Pierre Jean Georges Cabanis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pierre Jean Georges Cabanis
Pierre-Jean-Georges Cabanis.jpg
Narození 5. června 1757
Cosnac
Úmrtí 5. května 1808 (ve věku 50 let)
Seraincourt
Místo pohřbení Pantheon
Ocenění komandér Řádu čestné legie
Funkce poslanec francouzského Národního shromáždění
member of the Sénat conservateur
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Jean Georges Cabanis (5. červen 1757, Cosnac - 5. květen 1808, Meulan-en-Yvelines) byl francouzský materialistický filosof, osvícenec a lékař.

Zpočátku se věnoval poezii a lékařství, ale nakonec se nadchl pro politiku a filozofii, zejména poté, co se v salonu Madame Helvétiové seznámil s encyklopedisty. Během Velké francouzské revoluce byl spolupracovníkem Mirabeaua, přítelem Condorceta, stoupencem girondistů a později Napoleona. Setkal se též s Benjaminem Franklinem a Thomasem Jeffersonem během jejich návštěvy Paříže.[1] V roce 1803 byl zvolen členem Francouzské akademie.

Svou materialistickou filozofií navazoval na Descartovu fyziku a patřil k tzv. ideologům. Tvořil přechod mezi osvícenským senzualismem a pozitivismem. Podle Cabanise vědomí závisí především na fyziologických funkcích.

Své základní dílo Vztah mezi fyzickou a mravní povahou člověka (Rapports du physique et du moral de l'homme) otiskoval Cabanis nejprve v Mémoires de l´Institut (1798–1799); následovalo vydání ve dvou svazcích v roce 1802.[2] Katolická církev dekretem ze dne 6. září 1819 zařadila tento spis na Index zakázaných knih.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.britannica.com/biography/Pierre-Jean-Georges-Cabanis
  2. RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Viz str. 273.]
  3. Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Cabanis, Rapports du physique et du moral de l'homme → uvedeno na str. 42.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 5. díl. V Praze: J. Otto, 1892, 894 s. [Heslo „Cabanis" je na str. 4; autor František Drtina.]
  • PELIKÁN, Ferdinand. Fysika a morálka v učení lékaře Cabanise. Lumír, ročník 56 (1929–1930), číslo 4, str. 179–184; dostupné též online
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Stať „Condillakovi následovníci" je na str. 272–274.]
40. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Claude Carloman de Rulhière
18031808
Pierre Jean Georges Cabanis
Nástupce:
Antoine Destutt de Tracy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]