ÚMV a Dozorčí rada. Zřizovatelem Ústavu je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

Předchůdcem ÚMV byl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE), jenž byl na začátku období normalizace v roce 1970 zrušen kvůli aktivitám zaměstnanců během pražského jara. Po sametové revoluci roku 1989 Ústav mezinárodních vztahů prošel radikálními změnami. V roce 2007 byl ÚMV transformován na veřejnou výzkumnou instituci, odkdy je financován prostřednictvím grantů a nadací. ÚMV spolupracuje také s Metropolitní univerzitou Praha.

Ústav od roku 1970 sídlí v ulici Nerudova č. 3 v Praze. Specializovaná knihovna, studovna a některé pořádané akce jsou přístupné veřejnosti.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem ÚMV byl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE), založený Ministerstvem zahraničních věcí Československé republiky v roce 1957. Ústav sídlil od svého založení roku 1957 do roku 1970 v Lobkovickém paláci.

Logo čtvrtletníku Mezinárodní vztahy.

Rok po založení, roku 1968, vyšlo první vydání čtvrtletníku Mezinárodní vztahy.

Během pražského jara se pracovníci ústavu aktivně zapojili do reformního procesu, v důsledku čehož byl ÚMPE na začátku období normalizace v r. 1970 zrušen a reformně smýšlející pracovníci propuštěni.

Jako náhradu za ÚMPE zřídilo Ministerstvo zahraničních věcí ještě v témže roce Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Novým sídlem Ústavu se stala historická budova v Nerudově ulici č. 3 v Praze na Malé Straně. Společenské uvolnění 2. poloviny 60. let bylo vystřídáno silným ideologickým vlivem na činnost ústavu. I přes tato omezení se však ÚMV snažil zůstávat v kontaktu se zahraničím, včetně západních zemí. Významnou roli v této době začala hrát knihovna ÚMV, která díky těmto kontaktům získávala knihy a jiné informační materiály, které v tehdejším Československu nebyly nikde jinde k dispozici.

Po sametové revoluci roku 1989 Ústav mezinárodních vztahů prošel radikálními změnami. Spolu s částečnou výměnou a příchodem nových pracovníků se odehrálo i zásadní přesměrování výzkumných aktivit a programů. V průběhu následujících let se ÚMV rozrostl o další dvě složky - nově vytvořenou Diplomatickou akademii a Rozvojové středisko.

Logo časopisu New Perspectives.

S obsahovými změnami byl nadále vydáván čtvrtletník Mezinárodní vztahy a nově publikován i anglický odborný časopis Perspectives. Posléze do portfolia svých periodik převzal ÚMV také populárně-zaměřený měsíčník Mezinárodní politika.

V roce 2007 byl ÚMV v souladu s příslušným zákonem transformován na veřejnou výzkumnou instituci. Zároveň byly do organizace Ústavu zavedeny samosprávné prvky v podobě volené Rady ÚMV. K 1. 1. 2007 byla z ÚMV vyčleněna Diplomatická akademie, která se stala přímou součástí Ministerstva zahraničních věcí.

Ústav mezinárodních vztahů, Nerudova 3, Malá Strana

Došlo též ke změně financování, které je od této doby mnohem více závislé na výsledcích práce zaměstnanců ústavu - ústav je výrazně podporován skrze grantový systém pro projekty v oblasti zahraniční politiky od zahraničních i tuzemských subjektů (např. Grantovou agenturou České republiky) i nejrůznějšími nadacemi (např. německá Nadace Konrada Adenauera nebo americká PEW Charitable Trust).[2] Tyto prostředky umožňují realizaci výzkumné činnosti pracovníků Ústavu a stipendia pro podporu mladých vědců (formou stálých výzkumných projektů, nebo ve formě nejrůznějších stáží). V neposlední řadě Ústav nabízí ve spolupráci s Metropolitní univerzitou Praha doktorské studium v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia jak v češtině,[3] tak v angličtině[4]

