Wikipedista:Meliska/Pískoviště

Turkická přejatá slova v češtině, maďarštině, srbochorvátštině, slovenštině a polštině, orientální výpůjčky, orientalismy - internacionalismy nebo orientální prvky jsou samozřejmou součástí jak velkých významových slovníků jednotlivých jazyků, tak slovníků etymologických z 20. století. Orientální výpůjčky jsou jazykové výpůjčky z jazyků Orientu (arabštiny, perštiny, turkických jazyků aj.). Tyto výpůjčky do slovanských jazyků i maďarštiny pronikaly jak přímo, tak prostřednictvím třetích, mnohdy různých jazyků, což má za následek jistý terminologický problém. Jazyky střední Evropy přejímaly orientální výpůjčky v několika vlnách a z různých zdrojů. Počátky styků s jazyky Orientu klademe již do období před stěhováním národů. V případě Slovanů šlo o styky s jazyky turkickými. Jazyky, které zasáhly maďarštinu i slovanské jazyky, byly také hunština, avarština a protobulharština. Skrze maďarštinu, také jazyky Kumánů a Pečeněhů. Pramaďarština pak měla mít styčné plochy kromě jazyků turkických také s jazyky íránskými. S ohledem na skutečnost, že okruhy přejímaných slov jsou jak v maďarštině, tak jazycích Balkánu identické, je mnohdy nemožné určit, zda výraz pronikl do maďarštiny přímo či prostřednictvím Slovanů. Vzhledem k aglutinační povaze maďarštiny výpůjčky končící na -i na rozdíl od jihoslovanských jazyků nepřijímaly příponu -ja, která Slovanům usnadňovala jejich skloňování. Pozornost je třeba věnovat zejména dílům orientalistů, resp. turkologů, úzce zaměřeným na tuto vrstvu slovní zásoby. Vědci zabývající se problematikou orientálních výpůjček však jejich zpracování často napadají pro chyby v přepisu originálních jazyků, mylné domněnky týkající se původu slov, tj. zpravidla nejasnosti v určení původního jazyka a věcné chyby plynoucí z neznalosti jazyků Orientu.

