Spor o globální oteplování: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Úpravy refů, upřesnění
→‎Globální oteplování skončilo: úprava podle spolehlivých zdrojů
Řádek 659: Řádek 659:


=== Globální oteplování skončilo ===
=== Globální oteplování skončilo ===
{{Podrobně|Pauza globálního oteplování}}
Na různých blozích lze najít názory, že globální oteplování se zastavilo (a že případně nyní nastane ochlazování) – jako například ''"Satelitní měření (UAH, RSS) po roce 1998 vykazovaly naopak ochlazení globálních teplot. Následující roky byly sice stále teplejší než 19. století, ale růst teplot dále nepokračoval. Na vánoce 2012 i&nbsp;Met Off opravila svoje prognózy. Už neočekávala, že se oteplování v&nbsp;dohledné době obnoví.''"<ref name="Zrušeno">{{Citace elektronické monografie|url=http://kremlik.blog.idnes.cz/c/315266/Oteplovani-bylo-zruseno-rozejdete-se-II.html|autor=Kremlík, V| titul=Oteplování bylo zrušeno – rozejděte se II|datum=8.1.2013}}</ref>
V letech 2008–2013 se na různých blozích objevovaly názory, že [[Pauza globálního oteplování|globální oteplování se zastavilo]], či dokonce že nastává ochlazování.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Mother Jones
Tyto závěry jsou podle některých dány nesprávnou interpretací krátkodobých<ref name="Hansen">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2013/20130115_Temperature2012.pdf |autor=Hansen, Sato, Ruedy|titul= Global Temperature Update Through 2012|datum = 2013-01-15}}</ref> (v&nbsp;rozsahu jednoho čí několika málo let) výkyvů teplot, způsobenými s&nbsp;velkou pravděpodobností především jevy [[El Niño]] a [[El Niño#La Niña|La Niňa]] a aktivitami vulkánů, ve srovnání s&nbsp;dlouhodobými trendy. Pokud odečteme vlivy těchto krátkodobých jevů, ukazuje se, že průměrné teploty narůstají prakticky nezměněnou rychlostí.<ref name="forster">{{Citace periodika
| url = https://www.motherjones.com/environment/2013/10/global-warming-pause-ipcc/
| příjmení = Foster
| datum přístupu = 2019-08-04
| jméno = Grant
| jazyk = en-US
| titul = Global temperature evolution 1979–2010
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| periodikum = Environmental Research Letters
| titul = Warming 'pause' may last until 2025
| ročník = 6
| url = https://www.bbc.com/news/science-environment-28870988
| číslo = 4
| datum = 2011-01-01
| datum vydání = 2014-08-21
| datum přístupu = 2019-08-04
| strany = 044022
| jazyk = en-GB
| datum_přístupu = 2014-01-06
| jméno = Matt
| doi = 10.1088/1748-9326/6/4/044022
| příjmení = McGrath
| spoluautoři = Rahmstorf, Stefan
}}</ref>
}}</ref> Jiní vědci s tím však nesouhlasí a zpomalení oteplování považují za reálné.<ref>http://www.nature.com/news/global-warming-hiatus-debate-flares-up-again-1.19414 - Global warming ‘hiatus’ debate flares up again - Researchers now argue that slowdown in warming was real</ref><ref>http://iieta.org/sites/default/files/Journals/IJHT/35.Sp01_03.pdf - Natural climate variability, part 2: Interpretation of the post 2000 temperature standstill</ref> Může ale také jít o přístrojovou chybu satelitů. Od roku [[1979]] se používaly [[radiometr]]y v modulech MSU (Microwave Sounding Unit) a teprve od roku [[1998]] vylepšené moduly AMSU (Advanced Microwave Sounding Unit).<ref>http://www.remss.com/missions/amsu - Microwave Temperature Sounding</ref> Snahou klimatologů je generovat konzistentní data z více satelitů.<ref>https://www.star.nesdis.noaa.gov/smcd/emb/mscat/documents/SPIE_paper_7456-16_Zou-1-color-1.pdf - Diurnal drift correction in the NESDIS/STAR MSU/AMSU atmospheric temperature climate data record</ref> Výsledné oteplování pak závisí na zvolených korekcích.<ref>http://science.sciencemag.org/content/309/5740/1548.full?maxtoshow=&HITS=10&hits=10&RESULTFORMAT=&fulltext=Mears%252C%20C.A.%252C%20and%20F.J.%20Wentz%252C&searchid=1&FIRSTINDEX=0&resourcetype=HWCIT - The Effect of Diurnal Correction on Satellite-Derived Lower Tropospheric Temperature, Carl A. Mears, Frank J. Wentz</ref>
Tyto závěry byly podle klimatologů dány nesprávnou interpretací krátkodobých<ref name="Hansen">{{Citace elektronické monografie