V současnosti je Ústav mezinárodních vztahů řazen mezi významné instituce v oboru mezinárodních vztahů, jak v ČR, tak i v evropském kontextu, například dle nezávislého hodnocení z University of Pennsylvania.[5] Zřizovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ovšem pracovníci ÚMV dle Etického kodexu a interních pravidel nezastávají jeden konkrétní názorový či politický proud. Témata, jimiž se zabývají, si svobodně vybírají, přičemž je interním či externím způsobem vyhodnocována vědecká hodnota a přínos pro daný obor.[6]

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Aktivity ÚMV jsou financovány z rozpočtu na vědu, výzkum a inovace České republiky, z příspěvků Ministerstva zahraničních věcí ČR, z domácích a zahraničních projektů, z prodeje publikací. Ústav mezinárodních vztahů vytváří spojnici mezi akademickým světem, veřejností a mezinárodně-politickou praxí. Ve své činnosti sleduje:

  • zajišťování aktivit spojených s výzkumem oboru mezinárodních vztahů,
  • usilování o zvyšování kvality a prestiže české vědy,
  • napomáhání při formulaci a provádění zahraniční politiky České republiky,
  • spolupráce se zahraničními i domácími univerzitami, výzkumnými institucemi a think-tanky a jejich sítěmi, s orgány veřejné správy, institucemi Evropské unie a diplomatickými zastoupeními; vzdělávací činnost ve společném programu doktorského studia s Metropolitní univerzitou Praha a formou studentských stáží,
  • organizace mezinárodních konferencí, seminářů, expertních diskusí, prezentací, propagace výzkumu na sociálních sítích a v médiích, veřejná vystoupení 
  • vydávání a distribuce knih, odborných časopisů, policy paperů a policy briefů vlastním nakladatelstvím.    
  • knihovna  

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Hlavní činností ústavu je výzkum mezinárodních vztahů prováděný výzkumným oddělením. Funkci ředitele výzkumu zastává od 12. 7. 2018 doc. PhDr. Emil Aslan Souleimanov, Ph.D.

ÚMV provádí základní a aplikovaný výzkum, hlavní pozornost je věnována oblastem:

  • evropské integrace se specifickým zaměřením na zájmy a působení České republiky v Evropské unii,
  • mezinárodní bezpečnosti s důrazem na roli ČR v mezinárodních bezpečnostních vztazích,
  • zahraniční politiky a jejím jednotlivým nástrojům, diplomatickým službám a visegrádské spolupráci,
  • globálních otázek, globálního a udržitelného rozvoje, globální politické ekonomie a ekologie a mezinárodního práva,
  • teritoriálních studií jednotlivých zemí EU, Balkánu, evropského sousedství a mimoevropských oblastí,

Dále Ústav sleduje a analyzuje vývoj v konkrétních zemích a regionech světa, zejména v těch, které tematicky pokrývají výzkumní pracovníci ÚMV: Německo, Franice, střední Evropu a země Visegrádské skupiny, USA, Rusko a postsovětský prostor, Blízký východ a severní Afriku, Jihovýchodní Asii a Čínu, Skandinávii a Balkán.

Výzkumná centra[editovat | editovat zdroj]

Ústav mezinárodních vztahů se zaměřuje na celý výzkumný cyklus od identifikace témat základního výzkumu, přes hledání teoretických a empirických poznatků, až po jejich uplatnění ve výzkumných centrech:

  • Centrum evropské bezpečnosti - Nejedná se o centrum čistě bezpečnostní, ani o centrum čistě zaměřené na evropskou integraci. Místo toho CES poskytuje komplexní pohled na bezpečnost v Evropě, bezpečnost Evropy a roli EU a jejích členů jakožto bezpečnostních aktérů.
  • Centrum mezinárodního práva - Hlavní důraz je kladen na některé oblasti, jež odrážejí jak výzkumný profil členů centra, tak dlouhodobé priority české zahraniční politiky. Jedná se hlavě o: mezinárodní právo lidských práv, mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo, boj proti terorismu, otázky spojené s použitím síly v mezinárodních vztazích a mezinárodní organizace.
  • Centrum vztahů EU-Asie - Podrobnější a hlubší reflexe sbližování Evropy s asijským kontinentem jako aktuální globalizační jev.
  • Centrum energetické politiky - Primárním cílem CEP je průběžně monitorovat a analyzovat vnější dimenzi energetické politiky a bezpečnosti EU vůči stávajícím a potenciálním dodavatelům v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA), subsaharské Afriky, vybraných zemí Asie, Severní Ameriky a Latinské Ameriky.
  • Centrum politické ekonomie - Centrum především usiluje o kritický a transdisciplinární rozvoj studia mezinárodní politické ekonomie, který se však v expertní rovině snaží dále aplikovat ve prospěch rozpoznávání a rozvíjení nových trendů v ekonomické diplomacii jako svébytné veřejné politice.
  • Centrum pro gender a globální spravedlnost - Primárně se snaží rozeznat a zpochybnit přetrvávající genderové mocenské nerovnosti, které ve světě existují.

