Gaspard Monge

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gaspard Monge
Gaspard monge litho delpech.jpg
Narození9. května 1746
Beaune
Úmrtí28. července 1818 (ve věku 72 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (1818–1989; 48°51′37″ s. š., 2°23′37″ v. d.)
Pantheon (od 1989)
Alma materÉcole polytechnique
Povolánímatematik, politik, fyzik, vysokoškolský učitel, inženýr, chemik, Chargé de mission a učitel
ZaměstnavateléÉcole royale du génie de Mézières (1765–1783)
Institut d'Égypte (od 1798)
École polytechnique (do 1816)
Pařížská univerzita
Oceněnívelkodůstojník Řádu čestné legie (1803)
Řád železné koruny (1805)
velkokříž Řádu sjednocení (1813)
72 jmen na Eiffelově věži
ChoťMarie-Catherine Monge (od 1777)
PříbuzníLouis Monge (sourozenec)
Funkceministr námořnictva Francie (1792–1793)
ředitel (École polytechnique; 1797–1798)
ředitel (École polytechnique; 1798–1800)
člen Rady pěti set (1798–1799)
Institut d'Égypte (od 1798)
… více na Wikidatech
PodpisGaspard Monge – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaspard Monge [vysl. gaspár monž], vévoda z Péluse (10. května 1746, Beaune28. července 1818, Paříž) byl francouzský přírodovědec, matematik a revoluční politik. Je považován za otce deskriptivní geometrie a je po něm pojmenováno Mongeovo promítání. Je také jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem podomního obchodníka. Od roku 1765 byl profesorem matematiky a později i fyziky na dělostřeleckém učilišti v Lyonu. Za Francouzské revoluce se podílel na zavedení metrické soustavy a od roku 1792 byl ministrem námořnictva. V této funkci byl pověřen vykonáním rozsudku nad králem Ludvíkem XVI. Brzy však pro neshody mezi stranami odstoupil a stal se ředitelem francouzských zbrojovek. Napoleon ho pověřil organizací vědecké části v rámci Commission des sciences et des arts během válečné výpravy do Egypta. Monge se stal prvním předsedou Egyptského institutu. Po návratu do Francie ho Napoleon Bonaparte povýšil do šlechtického stavu. Monge se podílel na založení École normale supérieure a stal se jejím prvním ředitelem. Po restauraci roku 1815 byl všech funkcí zbaven a dožil v soukromí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Traité élémentaire de statique. Paris (8. vyd., 1848)
  • Géométrie descriptive. Paris (7. vyd., 1847)
  • Application de l'analyse à la géométrie. Paris (5. vyd., 1850)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Socha Gasparda Monge v Beaune

jeho jméno nese:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]