Étienne Bonnot de Condillac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Étienne Bonnot de Condillac
Etienne Bonnot de Condillac.jpg
Narození 30. září 1714
Grenoble
Úmrtí 3. srpna 1780 (ve věku 65 let)
Beaugency
Povolání filosof, ekonom, spisovatel a psycholog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Étienne Bonnot de Condillac (30. září 1715, Grenoble3. srpen 1780, Lailly-en-Val) byl francouzský filozof, katolický kněz a encyklopedista. Byl představitelem osvícenství, ve filozofii pak konkrétně tzv. sensualismu. Navazoval na dílo Johna Locka. Zaobíral se především filozofií mysli (zejm. kniha Traité des sensations z roku 1754). Zabýval se ovšem také ekonomií, logikou či jazykovědou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Essai sur l’origine des connaissances humaines [Rozprava o původu lidského poznání] (1746)
  • Traité des systèmes [Pojednání o systémech] (1749)
  • Traité des sensations [Pojednání o počitcích] (1754)
  • Traité des animaux [Pojednání o zvířatech] (1755)
  • Cours d’étude pour l'instruction du Prince de Parme [Studijní kurzy pro výuku prince parmského] (1775)
  • Le Commerce et le gouvernement considérés relativement l’un à l’autre [Vzájemný vztah mezi obchodem a vládou] (1776)
  • La Logique ou l’art de penser [Logika čili umění myslet] (1780)
  • La Langue des calculs [Řeč počítání] (1798, posmrtně)

České a slovenské překlady[editovat | editovat zdroj]

  • CONDILLAC, Etienne Bonnot de. Esej o původu lidského poznání. 1. vyd. Praha: Academia, 1974. [V tiráži uvedeno chybně vročení 1973.] 245 s. Filosofická knihovna.
    • Francouzský osvícenský filosof vydal Esej o původu lidského poznání anonymně v r. 1746 v Amsterodamu. V díle, které podává nárys Condillacovy filosofie, se pokouší formulovat a řešit záhady poznání a zejména povahu lidské zkušenosti. Bojuje proti metafyzickým systémům svých předchůdců a vytváří vlastní teorii radikálního senzuálního empirismu.
  • Antológia z diel filozofov. Zv. 5. Novoveká empirická a osvietenská filozofia. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1967. 543 s. [Obsahuje část Condillacova spisu „Rozprava o pocitech" na str. 223–279.]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Viz vydání Indexu z roku 1948 – dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Kapitola „Etienne de Condillac" (teorie idejí; Condillac jako ekonom; metodologie; Condillacovi následovníci) je na str. 261–274.]
  • Jacques Derrida, L'archéologie du frivole, Lire Condillac, Éditions Gallilée, 1973
  • André Charrak, Empirisme et métaphysique, L'Essai sur l'origine des connaissances humaines de Condillac, Vrin, 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]