Prudník
| Prudník Prudnik |
||
|---|---|---|
hradní věž |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 50° 19′ 11″ s. š., 17° 34′ 35″ v. d. | |
| nadmořská výška: | kolem 265 m n. m. | |
| stát: | ||
| Vojvodství: | Opolské | |
| Okres: | Prudnik | |
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 20,48 km² | |
| počet obyvatel: | 22927[1] (2008) | |
| hustota zalidnění: | 1118 [1] obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Franciszek Fejdych | |
| oficiální web: | www.prudnik.pl/ | |
| telefonní předvolba: | 77 | |
| PSČ: | 48-200 | |
Prudník (také Proudník, Nové Město[2], polsky Prudnik; německy Neustadt in Oberschlesien) je město v Opolském vojvodství v polském Slezsku. Sídlo okresu a gminy Prudnik. V letech 1975–1998 správně patřilo do starého Opolského vojvodství.
Obsah |
Poloha[editovat]
Město se nachází v jižní části Opolského vojvodství na řece Prudník (levý přítok Osoblahy) na hranicích Opavské pahorkatiny a jihozápadní části Zlatohorské vrchoviny.
Městem prochází dvoukolejná železniční trať Nysa – Kędzierzyn-Koźle.
Jméno[editovat]
Prudník je počeštěná podoba původního tvaru Prądnik, který byl snad nejprve jménem zdejší řeky (potoka o živém proudu). Pak bylo jméno přeneseno i na sídlo u řeky. Protože v polovině 13. století do okolí směrovaly osídlovací aktivity z českého území (v letech 1255-1259 Vok I. z Rožmberka založil zde několik vsi a u řeky Prudník gotický hrádek Wogendrossel) bylo slovanské jméno řeky a města zapísováno s u, česko-moravskou střídnicí za původní (i polské) nosové o, tj. ą. Spolu s lokací na německém právu (1279, Jindřich z Rožmberka) město získalo nové, německé jméno, Neustadt (Nové Město, lat. Neostadium), avšak staré jméno bylo pořad v užítí (1331 Prudnik). Od 15. století fixaci tvarů Prudník resp. Prúdník příspělo zde uživání češtiny v činnosti administrativní a právní. Ještě v 16. a 17. století se v českých pramenech střídají jména Prudník, Proudník, Nejštát, Nové Město. Ve Slezsku bylo jméno města použivano s přívlástkem „polský“. Svědectví o polsky mluvícím obyvatelstvu tehdejšího Prudnicka podal prudníčan Mikuláš Henelius (Polonis Prudnica[3]). Určení polnisch (Polnisch Neustadt) bylo prý zamítnuto v roce 1708, údajně s praktických důvodu, aby případní obchodníci místo na jih Slezska nemířili do Polska.[4] V 19. století se v několika polských publikacích zaváděla rekonstruovana podoba Prądnik.[4] Nicméně v řeči okolního obyvatelstva (polské nářečí slezské) jméno ve tvaru Prudnik dotrvalo do 20. stol. Oficiálním jmenem města je od roku 1946.
Osobnosti[editovat]
- Vok I. z Rožmberka († 4. června 1262), zakladatel města, nejvyšší maršálek Království českého, hejman v Horních Rakousích a ve Štýrsku
- Thomas von Schröer (1588–1641), vratislavský soudní tajemník, německý básník
- Nicolaus Henel z Hennenfeldu (1582–1656), slezský kronikář
- Daniel Löbrinus Novoměstský (1585–1623), český kazatel v Liběchově n. Labem, překladatel a náboženský spisovatel
- Klara Wolff (1805–1853), spoluzákladatelka řádu sester sv. Alžběty Congregatio Sororum a Sancta Elisabeth
- Karol Dziatzko (1842–1903), klasický filolog a bibliolog, ředitel univerzitních knihoven ve Vratislavi a v Gotinkách
- Samuel Fränkel (1801–1881), židovský podníkatel, zakladatel textilky (S. Fränkel) v Prudníce, dnes Frotex S.A.
- Eugen Fraenkel (1853–1925), významný patolog a bakteriolog, působil v Hamburku
- Max Pinkus (1857–1934), židovský podníkatel a mecenáš
- Paul Bahlmann (1857–1937) – německý spisovatel
- Felice Bauer (1887–1960), snoubenka Franze Kafky
- Bernd Scholz (1911–1969), hudební skladatel
- Walter Odersky (* 1931), předseda Spolkového soudního dvoru SRN
- Dietrich Unkrodt (1934–2006), berlinský hudebník, průkopník solové hry na tubě
- Jan W. Góra OP (* 1948), kaplan studenské komunity v Poznani, tvůrce a lídr cyklu setkání mládeže Lednica 2000
- Peter Peschel (* 1972), bývalý německý fotbalista
Partnerská města[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 173.
- ↑ Mapa Moravy a Slezska z 1888 roku má omylem Brudník
- ↑ Mikołaj Henel, Silesiogfraphia 1613
- ↑ a b http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/27