Henri Tresca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Henri Tresca
69-Tresca.jpg
Narození12. října 1814
Dunkerk
Úmrtí21. června 1885 (ve věku 70 let)
Paříž
Místo pohřbeníMontmartre
Alma materÉcole polytechnique (1830–1833)
Národní škola silniční správy (1833–1835)
Povolánísilniční inženýr, fyzik a inženýr
ZaměstnavatelConservatoire national des arts et métiers
Funkceprezident (Société des ingénieurs civils de France; 1862–1878)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Édouard Tresca (12. října 1814, Dunkerk21. června 1885, Paříž) byl francouzský stavební, materiálový a strojní inženýr a profesor na Conservatoire national des arts et métiers.

Je považován za otce teorie plasticity – začal ji studovat během rozsáhlé série experimentů započatých v roce 1864. Na jejím základě stanovil jedno z prvních kritérií plastického porušení, které nese jeho jméno. Spolu s kritériem Richarda von Misese je v současnosti hlavním modelem používaným pro tažné materiály. Kritérium je formulováno v následujícím tvaru:

Život[editovat | editovat zdroj]

Porovnání Trescova (modré) a von Misesova Trescova (červené) kritéria plasticity

V roce 1832 byl přijat na školu Saint-Cyr, ale nenastoupil tam, místo toho se připravoval, aby o rok později nastoupil na École polytechnique.[1] Po vystudování se stal stavebním inženýrem zaměřeným na stavby mostů a silnic.[1]

V roce 1852 nastoupil na Conservatoire national des arts et métiers, kde působil po zbytek života a prováděl zde zmíněné.[1] V roce 1854 nahradil ve vedení katedry mechaniky Arthura Morina.[1]

Po vyhlášení metrické konvence vyrobil 28 prototypů metru ze slitiny platiny a iridia, tyto prototypy měly příčný řez podobný písmenu X, tomuto řezu se také říkalo Trescův řez.

Průřez byl navržen tak, aby měl co největší tuhost a zároveň, aby se jedna z ploch střední příčky nacházela v neutrální ose – na příčce byla vyznačena ryskami vzdálenost jednoho metru tak, aby vzdálenost rysek neovlivnil ani průhyb od ohybového momentu od vlastní tíhy.

Tresca se stal členem Francouzské akademie věd, Královské švédské akademie věd a Americké společnosti strojních inženýrů (ASME) a jeho jméno je uvedeno mezi 72 jmény na Eiffelově věži.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Tresca na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]