Některé orientální výpůjčky

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
abi - aba	aba	aba	-	-	-	strejček - teta oslovení pro starší
afyūn (afjun) afyon (afjon)	áfium	afijon - opijum	-	-	-	opium - zaschlá šťáva z makovic máku setého
agaç (agač) - agaççy (agaččy) marangoz	ács (áč)	-	-	-	-	proměna ve významu z „storm“ na „tesař“
ana anne	anya (aňa)	-	-	-	-	máma
araştırmak (araštır)	keresni (kereš)	traženje	-	-	-	hledání
arık hendek	árok	jarku	jarok	járek	-	odvodňovací příkop
astal masa	asztal (astal)	sto	stôl	stůl	stół
ata baba	atya (aťa) - apa	-	apík, apuško otec	-	-	předek - otec
bāj - bajan - ban	bán	ban	bán	bán	ban	bohatý, ušlechtilý
balık	balek - hal	balik - riba				ryba
bahşiş (bahšiš)	bakšiš	bakšiš	bakšiš prepitné	bakšiš	bakšiš	spropitné ve islámském světě
başar (bašar) pazar	basar (bašar)	bazar	bazár	bazar	bazar
beşik (bešik)	bölcsö (bölčö)	bešik - krevetić	-	-	-	kolébka
bıyık (bıjık)	bajusz (bajus)	brk - mustaki	bajúz fúz	-	-	knír
burun	orr	-	-	-	-	nos
burun-ot, burun otu enfiye (enfije)	burnót	burnut, burmut	-	-	-	šňupací tabák
ciger (džiger) akciğer (akdžiger)	zsiger (žiger) - tüdő	džigerica pluća	-	-	-	plíce
çakal (čakal)	sakal (šakal)	šakal	šakal	šakal	szakal (šakal)
çana - sana - sanmak kızak	szán (sán)	sanke	sane	saně	sanie	dopravní prostředek poháněný zvířecí silou
çanak (čanak)	csanak (čanak)	činiju	-	-	czasza (čaša)	mísa
çârdâk (čardak)	csárda (čárda)	čardak - čarda	čárda	čárda	csarda	altán, besídka dřevěná stavba
çauş (čauš)	csausz (čaus) - őrmester (őrmešter)	-	-	-	-	četař - seržant vojenská hodnost
çevirmek (čevir)	csavarni (čavar) - forgás (forgáš)	-	-	-	-	otáčení
dạrɨ-g - tarıg darı	dara - köles (köles)	-	-	-	-	proso
dede	déd - nagyapa (naďapa)	dede	dedko	děda	dziadek
deve	teve	deva	ťava	-	-	velbloud
deli	dalyá (daljá) - bolond	delija	-	-	-	bláznivý
dolu	tele teljesen (telješen)	-	-	-	-	plně
dümdar tugay (tugaj)	dandár	-	-	-	-	vojenská jednotka
durunja (durunža) turna	daru	-	-	-	-	jeřáb pták
ejderhâ (ežderha) ejder (ežder)	-	gušter	jašter	ještěr	jaszczur	skupinu plazů z vyvinutými končetinami
geçirmek (gečir)	kiserni (kišer)	-	-	-	-	doprovázet
hane	-	han	-	-	-	orientální hostinec
han	kán	kan	chán	chán	chan	panovník státního útvaru
haram	haramiyá (haramijá)	haram - grešnu	-	-	haram - grzeszny	hřích co je zakázané
idare	idare - irányítási	idare - upravljanje	-	-	-	správa
ikiz	iker	-	-	-	-	dvojče
jugur yoğurmak (jourmak)	gyúr (ďúr)	-	-	-	-	masáž, hnětení
jūrt yurt (jurt)	jurta	jurta	jurta	jurta	jurta	domov, vlast obydlí kočovných kmenů
kafes	-	kavez	-	-	-	klec
kahve	káve	kava - kafa	káva	káva	kawa
kapmak edinmek	kapni - szerez (šerez)	-	-	-	-	získat - urvat
karakul	karakul	karakul	karakul	karakul	karakul	plemeno ovec a také druh klobouku
kassab kasap	kasab - hentés (hentéš)	kasapin - mesar	-	-	-	řezník
katran	kátrány (kátráň) - szurok (surok)	katran	katran - decht	-	-	dehet, tér
kaysi (kajsi)	kajszi - kajszibarack (kajsi)	kajsija - marelica	-	-	-	meruňka
kazgan kazan	kazan - katlan	kazan - kotao	-	-	-	kotel
kazık	karo - halom	-	-	-	-	hromada
