Clostridium perfringens
 Clostridium perfringens | |
|---|---|
 Clostridium perfringens kultivované v Schaedlerově agaru, barvení dle Grama | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | bakterie (Bacteria) |
| Kmen | Firmicutes |
| Třída | Clostridia |
| Řád | Clostridiales |
| Čeleď | Clostridiaceae |
| Rod | Clostridium |
| Binomické jméno | |
| Clostridium perfringens (Veillon and Zuber, 1898) Hauduroy et al., 1937[1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Clostridium perfringens (dříve též C. welchii) je grampozitivní tyčinkovitá anaerobní sporulující bakterie z rodu Clostridium.[2] C. perfringens je v přírodě všudypřítomná a je běžně obsažena v rozkládající se vegetaci, mořském sedimentu, trávicí soustavě člověka i jiných obratlovců, na tělech hmyzu a v půdě.
Infekční charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Clostridium perfringens se běžně vyskytuje v infekcích jako benigní složka normální flóry.[3] V tomto případě je její role při onemocnění malá.
Infekce C. perfringens jsou prokázány u nekrózy tkáně, bakteriémie, enfyzematické cholicystitidy a u plynaté sněti, známé též jako klostridiální myonekróza. Toxin vznikající při plynaté sněti je znám jako α-toxin, vstupuje do plazmatické membrány buněk a tvoří v ní díry, které narušují normální funkci buňky.[4]
Po požití se bakterie množí a způsobuje koliku, průjem a někdy i nevolnost.
Účinky C. perfringens na mrtvá těla znají pracovníci v márnicích jako „tkáňový plyn“ a lze je zastavit jen nabalzamováním.
Otrava jídlem[editovat | editovat zdroj]
Ve Velké Británii a USA je bakterie C. perfringens třetí nejčastější příčinou nemocí z potravin. Hlavní útočiště poskytuje bakteriím nedostatečně tepelně upravené maso.[4] Enterotoxin Clostridium perfringens (CPE) způsobující onemocnění je termolabilní (rozkládá se při 74 °C) a lze ho zjistit v nedostatečně tepelně upraveném kontaminovaném jídle a ve fekáliích.[5]
Inkubační doba je 6 až 24 hodin (nejčastěji 10-12 h) po požití kontaminované potravy. Často se jedná o maso, které bylo sice dobře připraveno, ale příliš dlouho před konzumací. Protože C. perfringens tvoří spory, které přežijí teploty při vaření, tyto při dlouhém odstavení jídla vyklíčí a vyvinou se infekční bakteriální kolonie. Mezi typické příznaky nemoci patří břišní křeče a průjem; zvracení a horečka nejsou obvyklé. Stav obvykle vymizí během 24 hodin. Velmi zřídka se objevují smrtelné případy klostridiální nekrotizující enteritidy (též známé jako Pig-Bel) způsobované kmenem „typu C“, který produkuje silně ulcerativní β-toxin. Tento kmen se často vyskytuje v Papui Nové Guineji.
Je pravděpodobné, že mnoho případů otrav jídlem kontaminovaným C. perfringens zůstává subklinických, protože protilátky proti toxinu jsou v populaci běžně rozšířené. To vede k závěru, že většina populace prožila otravu jídlem způsobenou C. perfringens.[4]
Plynatá sněť[editovat | editovat zdroj]
Clostridium perfringens je nejčastějším bakteriálním původcem plynaté sněti.
- Gangréna (sněť) je nekróza tkáně. Plyn produkovaný při tomto procesu tvoří bublinky ve svalové tkáni a zapáchá.
- Po rychlém a destruktivním lokálním šíření (které trvá několik hodin) dochází k systémovému šíření bakterií a bakteriálního toxinu, které může vést k smrti.
- Spory mohou za vhodných podmínek vyklíčit v anaerobní grampozitivní bakterie.
- Jedná se o saprofyty, vyskytují se tedy v půdě, rozkládají rostliny a lidské a zvířecí fekálie.
- Bakterie produkují cytotoxin, který zabíjí buňky.
- Traumatické rány se musí vyčistit. Pokud tak nelze učinit, neměly by se zašívat.
- Spory mohou přežít var. Pro dosažení sterility je nezbytná sterilizace v autoklávu.
- Penicilin zabíjí bakterie, proto je penicilinová profylaxe užitečná při znečištěných ranách nebo po amputacích dolních částí nohou.
- Při zaznamenání klinických příznaků nemoci by se nemělo čekat na laboratorní výsledky.
- Rychlá a odpovídající chirurgická péče je rozhodující pro správnou léčbu.
- Je-li injikovaný adrenalin kontaminován sporami, může dojít ke katastrofální reakcím.
- Bakterie snadno rostou na krevním agaru za anaerobních podmínek a často tvoří zónu hemolýzy.
Charakteristika kolonie[editovat | editovat zdroj]
Na destičkách krevního agaru tvoří anaerobně rostoucí C. perfringens β-hemolytické, ploché, hrubé, průsvitné rozšiřující se kolonie s nerovnými okraji. Naglerova agarová destička obsahující 5 – 10 % vaječného žloutku se používá k identifikaci kmenů produkujících α-toxin, difundující lecitinázu, která interaguje s lipidy ve žloutku a tvoří charakteristickou sraženinu okolo kolonií. Polovina destičky je naočkována antitoxinem pro kontrolu identifikace.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clostridium perfringens na anglické Wikipedii.
- ↑ Species Details : Clostridium perfringens (Veillon and Zuber, 1898) Hauduroy et al., 1937 [online]. Catalogue of Life, rev. 02.03.2015 [cit. 2017-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04. (anglicky)
- ↑ Ryan KJ; Ray CG (editors). Sherris Medical Microbiology. 4th. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2004. Dostupné online. ISBN 0-8385-8529-9.
- ↑ Wells CL, Wilkins TD. Clostridia: Sporeforming Anaerobic Bacilli. In: Barron's Medical Microbiology (Barron S et al., eds.). 4th. vyd. [s.l.]: Univ of Texas Medical Branch, 1996. (via NCBI Bookshelf) ISBN 0-9631172-1-1.
- ↑ a b c Warrell et al. Oxford Textbook of Medicine. 4th. vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-262922-0.
- ↑ Murray et al. Medical Microbiology. 6th. vyd. [s.l.]: Mosby Elsevier, 2009. ISBN 978-0-323-05470-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clostridium perfringens na Wikimedia Commons - Pathema-Clostridium Resource
