Ferdinand Bonaventura Kinský
| Ferdinand Bonaventura Kinský | |
 |
|
| Narození | 22. října 1834 Vídeň  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 2. ledna 1904 (ve věku 69 let) Heřmanův Městec  Rakousko-Uhersko |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Děti | Rudolf Ferdinand Kinský, Karel Rudolf Ferdinand Ondřej a Vilemína Auerspergová (hraběnka) |
| Rodiče | Rudolf kníže Kinský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (22. října 1834 Vídeň – 2. ledna 1904 Heřmanův Městec) byl český šlechtic, 7. kníže a významná osobnost českého dostihového sportu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jediný syn knížete Rudolfa Kinského se narodil ve Vídni 22. října 1834 a ve věku jednoho roku – po smrti svého otce – zdědil knížecí titul.
Oženil se rovněž ve Vídni dne 5. dubna 1856 s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna (19. září 1835 – 11. června 1905), nejmladší dcerou knížete Karla z Lichtenštejna a hraběnky Marie z Vrbna a Bruntálu. Měl s ní sedm dětí, z nichž druhý v pořadí byl syn Karel Rudolf Ferdinand Ondřej, příští 8. kníže Kinský (29. listopadu 1858 – 11. prosince 1919), který se roku 1895 oženil s kněžnou Alžvětou Wolff-Metternichovou.
Vlastnil velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Jeho úředním sídlem byl v letech 1855–1904 choceňský zámek. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874.
Zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.
