Seznam nejvyšších staveb v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento seznam nejvyšších staveb v Česku obsahuje všechny typy staveb a řadí je dle jejich celkové výšky, tedy například včetně případných anténních konstrukcí. Již nestojící stavby jsou vyznačeny kurzívou.

Nejvyšší kancelářské a obytné budovy v ČR nejsou, pro svou nepodstatnou výšku (< 150 m), součástí tohoto soupisu; uvádí je Seznam nejvyšších budov v Česku.

Název Výška k vrcholu Výstavba Typ stavby Místo Poznámky
Vysílač Liblice B 355 m (2×)[1] 1975–1976 kotvený stožár Liblice dva kotvené stožáry pro středovlnné vysílání; v r. 2021 vysílání ČRo ukončeno, uvažováno o demolici; od října 2023 provoz dočasně obnoven pro jiného provozovatele
Vysílač Krašov 347,5 m 1979–1981 kotvený stožár část obce Krašov, Bezvěrov televizní vysílač, postaven po havárii původního vysílače Krašov (312,5 m)
Vysílač Kojál 339,5 m 1957–1958, 1984 rek. kotvený stožár vrch Kojál u Vyškova televizní vysílač, dvojče vysílače Krašov. Po výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. Na vrcholu laminátová konstrukce cca 22 m vysoká.
Komín Elektrárny Prunéřov II 301 m[1] 1981 komín Prunéřov součást tepelné elektrárny
Komín Elektrárny Chvaletice 300 m[1] 1977 komín Chvaletice součást tepelné elektrárny Chvaletice postavené v roce 1978
Komín Elektrárny Tušimice II 300 m[1] 1974 komín Tušimice součást tepelné elektrárny, zbouraný metodou postupného rozebírání (květen 2012)[2]
Vysílač Blaw-Knox Liblice B[3] 280,4 m 1929–1931 kotvený stožár Liblice demolice 1972, krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa
Komín Elektrárny Dětmarovice 274 m[1] 1975 komín Dětmarovice součást tepelné elektrárny
Komín Elektrárny Dětmarovice 273 m[1] 1975 komín Dětmarovice součást tepelné elektrárny
Komín Elektrárny Mělník III[4] 271 m[1] 1980 komín Horní Počaply součást tepelné elektrárny-bloku 500 MWe
Vysílač Topolná 270 m[1] (2×) 1951 kotvený stožár Topolná dva stožáry Topolná 1 a Topolná 2; demolice 28. 7. 2022
Atmosférická stanice Křešín[5] 254 m[1] 2012 kotvený stožár Křešín
komín Teplárny Trmice 225 m[1] 1971–1974, 1976 komín Trmice součást teplárny Trmice, vznikl jako současně se stavbou kotle K5 a protitlaké turbíny TG7
Vysílač Buková hora 225 m[1] 1967 vysílač (věž není veřejně přístupná) vrch Buková hora u města Verneřice původní vysílač na tomto místě, postavený v letech 1960–1962, měřil 181,5 m, byl v září 1966 odstřelen. Nový vysílač je údajně nejvyšší betonovou stavbou v Česku.
Komín Elektrárny Počerady[6] 224 m[1] 1974 komín Počerady součást tepelné elektrárny Seven Energy
Vysílač Žižkov 222 m[1] 1985–1992 vysílač s rozhlednou Praha Žižkov televizní vysílač, unikátní ocelobetonová konstrukce tvořená trojicí svislých tubusů
Komín Nové hutě 221 m[1] 1972 komín Ostrava součást hutních závodů dříve ArcelorMittal Ostrava, dnes Liberty Ostrava, vlastník TAMEH Czech, komín v provozu od 10.12.1972
RKS Litovel 220 m (3×) 1953 kotvený stožár Litovel Tři vysílací stožáry, odstřeleny 11. 9. 2000
komín Teplárny Brno, provoz Brno-sever 217,5 m[1] 1982 železobetonový komín Brno Maloměřice součást teplárny, horní část komína je postavena křivě
komín Teplárny Trmice 216 m[1] 1976 komín Trmice součást podniku ČEZ Teplárenská
Komín Elektrárny Vřesová 206 m[1] 1967 komín Vřesová součást podniku Sokolovská uhelná
Komín Elektrárny Počerady[6] 205 m[1] 1974 komín Počerady součást podniku Seven Energy
Komín Elektrárny Počerady[6] 203 m[1] 1974 komín Počerady
Komín Elektrárny Ledvice[7] 201 m[1] 1964 komín Ledvice