kendir	kender	-	-	-	-	tkalcovský stroj
kervansaray (karavansaraj)	karavánszeráj (karavánseráj)	karavan-seraj	karavanseraj	karavanseraj	karawanseraj	orientální hostinec
kičük - kiçig (kičig) -kiçi (kiči) küçük (küčük)	kis (kiš)	-	-	-	-	malé
koç (koč)	kos (koš)	-	-	skopec	skop	vykleštěný samec ovce domácí
kol	kar	-	-	-	-	paže
köprü	-	ćuprija - most	-	-	-	most
kulak	fülébe	-	-	-	-	ucho
kurta	kurta	kurta	kurta	kurta	kurta	krátký přiléhavý kabát
kuyu iyi	kút - jól	-	-	-	-	dobře
kûşk (kûšk) köşk, (köšk)	kioszk (kiosk)	kiosk	kiosk	kiosek	kiosk	prodejní stánek
maymun (majmun)	majom - majomalkatúak	majmun	-	-	-	opice
men - ben	én	-	-	-	-	já
minare	minaret	minaret - munara	minaret	minaret	minaret	věžovitá stavba tužkovitého tvaru
o	ö	on, ona, to	on, ona, ono	on, ona, ono	on, ona, to
oda	hodály (hodáj) - szoba (soba)	-	-	-	-	pokoj, komora
orus - urus rus	orosz (oros)	-	-	-	-	rus
öldürmek	ölni	-	-	-	-	zabít
örtmek	fedni - fedezi (fedeži)	-	-	-	-	pokrýt
öyle (öjle)	ojan	-	-	-	-	tak
părăş (paraš) - burç (burč) karabiber	bors (borš)	-	-	-	-	pepř
pay (paj) baş (baš)	fej	baš - glava	-	-	-	hlava
pâydâş (pajdaš)	pajtás (pajtáš) - barát	pajtaš - drug	pajtáš - kamarát	-	-	partner, společník, přítel
piliç (pilič)	-	pilence	-	-	pisklę	kuřátko
sandık	szándok - ládakeret	sanduk	-	-	-	přepravka
sabun	szappan (sappan)	sapun	-	-	-	mýdlo
sakal	szakáll (sakal)	-	-	-	-	plnovous
sârmak - sârma lahana sarması	szárma (sárma) töltött káposzta (töltött káposta)	sarma	sarma - holubce	sarma - holubce	-	plněné zelí
sıçan (sıčan)	cziczkány (cickáň) - patkány	-	-	-	-	krysa
sultan	Zoltán	Zoltán	Zoltán	Zoltán	Zoltán	„panovnický titul“ mužské jméno
şeytan (šejtan)	sátán (šátán) - ördög	šejtan - vrag	satan	satan	szatan	démon - čert lucifer - ďábel
tabur kamp	tábor	-	tábor	tábor	tábor	tábor, ležení, tábořiště
tarla alan	tarló - mező	-	-	-	-	strniště
tayγa tayga (tajga)	tajga	tajga	tajga	tajga	tajga	dílčí oblast biosféry
tekne	teknö - csónak	tekna - čamac	-	-	-	člun
tencere (tendžere)	tendzsere (tendžere)	tendžer - pot	-	-	-	hrnec - kotlík
tengri tanrı	išten - tengri	tengri	tengri	tengri	tengri	bůh nebes
töpü tepe	domb	-	-	-	-	kopec - vrch - pahorek
toyuq (tojuk) tavuk	tyúk (ťúk)	-	-	-	-	slepice
türbe	türbe	turbe - grobnica	turbe - hrobka	turbe - hrobka	turbe - grobowiec	mauzoleum bohatého známého člověka
tülbend - lale	tulipán	tulipan	tulipán	tulipán	tulipan	rostlina z čeledi liliovitých
uzun	hosszú (hossú)	-	-	-	-	dlouho - dlouhý
yalamak (jala)	nyalni (ňál)	-	-	-	-	lízat
yaka (jaka)	nyak - nyakörv (ňak)	-	-	-	-	límec
yapağı (japağı)	gyapjú (ďapjú)	-	-		-	ovčí vlna
yaratmak (jarat)	gyártani (ďárta) - teremt	-	-	-	-	vytvoření
yeñiçeri (jeñičeri) yeniçeri (jeničeri)	janicsár (janičár)	janjičar	janičiar	janičár	-	elitní pěchotní jednotky osmanské armády
yōghurt (joghurt) yoğurt (jourt)	joghurt	jogurt	jogurt	jogurt	jogurt	mléčný výrobek
yürü (jürü) gel	gyere (dere)	juru - dođi	-	-	-	proměna ve významu z „chůze“ na „pojď“
yürümek (jürü)	járni - séta	jurumak - šeta	-	-	-	chůze
quazzāq kazak	kozák	kozak	kozák	kozák	kozak	svobodný muž, dobrodruh

