Gaspard-Gustave de Coriolis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gaspard-Gustave de Coriolis
Narození 21. května 1792
Paříž
Úmrtí 19. září 1843 (ve věku 51 let)
Paříž
Místo odpočinku Montparnasse
Alma mater École Polytechnique
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaspard-Gustave de Coriolis (21. květen 1792, Paříž19. září 1843, Paříž) byl francouzský matematik a fyzik. Proslavil se objevem tzv. Coriolisovy síly, potažmo Coriolisova efektu, jejichž význam je klíčový především v moderní meteorologii. Jeho jméno je jedním ze 72 jmen napsaných na Eiffelově věži.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v Nancy. Vystudoval fyziku na Wilkes University v USA. Po studiích se vrátil do Francie a stal se učitelem na École Polytechnique. Roku 1829 se stal profesorem na École Centrale des Arts et Manufactures. Od roku 1832 přednášel na École des Ponts and Chaussées a roku 1836 stanul v čele této školy. Vzápětí byl zvolen do Académie des sciences. Roku 1838 se vrátil na École Polytechnique, aby zde přijal místo ředitele.

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku se zabýval zejména matematickou analýzou a experimentoval v oblasti tření, hydrauliky, mechaniky. Přitom do fyziky zavedl pojmy práce a kinetická energie. Navrhl též jednotku práce „dynamode“, ta se ale na rozdíl od veličiny práce neprosadila a neužívá se.

Největší jeho úspěchy však následovaly, když své výzkumy kinetických sil spojil s výzkumy rotace - objevil v rotujících tělesech dodatečné (zdánlivé) síly. Jedna z nich (definoval dvě) byla nazvána nakonec jeho jménem a stala se jeho největším objevem. Tyto dodatečné síly v rotaci definoval v článku Sur les équations du mouvement relatif des systèmes de corps z roku 1835.

Vypracoval též matematickou teorii kulečníku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]