Komín Elektrárny Mělník II 201 m[1] 1971 komín Horní Počaply součást tepelné elektrárny-bloku 220 MWe, zbourán v roce 2015
Komín Spolana Neratovice[7] 201 m[1] 1973–1976 komín Neratovice teplárna podniku Spolana
Komín Škoda Auto 201 m[1] 1976 komín Mladá Boleslav komín v areálu Škoda Auto a.s. – sloužící potřebám elektrárny ŠkoEnergo
Komín Elektrárny Prunéřov I 200 m[1] 1967 komín Prunéřov součást tepelné elektrárny, 23. 6. 2023 10:56 odstřelen [8]
Komín Elektrárny Tušimice I[2] 196 m 1963–1964 komín Tušimice železobetonová konstrukce; odstřelen 26. 11. 2005
Vysílač Cukrák 196 m[1] 1960 vysílač vrch Kopanina u Prahy televizní vysílač; původně 189,7 m vysoký, zvýšen v roce 1974[9]
Vysílač Hošťálkovice 186 m[1] 1974–1979 vysílač Hošťálkovice televizní vysílač
Vysílač Krásné 182 m[1] 1960 kotvený stožár Krásné televizní vysílač
Komín Chemické závody a.s. Sokolov 182 m[1] komín Sokolov
Komín Teplárny Chomutov 181 m[1] komín Chomutov
Komín Elektrárny Komořany 180 m[1] 1963 komín Komořany u Mostu součást tepelné elektrárny United energy
komín Českolipská teplárenská 180 m komín Česká Lípa součást podniku MVV
VE Zlatá Olešnice III 180 m 2018 větrná elektrárna Zlatá Olešnice Vestas V110 (125+55 m)
VE Jindřichovice II 180 m[1] (7×) 2019 větrná elektrárna Jindřichovice Vestas V110 (125+55 m)[10]
Komín Spalovny Malešice 179 m[1] 1996 komín Praha Malešice součást spalovny odpadů ZEVO Malešice
Vysílač Kleť 176 m[1] 1977 kotvený stožár vrch Kleť televizní vysílač
VE Kocléřov (Vítězná u Dvora Králové) 175 m[1] 2014 větrná elektrárna Kocléřov Vestas V112 (119+56 m)
Stožár Dobrochov 171 m 1947 kotvený stožár Dobrochov demolice 1986
Komín Plzeňské teplárenské 171 m[1] 1975 komín Plzeň součást teplárny
Komín Teplárny Otrokovice 170 m[1] 1976 komín Otrokovice součást teplárny
Komín Termo Děčín 169 m[1] komín Děčín součást teplárny
VE Krásná u Aše 170 m (1×) 2009 větrná elektrárna Krásná Vestas V90 (125+45 m)
komín ArcelorMittal Ostrava 167 m[1] 1986 komín Kunčičky součást energetiky ArcelorMittal Ostrava, vlastník TAMEH Czech
Vysílač Javořice 167 m[1] 1989 kotvený stožár Javořice
komín Mondi Štětí 163 m[1] komín Štětí součást podniku na výrobu celulózy
komín Výtopny Vráto 162 m[1] 1989 komín České Budějovice
komín Synthos Kralupy 162 m[1] komín Kralupy nad Vltavou
Komín Pražské teplárenské[4] 162 m[1] 1961 komín Praha
komín Teplárny Jablonec nad Nisou 161 m[1] 1986 komín Jablonec nad Nisou Odstřelen dopoledne 25. 9. 2021
Komín Příbram 161 m[1] komín Příbram Kovohutě Příbram
komín Mondi Štětí 161 m[1] komín Štětí součást továrny na výrobu celulózy a papíru
komín DEZA 160 m[1] 1960 komín Valašské Meziříčí chemička DEZA
komín Synthos Kralupy 160 m[1] komín Kralupy nad Vltavou
VE Červený kopec 156 m[1] 2012 větrná elektrárna Rejchartice Siemens SWT-2.3-101
komín Mondi Štětí 155 m[1] komín Štětí součást továrny na výrobu celulózy a papíru
chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín 155 m[1] (4×) 1986–1991 chladicí věže Temelín původně plánováno 8 věží, ale kvůli snížení počtu reaktorů ze 4 na dva postaveny věže 4
VE Hať II 155 m[1] 2018 větrná elektrárna Hať Vestas V110
komín Teplárny Třeboradice 153 m[1] komín Praha
RKS Dobrochov 152 m[1] 1987 příhradový stožár Dobrochov
komín Teplárny Přívoz 152 m[1] 90. léta komín Ostrava součást podniku Veolia Energie ČR
Komín v areálu Unipetrol 151 m[1] komín Litvínov
Komín Elektrárny Mělník[11] 151 m[1] komín Horní Počaply
Komín Biocel Paskov 151 m[1] komín Paskov součást továrny na výroby celulózy
komín Tatry Kopřivnice 150 m 1969–1971 komín Kopřivnice Stavba byla zahájena 4. 11. 1969, dokončena 8. 11. 1971. Vlastník KOMTERM Morava, s.r.o.
