Eugène Schneider

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eugène Schneider
Paul Delaroche: Eugène Schneider (1858), Musée d'Orsay
Paul Delaroche: Eugène Schneider (1858), Musée d'Orsay
Narození 29. března 1805
Bidestroff
Úmrtí 27. listopadu 1875 (ve věku 70 let)
Paříž
Místo odpočinku Le Creusot
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
Bessemer Gold Medal
Děti Henri Schneider
Rodiče Antoine Schneider
Příbuzní Clémence Schneider
Adolphe Schneider
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Eugène Schneider (29. března 1805 Bidestroff, Département Moselle27. listopadu 1875 Paříž) byl francouzský průmyslník. V roce 1836 společně se svým bratrem Adolphem založil firmu Schneider.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pomník Eugène Schneidera v Le Creuzot

Eugène Schneider byl synem Antoine Schneidera (1759–1828) a Anny-Catherine Durandové.[2]

Schneider byl po smrti svého otce bez prostředků, začal pracovat obchodě v Remeši a poté v bankovním domě Seillière. Díky svým schopnostem se ve věku 25 let stal ředitelem železáren v Bazeilles. Jeho bratr Adolphe Schneider (1802–1845) byl v roce 1833 jmenován generálním ředitelem bývalé královské slévárny v Le Creuzot a Eugène se v témže roce stal jedním z vedoucích pracovníků. Významně přispěl k její prosperitě. V roce 1836 se svým starším bratrem Adolphem tuto bývalou královskou slévárnu v Le Creusot koupili a založili firmu Schneider et Cie (později Schneider SA a Schneider Electric). Ta se stala základem jednoho z největších průmyslových impérií ve Francii 19. století. V roce 1839 vyrobila první lokomotivy a v roce 1840 první francouzský parník. Firma expandovala a rozšířila své působení i do zbrojního průmyslu. Na mezinárodním poli působila ve východní a střední Evropě (Čechy, Rumunsko, Polsko, Uhry).

V krizovém roce 1848 zachránil Charles de Wendel a Eugène Schneider slévárnu ve Fourchambault před bankrotem společným podpisem obrovského bankovního úvěru.[3] Schneider získal monopol pro dodávky zbraní francouzské vládě, dodával také materiál pro železniční výstavbu podporovanou vládou. V roce 1864 založil s dalšími průmyslníky Comité des Forges. Organizace sdružovala největší výrobce oceli a železa ve Francii a jejím cílem bylo zlepšovat vztahy mezi průmyslem a vládou, podporovat vývoz a koordinovat cenovou politiku.[4] Obvykle zaujímala v obchodních otázkách protekcionistický přístup a byla proti sociálním právním předpisům, které by zvýšily výrobní náklady. Eugène Schneider byl jejím prvním prezidentem.

Schneider byl i politicky aktivní, v Le Creusot byl městským radním a v roce 1866 se stal starostou.[5] V letech 1845 a 1846 byl zvolen do Národního shromáždění. Od 20. ledna do 10. dubna 1851 byl ministrem obchodu a zemědělství. Od roku 1852 byl opět členem Národního shromáždění, dočasně byl jeho místopředsedou a později předsedou. I zde podporoval Napoleona III.

Od roku 1864 byl prvním prezidentem banky Société Générale. V roce 1874 postihla Eugène Schneidera mrtvice a plně ochrnul. Dne 27. listopadu 1875 zemřel v Paříži[6] ve věku 70 let a byl pohřben na hřbitově v Le Creusot (Département Saône-et-Loire).

Jeho dva synové byli v politice činní rovněž. Henriho (1840–1898), který vedl společnost po otcově smrti, následoval jeho syn Eugène Schneider II. (1868-1942) a jeho syn Charles Schneider (1898-1960).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Eugène Schneider je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Získal také Velkokříž Řádu čestné legie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugène Schneider na německé Wikipedii.

  1. Le Creusot [online]. [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Joseph Antoine Roy: Histoire de la famille Schneider et du Creusot, M. Rivière, 1965, s . 19
  3. Robert, Adolphe; Cougny, Gaston (1889), "Schneider (Eugène, Joseph)", Dictionnaire des parlementaires français de 1789 à 1889, 2017-09-29
  4. „Comité des forges“, Encyclopédie Larousse, Éditions Larousse
  5. Les Schneider : une famille nouvelle à l’ascension rapide, http://www.lecreusot.com, 2017-03-10, (francouzsky)
  6. Eugène, Joseph Schneider, Assemblée nationale

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]