| url = http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2013/20130115_Temperature2012.pdf
Modely CMIP-5 však nejsou schopny reprodukovat vývoj teplot.<ref>http://www.osel.cz/8719-vedci-se-postavili-proti-popirani-existence-pauzy-v-oteplovani.html - Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování </ref>
| autor = Hansen, Sato, Ruedy
| titul = Global Temperature Update Through 2012
| datum = 2013-01-15
}}</ref> (v&nbsp;rozsahu jednoho čí několika málo let) výkyvů teplot, způsobenými s&nbsp;velkou pravděpodobností především jevy [[El Niño]] a [[El Niño#La Niña|La Niňa]] a aktivitami vulkánů, ve srovnání s&nbsp;dlouhodobými trendy. Po odečtení těchto krátkodobých jevů, se ukazuje, že průměrné teploty narůstají prakticky nezměněnou rychlostí.<ref name="forster">{{Citace periodika
| příjmení = Foster
| jméno = Grant
| titul = Global temperature evolution 1979–2010
| periodikum = Environmental Research Letters
| ročník = 6
| číslo = 4
| datum = 2011-01-01
| strany = 044022
| datum_přístupu = 2014-01-06
| doi = 10.1088/1748-9326/6/4/044022
| spoluautoři = Rahmstorf, Stefan
}}</ref> Výzkum zveřejněný v červenci 2015, týkající se aktualizovaného souboru dat [[Národní úřad pro oceán a atmosféru|NOAA]]<ref name="Karl15">{{Citace periodika
| titul = Possible artifacts of data biases in the recent global surface warming hiatus
| url = http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.aaa5632
| periodikum = Science
| datum vydání = 2015-06-26
| datum přístupu = 2019-07-31
| issn = 0036-8075
| strany = 1469–1472
| ročník = 348
| číslo = 6242
| doi = 10.1126/science.aaa5632
| jazyk = en
| jméno = T. R.
| příjmení = Karl
| jméno2 = A.
| příjmení2 = Arguez
| jméno3 = B.
| příjmení3 = Huang
}}</ref><ref name="Ars homogenization">{{Citace elektronického periodika
| titul = Thorough, not thoroughly fabricated: The truth about global temperature data
| url = https://arstechnica.com/science/2016/01/thorough-not-thoroughly-fabricated-the-truth-about-global-temperature-data/
| periodikum = Ars Technica
| datum vydání = 2016-01-21
| datum přístupu = 2019-07-31
| jazyk = en-us
| jméno = Scott K.
| příjmení = Johnson
}}</ref> zpochybnil existenci pauzy a nezjistil žádný náznak zpomalení ani v předchozích letech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Recent Global Surface Warming Hiatus {{!}} National Centers for Environmental Information (NCEI) formerly known as National Climatic Data Center (NCDC)
| url = https://www.ncdc.noaa.gov/news/recent-global-surface-warming-hiatus
| periodikum = www.ncdc.noaa.gov
| datum přístupu = 2019-07-31
}}</ref><ref name="NPR-doubt">{{Citace elektronického periodika
| titul = Scientists Cast Doubt On An Apparent 'Hiatus' In Global Warming
| url = https://www.npr.org/2015/06/04/411998275/scientists-cast-doubt-on-an-apparent-hiatus-in-global-warming
| periodikum = NPR.org
| datum přístupu = 2019-07-31
| jazyk = en
}}</ref><ref name="Guardian-NoHiatus">{{Citace periodika
| titul = Global warming 'pause' didn't happen, study finds
| url = https://www.theguardian.com/environment/2015/jun/04/global-warming-hasnt-paused-study-finds
| periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2015-06-04
| datum přístupu = 2019-07-31
| issn = 0261-3077
| jazyk = en-GB
| jméno = Karl
| příjmení = Mathiesen
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Global Warming "Hiatus" Never Happened, Study Says
| url = https://eos.org/articles/global-warming-hiatus-never-happened-study-says
| periodikum = Eos
| datum vydání = 2015-06-05
| datum přístupu = 2019-07-31
| issn = 2324-9250
| ročník = 96
| doi = 10.1029/2015EO031147
| jméno = JoAnna
| příjmení = Wendel
}}</ref> Podrobná studie následně podporuje závěr, že oteplování pokračuje, ale také zjistilo, že mezi lety 2001 a 2010 došlo k menšímu oteplování, než předpovídaly klimatické modely, a že toto zpomalení lze přičíst krátkodobým změnám v tichomořské oscilaci (PDO), která byla v tomto období negativní.<ref name="Dai et al 2015">{{Citace periodika
| titul = Decadal modulation of global surface temperature by internal climate variability
| url = http://www.nature.com/articles/nclimate2605
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2015-6
| datum přístupu = 2019-07-31
| issn = 1758-678X
| strany = 555–559
| ročník = 5
| číslo = 6
| doi = 10.1038/nclimate2605
| jazyk = en
| jméno = Aiguo
| příjmení = Dai
| jméno2 = John C.
| příjmení2 = Fyfe
| jméno3 = Shang-Ping
| příjmení3 = Xie
}}</ref><ref name="Fyfe et al 2016">{{Citace periodika
| titul = Making sense of the early-2000s warming slowdown
| url = http://www.nature.com/articles/nclimate2938
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2016-3
| datum přístupu = 2019-07-31
| issn = 1758-678X
| strany = 224–228
| ročník = 6
| číslo = 3
| doi = 10.1038/nclimate2938
| jazyk = en
| jméno = John C.
| příjmení = Fyfe
| jméno2 = Gerald A.
| příjmení2 = Meehl
| jméno3 = Matthew H.
| příjmení3 = England
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Has there been a hiatus?
| url = http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.aac9225
| periodikum = Science
| datum vydání = 2015-08-14
| datum přístupu = 2019-07-31
| issn = 0036-8075
| strany = 691–692
| ročník = 349
| číslo = 6249
| doi = 10.1126/science.aac9225
| jazyk = en
| jméno = K. E.
| příjmení = Trenberth
}}</ref>


