Pierre Jean Georges Cabanis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pierre Jean Georges Cabanis
Pierre-Jean-Georges Cabanis.jpg
Narození 5. června 1757
Cosnac
Úmrtí 5. května 1808 (ve věku 50 let)
Seraincourt
Místo odpočinku Pantheon
Ocenění komandér Řádu čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Jean Georges Cabanis (5. červen 1757, Cosnac - 5. květen 1808, Meulan-en-Yvelines) byl francouzský materialistický filosof, osvícenec a lékař.

Zpočátku se věnoval poezii a lékařství, ale nakonec se nadchl pro politiku a filozofii, zejména poté, co se v salonu Madame Helvétiové seznámil s encyklopedisty. Během Velké francouzské revoluce byl spolupracovníkem Mirabeaua, přítelem Condorceta, stoupencem girondistů a později Napoleona. Setkal se též s Benjaminem Franklinem a Thomasem Jeffersonem během jejich návštěvy Paříže.[1] V roce 1803 byl zvolen členem Francouzské akademie.

Svou materialistickou filozofií navazoval na Descartovu fyziku a patřil k tzv. ideologům. Tvořil přechod mezi osvícenským senzualismem a pozitivismem. Podle Cabanise vědomí závisí především na fyziologických funkcích.

Své základní dílo Vztah mezi fyzickou a mravní povahou člověka (Rapports du physique et du moral de l'homme) otiskoval Cabanis nejprve v Mémoires de l´Institut (1798–1799); následovalo vydání ve dvou svazcích v roce 1802.[2] Katolická církev dekretem ze dne 6. září 1819 zařadila tento spis na Index zakázaných knih.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.britannica.com/biography/Pierre-Jean-Georges-Cabanis
  2. RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Viz str. 273.]
  3. Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Cabanis, Rapports du physique et du moral de l'homme → uvedeno na str. 42.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 5. díl. V Praze: J. Otto, 1892, 894 s. [Heslo „Cabanis" je na str. 4; autor František Drtina.]
  • PELIKÁN, Ferdinand. Fysika a morálka v učení lékaře Cabanise. Lumír, ročník 56 (1929–1930), číslo 4, str. 179–184; dostupné též online
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Stať „Condillakovi následovníci" je na str. 272–274.]
40. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Claude Carloman de Rulhière
18031808
Pierre Jean Georges Cabanis
Nástupce:
Antoine Destutt de Tracy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]