Trogir
| Trogir | |
|---|---|
 Historická část Trogiru od Trogirského průlilvu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°30′58″ s. š., 16°14′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 8 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Splitsko-dalmatská |
  Trogir | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 37,10 km² |
| Počet obyvatel | 13 192 (2011) |
| Hustota zalidnění | 355,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | historické město Trogir |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 810 (anglicky) |
| Zařazení | 1997 (21. zasedání) |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Ante Bilić |
| Vznik | 3. století př. n. l. |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 21220 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trogir (italsky Traù) je přímořské lázeňské město v Chorvatsku. Nachází se na pobřeží Jaderského moře a administrativně spadá do Splitsko-dalmatské župy. Žije zde 13 192 obyvatel.
Název
Starořecký název města zněl Tragurion (Τραγούριον). Řečtí kolonisté pojmenovali místo podle koz, které se zde vyskytovaly v okamžiku jejich příchodu. Řecký název byl později převzat do latiny během období expanze Římské říše jako Tragurium. Z latinského názvu vznikl zjednodušením současný italský název Traù a kratší, slovanský (chorvatský) Trogir.
Historie
Trogir založili řečtí kolonisté ve 3. století př. n. l. jako osadu Τραγούριον (Tragurion, z řeckého tragos – kozel). Velký rozvoj zaznamenalo za dob římské vlády, kdy se stalo významným přístavem. V 9. století uznával Trogir svrchovanost chorvatských vládců, mezi Trogirem a Chorvatským královstvím byly rozvíjeny obchodní vztahy. Chorvaté potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini (Dalmatští Italové). Ve správě nad městem se střídali Byzantinci, Normané i jiné říše. Nakonec ve 13. století připadl Uherskému království, ale jen na sto let. V roce 1420 ho ovládla Benátská republika. V roce 1814 se vrátil pod uherskou správu a začlenil se do Rakousko-Uherska. Obyvatelstvo města bylo do jisté míry italsky mluvící.
S rozvojem turismu ve druhé polovině 20. století se stal Trogir lázeňským městem.
V roce 1997 bylo historické centrum Trogiru zařazeno do seznamu světových kulturních památek UNESCO.
Geografie
Město se nachází zčásti na pevnině a zčásti na ostrově Čiovo. Samotné historické centrum města se nachází na malém ostrově o rozměrech asi 500 x 250 m v nejužší části Trogirského průlivu (mezi pevninou a ostrovem Čiovo) a tvoří tak přirozený vstup do Kaštelského zálivu. Od správního střediska Splitu je vzdáleno asi 15 km východně vzdušnou čarou přes záliv.
Světové dědictví a památky
Historický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.
Centrum města Trogir představuje nejlépe zachovalý románsko-gotický komplex nejen v Dalmácii, ale v celé Východní Evropě. Ve středověkém, hradbami částečně obehnaném historickém jádru města se nachází zachovalý zámek, věž, asi deset kostelů a řada obytných domů a paláců z románského, gotického, renesančního a barokního období.
Mezi hlavní památky patří:
- Katedrála svatého Vavřince (katedrala Sv. Lovre) postavená v průběhu 13. až 17. století. Západní hlavní portál je mistrovským dílem sochaře Radovana ze 13. století a současně nejvýznamnějším počinem románsko-gotické architektury v Chorvatsku.
- městská brána a městské hradby
- Pevnost Kamerlengo (gradina Kamerlengo) z 15. století společně s pevností sv. Marka na západním cípu starého města
- Knížecí palác ze 13. století
- Velký a malý palác Ćipiko z 15. století
- Městská loggia a hodinová věž z 15. století
Doprava
Trogir je přístavním městem se středně velkým přístavem. Asi 8 km východně od města ve vesnici Divulje se nachází mezinárodní letiště Split a severně od města prochází silnice D8 (Jadranská magistrála). Město je svou polohou přirozeným přístupovým bodem na ostrov Čiovo, který je vyhledáván turisty. Do roku 2018 bylo město silně dotčeno dopravními zácpami, neboť jediná přístupová komunikace vedla přes zvedací most v centru města. Od července 2018 je však v provozu nový most, který se nachází východně od města a výrazně městu dopravně odlehčil.[1]
Osobnosti spjaté s městem
- sv. Augustin Gažotič – chorvatský humanista a světec ze 14. století, dominikán, biskup záhřebský
- Petr Berislavić – chorvatský bán a biskup
- Vinko Coce – zpěvák
- Mistr Blažej (Blaž Jurjev Trogiranin) – malíř
- Matej Andreis – knihovník a básník období humanismu
- Ivan Lucius Lučić – chorvatský historik, zakladatel chorvatské historiografie
- Ivan Delalle – chorvatský kněz, knihovník, historik umění, autor prvního průvodce Trogirem z roku 1936[2]
- Ivan Duknović (Giovanni Dalmata) – sochař
- Ivo Babić – historik umění
- Cata Dujšin-Ribarová – malířka
- Nikola Buble – etnomuzikolog
- Joško Ćaleta – etnomuzikolog
- Jakov Pavić – malíř
- Mistr Radovan – architekt a sochař ve 13. století
- Nevenka Filipovićová – chorvatská herečka
- Vinko Kandija – chorvatský trenér házené
- Marko Perojević – historik
- Tomislava Miše Kačićová – designérka, zpěvačka
- Kolja Šantić – stavební inženýr
- Mila Schön (Maria Carmen Nutrizio) – módní návrhářka
- Faretta Radic – topmodelka
Partnerská města
Trogir má partnerské nebo přátelské vztahy s následujícími městy:[3]
Galerie
-
Letecký pohled na město s katerdálou sv. Vavřince -
-
Katedrála -
Videoukázka Trogiru
-
Trogirská radnice -
-
-
Věž sv. Marka -
Mořská brána – Porta marina
Reference
- ↑ RADAČIČIOVÁ, Simone. Dobrá zpráva pro turisty. V chorvatském letovisku Trogir otevřeli nový most, uleví velkým zácpám. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Vladimir Lončarević: Ivan Delalle - poeta starina, Glas Koncila, 3. srpnja 2011., str. 21
- ↑ Webové stránky města Trogir Archivováno 23. 7. 2018 na Wayback Machine. z 21. března 2018
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trogir na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Trogir v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- UNESCO Světové dědictví
- Trogir na Google mapy
