Ferdinand Bonaventura Kinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Bonaventura Kinský
Ferdinand Bonaventura Kinsky Litho.jpg

7. kníže Kinský z Vchynic a Tetova
Ve funkci:
27. leden 1836 – 2. leden 1904
Předchůdce Rudolf Kinský
Nástupce Karel Kinský

Narození 22. října 1834
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. ledna 1904
Heřmanův Městec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Marie Aglaé z Lichtenštejna
Rodiče Rudolf kníže Kinský
Děti Rudolf Ferdinand Kinský
Vilemína Auerspergová
Karel Kinský
Příbuzní Marie Anna Kinská z Vchynic a Tetova (vnučka)
Profese jezdec, tajný rada, poslanec a politik
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna (1873)
Commons Kategorie Ferdinand Bonaventura Kinsky von Wchinitz und Tettau
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (22. října 1834 Vídeň2. ledna 1904 Heřmanův Městec) byl český šlechtic, 7. kníže a významná osobnost českého dostihového sportu. V roce 1873 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1027).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jediný syn knížete Rudolfa Kinského se narodil ve Vídni 22. října 1834 a ve věku jednoho roku – po smrti svého otce – zdědil knížecí titul.

Oženil se rovněž ve Vídni dne 5. dubna 1856 s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna (19. září 1835 – 11. června 1905), nejmladší dcerou prince Karla z Lichtenštejna a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna. Z manželství se narodilo sedm dětí, z nichž pocházela hned dvě knížata z rodu Kinských. V roce 1904, po smrti Ferdinanda Bonaventury, zdědil knížecí titul jeho prvorozený syn Karel (29. listopadu 1858 – 11. prosince 1919), který se roku 1895 oženil s kněžnou Alžbětou Wolff-Metternichovou. Po smrti Karla, který zemřel bez potomků v roce 1919, bez se stal IX. knížetem druhorozený syn Rudolf Ferdinand.

Ferdinand Bonaventura vlastnil velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Jeho úředním sídlem byl v letech 18551904 choceňský zámek. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874.

Zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]