Jaroslav ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav ze Šternberka vítězí nad Tatary v roce 1241 - obraz na Zelené Hoře

Jaroslav ze Šternberka (1220-1287) je fiktivní postavou rodu Šternberků i moravské historie. Mělo se jednat o šlechtice, který roku 1241 zachránil Moravu a potažmo i křesťanskou Evropu před vpádem Mongolů, kterým se říkalo Tataři. Údajně se to mělo stát díky hrdinským činům u Olomouce.

Historie mýtu[editovat | editovat zdroj]

V polovině 14. století napsal kronikář Přibík Pulkava z Radenína o událostech roku 1253, v nichž píše: "Tataři vnikli na Moravu, zpustošili její část, u Olomouce pobili velké množství lidí, ... a konečně, když přišli tamtéž před město Olomouc, nějaký urozený muž se Šternberka, tehdy hejtman téhož města, z města vyšel, podobně na ně statečně zaútočil a zabil jejich náčelníka, smrtelně ho zraniv. Tataři, zarmoucení jeho smrtí a velice ohromeni, utekli zpět do Uher. Řečený pán ze Šternberka tehdy za tento skvělý čin dostal darováním českého krále nějaké statky u Olomouce, na nichž na památku postavil nový hrad Šternberk."

Pulkavova zpráva je celkem věrohodná, protože v roce 1253 skutečně vtrhla na Moravu vojska uherského krále Bély IV.. Podstatnou část jeho vojska tvořili Kumáni, kteří svou vizáží a oblékáním na mongolský způsob připomínali Tatary, kteří se přes Moravu přehnali již v roce 1241 (viz Mongolský vpád na Moravu roku 1241) Pulkava se zmýlil pouze tím, že tyto divoké Kumány zaměnil za Tatary.

Jméno Jaroslava ze Šternberka jako vítěze nad Tatary v roce 1241 poprvé uvedl v Kronice české v roce 1541 Václav Hájek z Libočan a od něj tuto zprávu přebírali další historici. Tytéž údaje o Jaroslavu za Šternberka a jeho vítězství nad Tatary v roce 1241 obsahuje také Rukopis královédvorský, což je historické falzum. Šternberkové si výjevy z bitvy nad Tatary nechali malovat ve svých zámcích a kostelech. Od poloviny 19. století se situace změnila a čeští historici začali postupně Jaroslava ze Šternberka a jeho vítěznou bitvu z roku 1241 zpochybňovat a postupně tuto záležitost vyvrátili.

Vítěz nad Kumány[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že není důvodu nevěřit Pulkavově zprávě ze 14. století o bitvě, jež se odehrála roku 1253, historici si kladou otázku, který Šternberk Kumány u Olomouce porazil. Většina z nich se shoduje, že to byl Zdeslav z Divišova, který s největší pravděpodobností založil na Moravě hrad Šternberk. Historik Rudolf Hurt však připouští, že by se mohlo jednat i o jeho syna Jaroslava, který se v listinách uvádí roku 1269, 1284 a 1287. Tento Zdeslavův syn, který se honosil tituly jako purkrabí bítovský či nejvyšší číšník, byl zakladatelem konopišťské větve pánů ze Šternberka.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]