Jan Saudek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Saudek (květen 2010)
Adolf Zika: Jan Saudek - V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu, celovečerní dokumentární film, 2007
Dům fotografie Jana Saudka v Českém Krumlově, 2013

Jan Saudek (* 13. května 1935) je český fotograf, věnující se zejména ateliérové fotografii s typickým a nezaměnitelným rukopisem. Nejčastějším předmětem jeho fotografií je žena, ženské tělo a motivy vztahu ženy a muže. V počátcích své tvorby se zabýval také tematikou dětství a vztahu mezi dospělými a dětmi. Od roku 1977 své fotografie koloruje. Je dobře znám i ve světě a získal řadu ocenění, mimo jiné se stal rytířem Řádu čestné legie.[1] Je bratrem (dvojčetem) výtvarníka Karla Saudka.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek patří mezi nejvýznamnější české umělecké fotografy. Dne 13. května 1935 se bankovnímu úředníkovi Gustavovi a jeho ženě v Praze narodila dvojčata Jan a Karel. Jan se narodil jako druhý, „a to ho předurčilo být celý život číslo dvě“.[1]

Roku 1939 začíná v Evropě druhá světová válka, kdy jako malé děti byly svědky německé okupace hlavního města. Na konci druhé světové války se kvůli svému polovičnímu židovskému původu dostali i s bratrem Karlem do koncentračního tábora ve Slezsku pro tzv. míšence. Otec Gustav, který žil ve smíšeném manželství, strávil tři měsíce v ghettu Terezín.

Studoval grafickou školu v Praze a od roku 1950 pracoval jako produkční fotograf v tiskárnách a poté začal kreslit a když dostal svůj první fotoaparát Kodak Beau Brownie i fotografovat.

V letech 19541956 absolvoval povinnou vojenskou službu. Roku 1958 se oženil s Marií a měl s ní dvě děti Samuela a Davida. Roku 1959 začal používat středoformátový fotoaparát Flexaret 6×6.

Na konci 60. let odletěl do Ameriky, kde se seznámil s Hughem Edwardem, šéfem oddělení fotografie v Institutu uměníChicagu. Jeho první vlastní výstava se uskutečnila v University of IndianaBloomingtonu. Roku 1970 se se svou ženou Marií rozvedl. O dva roky později se objevila „Zeď“, která se stala typickým prvkem jeho tvorby.

Pracoval s nejrůznějšími umělci z celého světa. Vystavoval v muzeu moderního uměníPaříži a vyšla jeho první monografie Svět Jana Saudka. Stal se členem Spolku českých malířů a pořádá mnoho výstav.

Roku 1990 získal francouzský umělecký Řád umění a literatury. Francouzský režisér Jerome de Missolz o něm natočil film Jan Saudek – český fotograf. V jeho životě má důležité místo jeho dlouholetá přítelkyně a zároveň manažerka Sára Saudková, která sice přijala jeho jméno, i když nebyli oddáni.

Vztahy v rodině[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek (* 13. květen 1935)

  • Marie - manželé v letech 1958 - 1970
    • Samuel Saudek - manželka Sára Saudková (roz. Šárka Směšná)
      • Sára, Samuel, Jan a Oskar
    • David Saudek
  • Marie
    • Marie Havlenová Saudková (* 1978)
  • Petra Šupová
    • Jindřich ( * 2007 )
  • Pavlína Hodková (* 3. červenec 1980) - současná přítelkyně
    • Matěj (* 18. únor 2007)
    • Anna-Marie (* 2009)
  • dále:
    • Karolína, Lukáš

Podrobný životopis[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek se narodil 13. května 1935 v Praze jako mladší dvojče Karla, dnešního známého kreslíře. Do svých 15 let navštěvoval školu ve svém rodném městě. Jeho otce nacisté odvedli do koncentračního tábora v Terezíně, kde zemřelo jeho dalších 6 bratrů. Právě kvůli svému židovskému původu se do koncentračního tábora dostali na území Polska i Jan s bratrem Karlem. Byl to speciální koncentrační tábor pro dvojčata v Osvětimi. Vzpomínky na toto období se odráží v jeho životě a pozdější tvorbě. Vzpomíná, jak lidé neměli co jíst a kvůli hladu byli nuceni jíst trávu a všude kolem byla smrt. Tento tábor se proslavil díky doktoru Mengelemu, známému jako Anděl smrti, neboť dvojčata využíval k nejrůznějším pokusům. Na těchto lidech Mengele testoval, co „vydrží“ a mnoho dalších nelidských pokusů.[zdroj?]