Výzkumníci a oblasti jejich zájmu[editovat | editovat zdroj]

Jméno výzkumného pracovníka / pracovnice (řazeno abecedně pode příjmení) Oblasti zájmu a výzkumu Odkaz
Doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA
  • mezinárodní právo obecně
  • mezinárodní humanitární právo
  • mezinárodní trestní právo
  • lidská práva
  • použití síly v mezinárodních vztazích
  • terorismus
  • mezinárodní sankce
zde
Jan Daniel, Ph.D.
  • teorie globálního bezpečnostního vládnutí a zajišťování bezpečnosti na národní a lokální úrovni
  • Blízký východ a severní Afrika
  • povstalecký a protipovstalecký boj
  • současné teorie mezinárodních vztahů
zde
PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil. (Cantab.) Ph.D.
  • terorismus a revoluční násilí v globální politice
  • NATO a evropská bezpečnost
  • etnopolitické konflikty v postsovětském prostoru
  • globální trendy a jejich předpovědi
zde
Tomáš Dopita, Ph.D.
  • bezpečnost
  • chápání státnosti a národnosti a evropská integrace na západním Balkánu
  • poststrukturalistická teorie a metodologie v mezinárodních vztazích
  • genderová rovnost a rovné příležitosti v rozvojové spolupráci a zahraniční službě
zde
Jakub Eberle, Ph.D.
  • kritické teorie mezinárodních vztahů
  • diskurzivní teorie a metodologie
  • česká zahraniční politika
  • německá zahraniční politika
zde
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.
  • transatlantické vztahy
  • strategická kultura
  • ozbrojené konflikty
  • vojenský rozměr bezpečnosti
  • mezinárodní bezpečnost
  • války v dnešním světě
  • terorismus
zde
Ing. Rudolf Fürst, Ph.D.
  • Čína
  • oblast Dálného východu
  • česko-čínské vztahy
  • vztahy EU-ČLR, vztahy střední a východní Evropy s ČLR
  • postkomunistická transformace ve východní Evropě a ve východní Asii
  • soft power ve vztazích Východu a Západu
zde
Dr. Mark Galeotti
  • ruská domácí a zahraniční politika
  • ruské bezpečnostní otázky
  • ruská a sovětská historie
  • nadnárodní a organizovaný zločin
  • tajné operace
  • vojenské a ne-vojenské bezpečností výzvy
zde
Ing. Ondřej Horký-Hlucháň, Ph.D.
  • globální, mezinárodní a udržitelný rozvoj, chudoba
  • rozvoj Afriky, Asie, Latinské Ameriky a východní Evropy
  • rozvojová a humanitární pomoc, zahraniční rozvojová spolupráce
  • globalizace a vztahy mezi globálním Severem a Jihem
  • vztahy České republiky a EU se subsaharskou Afrikou
  • Jihoafrická republika a Madagaskar
  • gender v rozvoji, mezinárodních vztazích a zahraniční politice
zde
PhDr. Jan Hornát
  • vnitřní a zahraniční politika USA
  • vztahy USA k asijsko-pacifickému regionu
  • americké politické myšlení
  • přechod k demokracii/tranzice
  • teorie demokratizace
  • rozvojová spolupráce
  • teritoriální spory - Jihočínské moře/Východočínské moře/Arktická oblast
  • geopolitika regionu Indického oceánu
zde
Alica Kizeková, Ph.D.
  • česká zahraniční politika
  • šanghajská organizace pro spolupráci
  • čínská a ruská zahraniční politika
  • velmocenské vztahy a bezpečnost ve Střední Asii, Asii a Tichomoří
