Šternberk
| Šternberk | |
|---|---|
 Horní náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′50″ s. š., 17°17′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 13 264 (2024)[1] |
| Rozloha | 48,79 km² |
| Nadmořská výška | 268 m n. m. |
| PSČ | 785 01 |
| Počet domů | 2 574 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 22 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 podatelna@sternberk.cz |
| Starosta | Ing. Stanislav Orság (ODS) |
| Oficiální web: www | |
  Šternberk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505188 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šternberk (německy Sternberg[3]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomorsvském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať č. 290 z Olomouce do Šumperka.
Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
- 1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
- 1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
- 1253–1262 založení hradu Šternberka
- 1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
- 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
- 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
- 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
- 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
- 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
- 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
- 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
- 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
- 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
- 1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
- 1784 zrušen augustiniánský klášter
- 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
- 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
- 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
- 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
- 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
- 1872 zřízení státní tabákové továrny
- 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
- 1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
- 1935 otevření českého reálného gymnázia
- 1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“
- 1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
- 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
- 1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc
- 2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa
Památky, kultura a sport
Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.
Klikotoče – tento informační systém byl v centru Šternberka nainstalován v květnu roku 2008. Každý návštěvník města si může na devíti zastaveních vyslechnout informace o Šternberku, o jeho historii a památkách, příběhy a pověsti nebo také informace o zajímavých šternberských osobnostech. Zařízení funguje na principu dynama, takže stačí zatočit klikou a stroj spustí asi tříminutový výklad v češtině, angličtině nebo němčině.
Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentují zejména hokejový klub HC TJ Šternberk hrající krajskou ligu a fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje krajský přebor. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, v létě mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Každý rok je také v areálu hradu pořádán rockový festival Šternberský kopec. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost.
Městská samospráva
V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.[4] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.
V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.[5][6] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014[7] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.
Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[8]
Části města
Šternberk se člení na pět částí:[9]
- Dalov
- Chabičov
- Krakořice
- Šternberk (katastrální území Šternberk a Lhota u Šternberka)
- Těšíkov
Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[10]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[12] | 2021[13] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 13 509 | 14 243 | 15 395 | 15 220 | 14 482 | 12 925 | 12 608 | 8 989 | 11 220 | 12 554 | 16 342 | 14 916 | 14 144 | 13 574 | 13 388 |
-
Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Šternberk roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Šternberk roku 2011 -
Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2021
Rodáci
- Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity
- Jana Doleželová, Miss České republiky 2004
- Michal Dvořák, hokejista
- Jan Filip, ústavní právník a soudce Ústavního soudu
- Adriana Gerši, tenistka
- Radek Gulajev, fotbalista
- Veronika Hladíková, modelka
- David Krejčí, hokejista
- Ferdinand Kuschel, sochař a malíř
- Hana Maciuchová, herečka
- Erica Pedretti, spisovatelka a výtvarnice
- David Rozehnal, fotbalista
- Engelbert Maximilian Selinger, rakouský právník a politik
- Patrik Siegl, fotbalista
- Kateřina Smejkalová, Česká Miss 2005
- Marie Šimsová, herečka Divadla S+H
- Ernst Tittel, hudební skladatel a teoretik
- Lubor Tokoš, herec
- Pavel Trost, jazykovědec
- Ivan Uvizl, atlet
- Vítězslav Vavroušek, politik
- Jakub Veselý, volejbalista
- Petr Vrána, hokejista
- Valérie Zawadská, herečka
- Wilhelm Zlamal, malíř
Ve městě žil i naivní malíř Libor Vojkůvka.
Partnerská města
Spolupráce:
Fotogalerie
-
Hrad Šternberk -
Kostel Zvěstování P. Marie a mariánský morový sloup -
Kostel Zvěstování P. Marie – vnitřní prostory -
Vstup do augustiniánského kláštera -
Historizující budova spořitelny z roku 1895 od Jakoba Gartnera -
Letecký pohled na hrad, kostel s klášterem a morový sloup -
Hlavní náměstí -
Hodiny na hlavním náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605.
- ↑ Zastupitelé města rozhodli: starostou je Stanislav Orság [online]. Město Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04.
- ↑ Životopis Mgr. Jaromíra Sedláka [online]. Základní škola Svatoplukova 7, Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Zemětřesení na šternberské radnici: končí starosta i první místostarosta. Olomouc.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Šternberk dál vede Orság, vítěz voleb Stonawský zůstává místostarostou. Olomoucký deník [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154006016355661&id=224337820660
- ↑ Části obcí. Obec Šternberk [online]. Územně identifikační registr [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
Externí odkazy
Galerie Šternberk na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberk na Wikimedia Commons
Šternberk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Šternberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