== Odlišné názory na důsledky globálního oteplování ==
== Odlišné názory na důsledky globálního oteplování ==

Verze z 4. 8. 2019, 21:07

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Spor o globální oteplování se týká vědecké, politické a veřejné diskuse o tom, zda globální oteplování existuje, jak je v moderní době velké, co ho způsobuje, jaké důsledky bude mít, zda je třeba a zdali je naléhavé podniknout jakékoli kroky, aby se omezilo, a pokud ano, tak jaké akce by to měly být. Ve vědecké literatuře existuje silná shoda, že globální povrchové teploty v posledních desetiletích rostou a že trend je způsoben zvýšenými emisemi antropogenních skleníkových plynů.[1][2][3][4][5][6] Tento konsenzus znovu ukázala metaanalýza z roku 2016[7] diskuse o vědecké shodě nadále pokračuje, odlišné výsledky lze najít, pokud v metaanalýze například počítáme i nepublikující autory nebo procentuálního podílu vztahují i vědecky nevyhraněné postoje.[8] Zjištění klimatologů akceptují státní akademie věd všech významných industrializovaných států a nejsou zpochybněna jakýmkoliv státním či mezinárodním vědeckým orgánem.[9][10][11][12], i když existuje několik organizací s členy z těžebního průmyslu, kteří zachovávají vyhýbavé postoje.[13] Na internetu jsou i blogy, které s těmito závěry nesouhlasí.[14] Spory o klíčových vědeckých poznatcích o globálním oteplování nyní převládají více v populárních médiích než ve vědecké literatuře.[15] Polarizace v názorech roste se vzděláním.[16] Spory jsou také častější ve Spojených státech amerických než v celosvětovém měřítku.[17][18]

Někdy je argumentováno tím, že vědecký konsenzus není správnou měrou (argumentum ad populum),[19][20] podstatné ovšem je, že to, že tvrzení o tom, že současné globální oteplování je způsobeno lidmi je založeno na jasných vědeckých důkazech – reprodukovatelnými měřeními, různými metodami, různými vědeckými týmy.[21][22][23][24][25]