  • regionalismus
  • australská národní identita
  • multi-track diplomacie
  • mezinárodní bezpečnost
  • evropská bezpečnost
zde
Mgr. Jan Kovář, Ph.D.
  • evropská integrace
  • institucionální reforma EU
  • volby do Evropského parlamentu
  • politické strany a evropská integrace
  • média, politická komunikace a EU
  • prostor svobody bezpečnosti a práva
  • vnitřní bezpečnost EU
zde
Prof. Mgr. Ing. Petr Kratochvíl, Ph.D.
  • česká zahraniční politika
  • evropská integrace
  • institucionální reforma a rozšiřování EU
  • ruská zahraniční politika
  • politické vztahy v postsovětském prostoru
  • náboženství v mezinárodních vztazích
  • katolická církev a mezinárodní vztahy
zde
Tamás Lattmann JD PhD
  • mezinárodní veřejné právo
  • mezinárodní humanitární právo
  • mezinárodní právo v oblasti lidských práv
  • moderní mezinárodní kriminální fóra
  • evropské veřejné právo
  • instituce a práva EU
zde
Doc. PhDr. Miroslav Nožina, Ph.D.
  • politická antropologie a antropologie kriminality/kulturní kriminologie
  • drogová problematika  
  • etnická problematika
  • novodobá historie a aktuální vývoj v oblasti pevninské jihovýchodní Asie  
  • rozvojové a transformační projekty v jinokulturním prostředí jihovýchodní Asie  
zde
Mgr. Miloslava O’Sullivan
  • gender v mezinárodních vztazích
  • genderový rozměr míru a bezpečnosti v teorii a v praxi
  • genderové hledisko rozvojové spolupráce
  • gender mainstreaming
zde
Mgr. Tomáš Profant, Ph.D.
  • vztahy mezi globálním Jihem a Severem
  • postkoloniální a postrozvojový přístup
  • politická ekonomie EU
zde
doc. PhDr. Emil Aslan, Ph.D.
  • teorie a praxe iregulérních a asymetrických konfliktů
  • mikro-dynamika násilí
  • postsovětský prostor, částečně Turecko a Írán
Mgr. Daniel Šitera
  • komparativní a mezinárodní politická ekonomie
  • střední a východní Evropa
  • evropská integrace (ekonomické aspekty)
  • globální ekonomika
  • teorie komparativního kapitalismu
zde
Dr. Benjamin Tallis
  • evropská bezpečnost
  • hranice, politika hranic a jejich vytváření (politics of bordering)
  • kritická geopolitika a politická geografie
  • politika střední a východní Evropy
  • post-komunismus a politika tranzice
  • zahraniční, bezpečnostní, a sousedská politika a politika spravedlnosti a vnitřních věcí EU
  • političnost kultury, zvlášť architektonická a materiální politika paměti
  • kritický pragmatismus a interpretativní metodologie výzkumu
zde
Mgr. et Mgr. Lukáš Tichý, Ph.D.
  • energetická bezpečnost a přístupy teorií mezinárodních vztahů
  • teroristické útoky na energetický sektor
  • Energetický diskurz
  • Aktérství EU v energetických vztazích
  • energetická bezpečnost a politika EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky (MENA)
  • energetické vztahy EU-Rusko, EU a zemí MENA
  • geopolitika přepravních tras
  • vztahy mezi EU a Ruskem
  • bezpečnostní a strategická kultura Ruska
  • teorie mezinárodních vztahů
  • analýza diskurzu
zde

Veřejné akce[editovat | editovat zdroj]