Po konci války se bratři Saudkovi dostali z koncentračního tábora ven. Ale tím, v žádném případě neskončily hrůzy, které ho provázely. Jednou, když šel po ulici, uviděl scénu, jak nějaký dav chytl mladého vojáka, pověsil za nohy a politého benzínem zapálil. Pak už slyšel jen hrozný křik.[zdroj?]

Těsně po válce, kdy se situace uklidnila, se Jan setkal s americkými komiksy a různými, tehdy ještě neznámými časopisy, kde se dozvídá o světových osobnostech, jako o Evitě Perónové, Margaret Bourke-Whiteové, Eugenu Smithovi či Gisèle Freundové, kterými se inspiroval.

První poválečná léta se zajímal o české poválečné umění. V tomto období jej zaujal zpěvák Frankie Lain. Asi v průběhu roku 1950 dostal svůj první fotoaparát.

O rok později aranžoval a koloroval jedny ze svých prvních fotografií. Nejprve se setkal s ostrou kritikou od lidí. Kupříkladu jejich rodinný lékař, kterému tyto fotografie Janova matka ukazovala, je okomentoval bez jakýchkoliv servítek, že je to hnusné, kýčovité a nemoderní. Kvůli tomu Saudek na čas přestal s fotografováním. Po několika letech se mu tyto obrázky dostaly do rukou a viděl je opět z jiného pohledu a úplně jinak. Nyní si všímal, jak jsou krásné a jak z nich je cítit dech mládí.

V roce 1955 absolvoval základní vojenskou službu. Dnes vzpomíná, jak znovu zažil velký pocit bezmocnosti, neboť byl jednou při nočním vojenském cvičení vyslán s nějakou zprávou a uvízl v pasti drátů. Intenzivně se snažil ze zamotaných drátků zoufale vyprostit. Tato bezmocnost jej prý provází po celý jeho další život.[zdroj?] Ke konci padesátých let začal být s bratrem ovlivněn Itálií, sledovali italské filmy a jezdili spolu na italském skútru. V roce 1959 se oženil s Marií, od které dostal fotoaparát Flexaret 6×6, se kterým pracuje dodnes. S Marií měl 2 syny, Samuela a Davida.

V šedesátých letech se mu dostal do rukou katalog výstavy Family of Man (Lidská rodina), která ho inspirovala, a předsevzal si, že takovou knížku o rodině člověka nafotografuje také. V této době také se začínaly ve světě hudby objevovat jména zpěváků, jako jsou Roy Orbison, The Rolling Stones s jejich písněmi I can’t get no satisfaction, což udělalo na Jana obrovský dojem. Byla to doba rock and rollu, který rád tancoval. Ke konci šedesátých let začal cestovat, navštívil New York a mnoho významných míst, které na jeho tvorbu působily. Jeho cestování a zvláštní způsob života se odrazil v tom, že když se vrátil domů z cest, děti ho nepoznávaly. V této době se zároveň setkává s legendárními jmény Simon & Garfunkel, jejichž melodie Saudka také inspirovaly.

Celá sedmdesátá léta byla ve znamení samoty a smutku, bál se o syna Davida, že by mohl zemřít. David se nakonec uzdravil, nicméně ho jeho otec dávno ztratil navždy.

V roce 1972 Saudek našel „Zeď“, na jejíž nápad použít jí jako pozadí na svých fotografiích ho přivedla tehdy začínající, později jeho nejznámější fotomodelka Evelyn Schloss (vl. jm. Eva Šlosárová, *1953), která si "Zdi", jakožto vhodnou na pozadí fotografie, všimla a Janovi jí použít navrhla, když jí Jan ve svém sklepním ateliéru v Koněvově ulici, jakožto zeď nevzhlednou, vlhkou a plesnivou, chtěl přemalovat. Tato "Zeď" se stala symbolem, který se později v jeho dílech často vyskytuje. Tenkrát si ještě neuvědomoval, jaký to v jeho další tvorbě bude mít význam. Přibližně o rok později Jan začíná malovat a psát.

O jeho fotografiích panuje prozatím jen naprosté mlčení, ale až mnohem později možná pochopí, proč tomu tak asi bylo – proto, že umělci zpravidla nebývají nikým pochopeni. V sedmdesátých letech prožívá velice mnoho krátkých známostí, ze kterých má dokonce i několik dětí.

V roce 1976 umřel Saudkův otec.

