Rudolf Ferdinand Kinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Ferdinand Kinský
Erb rodu Kinských
Erb rodu Kinských

9. Kníže Kinský z Vchynic a Tetova
Ve funkci:
1919 – 1930
Předchůdce Karel Kinský
Nástupce Oldřich Ferdinand Kinský (1893–1938)

Narození 11. prosince 1859
Heřmanův Městec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. března 1930 (ve věku 70 let)
Lysá nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Budeničky
Choť Marie hraběnka Wilczeková
Rodiče Ferdinand Bonaventura Kinský
Děti Gabriella Josefa, Marie Anna, Emma, Wilhemína, Rosse Maria, Terezie Maria
Příbuzní Karel Rudolf Ferdinand Ondřej a Vilemína Auerspergová (hraběnka) (sourozenci)
Rudolf Děpold Czernin (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Ferdinand Kinský (* 2. prosince 1859, Heřmanův Městec13. března 1930, Lysá nad Labem) byl druhorozený syn Ferdinanda Bonaventury a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna. Narodil se v Heřmanově Městci, který od roku 1828 vlastnila choceňská větev rodu Kinských.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský[1]. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel Kinský (1858–1919) se stal VIII. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova a Rudolf Ferdinand pak IX. knížetem Kinským z Vchynic a Tetova.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vojenskou službu absolvoval u I. pluku Císařských dragounů. Až do začátku první světové války byl poručíkem v záloze. Poté, co do Lysé nad Labem přišla I. švardona Císařských dragounů, byl povýšen na nadporučíka.

20. září 1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou (* 24. prosince 1858[2]), s níž měl 6 dcer.

Po svém otci zdědil panství Rosice, Choceň a Freistadt. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství Lysá nad Labem od vdovy po baronu Leitenbergerovi. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku Bon Repos, které však přerušila světová válka.

Po vyhlášení československé republiky přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o šlechtický titul, ale z důvodu nucené pozemkové reformy i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství Benátky nad Jizerou. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.

Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov lipicánských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.

Úmrtí a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13. března 1930 v Lysé nad Labem. Po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru, zakoupeném v roce 1929. Ze zámku v Lysé nad Labem byl převezen na 40 vagónech veškerý mobiliář a zámek byl následně v roce 1938 odprodán státu - Ministerstvu sociální péče. V Lysé nad Labem zůstala pouze dcera Gabriela provdaná za Ericha Thurn-Taxise[2], která se po prodeji zámku státu přestěhovala do zahradního domku, který jako jediný z panství nebyl prodán. Knížecí titul přešel skrze jeho mladšího bratra Ferdinanda Vincenca (18661916) na Oldřicha Ferdinanda, X. knížete Kinského z Vchynic a Tetova (1893–1938) a následně v roce 1938 na Františka Oldřicha, XI. knížete Kinského z Vchynic a Tetova (1936–2009) a jeho potomky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.knize-kinsky.cz [online]. [cit. 2019-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-21. 
  2. a b Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.