Protobulhaři

Slova turkického původu přejatá ve staromaďarském období z protobulharštiny (tj. před příchodem Maďarů do Panonské nížiny):

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
ağıl - (aıl)	ól	ergela	chliev	chlév	chlew	košár přenosná ohrada
alma elma	alma	alma - jabuka	-	-	-	jablko
arpa	árpa	-	-	-	-	ječmen
arslan - aslan	oroszlán (oroslán)	-	-	-	-	lev
bagatur - bahadır batur	bátor	bogatir	bohatier	bohatýr	bohater	statečný - udatný
basmak	boszorkány (bosorkáň)	-	bosorka - čarodejnica	-	-	čarodějnice
buğday (budaj)	búza	-	-	-	-	pšenice
boğa (boa), boga	bika	bika	býk	býk	byk
buzağı (buzaı)	borjú	-	-	-	-	telátko
çadır (čadır)	sátor (šátor)	šator	šiator - stan	šátor	-	obydlí - stan - deštník
ceçkü (džečkü) - eçkü kuzu - keçi (keči)	kecske (kečke)	koza	koza	koza	koza	proměna ve významu z „jehně“ na „koza“
cincü (džindžü) inci (indži)	Gyöngy (Ďönď)	Ďönď	Ďönď	Ďönď	Ďönď	„perla“ ženské jméno
diz	térd (teird)	-	-	-	-	koleno
domuz	disznó (disnó)	-	-	-	-	prase
eşarp (ešarp)	sál (šál)	šal	šál	šála	szal
gök - kök	ég - kék	-	-	-	-	nebe - modrá
kantar dizgin	kantár	kantar - uzda	kantár - uzda	kantár	-	koňská ohlávka
kap - kapıg kapı	kapu - ajtó	kapija - vrata	kapura - dvere	-	-	brána - dveře - branka
kazgan çan (čan)	harang - csengő (čengő)	čan - zvono	čeng - zvon	-	-	zvon
kepenek	köpenyeg (köpeňeg)	ćepenak - ogrtač	-	kepeník	-	plášť
kol	kar	-	-	-	-	paže
kum - kumax - qumaq kum	homok	-	-	-	-	písek
kumlak şerbetçiotu (šerbetčiotu)	komló	hmelj	chmeľ	chmel	chmiel	popínavá rostlina
kurbağa (kurbaa)	béka	ćaba	žaba	žába	aba
kyrkuj atmaca (atmadža)	karvaly (karvaj)	-	krahulec	krahujec	krogulec	dravec - vták z čeledi jestřábovitých
lor	túró	vurda	tvaroh	tvaroh	twaróg
ńorɜ - śur yaz (jaz)	nyár (ňár)	-	-	-	-	léto
opanlar çaruklar (čaruk)	saru (šaru) - szandál	opanci	opánky	opánky	opanky	balkánský druh sandálů
öküz	ökör	-	-	-	-	vůl
porsuk	borz	borsuk - jazavac	borsuk - jazvec	-	borsuk	jezevec
sakal	szakáll (sakal)	-	-	-	-	plnovous
sazagan - sazağan (sazaan) ejderhâ (ežderha)	sárkány (šárkáň)	-	šarkan - drak	saň - drak	-	okřídlený ještěr
süpürmek	söpörni (šöpör)	-	-	-	-	zametat
sekü - seki sandalye (sandalje)	szék (sejk)	-	-	-	-	židle
şarıg (šarıg) sarı	sárga (šárga)	-	-		-	žlutá
tarla alan	tarló - mező	-	-	-	-	strniště
tengeriz - tengriz - dengiz deniz	tengér	-	-	-	-	moře
töre kanun	törvény (törvéň) - töre	töre	töre	töre	töre	zákon
uakıd - vakit zaman	idő	-	-	-	-	čas
yüzük (jüzük)	gyüszü (ďüsü) - gyűrű (ďürü)	-	-	-	-	prsten - náprstek