Konec sedmdesátých let byl ve znamení depresí a beznaděje, které ho dokonce přiměly až k tomu, že snědl barbiturát, a tak vlastně mohl uniknout ze světa. Trochu radosti ho v těchto černých a smutných letech nakonec potkalo, neboť se setkává s Gisèle Freundovou, která mu dá Rolleiflex, co s ním tenkrát fotila Evitu Peronovou.

Počátkem osmdesátých let dostal svou první velkou odměnu za své nadání ve výši tisíc dolarů, což se rovnalo jeho celoročnímu platu dělníka, jímž v této době ještě stále byl. Po tomto úspěchu nastal obrat k lepší a zároveň skončila jeho každodenní práce v továrnách. Zapříčinila to skutečnost, že k jeho velké radosti dostal legitimaci Fondu československých výtvarných umělců. A právě od té doby se cítil „na svobodě“.

V těchto letech se poprvé ocitl na nudistické pláži a byl ohromen, jak jsme, my lidé, krásní a „naprosto ubozí“. Z nudistické pláže načerpal velkou inspiraci pro své fotografie.

1985 roce mu byl přidělen malý podkrovní byt, kde měl jen věci nezbytné pro svůj životy – fotokomoru, postel a stůl.

Rok poté se pokusil o sebevraždu, která se mu nepodařila. V roce 1987 se mu narodilo další dítě, s jinou ženou. Také tohoto léta jednou uprostřed noci potkal svou kdysi nejmilejší dceru Karolinu. Nepoznali se navzájem, naposledy ji viděl před mnoha lety jako dítě.

O několik let později došlo k tomu, že mu členové rodiny zabavili negativy a začali ho vydírat, byli si velice dobře vědomi, co tyto negativy pro Saudka znamenají. Po pěti měsících dostal své negativy zpět, ale čas bez nich pro něho byl prý ten nejhorší v jeho životě.

V roce 1988 se stal kandidátem Svazu výtvarných umělců a v tomto roce se snažil tvořit trochu jinak a to se symboly lásky, oddanosti, věrnosti apod. V osmdesátých letech se v jeho snímcích vyskytují protikladné pocity – vztahy lásky a nenávisti, upřímnosti a falše, krásy a ošklivosti, mládí a stáří.

Ve svých dílech zobrazoval všechno, co se týkalo štěstí, rodinného domova. Počátkem devadesátých let byl Saudek velmi populární.

Jan Saudek byl vybrán filmovou společností Febio pro projekt GEN (100 Čechů dneška). O několik málo let později vystavuje své fotografie naposledy ve své vlasti. Z výstavy byl výtěžek 7 milionů 200 tisíc korun. Tuto částku dává Jan na dobročinné účely.[zdroj?]

Jednou se také účastnil narození dítěte, po kterém si uvědomil a pochopil, že všechno ostatní co doposud považoval za závažné a důležité, bylo naprosto nepodstatné, a konečně poznal, co je ve skutečnosti láska a mateřství.[zdroj?] V roce 2005 nakladatelství Slovart vydalo výpravnou knihu Saudkových obrázků, současně jeho přítelkyně Sára připravila a uspořádala k jeho 70. narozeninám jako dárek velkou výstavu. Kniha se okamžitě vyprodala, a Saudek zažívá úspěchy. A přestože původně už v Čechách nechtěl vystavovat, v roce 2005 však v domě U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí proběhla přehlídka jeho tvorby The Best of Jan Saudek.[2]

V roce 2006 dostal za šíření dobrého jména vlasti v zahraničí od ministra kultury vyznamenání Artis Bohemiae Amicis, které dostal spolu se spisovateli Vladimírem Körnerem a Milanem Kunderou. Portrétoval známé osobnosti včetně sta portrétů členů činohry, baletu a opery (v roce 2006).

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Většina fotografií je kolorovaná. Jan Saudek začal fotografovat sám sebe, své fotografie inscenoval. Ze začátku jeho tvorby se věnoval zachycení mateřství a otcovství. Se svoji ženou Marií měl dva syny – Davida a Samuela a oba jsou předmětem jeho fotografování v období jejich dětství i dospívání.

V osmdesátých letech jeho tvorbě dominuje „Zeď“. Jeho díla jsou erotičtější a provokativnější. Vyjadřují vztahy mezi mužem a ženou, a to jak lásku a přitažlivost, tak i nenávist až agresivitu. Námětem jeho fotografií jsou mladé dívky, dospělé krásné ženy, i obtlousté starší dámy.