Ústav pořádá akce nejen pro akademickou obec, ale i pro širokou veřejnost. Od roku 2009 na půdě Černínského paláce Ústav každoročně pořádá českou konferenci Sympozium o zahraniční politice[7] k příležitosti vydání své výroční publikace hodnotící zahraniční politiku. Od roku 2010 po ukončení mandátu prezidenta Obamy se na MZV odehrávala prestižní mezinárodní konference s názvem Pražská agenda[8], kterou Ústav ve spolupráci s partnerskými institucemi organizoval. Následovnicí této konference je tzv. Prague Insecurity Conference, která se soustředí na netradiční témata současné debaty o bezpečnosti a jejích rámcích. Jednou z nejvýznamnějších akcí, kterou Ústav ve spolupráci s organizací Europeum a partnery organizuje je Prague European summit.[9]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Ústav v současnosti vydává tištěně dvě periodika zaměřená na mezinárodní politiku: Mezinárodní vztahy – čtvrtletně,v českém slovesnkém a anglickém jazyce; New Perspectives – tříkrát ročně, v anglickém jazyce. ÚMV se dále aktivně podílí na publikaci impaktovaného časopisu Journal of International Relations and Development. ÚMV je také dlouhodobě partnerem časopisu The Europe’s World. V neposlední řadě ústav uveřejňuje knižní publikace (monografie, studijní sešity, konferenční sborníky, soubory dokumentů, informační materiály), např. sadu knih Česká zahraniční politika: Analýza ÚMV nebo časopis Mezinárodní politika.

Časopis New Perspectives s podtitulem Interdisciplinary Journal of Central & East European Politics and International Relations je anglickojazyčný recenzovaný odborný časopis ÚMV. Odborné zaměření je primárně na interdisciplinární výzkum politických otázek střední a východní Evropy. Časopis je zaměřen na politiku a mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě v jejich široké definici a k této problematice přistupuje z mezioborové perspektivy. Repertoár klíčových disciplín, kterými jsou mezinárodní vztahy, bezpečnostní studia a mezinárodní politická ekonomie, se tak rozšířil o témata zabývající se politickou sociologií, antropologií, historií či politickou a sociální geografií.

Časopis zároveň výrazně rozšířil svoji redakční radu, která zahrnuje přes 70 výzkumníků světové úrovně z relevantních vědeckých oborů ze střední Evropy i zemí mimo tento region. V roce 2017 byly otištěny články od odborníků z oboru mezinárodních vztahů (např. Roland Bleiker a Mark Galeotti) nebo historické sociologie (Derek Sayer). 

Počet všech vydaných publikací za rok 2017 (včetně kusů)

Knižní publikace za rok 2017:

  1. Česká zahraniční politika v roce 2016. Analýza ÚMV (Michal Kořan a kol.)
  2. Czech Foreign Policy in 2015: Analysis ÚMV (Michal Kořan a kol.)
  3. Terorismus a energetika na Blízkém východě a v severní Africe, dopady pro EU a ČR (Lukáš Tichý a kol.)
  4. Otevírání Íránu a jeho význam pro energetickou bezpečnost EU (Lukáš Tichý a kol.)

Kromě publikování knih výrazně narostl počet zpracovávaných policy paperů a jazykových redakcí textů pro konferenční servis, jak v českém, tak v anglickém jazyce.

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

Knihovna poskytuje informační, knihovnické, výpůjční, bibliografické i rešeršní služby. Spolupracuje s řadou českých, ale zejména zahraničních odborných knihoven a informačních institucí. K 31. 12. 2017 obsahovala elektronická databáze knihovny více než 85 600 záznamů jednotlivých informačních pramenů. Plné texty řady odborných časopisů jsou dostupné v rámci kupovaných databází (EBSCO, JSTOR, WoS).

Je členem Evropské informační sítě mezinárodních vztahů a regionálních studií (EINIRAS).

Knihovna a studovna ÚMV

Knihovna je zapojena do projektu Knihovny.cz

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Hlavní organizační struktura Ústavu mezinárodních vztahů se skládá z ředitele, rady a dozorčí rady. Dále je součástí ÚMV i Komise pro pracovní záležitosti a Etická komise.