Kumáni a Pečeněhové

Po usazení Maďarů ve střední Evropě se styk maďarštiny s turkickými jazyky omezil na jazyky kočovných Kumánů a Pečeněhů. Vzhledem k povaze migrací těchto kmenů je zřejmé, že hlubší stopu v jazyce Maďarů zanechali Kumáni (ti obsadili rozsáhlé území ve středním Maďarsku, které se dodnes nazývá Kunság → Kumánsko (nelze ho zaměňovat s Kypčackou stepí → Dešt-i Kypčak, čili Kumánie), a stali se dokonce součástí královského rodu Arpádovců). Slova kumánského původu jsou:

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
balta	balta	-	balta - sekera	-	-	sekera
biçak (bičak)	bicska - bicsak (bička - bičak)	bičak - nož	bička - nôž	-	-	nůž
çakan (čakan) kazma	csákány - bontócsákány (čákáň)	-	čakan	-	-	krumpáč
qulavız - kılağuz kılavuz	kalauz - útmutató	-	-	-	-	průvodce

Osmané

Osmanské tažení do střední Evropy se nevyhnutelně promítlo také do dějin Uher. V 19. století již Ármin Vámbéry, maďarský orientalista, původce teorie o existenci turecké jazykové rodiny, pracoval na klasifikaci orientálních výpůjček podle období, kdy do jazyka pronikly, což následně mělo sloužit k utvrzení túránistické ideologie. Vámbéry měl na vědecké rovině protivníka v Pálu Hungfalvym, původce teorie o existenci ugrofinské jazykové rodiny, jenž poznatky o podobnostech mezi maďarštinou a ugrofinštinou využil pro odůvodnění své teorie o maďarštině jako ugrofinském jazyku.

Dalším zdrojem osmanských výpůjček v maďarštině bylo samostatné Sedmihradsko, kde se předpokládá prostřednictví rumunského etnika – př. kilim „koberec“ a muszuly „druh látky, ženská oděvní součástka“. Po porážce křesťanského vojska u Moháče roku 1526 (trvala něco přes dvě hodiny) a pádem Budína roku 1541 Osmanská říše ovládla centrální části Uherského království, které coby Budínský a Temešvárský vilájet včlenila do svého administrativního systému, a osamostatněné Sedmihradsko se stalo vazalem Porty. Vládu nad těmito uherskými kraji si Osmané udrželi do konce 17. století (Karlovický mír r. 1699). Během těchto necelých dvou set let měla přirozeně také osmanská turečtina vliv na lexikální rovinu maďarštiny, a to jak přímo, tak prostřednictvím jazyků vojáků z řad osmanského vojska (především jižních Slovanů). Na rozdíl od výpůjček ze staršího období, které v jazyce zcela domácněly a zpravidla nemají maďarské synonymum, mnohé osmanské výpůjčky dnes patří do obecné roviny jazyka (ibrik, mamusz, kalpag aj.), popřípadě se v závislosti na povaze předmětu, jenž označují, staly historismy (osmanská administrativa) či dialektismy (prvky lidové kultury).

Výpůjčky z turečtiny se také v maďarštině týkají zejména osmanské administrativy, orientální duchovní a hmotné kultury:

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
bakraç (bakrač)	bogrács (bográč)	bakrapot	bográč - medený kotlík	bakra	-	měděný kotlík
beg - bey (bej) beyefendi	beg - bej	beg - bej	beg - bej	beg - bej	bej	název respektovaného muže
cide (džide) mızrak	dzsida (džida) - dárda	-	-	-	dzida	kopí
cep (džep)	zseb (žeb)	džep	-	-	-	kapsa
çibuk (čibuk)	csibuk (čibuk)	čibuk	čibuk - fajka	čibuk	pipe	turecká dýmka
çiriş (čiriš) yapışkan (japıškan)	csiriz (čiriz) - tapadó	-	čiriš - lepidlo	-	-	ševcovský lep
defter	defter - könyv	tefter	defter - zošit	-	-	sešit, kniha daňového soupisu
divanu	dívány (diváň)	divanu	diváň	divan	otomana	pohovka
dolman	dolmány (dolmáň)	dolman	dolman	dolomán	dołman	vojenský kabát
hancar (handžar)	handzsár (handžar)	handžar	handžar	končíř	-	turecká šavle
ibrik	ibrik - kancsó	ibrik - bokal	-	-	-	konvice
kahve	kávé	kava - kafa	káva	káva	kawa
kalpak şapka (šapka) başlık (bašlık)	kalpag - kalap	kalpak - kapa	kalpak - kalap - klobúk	kalpak - klobouk	kołpak - kapelusz	proměna ve významu z „kalpak“ na „klobouk“
kançuka (kančuka) kamçı (kamčı)	kancsuka (kančuka)	kamdžija	kančuk	kančuk	kańczug	bič, nástroj k ovládání dobytka
kaysi (kajsi)	kajszi - kajszibarack (kajsi)	kajsija - marelica	-	-	-	meruňka
kazgan kazan	kazan - katlan	kazan - kotao	-	-	-	kotel
kefe fırça (fırča)	kefe	frča - operi	kefa	-	-	kartáč
kırbaç (kırbač)	korbacs (korbáč) - ostor (oštor)	-	korbáč	karabáč	kańczug - bicz	důtky, vícepramenný bičík
mahmuz	mamusz (mamus)	mamus - papuča	mamus - papuča	mamus - papuče	-
pabuç (pabuč) terlik	papucz (papuč) mamusz (mamus)	papuča	papuča	papuče	-
pahar fıncan	pohár - findzsa (findža)	fildžan - pehar	fildžán - pohár	fildžán - pohár	puchar - filiżanka
pamuk	pamut	pamuk	pamuk - bavlna	-	-	bavlna
paşa (paša)	basa (baša)	paša	paša	paša	pasza	vysoký vojenský hodnostář
pite - pide	pita	pita	pita	pita	pita	druh pšeničného chleba
sahtiyan saffyan	szattyán (saťťán)	safijan	saffian	safián	safian	jemná useň
sancak (sandžak)	sandzsák (sandžák)	sandžak	sandžak	sandžak	sandżak	livá, nižší vojensko-správní jednotka v Osmanské říši
tarhana	tarhonya (tarhoňa)	tarhonja	tarhoňa	tarhoňa	tarhona	těstovinový pokrm
tepsi	tepsi (tepši) - sekély pan	tepsija - plitka tava	tepša - plytký pekáč	ťapša	-	plytký pekáč

Raní Slované

Václav Machek ve svém etymologickém slovníku češtiny a slovenštiny uvádí příklady jazykových kontaktů Slovanů s Orientem. U jednotlivých hesel Machek zpravidla uvádí, že se výrazy pokládají za neslovanské „přejaté prostřednictvím Turkotatarů“, blíže však nepopisuje původní či styčný jazyk.

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
basmak	boszorkány (bosorkáň)	-	bosorka - čarodejnica	-	-	čarodějnice
boğa (boa), boga	bika	bika	býk	býk	byk
ceçkü (džečkü) - eçkü kuzu - keçi (keči)	kecske (kečke)	koza	koza	koza	koza	proměna ve významu z „jehně“ na „koza“
çizme (čizme)	csizmák (čizmák) - forgás	čizmu	čižma	čižma	-	kožená obuv
denizşakayığı (denizšakajıı)	-	sasa	sasanka - veternica	sasanka	-
dilmaç (dilmač) tercüman (terdžüman)	értelmez	protumačiti	tlmočiť	tlumočit	tłumaczit ustne	ústní převod sdělení z jednoho jazyka do druhého
hancar (handžar)	handzsár (handžar)	handžar	handžar	končíř	-	turecká šavle
kalpak şapka (šapka) başlık (bašlık)	kalpag - kalap	kalpak - kapa	kalpak - kalap - klobúk	kalpak - klobouk	kołpak - kapelusz
kovul kısrak	-	kobila	kobyla	kobyla	kobyła	samice koně
kumlak şerbetçiotu	komló	hmelj	chmeľ	chmel	chmiel	popínavá rostlina
küinin - kunigami kitap	könyv	ćitab - knjíga	kniha	kniha	księga
kyrkuj atmaca (atmadža)	karvaly (karvaj)	-	krahulec	krahujec	krogulec	dravec - vták z čeledi jestřábovitých
lor	túró	vurda	tvaroh	tvaroh	twaróg	mléčný výrobek
orda	horda	horda	horda	horda	horda
sâbre kılıç	saber (šaber) szablya (sablja)	saber - sablja	šabľa	šavle	szabla
tāβar - tavar - davar - mal-tuar mal	-	-	tovar	tovar	towar	Zboží: ovce, hovězí dobytek, atd.