V devadesátých letech pracoval na cyklu „Karty“, což byly polonahé ženy naproti sobě spojené v pase, podobně jako na hracích kartách. Dalším jeho oblíbeným motivem je otevřené okno a před ním žena, muž či milenci v různých situacích. V tomto období je jeho tvorba mnohem více erotická, velmi živočišná až perverzní. Saudek je motivován těly žen různých tvarů, od příliš hubených, přes opravdu obézní až po různě zdeformovaná.

Jan Saudek není pouze fotograf, ale i malíř, jeho malby jsou většinou inspirovány jeho fotografiemi. Dílo Jana Saudka je kontroverzní a provokativní, možná obsahuje i řadu sdělení a je snad také oslavou lidství.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Saudek, nakladatelství Slovart, 2005, autor: Daniela Mrázková, jazyk: český, počet stran: 488, formát: 280 × 340 mm
  • Svobodný, ženatý, rozvedený vdovec, Nakladatelství Slovart
  • Realities, Arena Editions, 2003
  • Love as a four – letter word, BB art
  • Saudek – Život, láska, smrt a jiné takové podružnosti, Nakladatelství Slovart, 1997
  • Jan Saudek, Galerie Mennour, 1999
  • Eros Fotografia, Gruppo Editoriale l’Espresso, 2003
  • Jan Saudek, Taschen, 1997
  • Celibataire, marié, divorcé, veuf, Parangon
  • Jan Saudek, Taschen Verlag, Köln 1998
  • Jubilations and Obsessions, Rosbeek Publishers, Amsterdam 1995
  • Theater des Lebens, Panorama
  • Dopisy, Nakladatelství Slovart

