Federativní státy Mikronésie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o státu v severovýchodním tichomoří. O stejnojmenném regionu v Oceánii pojednává článek Mikronésie (region).
Federated States of Micronesia
Federativní státy Mikronésie
vlajka Federativních států Mikronésie
vlajka
znak Federativních států Mikronésie
znak
Hymna
Patriots of Micronesia
Geografie

Poloha Federativních států Mikronésie
Poloha Federativních států Mikronésie

Hlavní městoPalikir
Rozloha702 km² (190. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodNanlaud (782 m n. m.)
Časové pásmo+10
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění145 ob. / km² (68. na světě)
Jazykangličtina (úřední) a další domorodé jazyky
Náboženstvířímští katolíci 50 %, protestanti 47 %
Státní útvar
Státní zřízeníprezidentská republika
Vznik3. listopadu 1986 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Spojenými státy)
PrezidentPeter M. Christian
ViceprezidentYosiwo P. George
Měnaamerický dolar (USD)
HDP/obyv. (PPP)3 497[1] USD (143. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1583 FSM FM
MPZFSM
Telefonní předvolba+691
Národní TLD.fm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mikronésie (oficiálně: Federativní státy Mikronésie[2]) je federativní republika a suverénní stát ve volném společenství se Spojenými státy americkými, nacházející se severovýchodně od Papuy-Nové Guineje v Tichém oceánu.

Mikronésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou USA. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení s USA. Poručenský status OSN ukončila RB OSN v roce 1990.

Stát Mikronésie je součástí stejnojmenného regionu, který je tvořen stovkami malých ostrovů rozdělených do sedmi teritorií.

Politický a demografický přehled

Federativní státy Mikronésie jsou federativní republikou skládající se ze čtyř spolkových států: Yap, Chuuk (do roku 1990 Truk), Pohnpei (do listopadu 1984 Ponape) a Kosrae.

Vlajka Stát Hlavní město Plocha[3] Obyvatelstvo[4] Hustota obyvatel
Vlajka Chuuku Chuuk Weno 127 km² 53 595 420 / km²
Vlajka Kosrae Kosrae Tofol 110 km² 7 686 70 / km²
Vlajka Pohnpei Pohnpei Kolonia 346 km² 34 486 100 / km²
Vlajka Yapu Yap Colonia 118 km² 11 241 95 / km²

Historie

Mikronésie byla osídlena před více než 4 000 lety. Původní decentralizovaný rodový systém se vyvinul v ekonomicky a nábožensky centralizované impérium se sídlem na ostrově Yap.

V okolí Nan Madol, který se díky umístění na umělých ostrovech propojených sítí kanálů často nazývá Benátkami Pacifiku a byl v době centralistické vlády Sadelurské dynastie v letech 5001500 obřadním a správním centrem, žilo dle odhadů kolem 25 000 lidí. Po roce 1500 se centralistický systém vlády v oblasti Pohnpei rozpadl.

Pro Evropu objevili oblast dnešní Mikronésie Portugalci. V 16. století oblast ovládalo Španělsko pod názvem Španělská Východní Indie. V roce 1899 byla postoupena Německu, které toto území začlenilo do své kolonie Německá Nová Guinea. Od roku 1914 bylo území spravováno Japonskem jako Mandátní území Tichomořské ostrovy Společnosti národů. Od roku 1949 byla pod správou OSN vykonávanou USA jako součást Poručenského území Tichomořské ostrovy.

Během druhé světové války zde byla umístěna větší část japonské flotily. V roce 1944 během operace Hailstone byly japonské síly zničeny.

10. května 1979 se čtyři oblasti Poručnického území Tichomořské ostrovy spojily a vytvořily současný státní celek. V roce 1986 uzavřela federace dohodu o volném přidružení k USA, která měnila dosavadní status v oblasti Mikronéské bezpečnosti z poručnictví na nezávislost.