Osmané

V období osmanské expanze do Evropy neměli mluvčí češtiny (stejně jako Slovinci a Lužičtí Srbové) souvislejší přímý kontakt s Turky. Slovenský jazykový prostor byl ovšem částečně – v Novohradu, Hontu a Gemeru společně s ostatními podrobenými částmi Uher na necelá dvě století včleněn do Osmanské říše, slovenské etnikum zde tak mělo přímý kontakt s osmanskými reáliemi

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
beg - bey (bej) beyefendi	beg - bej	beg - bej	beg - bej	beg - bej	bej	název respektovaného muže
defter	defter - könyv	tefter	defter - zošit	-	-	sešit, kniha daňového soupisu
ferman	fermán	ferman	firman	firman	firman	nařízení či dekrety
fes	fez	fes	fez	fez	fez	pokrývka hlavy
hançer (handžer)	kindzsal (kindžal) - tőr	hančer - bodež	kindžal - dýka	kindžal	kindżał - sztylet	dýka
kaftan	kaftán	kaftan	kaftan	kaftan	kaftan	mužský plášť
kubbealtı veziri	vezír	vezir	vezír	vezír	wezyr	pomocník sultána
paşa (paša)	basa (baša)	paša	paša	paša	pasza	vysoký vojenský hodnostář
yatağan (jataan)	jatagán	jatagan	jatagán	jatagán	jatagan	turecký meč

aj.. U většiny etymologicky orientálních výpůjček se však předpokládá prostřednictví maďarštiny, v případě výrazů spjatých s valašskou kolonizací prostřednictví rumunštiny a ukrajinštiny.

Teprve prostřednictvím jazyků Uher do češtiny, resp. moravských nářečí, pronikly výrazy a termíny spjaté s karpatskou horskou pasteveckou kulturou

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
çabrak (čabrak) süslemek	csabraka (čabraka)	čabraka	čabraka	čabraka	-	ozdobná pokrývka na koně
çadır (čadır)	sátor (šátor)	šator	šiator - stan	šátor	-	obydlí - stan - deštník
dolman	dolmány (dolmáň)	dolman	dolman	dolomán	dołman	vojenský kabát
kançuka (kančuka) kamçı (kamčı)	kancsuka (kančuka)	kamdžija	kančuk	kančuk	kańczug	bič, nástroj k ovládání dobytka
kantar dizgin	kantár	kantar - uzda	kantár - uzda	kantár	-	koňská ohlávka
kepenek	köpenyeg (köpeňeg)	ćepenak - ogrtač	-	kepeník	-	plášť
kırbaç (kırbač)	korbacs (korbáč) - ostor (oštor)	-	korbáč	karabáč	kańczug - bicz	důtky, vícepramenný bičík
kulübe baraka	baraka	koliba	koliba	koliba	-
palyoş (paljoš) kılıç	pallos (palloš)	paljoš - mač	paloš - meč	paloš	-
şalaş (šalaš) çalaş (čalaš)	szállás (salaš) - sátor	salaš	salaš	salaš	szałas	letní sídlo pastevců

a ještě dohán „tabák“, kurta „krátký přiléhavý kabát“, martalaus „turecký záškodník“.

Mnohé slovenské výrazy orientálního původu však čeština nepřijala, což platí jak pro spisovné výrazy, jakými jsou např.