Účastníci politické i lidové debaty týkající se existence a příčin klimatických změn diskutují o zvyšování teploty na Zemi, jež je vysledovatelné pomocí instrumentálních záznamů teplot, o tom, zda se tento trend vymyká normálním klimatickým variacím a zda k němu významně přispívá lidská činnost. Vědci uzavřeli mnohé z těchto otázek ve prospěch názoru, že trend oteplování klimatu existuje, právě probíhá a je bezprecedentní přinejmenším v posledních 2 000 letech.[26] Spory, které jsou také součástí vědecké debaty, zahrnují mj. též odhady toho, do jaké míry je současné klima citlivé na jakoukoli úroveň skleníkových plynů (citlivost klimatu), jak se světová změna klimatu promítne do charakteru klimatu na místní a regionální úrovni a jaké budou důsledky globálního oteplování.

Globální oteplování zůstává stále předmětem rozsáhlé politické diskuse a protilehlé tábory se, zejména ve Spojených státech, často dělí dle politických stran.[27] Mnoho otázek, jako je zodpovědnost člověka za tento trend, je předmětem politicky nebo ekonomicky motivovaných pokusů o bagatelizaci, nebraní v potaz či zavržení – ideologického fenoménu nazvaného akademiky a vědci „popíráním změny klimatu“. Obě strany konfliktu pátrají po zdrojích financování vědců zapojených do diskuse, ať už se jedná o osoby podporující teorii globálního oteplování, či zastánce stanoviska opačného. Vedeny jsou především debaty o nejvýhodnějších strategických odpovědích na vědecké názory, o jejich hospodárnosti a jejich naléhavosti.[28][29]

Odlišné vědecké názory na příčiny globálního oteplování zahrnují názory např. že globální oteplování je projevem klimatických cyklů, že za globální oteplování může kosmické záření, že za globální oteplování může sluneční vítr, postavení planety Země vůči Slunci, pohyb sluneční soustavy vzhledem ke Galaxii či starověké zemědělství. Odlišné názory na důsledky globálního oteplování mluví např. o tom, že globální oteplování má také pozitivní důsledky, či náklady na řešení důsledků globálního oteplování by byly mnohem nižší než náklady na snižování emisí.

Odlišné názory na příčiny globálního oteplování

Část vědců mimo klimatologii, politici a další laici se snaží dokázat, že globální oteplování není ovlivněno primárně antropogenními aktivitami,[30] pokud jsou ovšem jejich práce analyzovány odborníky, jsou v nich identifikovány velmi výrazné metodologické další chyby.[31]

Mezi hlavní hypotézy popírající antropogenní příčiny globálního oteplován patří následující teorie:

Globální oteplování je projevem klimatických cyklů

Klima se stále mění. Měli jsme doby ledové i teplá období, kdy byli na Špicberkách aligátoři. Doby ledové se vyskytovaly s periodou 100 tis. let během posledních 700 tis. let a v minulosti byla i teplejší období, než nyní nezávisle na tom, že tehdy byly nižší hladiny CO2. Nedávno jsme měli Středověkou teplou periodu a Malou dobu ledovou.[32]

Tým vědců kolem profesora Jana Espera z Univerzity Johana Gutenberga v Mainzu provedl dlouhodobou rekonstrukci teplot za posledních 2 000 let, založenou na studiu vzorků letokruhů stromů z finského Laponska (fosilizované zbytky stromů z finských jezer), které sahaly až do roku 138 př. n. l. a umožnily rekonstruovat vývoj teplot velmi podrobně. Autoři studie tvrdí, že klima se celkově mírně ochlazuje. V dobách říše římské i ve středověku byla podle studie období, kdy bylo klima teplejší, než dnes. Podle výsledků této dlouhodobé rekonstrukce klimatu, publikované v časopise Nature Climate Change, se během posledních 2 000 let snížila průměrná teplota o 0,3 stupně každých tisíc let. Esper proto zdůraznil, že vědci varující před globálním oteplením podceňují dlouhodobé trendy, jelikož současné „globální oteplení“ představuje výkyv o jeden stupeň od linie dlouhodobého trendu, který již nastal v minulosti vícekrát.[33][34]

