Théophile-Jules Pelouze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Théophile-Jules Pelouze
Théophile-Jules Pelouze.png
Narození26. února 1807
Valognes
Úmrtí31. května 1867 (ve věku 60 let)
Paříž
PracovištěPařížská mincovna (od 1833)
Collège de France (1845–1850)
École polytechnique
Oborchemie
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
Commander of the Order of Christ
DětiEugène Pelouze
RodičeEdmond Pelouze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Théophile-Jules Pelouze (26. února 1807 Valognes, Normandie31. května 1867 Bellevue (Meudon), Île-de-France) byl francouzský chemik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec, Edmond Pelouze, byl průmyslovým chemikem a autorem několika technických příruček. Syn Théophile se seznamoval s chemií jako laboratorní asistent ve lékárně v La Fère v Paříži, kde mezi lety 1827 a 1829 pomáhal známým chemikům Gay-Lussacovi a Jeanu Louisi Lassaigne. V roce 1830 byl jmenován docentem chemie v Lille, ale po návratu do Paříže se opět stal pouze lektorem a poté teprve profesorem na École polytechnique. Profesorskou pozici měl také na Collège de France. V roce 1833 se stal odborným poradcem státní mincovny a roku 1848 prezidentem Peněžní komise.

Po státním převratu v roce 1851 rezignoval ze všech veřejných pozic[1], ale pokračoval ve své práci v experimentální laboratoři-škole, kterou založil v roce 1846. Zabýval se výzkumem a pokusy s výbušninami (střelnou bavlnou a nitrosulfáty). Při této práci jeho student Ascanio Sobrero objevil v roce 1847 nitroglycerin a další jeho student, Alfred Nobel, tento výzkum posunul ještě dále až do formy komerčních výbušnin, včetně dynamitu. Pelouze byl pro oba tyto slavné studenty velkou inspirací.

I když Pelouze sám nic tak významného nevynalezl, byl v bádání velmi aktivní. Jeho práce zahrnuje výzkum salicinu, řepného cukru, různých organických kyselin a etherů, nitrosulfátů, střelné bavlny, a také složení a výroby skla.

Podařilo se mu také určit atomovou váhu několika prvků a publikoval spolu s E. Fremym několik knih – Traité de chimie générale (1847–1850); Abrégé de chimie (1848); a Notions générales de chimie (1853).

Jeho syn Eugène-Philippe Pelouze se v roce 1857 oženil s Marguerite Wilson, bohatou dědičkou. Manželé spolu v roce 1864 zakoupili zámek Chenonceau. Marguerite v zámku žila až do roku 1888, kdy byla nucena zámek pro nedostatek peněz prodat.[2]

Pelouzovo jméno je jedním ze 72 jmen, zapsaných na Eiffelově věži.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théophile-Jules Pelouze na anglické Wikipedii.

  1. Théophile-Jules Pelouze. Svazek Volume 11. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. James David Draper; Edouard Papet (2014). The Passions of Jean-Baptiste Carpeaux, p. 226–227. Yale University Press. ISBN 9780300204315.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]