François Arago

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dominique François Jean Arago
François Arago par Ary Scheffer.jpg
Rodné jménoDominique François Jean Arago Roig
Narození26. února 1786
Estagel
Úmrtí2. října 1853 (ve věku 67 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Alma materÉcole Polytechnique (od 1803)
Lycée François-Arago
Povoláníastronom, matematik, fyzik, politik, vědec, vysokoškolský učitel a životopisec
ZaměstnavatelBureau des Longitudes
Oceněnírytíř Čestné legie (1818)
Copleyho medaile (1825)
důstojník Řádu čestné legie (1825)
citizen of Edinburgh (1834)
Rumfordova medaile (1850)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
DětiEmmanuel Arago
Alfred Arago
RodičeFrançois Bonaventure Arago a Marie Arago
RodArago family
PříbuzníJean Arago[1], Jacques Arago[1], Étienne Arago[1], Victor Arago[1] a Joseph Arago[1] (sourozenci)
Pierre Jean François Arago[1] (vnuk)
Funkceprezident Společnosti francouzských spisovatelů (1840–1844)
francouzský ministr války (duben 1848 – květen 1848)
head of government of France (květen 1848 – červen 1848)
poslanec francouzského Národního shromáždění
PodpisDominique François Jean Arago – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Jean Dominique Arago (26. února 1786 Estagel, Pyrénées-Orientales2. října 1853 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1820 zjistil, že elektrický proud usměrňuje nezmagnetizované kovové piliny do kruhu okolo drátu. Objevil princip produkce magnetismu pomocí cylindricky stočeného měděného elektrického vodiče.

François Arago

Jako vlivný tajemník Francouzské akademie věd a přítel fotografa Louise Daguerra roku 1839 významně zasáhl do přijetí vynálezu fotografie. Arago představil daguerrotypii, kterou vyvinul Daguerre spolu s Nicéphorem Niépcem, na zasedání Francouzské akademie věd. Zpráva mezi vědci vzbudila senzaci a rozlétla se do celého světa. Vývojem fotografických metod se zabýval také Hippolyte Bayard a své experimenty rovněž ukázal Aragovi. Ten mu poskytl určitou částku na další výzkum, ovšem současně ho přesvědčil, aby své vynálezy zatím nezveřejňoval. Jedním z možných motivů mohla být snaha nepřipustit, aby se kolem vynálezu rozpoutal boj o prvenství. Následkem toho Bayardovy experimenty nevešly v takovou známost jako Daguerrovy[2] a francouzská akademie dala přednost daguerrotypii.[3][4] Bayard označil Aragovo jednání za podvodné a na protest zveřejnil fotografii s autoportrétem, na němž se stylizoval do role muže, který spáchal sebevraždu utopením.[2] Dne 15. června 1839 podepsal král Ludvík Filip zákon, kterým byla Daguerrovi přiznána doživotní penze 6000 franků a Niépcovu synu Isidorovi 4000 franků. Téhož roku dne 19. srpna byl vynález fotografie vyhlášen na zasedání akademie věd a připadl státu.[5][6]

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Leçons d'astronomie professées à l 'Observatoire royal, Paris, J. Rouvier, 1836
  • Sur les Fortifications de Paris, Paris, Bachelier, 1841
  • Analyse de la vie et des travaux de Sir William Herschel, Paris, Bachelier, 1843
  • Sur l'ancienne École polytechnique, Paris, Bachelier, 1853
  • Histoire de ma jeunesse, Bruxelles/Leipzig, Kiessling, Schnée et Cie, 1854

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Nouveau dictionnaire de biographies roussillonnaises: 1789-2011, Volume 1. 2011.
  2. a b http://books.google.cz/books?id=NsolmLbz8igC&lpg=PA15&ots=eXMqMGENCD&dq=arago%20Bayard&pg=PA15#v=onepage&q=arago%20Bayard&f=false Photography: a cultural history Od autorů: Mary Warner Marien
  3. L.S. Taylor, Electrical Engineering Dept., University of Maryland.[nedostupný zdroj]
  4. Archivovaná kopie. profiles.incredible-people.com [online]. [cit. 2009-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  5. MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. (česky) 
  6. 'A State Pension for L. J. M. Daguerre for the secret of his Daguerreotype technique' by R. Derek Wood, Annals of Science, 1997, Vol 54, pp. 489-506), [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sarda (François), Les Arago - François et les autres, Éditions Tallandier, 2002, ISBN 2-84734-005-X
  • Lequeux (James), François Arago, un savant généreux: physique et astronomie au XIXe siècle, EDP Sciences, 2008, ISBN 2-86883-999-1
  • Diccionari d'Història de Catalunya, "Aragó", Edicions 62, 1998, p. 53. ISBN 84-297-3521-6
  • Hahn (Roger), "Arago, Dominique François Jean" in Dictionary of Scientific Biography, 1, New York: Charles Scribner's Sons, 1970, pp. 200–203, ISBN 0-684-10114-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]