Vysvětlení klimatologů

Rekonstrukce hladin oceánů ukazují, že výše hladiny oceánu během středověkého oteplení byly nejvýše za posledních 110 000 let – a že, i kdyby teplota dále nerostla, bude tento rekord překonán patrně v letech 2090 až 2099.[35] Je velmi pravděpodobné, že současné teploty jsou nejvyšší za posledních 100 000 let.[36] Další studie ukazují, že žádný z minulých výkyvů teplot se dosud nevyskytoval na globální úrovni. I ty nejrozsáhlejší teplotní anomálie zasáhly maximálně polovinu planety. Například Malá doba ledová zasáhla nejsilněji v Tichomoří v patnáctém století, do Evropy však přišla až v sedmnáctém století. Středověké teplé období, které trvalo do roku 950 do 1250, zvedlo teploty na čtyřiceti procentech planety.[37][38][39]

Za globální oteplování může kosmické záření

Paleoklimatická korelace mezi změnami toku kosmického záření a teploty moří.

Dánský fyzik Henrik Svensmark začal přisuzovat globální oteplování vlivu kosmického záření na tvorbu mraků.[40][41] Pro různé časové škály byla nalezena silná korelace mezi zářením a teplotou.[42]

Vysvětlení klimatologů

Klimatologové ve svých pracích dokazují, že nejsou splněny fyzikální podmínky, při kterých by Svensmarkova teorie mohla fungovat.[43][44][45][46] I novější studie konstatuje, že kosmické záření má vliv na fluktuace globálních teplot, ale popírá znovu vliv na klima.[47]

Za globální oteplování může sluneční vítr

Jedním z pokusů jak vysvětlit mechanismy působení Slunce na klima je tzv. Svensmarkova hypotéza o vlivu slunečního větru na přísun kosmického záření a tím na oblačnost (tzv. kosmoklimatologie).[48]

Vysvětlení klimatologů

Výzkumy však ukazují, že toto není žádný podstatný faktor, ovlivňující klima.[49][50][51] To potvrzuje i souborná studie z roku 2016.[52] Nedatovaný preprint studie japonských vědců naznačuje potřebu lépe zabudovat vliv slunečného větru do klimatických modelů.[53]

Za globální oteplování může pohyb Země ve Sluneční soustavě

Vliv na klima planety má také postavení Země vůči Slunci, které se cyklicky mění vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy. Tomuto jevu se věnoval srbský vědec Milutin Milanković a jeho práce je dnes známá jako tzv. Milankovičovy cykly, resp. Milankovićova teorie. Podle této teorie jsou klimatické změny způsobeny změnou intenzity slunečního záření, ke kterému dochází vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy. Ke změnám dochází v důsledku tří periodicky se opakujících změn parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce. Jedná se o změnu excentricity (výstřednosti) eliptické dráhy Země, která má dvojí periodicitu (asi 100 000 a 413 000 let), dále o změnu sklonu osy otáčení s periodicitou asi 40 000 let a o precesi rotační osy Země, která má také dvojí periodicitu (19 000 a 23 000 let). Výslednice jednotlivých cyklů ovlivňují klima na Zemi od jejího vzniku.[54] Je to považováno za hlavní příčinu změny klimatu.[55]

Vysvětlení klimatologů

IPCC také zastává názor, že hlavním spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou tyto astronomické cykly. Dodává ale, že k plnému vysvětlení je třeba započítat i vliv oxidu uhličitého.[56]

Za globální oteplování může pohyb Sluneční soustavy vzhledem ke Galaxii

Paleoklimatologická data za posledních 500 milionů let ukazují že dlouhodobé změny teploty pouze slabě souvisejí se změnami obsahu oxidu uhličitého.[57] Shaviv and Veizer[58] toto rozšířili o argumentaci, že největší dlouhodobý vliv na teplotu má ve skutečnosti pohyb celé naší sluneční soustavy kolem středu Galaxie. Dále argumentovali, že v měřítku geologických dob změny koncentrace oxidu uhličitého srovnatelné se zdvojnásobením jeho hladiny od preindustriální éry vedly ke zvýšení teploty pouze přibližně o 0,75 °C a nikoli o 1,5–4,5 °C, předpovídaných klimatickými modely.[59]

Vysvětlení klimatologů

Veizerovy současné publikace byly diskutovány a kritizovány na webových stránkách RealClimate.org.[60] Ale všeobecně tvrzení na webu RealClimate.org (který spoluzaložil Gavin A. Schmidt z GISS) jsou vědci kritizována.[61]

