Lucern
| Lucern Luzern, Lucerne, Lucerna, Lozärn | |
|---|---|
 Pohled z Pilatu na Lucern | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°3′ s. š., 8°18′ v. d. |
| Nadmořská výška | 436 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Lucern (kanton) |
| Okres | Lucern |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,15 km² |
| Počet obyvatel | 57 890 |
| Hustota zalidnění | 2 397,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6000-6009 |
| Označení vozidel | LU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucern (německy: Luzern, francouzsky a anglicky: Lucerne, italsky a rétorománsky: Lucerna, místní dialekt Lozärn) je město ve Švýcarsku. Jde o hlavní město stejnojmenného kantonu a také okresu. Leží na severozápadním konci Lucernského jezera u výtoku řeky Reuss a jde o hospodářské a kulturní centrum regionu Innerschweiz (resp. středního Švýcarska). Reuss rozděluje Lucern na Staré Město a Nové Město. Nejstarší zakrytý dřevěný most na světě (Kapellbrücke) s vodní věží a Most vetešníků (Spreuerbrücke) spojují Staré Město s Novým. Poloha mezi jezerem a horami (Pilatus a Rigi) je obzvláště malebná a urychlila rozvoj Lucernu coby cizineckého města (něm. Fremdenstadt) a turismus od roku 1840.
Rozloha městského území činí 24,15 km², z toho je 60,4 % sídlišť, 11,6 % zemědělských ploch a 25,9 % lesů. K Lucernu patří také exkláva na severním svahu hory Bürgenstocku.
Lucern je jedním ze dvou sídel federálního soudu (druhým je Lausanne). [1]
Dějiny
Starověk a rozvoj města (okolo 750–1386)
Po rozpadu Římské říše zabírali germánští Alemáni od 6. století stále větší území v této oblasti. Germánský jazyk všude nahradil latinu.
Kolem roku 750 vznikl Benediktinský klášter Sv. Leodegara, který v průběhu 9. století spadal pod správu alsaského opatství Murbach. V tomto čase resp. kolem roku 750, se toto území nazývalo Luceria.
Roku 1178 dosáhl Lucern práva na nezávislost od světského pána kláštera Murbach v Alsasku. Založení města patrně připadá na tento rok.
Město získávalo stále více na významu jako klíčový bod rostoucí gotthardské dopravy. Okolo roku 1290 je Lucern městem s rozsáhlými svobodami a cca 3 000 obyvatel. V této době získal král Rudolf I. Habsburský vládu nad klášterem sv. Leodegara a pozemky k němu náležejícím.
S rostoucím včleněním do habsburského zemského panství hledá Lucern útočiště u zemských obcí. S těmi město spojuje snaha o nezávislost v tzv. „Věčném svazku (něm. Ewigen Bund)“ ze 7. listopadu 1332, smlouvy uzavřené mezi Lucernem a třemi kantony nazývajícími se: Uri, Schwyz a Unterwalden. Později se přidala k tomuto spolku další města Curych, Zug a Bern. Svépomocí tohoto spolku měla skončit nadvláda Rakouska. Toho „Věčný svazek“ dosáhl vítězstvím nad Habsburky v bitvě u Sempach (1386). Pro Lucern tím začala doba veliké expanze. Lucernu se podařilo v krátkém čase přenést na sebe četná práva, jež byla předtím vyhrazena Habsburkům. Vzniklo tak výsostné území odpovídající zhruba dnešnímu kantonu Lucern.
Od města k městskému státu (1386–1520)
Roku 1415 obdržel Lucern od císaře Zikmunda říšské svobody a stalo se silným členem švýcarského spolku. Město si vybudovalo vlastní zemskou svrchovanost, zvýšilo daně a ustanovilo úřední správce. Počet z celkový 30 000 městského obyvatelstva klesá asi o 40 procent. Na vině jsou především mor (okolo 1350) a různé války.
Roku 1419 se v Lucernu poprvé v německy mluvících oblastech objevilo v listinách čarodějnického procesu proti jakémusi muži slovo čarodějnictví.
Vznik katolického Švýcarska (kolem 1520–1798)
V rostoucím státním svazku Švýcarů patřil Lucern k nejvlivnějším oblastem. Když po roce 1520 rozdělila reformační hnutí konfederaci, stala se většina měst evangelickými, Lucern však zůstal katolickým. Po vítězství katolíků nad reformovanými po bitvě u Kappelu (1531) převážila ve svazku opět města katolická.
Budoucnost však patřila reformovaným městům jako Curych, Bern a Basilej, jež ve druhé Villmerské válce (1712) porazily katolíky. Vedoucí postavení Lucernu v „Eidgenossenschaftu“ bylo ztraceno. V 16. a 17. století byly války a nákazy stále řidší, a tím silně rostl počet obyvatel města.
Století revolucí (1798–1914)
Roku 1798, devět let po začátku francouzské revoluce, vpochodovala francouzská armáda do Švýcar. Staré společenství se rozpadalo a vláda byla přetvořena v demokracii. Průmyslová revoluce vstoupila do Lucernu o dost později. Roku 1860 bylo pouhých 1,7% obyvatel zaměstnáno v domácí nebo tovární výrobě, což bylo čtyřikrát méně než v ostatních částech Švýcarska. Zemědělství s vysokým podílem (40 procent) pracovních sil v rolnickém stavu ovlivňovalo celý kanton. Nicméně město lákalo rozličné průmyslové podniky, ty se však usazovaly zejména v okolních vesnicích u Lucernu. Od 1850 do 1913 se zečtyřnásobil počet obyvatel a vzrostla i rozloha města. Od roku 1856 následovalo železniční propojení, nejprve do Oltenu a Basileje, v roce 1864 do Zug a Curychu a v roce 1897 na jih.