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1963 - Divadlo Na zábradlí, Praha
  • 1969 - University of Indiana, Bloomington (IN)
  • 1970 - Louisville (KY)
  • 1971
    • Bathouse Gallery, Milwaukee (WI), USA
    • Fotochema, Prague Funke’s Cabinet of Photography, Brno, Česká republika
    • Galerie výtvarného umění, Olomouc, Česká republika
    • Dům Pánů z Kunštátu, Brno, Česká republika
  • 1972 - Fotochema, Praha, Česká republika
  • 1973 - Exchange National Bank, Chicago (IL), USA
  • 1974
    • Darkroom Workshop Gallery, Berkeley (CA), USA
    • La Photogalerie, Paříž, Francie
    • Shado Gallery, Portland (OR), USA
  • 1975
    • Peter M. David Gallery, Minneapolis (MN), USA
    • Studentský Hostel, Brno, Česká republika
  • 1976
    • Art Institute of Chicago, Chicago (IL), USA
    • D.P.M. Gallery, Minneapolis (MN), USA
    • Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
  • 1977
    • Australian Centre of Photography, Sydney, Austrálie
    • Church Street Photo Centre, Melbourne, Austrálie
    • La Photogalerie, Paříž, Francie
    • National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie
    • Photo Art, Basle, Švýcarsko
    • Photo Center, Melbourne, Austrálie
    • Photogalerie/Bardavil, Paříž, Francie
    • Rencontres Internationales de la Photographie (R. I. P.), Arles, Francie
  • 1978
    • Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
    • Galeria II Diaframma, Milán, Itálie
    • Galerie im Riek, Essen, Německo
    • International Museum of Photography at George Eastman House, Rochester (NY), USA
    • Kresge Art Center, Michigan City (IN), USA
    • Photo Art, Basle, Švýcarsko
    • Wroclawska Galerie Fotografie, Wroclaw, Polsko
  • 1979
    • G. Ray Hawkins Gallery, Los Angeles (CA), USA
    • Galerie Fiolet, Amsterdam, Nizozemí
    • Galerie Paule Pia, Antverpy, Belgie
    • Pratt Manhattan Graphic Center, New York, USA
  • 1980
    • Camden Art Centre, Londýn, Velká Británie
    • Church Street Photo Center, Melbourne, Austrálie
    • Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
    • Fine Art Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, USA
    • FNAC Montparnasse, Paříž, Francie
    • Galerie Lichtblick, Dortmund, Německo
    • Photokina, Cologne, Německo
    • „56/65… The Print Club 56th Annual International Competition“, Philadelphia, USA
  • 1981
    • Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
    • Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
    • Images Gallery, Sun Valley (IL), USA
    • Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
    • Kamp Gallery, Saint Louis (MO), USA
    • Keystone Gallery, Santa Barbara (CA), USA
    • Marcuse Pfeiffer Gallery, New York, USA
    • Portfolio Gallery, Lausanne, Švýcarsko
    • Second Annual Fine Art Photography Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, US
  • 1982
    • Art 1982 Chicago, International Art Exposition, Chicago (IL), USA
    • Evanston Art Center, Evanston (IL), USA
    • G. H. Dalsheimer Gallery, Baltimore (MD), USA
    • Het Pepertje, Depenbeeck, Belgie
    • The House of Cs Writers, Praha, Česká republika
    • Karin Steins Gallery, Frankfurt/M., Německo
  • 1983
    • University of lowa Museum of Art, Iowa City (IA), USA
    • Wabash College, Crawfordsville (IA), USA
  • 1985
    • Alvar Aalto Museo, Jyväskylä, Finsko
    • Galerie Le Reverbére, Lyon, Francie
    • Münchner Stadtmuseum, Mnichov, Německo
    • Suomen Valoku Vataiteen Museum, Helsinki, Finsko
    • VALR, Little Rock (AR), USA
  • 1986
    • A Gallery of Fine Photography, New Orleans(LA), USA
    • Centre national de la photographie, Paříž, Francie
    • Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
    • Kicken Gallery, Cologne, Německo
    • Théâtre des Réalités, Caves Ste Croix, Metz, Francie
    • Torch Gallery, Amsterdam, Nizozemí
  • 1988
    • Primavera Fotografica, Barcelona, Španělsko
    • The Second Israeli Photography Biennale, Museum of Art, Em Harod, Israel Urbi et Orbi, Paříž, Francie
  • 1989
    • Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
    • Galerie Nikki Diana Marquardt, Paříž, Francie
    • In Extremis, Strasbourg, Francie
    • Jan Kesner Gallery, Los Angeles (CA), USA
  • 1992
    • Galerie Le Réverbere, Lyon, Francie
    • Galerie Municipale du Chateau d'Eau, Toulouse, Francie
    • Galerie Thierry Salvador, Paříž, Francie
    • Gallery Steltman, Amsterdam, Nizoezmí
  • 1993
    • Art Temporis, Klagenfurt, Rakousko
    • Galerie David, Bielefeld, Německo
    • Galerie Faber, Vídeň, Rakousko
    • Galerie Objekte, Mnichov, Německo
    • Gallery of the City of Bratislava, Bratislava, Slovensko
    • Vision Gallery, San Francisco (CA), USA
  • 1994
    • Galerie Aura, Olomouc, Česká republika
    • Gallery for fine Photography, Gdansk, Polsko
    • In Focus, Cologne, Německo
    • Parco Gallery, Tokio, Japonsko
    • Prinz, Tokio, Japonsko
  • 1995
    • Gallery for Fine Photography, New Orleans (LA), USA
    • Galerie 4, Cheb, Česká republika
    • Galerie Objekte, Mnichov, Německo
    • Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
    • Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
  • 1996
    • Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
    • Muzeum Umění, Olomouc, Česká republika
  • 1997
    • Edelman Gallery, Chicago (IL), USA
    • Galerie du Chateau d’Eau, Toulouse, Francie
    • Kamera – und Fotomuseum, Mölkau, Německo
    • Ken Damy Museo, Milán, Itálie
  • 1998
    • Bergamot Station Arts Center, BGH Gallery, Los Angeles, USA
    • Centre Interréginal de Conversation du Livre, Arles, Francie
    • Galerie für Fotografie, Rotenburg, Německo
    • Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
    • Obecní Dům, Praha, Česká republika
    • Vrais Reves, Lyon, Francie
  • 1998–99
    • BGH Gallery, Santa Monica, USA
    • The Museum of Photography, Tel-Hai, Izrael
  • 1999
    • Stills Gallery, Sydney, Austrálie
    • Galerie Mennour, Paříž, Francie
    • Photographic Centre Kuopio, Finsko
  • 2000
  • 2001
    • Galerie Mennour & Le Centre Tcheque, Paříž, Francie
  • 2004
    • Cowparade Praha 2004 – kráva „Noc a den“, Praha, Česká republika
  • 2005
    • Zámecká galerie, Praha, Česká republika
  • 2005–06
    • Retrospektivní výstava fotografií zahrnující 50 let Saudkovy tvorby. Výstava je unikátní rozsahem i výběrem vystavených děl, neboť předvádí přes 150 fotografií, a to i velkoformátových či dosud nepublikovaných; Dům U bílého jednorožce, Praha, Česká republika
  • 2006
    • Saudkova výstava obrazů, Prachatice, Česká republika
  • 2013
    • Výběr z tvorby, Blatenský Fotofestival, Blatná, Česká republika

Společné výstavy[editovat | editovat zdroj]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Ceny a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.saudek.com/cz/jan/zivotopis.html
  2. http://www.saudek.com/cz/jan/vystavy-probehle.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]