Za globální oteplování mohou především freony

Podle Qing-Bin Lua je vliv freonů na globální oteplování zásadní.[62]

Vysvětlení klimatologů

Toto tvrzení vyvolalo mezi vědci diskusi[63][64] ve které je Lu osamělý. Avšak James Hansen, tehdy ředitel GISS, také připisoval CFC vliv srovnatelný s oxidem uhličitým, pokud se jejich produkce neomezí, k čemuž došlo (Montrealský protokol).[65]

Za globální oteplování může starověké zemědělství

Paleoklimatolog William Ruddiman uvádí, že vliv lidstva na globální klima započal přibližně před 8 000 roky s rozvojem zemědělství. To zabránilo rychlému poklesu koncentrace oxidu uhličitého (a později i methanu), který by jinak přirozeně nastal. Ruddiman uvádí, že bez tohoto efektu by nyní na Zemi nastupovala nebo již dokonce nastoupila další doba ledová.[66] Tedy nikoli průmyslová revoluce, ale zemědělství (neolitická revoluce) je původní příčinnou.[67][68] Vztahovat tedy referenci k předindustriálnímu období (například k roku 1750) je tedy zavádějící. Protože již starověcí farmáři totiž způsobovali erozi a měnili i klima.[69][70]

Odlišné názory na oteplování v posledních letech

Váhové funkce jednotek MSU (pro satelitní určování teploty) založené na tzv. U.S. Standard Atmosphere, která je jiná než standardní atmosféra. Standardní atmosféry jsou jen hrubým modelem atmosféry, který ani nezávisí na zeměpisné šířce.

Globální oteplování neexistuje

Názory, že se Země neotepluje, přetrvávají z období krátkodobého zastavení nárůstu teplot v šedesátých a sedmdesátých letech, které bylo i vědci označováno jako období globálního ochlazování.[71] I tehdy se uvažovalo, že u ochlazování jde o alarmismus či konspiraci.[72]

Globální oteplování skončilo

Podrobnější informace naleznete v článku Pauza globálního oteplování.

V letech 2008–2013 se na různých blozích objevovaly názory, že globální oteplování se zastavilo, či dokonce že nastává ochlazování.[73][74] Tyto závěry byly podle klimatologů dány nesprávnou interpretací krátkodobých[75] (v rozsahu jednoho čí několika málo let) výkyvů teplot, způsobenými s velkou pravděpodobností především jevy El Niño a La Niňa a aktivitami vulkánů, ve srovnání s dlouhodobými trendy. Po odečtení těchto krátkodobých jevů, se ukazuje, že průměrné teploty narůstají prakticky nezměněnou rychlostí.[76] Výzkum zveřejněný v červenci 2015, týkající se aktualizovaného souboru dat NOAA[77][78] zpochybnil existenci pauzy a nezjistil žádný náznak zpomalení ani v předchozích letech.[79][80][81][82] Podrobná studie následně podporuje závěr, že oteplování pokračuje, ale také zjistilo, že mezi lety 2001 a 2010 došlo k menšímu oteplování, než předpovídaly klimatické modely, a že toto zpomalení lze přičíst krátkodobým změnám v tichomořské oscilaci (PDO), která byla v tomto období negativní.[83][84][85]

Odlišné názory na důsledky globálního oteplování

Globální oteplování má také pozitivní důsledky

Ty analyzovala například rozsáhlá studie nevládního panelu NIPCC nazvaná "Climatechange Reconsidered" (2009).[86] Pozitivy se zabývá také projekt CO2science.org. Pozitivní vliv může dokonce převažovat. K převážně pozitivnímu vlivu globálního oteplování se hlásí i Patrick Moore, spoluzakladatel Greenpeace.[87] Počet lidských úmrtí z chladného počasí je o řád větší než z horkého počasí.[88] Rostliny rostou více s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého.[89][90] Člověk tedy skleníkovými plyny způsobuje rozšiřování vegetace.[91] Suché oblasti se také více zelenají.[92] Geolog Karel Drábek poukazuje na existenci globálního oteplení před industriálním obdobím v době středověkého klimatického optima a jeho pozitivní důsledky a tvrdí, že teplejší klima se projevovalo jako dlouhodobě stabilní, s dostatkem srážek a vedlo k období blahobytu, stabilním zemědělským výnosům a stavbám katedrál, naopak chladné období se vyznačovalo extrémy, neúrodou a hladomory, které přišly s nástupem malé doby ledové. Pro porovnání například uvádí, že na severním pobřeží Islandu se do 12. století pěstoval ječmen, což poté nebylo možné a jeho pěstování zde bylo obnoveno až ve 20. století.[93] Klimatická změna způsobená člověkem tak může odvrátit následující dobu ledovou.[94] Srážky se zvýší i v suchých oblastech.[95] Snižuje se tak počet požárů, což je ale považováno i za negativní důsledek globálního oteplování.[96] Ovšem požáry, proti kterým lide bojují, mají podceňovaný chladící efekt na planetu.[97] Geoengineering, který by byl použit ke snižování teplot, má také negativní dopady.[98] Ke geoengineeringu lze řadit i metody na snižování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.[99]