Vlajka Mikronésie je modrá, protože jsou její ostrovy obklopeny mořem a její čtyři hvězdy prezentují členy federace.

Geografie

Mapa Federativních států Mikronésie

Mikronésie se rozkládá na většině ostrovů (vesměs korálových) v souostroví Karolíny. Tvoří ji 607 ostrovů roztroušených v oblasti skoro 3 tisíc kilometrů. Mají plochý povrch a nepatrně vyčnívající nad úroveň mořské hladiny. Přesto nejvyšší hora Nanlaud měří 782 m. Hlavní město je Palikir na ostrově Pohnpei.

Mají teplé tropické a vlhké podnebí, ovlivněné oceánem. Průměrná teplota se na ostrovech po celý rok pohybuje mezi 30 °C přes den, 23 °C v noci. Průměrný roční úhrn srážek je 3100 mm.

Hlavní ostrovy Mikronésie

(od východu na západ)

Hospodářství

Velký rozvoj zaznamenává zemědělství. Hospodářství je závislé na pomoci USA. Ze zemědělských plodin se sklízí kokosové ořechy (kopra), maniok, batáty, pepř, tropické ovoce a taro. Pro obživu obyvatelstva a vývoz je důležitý rybolov. Chov zde není příliš rozšířen, chovají se drůbež a prasata. Jedinou nerostnou surovinou, která se zde těží, jsou kvalitní fosfáty. Velké příjmy do státní pokladny plynou z USA. Američané zde totiž mají své vojenské základny a platí za ně nájem. Významný, i když dosud malý, je cestovní ruch.

Obyvatelstvo

Původní obyvatelé Mikronésie jsou Mikronésané. Usadili se zde už před 4 000 lety. Byli to výborní mořeplavci a zabývali se rybolovem, zemědělstvím a tkalcovstvím, hrnčířstvím a pletením košů. Zakládali dokonce i rané státy. Střední délka života mužů v současnosti činí 67,7 let, u žen 71,3 let.

Největší města

Zajímavosti

Na oceánské ploše na severozápadě, která náleží státu, se nachází nejnižší bod zemského povrchu v Marianském příkopu 10 924 m pod hladinou moře.

Na ostrově Pohnpei leží ruiny města Nan Madol, jež bylo zhruba do roku 1500 n. l. hlavním městem Saudeleurské dynastie. Ruiny sestávají ze zbytků kamenných budov na umělých ostrovech, protkaných sítí kanálů.

Účast při posuzování vlivu elektrárny Prunéřov na životní prostředí

Elektrárna Prunéřov II

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem české ministerstvo životního prostředí o účast v řízení posuzujícím dopady na životní prostředí u plánované rekonstrukce zastaralých českých elektráren Prunéřov, která má prodloužit jejich životnost. Mikronésie je ohrožena stoupající hladinou oceánů v důsledku globálního oteplování a česká elektrárna vypouští zhruba 40x více oxidu uhličitého než činí roční emise celé Mikronésie.[5] 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předložené elektrárenskou firmou ČEZ.[6]

Odkazy

Reference

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Mikronésie: Základní informace o teritoriu | BusinessInfo.cz. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. 
  3. FSM government website - Geography (anglicky). www.fsmgov.org [online]. [cit. 30-05-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. 
  4. FSM government website - Population (anglicky). www.fsmgov.org [online]. [cit. 30-05-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-06-2012. 
  5. Do české energetiky chce mluvit i Mikronésie, ČT24, 15. 12. 2009
  6. MŽP obdrželo připomínky Mikronésie k modernizaci Prunéřova

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikronésie na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Mikronésie ve Wikislovníku
  • Micronesia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Micronesia [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Micronesia [online]. Rev. 2011-07-14 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Manile. Souhrnná teritoriální informace: Mikronésie [online]. Businessinfo.cz, 2009-06-18 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. 
  • FOSTER, Sophie; HEZEL, Francis X. Micronesia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)