Urbain Le Verrier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Urbain Le Verrier
Urbain Le Verrier
Urbain Le Verrier
Narození 11. března 1811
Saint-Lô
Úmrtí 23. září 1877 (ve věku 66 let)
Paříž
Místo odpočinku Montparnasse
Alma mater Lycée Louis-le-Grand
Povolání astronom, matematik a politik
Ocenění Copleyho medaile (1846)
velkodůstojník Řádu čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urbain Jean Joseph Le Verrier (11. března, 181123. září, 1877) byl francouzský matematik, který se zabýval nebeskou mechanikou. Celosvětové slávy se dočkal po propočítání přesných souřadnic místa, kde by se měla nacházet osmá planeta sluneční soustavyNeptun.

Jsou po něm pojmenovány krátery Le Verrier na Měsíci[1][2]Le Verrier na Marsu.[3] Je také jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věžiPaříži. Roku 1857 získal Copleyho medaili.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Le Verrier se narodil v severofrancouzském městě Saint-Lô. Po osmi letech na zdejším lyceu byl přijat na vyšší královské lyceum v Caen, kde v letech 18271830 studoval matematiku. V roce 1831 byl přijat na Pařížskou Polytechniku, kde po dva roky studoval chemii pod vedením samotného Josepha Gay-Lussaca. Verrier poté přestoupil na studium astronomie, kde se zabýval především nebeskou mechanikou. Po studiích přijal práci v pařížské hvězdárně, kde pracoval po většinu svého života a jejímž ředitelem se posléze stal.

Le Verrierův náhrobek na montparnasském hřbitově v Paříži

Největším Le Verrierovým úspěchem byla matematická předpověď existence a výpočet pozice v té době neznámé planety Neptun, jež provedl na základě astronomických pozorování a výpočtů Alexise Bouvarda. Do této práce se pustil z podnětu tehdejšího ředitele pařížské hvězdárny Françoise Araga.[4] Jak již bylo řečeno, jako podklad mu posloužila pouze matematická a astronomická pozorování oběžné dráhy tehdy poslední známé planety naší sluneční soustavy Uranu. Na dlouhé měsíce se Le Verrier ponořil do složitých výpočtů, jež měly vysvětlit malé, avšak neustále se opakující nesrovnalosti mezi Newtonovým gravitačním zákonem a Bouvardovým pozorováním oběžné dráhy Uranu.

Ve stejnou dobu prováděl v Anglii stejné výpočty, aniž o sobě navzájem věděli, britský astronom a matematik John Couch Adams.

Le Verrier oznámil svůj výpočet pozice neznámé planety, jež působí odchylku Uranovy oběžné dráhy, Francouzské akademii 31. srpna 1846, dva dny předtím, než Adams odeslal své výpočty Královské observatoři v Greenwichi. 18. září pak Le Verrier odeslal své výsledky Johannu Gottfriedu Galleovi na berlínskou observatoř. Jeho dopis dorazil pět dní nato, 23. září. Ještě téhož večera Galle s pomocí svého studenta Heinricha Louise d'Arresta a při použití Fraunhoferova refraktoru objevil v rozmezí odchylky 1° na předpovězeném místě poblíž rozhraní mezi souhvězdími KozorohaVodnáře neznámé vesmírné těleso. Pozorování následujícího večera potvrdilo, že nejde o hvězdu, ale o planetu. Těleso totiž změnilo vůči jiným hvězdám svou polohu.

Adamsův konečný výsledek označoval, jak se později ukázalo, místo vzdálené od skutečné pozice Neptunu 12°.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 1846 se stal členem-korespondentem Pruské akademie věd. V roce 1847 byl přijat do American Academy of Arts and Sciences. V roce 1853 se stal ředitelem hvězdárny v Paříži, následníkem Françoise Araga. V roce 1863 se stal členem akademie Leopoldina. V roce 1876 byl oceněn zlatou medailí Královské astronomické společnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urbain Le Verrier na anglické Wikipedii.

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Le Verrier, s. 48/11.  
  2. Crater Le Verrier on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. Crater Le Verrier on Mars Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  4. Arago summary