Globální oteplování nezpůsobuje extrémy v počasí

Různí autoři navrhují různé metriky jak popisovat vlny veder.[100] Například index HWMId ukazuje (používá k tomu například data NOAA),[101] že globálně k nárůstu vln veder na pevninách došlo až v devadesátých letech 20. století,[102] přestože k oteplování docházelo již dříve. Často totiž lokální událost (vlna veder v Rusku v roce 2010) ovlivní na desetiletí celý globální index. Pro stejný model klimatu (počítající s růstem teplot) předpovědi ukazují nárůst indexů související s horkem, ale pokles indexů související s chladem či mrazem.[103] I v USA klesá extrémnost zim.[104] Nejde tedy o nárůst extrémů, ale spíše nárůst teploty. Variabilita teplot bude s oteplováním globálně menší.[105] To potvrzují i historické záznamy, že s růstem teplot po konci doby ledové se variabilita klimatu zmenšila.[106] Variabilita se podle modelů s oteplením bude snižovat u pólů (ale i ve většině Evropy) a zvyšovat u rovníku, kde je variabilita teplot menší.[107]

Počet a síla hurikánů[108] či povodní[109] se také nezvyšuje. I v AR5 IPCC se píše, že například nejsou důkazy pro to, že by globálně narůstala sucha a že odhady trendů v předchozí zprávě AR4 byly pravděpodobně nadhodnocené.[110]

Pojišťovny jen straší lidi

Kritici se domnívají, že pojišťovny se strašením jen snaží získat více klientů, kteří si koupí pojistku. Odborníci na přírodní katastrofy jako Roger Pielke varují, že ta znepokojivá čísla jsou manipulace s fakty. Za sto let totiž vzrostla populace i reálné mzdy a došlo k inflaci. Škody z přírodních katastrof z roku 1900 a 2000 se tedy nedají mechanicky porovnávat. Je nutné provést tzv. normalizaci dat. Škod přibývá, protože je více lidí a jsou bohatší. Ne, že by přibývalo hurikánů apod.[111]

Pojišťovací společnost Munich Re již roku 1973 varovala před nárůstem škod způsobených změnou klimatu.[112] Německá společnost Munich Re spolu se svou pobočkou Swiss Re jsou největšími světovými pojišťovnami. Například roku 2002 varuje ve své studii před nárůstem extrémních událostí.[113] Nárůst pojištění tak překračuje inflaci.[114] Ekonomické ztráty způsobené klimatem ale časem klesají v poměru k HDP.[115]

Náklady na řešení důsledků globálního oteplování by byly mnohem nižší než náklady na snižování emisí

Někteří ekonomové jako William D. Nordhaus nebo Václav Klaus se však domnívají, že náklady na řešení důsledků globálního oteplování by byly mnohem nižší než náklady na snižování emisí skleníkových plynů. Proto je podle nich zbytečné a neefektivní pokoušet se tyto emise razantně snižovat.[116]

V roce 2006 byla publikována známá Sternova zpráva pro britskou vládu. Podle Sterna se jakékoli odkládání opatření proti oteplování prodraží. Zpráva byla kritizována, že neprošla recenzním řízením a do Čtvrté zprávy IPCC byly citáty z ní vloženy po uzávěrce s obejitím recenzentů.[117] Hlavním jádrem odborné kritiky bylo, že Sternovy výpočty vycházejí z představy, že hodnota peněz se v čase nemění (skoro nulová diskontní míra).[118][119] Jiní autoři však Sternovu zprávu podporují a naopak tvrdí, že Stern ve své zprávě podcenil netržní škody, způsobené globálním oteplováním.[120] Caney ve své práci ukazuje, že i když mohou být některé pochyby o diskontování obsaženém ve zprávě, některá mitigační opatření by měla být přijata okamžitě.[121]

