Přeskočit na obsah

Čechy pod Kosířem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci. O chráněném území pojednává článek Čechy pod Kosířem (přírodní památka).
Čechy pod Kosířem
Pohled na Čechy z Velkého Kosíře
Pohled na Čechy z Velkého Kosíře
Znak obce Čechy pod KosířemVlajka obce Čechy pod Kosířem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 081 (2024)[1]
Rozloha9,20 km²[2]
Katastrální územíČechy pod Kosířem
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ798 58
Počet domů360 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí Svobody 289
798 58 Čechy pod Kosířem
ou@cechypk.cz
StarostaIng. Milan Kiebel
Oficiální web: www.cechypk.cz
Čechy pod Kosířem
Čechy pod Kosířem
Další údaje
Kód obce589381
Kód části obce18929
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čechy pod Kosířem se nachází v okrese ProstějovOlomouckém kraji, zhruba 10 km severozápadně od Prostějova, při západním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m), v národopisném regionu Haná. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel: jde o množné číslo osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)) a místní jméno tedy znamenalo "Čechovi" (Čechova rodina). Vesnice se až do roku 1925 jmenovala Čechy na Hané.[4] Přívlastek pod Kosířem se poprvé objevil roku 1618 na odlišení od Čech u Přerova, znovu a natrvalo byl přidán po vzniku Československa.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Od 14. století zde stála tvrz, na které se vystřídala řada šlechtických majitelů. Byli mezi nimi i páni z Kravař, Kunštátu, Boskovic nebo Hartunkova. V roce 1707 zakoupil panství Jan Adam Ondřej z Liechtensteina a v roce 1768 se majitelem stal Emanuel de Menes e Castro, vévoda da Silva-Tarouca. Rod Silva-Tarouca měl panství v držení až do roku 1942, kdy se dostalo do správy velkoněmecké říše. V roce 1949 byl zámek a celý majetek rodu vyvlastněn československým státem. V zámku byla až do roku 2005 internátní škola a dětský domov. Od roku 2008 je majitelem zámku a přilehlého parku Olomoucký kraj.[6] Areál zámku je nejvýznamnější památkou obce. V letech 1849 až 1871 byl častým hostem hraběcí rodiny Josef Mánes, který zde namaloval mnoho svých obrazů. [6]

V obci byla továrna R. A. Smékala na hasičské stříkačky,[7] pila, mlýn a cihelna. Na místě bývalé továrny je od roku 2000 obecní Hasičské muzem. [8] V roce 2009 bylo v obci otevřeno soukromé Muzeum kočárů, kde je umístěno více než 50 historických vozidel. [9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Čechy pod Kosířem 1018 1049 1118 1375 1213 1144 1261 1273 1188 1075 990 919 929 1022
Počet domů část Čechy pod Kosířem 134 159 173 197 211 213 265 293 287 286 271 315 330 342
  • Hasičské muzeum na náměstí Svobody – rozšířeno v roce 2014
  • Muzeum kočárů – otevřené v roce 2009 (založil Václav Obr)

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Čechách pod Kosířem.
  • Zámek Čechy pod Kosířem
  • Salet, tzv. Mánesův pavilon v zámecké zahradě
  • Vyhlídková věž v parku
  • Oranžerie v zámeckém parku
  • Anglický park u zámku s ohradní zdí
  • Farní kostel svatého Jana Křtitele
  • Kaplička svatého Floriána na návsi
  • Kaplička svatého Josefa
  • Sochy svatého Pavla a Petra před kostelem
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Fara čp.7

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Společenský život

[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[11]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko : [od Švýcarska po Těšín. České vyd. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 155.
  6. a b MADER, Zdeněk; GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: obec, 2018. ISBN 978-80-270-3840-4. S. 8–26. 
  7. Z historie továrny. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-31. 
  8. Historie v kostce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. 
  9. Charakteristika obce. www.cechypk.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29. 
  10. Čechy pod Kosířem [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  11. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800759320661&id=224337820660

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]