Vysílač Praděd 150 m 1980 televizní vysílač s rozhlednou Praděd do roku 1993 výška 162 m; vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1637 a 1638 metry leží výše než vrchol Sněžky. 
RKS Mělník - Chloumek 150 m[1] 1983 vysílač Mělník
RKS Poděbrady 150 m (2×)[1] 1922 stožáry Poděbrady Areál vysílače (budova vysílače, vstupní brána a oba stožáry) od roku 2004 chráněn jako kulturní památka
Vysílač Liblice A 150 m 1931 vysílač Liblice Dva stožáry, odstřeleny 11. 8. 2004
komín Přívoz 150 m[1] komín Přívoz
komín Čelechovice 150 m[1] komín Čelechovice součást bývalého cukrovaru
komín cementárny Hranice 150 m[1] komín Hranice součást cementárny Hranice
komín Neratovice 150 m[1] komín Neratovice
komín Teplárny Michle 150 m[1] komín Praha, Michle
komín Dolní Jiřetín 150 m[1] komín Dolní Jiřetín ve výstavbě
Komín Teplárny Příbram 150 m[1] komín Příbram
Komín elektrárny Kladno – Dubská 150 m[1] 2000 komín Kladno součást Elektrárny Kladno, majitel dříve Alpiq Generation (CZ), dnes Seven energy
VE Jindřichovice 150 m (4×)[1] 2010 větrná elektrárna Jindřichovice Enercon E82 (108+42 m)
VE Dětřichov 150 m[1] 2014 větrná elektrárna Dětřichov Vestas V90 (105+45 m)
VE Oldřišov 150 m[1] 2014 větrná elektrárna Oldřišov Vestas V90 (105+45 m)
VE Zlatá Olešnice I 150 m[1] 2014 větrná elektrárna Zlatá Olešnice Vestas V112 (94+56 m)
VE Kopřivná 150 m (2×)[1] 2013 větrná elektrárna Kopřivná Enercon E82 (108+42 m)
VE Krásná u Aše 150 m (4×)[1] 2013 větrná elektrárna Krásná Vestas V90
VE Horní Paseky 150 m (5×)[1] 2012 větrná elektrárna Horní Paseky Vestas V90
VE Horní Částkov 150 m (4×)[1] 2009 větrná elektrárna Horní Částkov Vestas V90
VE Horní Řasnice 150 m[1] 2012 větrná elektrárna Horní Řasnice Vestas V100
VE Kámen 150 m[1] 2008 větrná elektrárna Kámen Vestas V90
VE Bantice 150 m[1] 2008 větrná elektrárna Bantice Vestas V90
VE Tulešice 150 m[1] 2009 větrná elektrárna Tulešice Vestas V90
VE Rozstání 150 m[1] 2011 větrná elektrárna Rozstání Vestas V100
VE Drahany 150 m[1] 2006 větrná elektrárna Drahany Vestas V90
VE Horní Loděnice Lipina 150 m (9×)[1] 2009 větrná elektrárna Horní Loděnice Vestas V90
VE Lipná 150 m[1] 2008 větrná elektrárna Lipná Vestas V90
VE Hať 150 m[1] (2×) 2018 větrná elektrárna Melč Vestas V110
VE Hať 150 m[1] 2012 větrná elektrárna Hať Vestas V100
Blok elektrárny Ledvice 147,3 m[12] 2009 budova Elektrárna Ledvice Nejvyšší (průmyslová) budova v ČR

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ENR 5.4 Letecké překážky traťové [online]. Řízení letového provozu České republiky, 2022-10-06 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b DOKOUŘENO! Odstřel dosud nejvyššího železobetonového komínu v ČR | Tiskové zprávy. www.cez.cz [online]. Skupina ČEZ [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14. 
  3. ↑ Prostor – architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-04. 
  4. ↑ a b www.montair.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jediný atmosférický stožár v Česku bude v Křešíně. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.env.cz [online]. [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  7. ↑ a b Archivovaná kopie. www.bohex.cz [online]. [cit. 2007-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 
  8. ↑ ŠEBESTOVÁ, Miroslava. VIDEO: Odstřelili dvě stě metrů vysoký prunéřovský komín. Podívejte se, jak padl. Chomutovský deník. 2023-06-23. Dostupné online [cit. 2023-11-19]. 
  9. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Televizní vysílač Cukrák slaví 60 let provozu. Lupa.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ VP JINDŘICHOVICE II – WINDENERGIE [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.mrakodrapy.xf.cz [online]. [cit. 2007-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-12. 
  12. ↑ Mrakodrapy České republiky. mrakodrapy.unas.cz [online]. [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_nejvyšších_staveb_v_Česku&oldid=23682845“