Siméon Denis Poisson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Siméon Denis Poisson
Simeon Poisson.jpg
Narození 21. června 1781
Pithiviers
Úmrtí 25. dubna 1840 (ve věku 58 let)
Paříž
Místo odpočinku Hřbitov Père-Lachaise
Alma mater École Polytechnique
Zaměstnavatelé École Polytechnique
Pařížská univerzita
Bureau des Longitudes
École spéciale militaire
Ocenění Lalandeova cena (1810)
Copleyho medaile (1832)
člen Královské společnosti
1832
Děti Anne-Denise-Joséphine-Marie Poisson
Marie-Alexandrine Poisson
Simeon Jean Charles Poisson
Funkce Pair of France
Podpis Siméon Denis Poisson – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siméon Denis Poisson [siméon d'ni puason] (21. června 1781, Pithiviers25. dubna 1840, Sceaux) byl francouzský teoretický fyzik, matematik, geometr a astronom.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1798 nastoupil na École polytechnique v Paříži. Díky svému nadání začal brzy spolupracovat s význačnými vědci té doby, jako byli například Joseph-Louis Lagrange nebo Pierre-Simon Laplace. Byl přesvědčený republikán, ale během Velké francouzské revoluce se o politiku nezajímal. V roce 1806 se stal profesorem a nastoupil na místo Josepha Fouriera, kterého Napoleon poslal do Grenoblu. Roku 1808 se stal astronomem v Bureau des longitudes, o rok později profesorem teoretické mechaniky na nově založené Fakultě věd pařížské Sorbonny a roku 1812 členem Institut de France. V roce 1817 se oženil s Nancy de Bardi a měl s ní čtyři děti.[1] Je pohřben na hřbitově Père-Lachaise v Paříži.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mémoire sur le calcul numerique des integrales définies, 1826

Poissonovo dílo je mimořádně rozsáhlé a zasahuje do mnoha oborů. Vedle svého největšího spisu, dvoudílného „Pojednání o mechanice“ (Traité de mécanique, 1811), publikoval přes 300 vědeckých spisů. Zabýval se Fourierovými řadami, teorií integrálů, variačním počtem, Teorií pravděpodobnosti, nebeskou mechanikou, teorií tepla a kapilarity a zejména teorií pole. Jako zastánce korpuskulární teorie světla se dlouho bránil vlnové teorii. Největší význam mají dnes jeho zakladatelské práce z teorie elektřiny a magnetismu, z matematické statistiky a z teorie pohybu planet.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jméno na Eiffelově věži

Roku 1818 byl zvolen členem Royal society a 1823 členem švédské akademie věd. V roce 1821 mu byl udělen titul baron, který však nikdy nepoužíval. Roku 1832 dostal Copleyho medaili společně s M. Faradayem. Je mezi 72 slavnými Francouzi, jejichž jména jsou na Eiffelově věži, a je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Poisson.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Poisson. Sv. 20, str. 16.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]