Ferdinand Bonaventura Kinský
| Ferdinand Bonaventura Kinský | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
22. října 1834 Vídeň  Rakouské císařství | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
2. ledna 1904 (ve věku 69 let) Heřmanův Městec  Rakousko-Uhersko | ||||||||||
| Choť | Marie Aglaé z Lichtenštejna | ||||||||||
| Rodiče | Rudolf kníže Kinský | ||||||||||
| Děti |
Rudolf Ferdinand Kinský Vilemína Auerspergová Karel Kinský | ||||||||||
| Příbuzní | Marie Anna Kinská z Vchynic a Tetova (vnučka) | ||||||||||
| Profese | jezdec, tajný rada, poslanec a politik | ||||||||||
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1873) | ||||||||||
| Commons | Kategorie Ferdinand Bonaventura Kinsky von Wchinitz und Tettau | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (22. října 1834 Vídeň – 2. ledna 1904 Heřmanův Městec) byl český šlechtic, 7. kníže a významná osobnost českého dostihového sportu. V roce 1873 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1027).
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jediný syn knížete Rudolfa Kinského se narodil ve Vídni 22. října 1834 a ve věku jednoho roku – po smrti svého otce – zdědil knížecí titul.
Oženil se rovněž ve Vídni dne 5. dubna 1856 s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna (19. září 1835 – 11. června 1905), nejmladší dcerou prince Karla z Lichtenštejna a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna. Z manželství se narodilo sedm dětí, z nichž pocházela hned dvě knížata z rodu Kinských. V roce 1904, po smrti Ferdinanda Bonaventury, zdědil knížecí titul jeho prvorozený syn Karel (29. listopadu 1858 – 11. prosince 1919), který se roku 1895 oženil s kněžnou Alžbětou Wolff-Metternichovou. Po smrti Karla, který zemřel bez potomků v roce 1919, bez se stal IX. knížetem druhorozený syn Rudolf Ferdinand.
Ferdinand Bonaventura vlastnil velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Jeho úředním sídlem byl v letech 1855–1904 choceňský zámek. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874.
Zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Bonaventura Kinský ve Wikimedia Commons - Genealogie – Leo van de Pas