Ondřej Ditrich, ředitel ústavu
  • Ředitel je statutárním orgánem ÚMV a rozhoduje o všech věcech ÚMV, které nejsou zákonem svěřeny do působnosti zřizovatele nebo ostatních dvou orgánů. Ředitel ÚMV je jmenován ministrem zahraničních věcí ČR na základě návrhu Rady ÚMV.
  • Rada ÚMV navrhuje ke jmenování ředitele ÚMV, stanovuje směry činnosti ÚMV, schvaluje rozpočet, vnitřní předpisy, výroční zprávy, projednává návrhy výzkumných záměrů aj. Radu ÚMV volí vědečtí pracovníci ústavu, a to jak ze svých řad (interní členové), tak z řad odborníků z jiných právnických osob, organizačních složek státu zabývajících se výzkumem a uživatelů výsledků výzkumu (externí členové).
  • Dozorčí rada ÚMV dohlíží na činnost a hospodařením ÚMV a na nakládání s majetkem ÚMV. Připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn. Má právo navrhnout odvolání ředitele, má právo vyjádřit se k návrhu rozpočtu ÚMV, ke způsobu jeho hospodaření, k návrhům změn zřizovací listiny, k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení ÚMV, k návrhům výzkumných záměrů, k návrhu výroční zprávy.
Organizační struktura ústavu
Ředitelé ústavu od jeho založení
Jméno Funkční období
Soják, VladimírVladimír Soják 1957-00-00 1957 – 1966
Šnejdárek, AntonínAntonín Šnejdárek 1966-00-00 1966 – 1969
Nikl, MiroslavMiroslav Nikl 1969-00-00 1969 – 1971
Sedlák, JaromírJaromír Sedlák 1971-00-00 1971 – 1976
Bušniak, JánJán Bušniak 1976-00-00 1976
Kurka, KarelKarel Kurka 1976-00-00 1976 – 1981
Hrůza, MiloslavMiloslav Hrůza 1981-00-00 1981 – 1982
Pudlák, JánJán Pudlák 1982-00-00 1982 – 1986
Handl, LuděkLuděk Handl 1986-00-00 1986
Pudlák, JánJán Pudlák 1986-00-00 1986 – leden 1989
Dvořák, LadislavLadislav Dvořák leden 1989 – únor 1989
Handl, LuděkLuděk Handl únor 1989 – květen 1989
Čebiš, VladimírVladimír Čebiš květen 1989 – říjen 1989
Spáčil, DušanDušan Spáčil listopad 1989 – březen 1990
Kotyk, VáclavVáclav Kotyk březen 1990 – duben 1991
Valenta, JiříJiří Valenta květen 1991 – březen 1993
Jeřábková, VěraVěra Jeřábková březen 1993 – jaro 1994
Pick, OttoOtto Pick jaro 1994 – leden 1998
Šedivý, JiříJiří Šedivý březen 1998 – září 2004
Drulák, PetrPetr Drulák září 2004 – květen 2013
Kratochvíl, PetrPetr Kratochvíl květen 2013 – květen 2018
Ondřej Ditrych od května 2018

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novinky - Ústav mezinárodních vztahů [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Výroční zpráva za rok 2012 [online] 19-04-2013, [cit. 22-12-2013] dostupné online. (čeština)
  3. Mezinárodní vztahy a evropská studia, doktorské studium, Metropolitní univerzita Praha. [online]. cit. 4-1-2014]. dostupné online. (čeština)
  4. International Relations and European Studies,doktorské studium, Metropolitní univerzita Praha. [online]. cit. 4-1-2014]. dostupné online. (angličtina)
  5. Think Tanks and Civil Societies Program, University of Pennsylvania, 2012 Global Go To Think Tank [online]. 24-01-2013, [cit. 23-12-2013]. dostupné online. (angličtina)
  6. Rozličnost zaměření výzkumných pracovníků je možné najít na webu ÚMV.
  7. Sympozium o zahraniční politice. Archiv. [online]. [cit. 6-1-2014]. dostupné online. (čeština)
  8. Mezinárodní konference Pražská agenda. Archiv. [online]. [cit. 6-1-2014]. dostupné online. (angličtina)
  9. WWW.ITECHS.CZ, Prague European Summit | www.granetarts.cz |. Prague European Summit. www.praguesummit.eu [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Drulák, Petr Kratochvíl a kol. 2007. 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV. Praha: Nakladatelství ÚMV. ISBN 978-80-86506-64-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]