Hlavní směr vývoje ve 20. století (1914–2000)
Ve 20. století získávalo stále více na významu. Počet obyvatel v okolní aglomeraci se zdvojnásobil, zatímco městské obyvatelstvo přibývalo jen pomalu. V roce 1981 bylo město připojeno k dálnici.
Zajímavosti
Historické
- Jelikož je město rozděleno řekou Reuss, nachází se zde množství mostů, které spojují staré město s novým. Z nich je nejznámější Kapličkový most (Kapellbrücke), nejstarší zakrytý dřevěný most o délce 170 metrů z roku 1332. V roce 1993 zničil požár většinu mostu. Ale protože byl most v 60. letech kompletně renovován a každý jednotlivý dřevěný díl byl zaregistrován, bylo možné ho po požáru znovu vystavět podle původní podoby. Většina třírohých středověkých originálních maleb, jimiž byl most vyzdoben po celé své délce ve štítu, však byly nenávratně zničeny. Býval zde i obraz císaře Jindřicha kořícího se svatému Václavu. V prostředku mostu se nachází symbol Lucernu, Vodní věž s osmibokým půdorysem. Most, stejně jako věž tvořily součást městských hradeb. Proto jsou dřevěné trámy ze strany vodní věže umístěny o něco výš.
- Staré Město
- Spreuerbrücke
- Museggská zeď a Museggské věže (postaveny v letech 1350–1403 coby severní opevnění)
- Lví pomník podle Bertel Thorvaldsen (1819)
- Nadelwehr (1860)
- Pět kolesových parníků společnosti SGV, světově největší aktivní parní lodě na sladké vodě
- Svatomatoušský kostel je významnou ukázkou Novogotika
- Jezuitský kostel je nejstarší veliký barokní kostel ve Švýcarsku
- Hofkirche je nejvýznamnější církevní stavba švýcarské renesance
- Městská radnice s věží
- Gotthardgebäude je nejreprezentativnější novorenesanční stavbou Kantonu Lucern
Moderní architektura
- Kulturní a kongresové centrum Lucern (KKL) francouzského architekta Jeana Nouvela (1999), přímo na břehu jezera
- Nádraží od architektů Ammann + Baumann, a hlavní průčelí spoluvytvářel i Santiago Calatrava (1991)
- The Hotel, hotel s restaurantem a barem na Sempacherstrasse 14 postavil také Jean Nouvel
- Obytný věžák (Wohnhochhaus) Schönbühl od Alvara Aalta (1965-1968)
Zajímavosti v okolí Lucernu
- Pilatus: někdejší Pilátské jezero na domovském kopci nad Lucernem mělo podle báje být místem posledního odpočinku Piláta Pontského a proto byl výstup na horu ve středověku přísně zapovězen. Dnes je hora ztékána turisty z obou stran. Z alpské strany nejstrmější zubačkou na světě a z Lucernské strany Panoramatickou kabinkovou lanovkou a visutou lanovkou. Příjezd od Lucernu: Bus č. 1 do 15 min. ke stanici „Linde-Pilatus“, poté 5 min. pěšky k dolní stanici Pilatus Bahnen.
- Rigi: „Královna hor“ s první horskou železnicí v Evropě.
Doprava
Ve městě a jeho okolí je provozována železniční, silniční a vodní doprava.
Železniční doprava je v regionu provozována společnostmi SBB, Zentralbahn a BLS. Hlavní nádraží v Lucernu se nachází nedaleko jezera v centru města. Původní nádražní budova byla zbořena, zachován byl pouze portál, a na jejím místě vyrostl terminál autobusové a trolejbusové dopravy. Nová nádražní budova byla postavena o několik desítek metrů dále, opět jako hlavové nádraží. Z nádraží vychází úzkorozchodné tratě do Englbergu a Interlakenu. Silniční veřejná doprava je reprezentována trolejbusovou a autobusovou dopravou provozovanou společnostmi Verkehrsbetriebe Luzern, Auto AG Rothenburg, Rottal AG a Postauto. Lodní doprava na Vierwaldstätterském jezeře je provozována Schifffahrtsgesellschaft des Vierwaldstättersees (SGV).
Od 11. prosince 2004 byla uvedena do provozu první etapa S-Bahn Luzern se šesti novými zastávkami, půlhodinovým taktem a novými soupravami.
Most Seebrücke spojující Staré město a Nové město je jedním z nejvíce frekventovaných v zemi.
Městem prochází, částečně v tunelech, severojižním směrem dálnice A2. Sjezdy ve městě jsou (od severu k jihu) Emmen-Süd, Luzern-Zentrum, Luzern-Kriens a Luzern-Horw.
Sport
Konalo se zde Mistrovství světa v ledním hokeji do 18 let 2015.
Partnerská města
Bournemouth, Anglie, Velká Británie, 1982
Guebwiller, Francie, 1978
Chicago, Illinois, USA, 1998
Olomouc, Česko, 1992
Potsdam, Německo, 2002
Těšín, Polsko, 1992
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucern na Wikimedia Commons
