Bombové útoky na obytné domy v Rusku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Záchranné práce po útoku z 13. září 1999

Bombové útoky na obytné domy v Rusku představují sérii čtyř velkých teroristických útoků uskutečněných v září 1999 v ruských městech Bujnaksk, Moskva a Volgodonsk. Zahynulo při nich celkem 307 lidí a více než 1000 dalších bylo zraněno. Podle oficiálního vyšetřování útoky spáchali islámští teroristé ze severního Kavkazu pod vedením saúdskoarabských mudžahedínů Ibn Al-Chattába a Abú Omar Al-Saifa. Spolu s invazí militantů Sami Basajeva do Dagestánu se útoky staly hlavním spouštěčem druhé války v Čečensku.

Útoky[editovat | editovat zdroj]

K prvnímu útoku došlo 4. září 1999 ve městě Bujnaksk v Dagestánu, blízko čečenských hranic. Ve 21:45 místního času tam před 5-patrovým obytným domem, ve kterém bydleli ruští pohraničníci se svými rodinami, vybuchla v zaparkovaném nákladním autě mohutná nálož. Útok si vyžádal 64 mrtvých (z toho 23 dětí) a kolem 140 zraněných[1]. Ještě týž den byl v témže městě nalezen další automobil naložený 2700 kg výbušniny, bomba však byla včas zneškodněna.

Dne 9. září o půlnoci došlo k druhému útoku, kdy asi 350kg nálož vybuchla v přízemí paneláku ve čtvrti Pečatniki na jihovýchodě Moskvy. Devět pater vysoká budova se po explozi kompletně zřítila, v 108 bytech zahynulo celkem 100 lidí a přes 600 dalších bylo zraněno.[1]

Třetí a nejhorší útok se udál 13. září opět v Moskvě, tentokrát v obytném komplexu blízko dálnice Kaširskoje na jihu města, asi 6 km od posledního útoku. Časovaná nálož ukrytá v suterénu 8 patrové budovy vybuchla o 5. hodině ráno, budovu zcela zničila a zabila 124 lidí, více než 200 jich zranila.[1]

K poslednímu útoku došlo 16. září 1999 v jihoruském městě Volgodonsk. V 5:57 tam před devítipatrovým panelovým domem vybuchl nákladní automobil naložený výbušninami, přičemž mohutná tlaková vlna zcela zničila fasádní část budovy a poškodila dalších 37 okolních domů. Zahynulo celkem 19 lidí, 89 bylo zraněno.[1]

Další dvě bomby umístěné v panelácích v Moskvě (13. září) a ve městě Rjazaň (22. září) byly včas odhaleny a zneškodněny. Avšak právě události v městě Rjazaň dodnes vyvolávají mnoho otázek a otevírají tak cestu k nejrůznějším dohadům a spekulacím. Již druhý den po zneškodnění bomby totiž místní policie zadržela tři osoby podezřelé z jejího nastražení, přičemž se ukázalo se, že šlo o agenty ruské zpravodajské služby FSB. Následně ředitel FSB Nikolaj Patrušev označil incident v Rjazani za cvičení a uvedl, že nešlo o skutečnou bombu, ale jen o napodobeninu obsahujících cukr, ačkoliv policejní pyrotechnik, který ji odstraňoval, tvrdil, že ji jednoznačně identifikoval jako pravou a tvořenou výbušninou RDX.

Pozadí a následky útoků[editovat | editovat zdroj]

Krátce po útocích se objevilo několik anonymních telefonátů, které se k nim přihlásily a označily je jako odvetu za bombardování povstaleckých vesnic ruskými silami v Čečensku a Dagestánu. V jednom telefonátu se zodpovědná skupina představila jako Osvobozenecká armáda Dagestánu. Už na začátku srpna 1999 totiž islamističtí a separatističtí militanti pod vedením Čečenců Šamila Basajeva a arabského mudžahedína Ibn Al-Chattáb pronikly z Čečenska do Dagestánu s cílem "osvobodit ho od ruské okupace a nastolit v něm islámský režim" . Následná ruská protiofenzíva vedoucí k jejich porážce vyprovokovala několik militantů k výhrůžkám slibujícím rozsáhlé teroristické akce proti civilistům po celém Rusku. Přestože v té době nebyly přímé důkazy, že by za útoky stáli povstalci z Čečenska, ruští představitelé považovali tuto oblast za hlavní ohnisko rozšiřujícího se separatistického násilí a terorismu v zemi. Invaze ozbrojenců do Dagestánu a následné teroristické útoky proto přímo vedly k zahájení druhé čečenské války (dne 26. září 1999), která obnovila federální kontrolu nad teritoriem, které bylo od konce první čečenské války fakticky nezávislé.

Čečenský vůdce Šamil Basajev útoky označil za práci dagestánských povstalců a popřel, že by se nich jakkoliv podíleli jeho lidé. Podobně účast na nich popřel i arabský mudžahedínský velitel Ibn Al-Chatab, ačkoli předtím to byl právě on, který otevřeně vyhrožoval terorismem proti civilistům.

Podle oficiálního vyšetřování, jehož závěry byly předloženy v roce 2002, stáli za útoky právě Ibn Al-Chattáb a jeho spolubojovník Abú Omar Al-Saif. Ti měli pověřit zorganizováním útoku Karačajevského islamistu Ačimeza Gočijajeva, který původně působil v Moskvě jako podnikatel. Skupina teroristů pod jeho přímým vedením sestrojila bomby, které následně rozvezl do vybraných míst po zemi. Gočijajev si ještě předtím pronajal ve třech moskevských panelácích sklepy, do kterých byly výbušniny uloženy. Jak se ukázalo, většina účastníků útoků opravdu pocházela z Dagestánu, výcvik a materiální podporu však získaly především v čečenských povstaleckých táborech.

Celkově bylo doposud (stav z června 2010) kvůli podílu na útocích odsouzeno ruskými soudy přes 10 lidí (z toho čtyři k doživotnímu vězení). Několik dalších podezřelých bylo zabito při protiteroristických akcích bezpečnostních složek, včetně Chattába (v březnu 2002) a Al-Saifa (prosinec 2005). Ačimez Gočijajev zůstává stále na útěku.

Konspirační teorie[editovat | editovat zdroj]

Navzdory závěrům oficiálního vyšetřování obklopuje útoky na obytné domy v Rusku mnoho konspiračních teorii, které obviňují ze zosnování teroristických aktů hlavně ruskou zpravodajskou službu FSB.[2] Ta je měla údajně provést hlavně kvůli urychlení zahájení války v Čečensku a jejímu ospravedlnění před ruskou veřejností, jakož i pro zvýšení popularity a upevnění moci pro tehdejšího premiéra Vladimira Putina. Tyto konspirační teorie pramení hlavně ze série nejasností obklopujících útoky, které zahrnují např. zmíněný incident ve městě Rjazaň,nebo údajné maření nezávislého vyšetřování v Rusku. Podrobněji se případem zabývá anglická Wikipedie, k dispozici jsou i odkazy na zdroje [1]

Část expertů však přesto tyto teorie odmítá.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bombové útoky na obytné domy v Rusku na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d Приговор Московского городского суда от 12 января 2004 года по делу Юсуфа Крымшамхалова и Адама Деккушева.
  2. http://www.watchdog.cz/?show=000000-000014-000143&lang=3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]