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
bekâr (bekjar)	betyár (beťár)	bećar	beťár	-	-	lump
çiriş (čiriš) yapışkan (japıškan)	csiriz (čiriz) - tapadó	-	čiriš - lepidlo	-	-	ševcovský lep
kefe fırça	kefe	frča - operi	kefa	-	-	kartáč
nan - loksa lokma ekmek	lokša	lokša	lokša	lokša	lokša	vánoční pokrm z těsta
pamuk	pamut	pamuk	pamuk - bavlna	-	-	bavlna
sazagan - sazağan (sazaan) ejderhâ (ežderha)	sárkány (šárkáň)	-	šarkan - drak	saň - drak	-	okřídlený ještěr
tarhana	tarhonya (tarhoňa)	tarhonja	tarhoňa	tarhoňa	tarhona	těstovinový pokrm

a biľag „cejch“, surma „trouba polnice“, aj., tak samozřejmě pro četné dialektismy.

Dialektismy jsou typické pro nářečí Gemeru a Novohradu, v menší míře se objevují také v oblastech severních jako důsledek valašské kolonizace – v Gemeru i na Liptově je doloženo používání výrazu hača „hříbě“, na Kysuci pak borsuk pro jezevce. U obou zmíněných příkladů lze vyloučit maďarské prostřednictví – pro hříbě má maďarština označení csikó, zatímco v polštině existuje označení haciar/hatjar a v ukrajinštině hača, hačur. Jezevce maďarština sice označuje slovem tureckého původu borz, také v tomto případě ale úlohu prostředníka sehrála polština či ukrajinština užívající totožného výrazu borsuk.

Původem orientální dialektismy Gemeru a Novohradu, v jejichž přejímání maďarština naopak sehrála zásadní úlohu, jsou výrazy

jiné tur. jazyky turečtina	maďarština	srbochorvatština	slovenština	čeština	polština	poznámky
ambar	hombár	ambar	hambár	hambár	-	sýpka
balta	balta	-	balta - sekera	-	-	sekera
biçak (bičak)	bicska - bicsak (bička - bičak)	bičak - nož	bička - nôž	-	-	nůž
tepsi	tepsi (tepši) - sekély pan	tepsija - plitka tava	tepša - plytký pekáč	ťapša	-	plytký pekáč

Historický význam má především vlna orientálních výpůjček, které do analyzovaných jazyků směřovaly prostřednictvím osmanských Turků z Malé Asie (především srbština a maďarština) a prostřednictvím Tatarů či východních Slovanů (případ polštiny).

V současnosti přichází jazyky střední Evropy do styku s orientalismy zejména prostřednictvím jazyků západní Evropy.

Odkazy

Literatura

• BLAU, Otto. Bosnisch-türkische Sprachdenkmäler: Abhandlungen für die Kunde des Morgenlandes. Leipzig.De: Brockhaus, 1868, digitalizováno 9. září 2009. (německy) Dostupné online. 

Související články

• Turcismus
• Turečtina
• Kumánština
• Protobulharština
• Tatarština
• Ruština
• Slovenština
• Srbochorvatština
• Maďarština

Externí odkazy

• LIPTÁK, Tímea. Antropológiai szenzáció és a magyar-bolgár kapcsolatok - II. → Antropologická senzace a maďarsko-bulharské vztahy - II.. Budapest: National Geographic Magyarország Dostupné online. (maďarsky) 
• VÁLEK, Bc. Bohuslav; KREJČÍ, PH.D., Mgr. Pavel. Magisterská diplomová práce: Orientalismy ve slovní zásobě srbštiny, češtiny, slovenštiny, polštiny a maďarštiny. Brno: Filozofická fakulta, Ústav slavistiky, Balkanistika, 2011. Dostupné online. 
• KISZELY, István. A magyar nép őstörténete: A Magyarok nyelvéröl → Starověké dějiny maďarského lidu: Maďarský jazyk. [s.l.]: National Geographic Magyarország Dostupné online. (maďarsky)