O plánech EU snížit do roku 2020 své emise o 20 % vůči hladinám z roku 1990 Bjørn Lomborg říká: To by stálo asi 250 miliard USD ročně. Kdyby takto investovali celých 80 let až do roku 2100, mohli by tak snížit oteplení o dvacetinu stupně Celsia, tj. 0,05 °C. Podle toho zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy. Jde o výpočty ekonoma Richarda Tolla, který sám pracoval v IPCC.[122] Samotná studie R. Tolla ovšem ukazuje na fakt, že přes počáteční příznivý vliv oteplování na HDP, bude mít s vyšší teplotou toto oteplování negativní vliv,[123] ačkoliv ekonomové nemají vůbec jasno v tom, jaký mají přírodní katastrofy vliv na růst HDP.[124]

Kritici Kjótského protokolu jako ekonom Richad J. S. Toll nebo statistik Lomborg namítají, že nákladné snižování emisí nemá na klima prakticky vliv. I kdyby se všechny státy světa celých sto let plnily Kjótský protokol, do roku 2100 by se tím oteplení oddálilo jen o 0,15 °C.[125]

Náklady na snižování emisí se investují neefektivně

Například biopaliva spíše způsobují společnosti problémy.[126] Metaanalýza ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby (například snižování počtu dětí k redukci přelidnění), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).[127] Malá rychlá opatření pak demotivují občany k podpoře podstatných dlouhodobých opatření.[128]

Život se přizpůsobí

Před přibližně 40 milióny let na zemi panovala teplota, kterou způsobí spálení všech fosilních paliv. Uvedené hodnoty teploty ve fanerozoiku podle[129] nejsou přímo ze záznamu δ18O Vezierových dat,[130] ale po odečtení časového trendu δ18O (a odpovídajícímu trendu teploty -9 °C za miliardu let) a doplněné o modelový vliv oxidu uhličitého.

Lidé v minulosti se velmi dobře vypořádali s klimatickými výkyvy.[131] Ústav CRED dokumentuje, jak se zvyšuje schopnost lidstva k adaptaci. Dnes při přírodních katastrofách umírá asi o 90 procent méně lidí než před sto lety.[132] Organismy se také dokáží rychle přizpůsobovat aniž by docházelo k podstatným změnám v DNA.[133] Vymírání organizmů spíše od pradávna způsobují lidé přímo a nikoli vlastní klimatická změna.[134] Odhaduje se, že klimatická změna má na svědomí jen 7 % ze ztrát druhů.[135] I lesy ovlivňují spíše lidé přímo a nikoli klimatem.[136][137][138]

Pokud se uvolní skleníkové plyny spálením všech fosilních paliv, průměrná teplota povrchu Země se oteplí přibližně o 8 °C.[139] To je méně, než bylo maximum průměrné teploty během eocénu, kdy už existovali primáti.

Kritika klimatických modelů

James Hansen, šéf GISS (NASA) v letech 1981-2013 a kontroverzní aktivista,[140] v roce 1988 publikoval model, který měl 3 scénáře. Nejoptimističtější scénář C nejvíce odpovídá později naměřeným datům. Tento scénář ovšem počítal s tím, že od roku 2000 neporoste koncentrace oxidu uhličitého.[141] To ukazuje na nadhodnocování oteplování v modelu, protože koncentrace oxidu uhličitého rostla.

Vědecké modely mají malou spolehlivost. Studie[142] z porovnání modelů CMIP5[143] z roku 2013 sloužícího jako podklad pro IPCC ukázala, že 114 ze 117 modelů autorů z celého světa pro modelování klimatu od 90. let nadhodnotilo vlivy a předpovídalo větší oteplení než skutečně nastalo.[144] I současné modely tedy nedokáží vysvětlit současný vývoj teplot,[145] což spolupotvrzuje i Michael E. Mann,[146] který je znám z aféry Climategate. Navíc žádný z CMIP5 modelů není schopen správně modelovat atmosférický tlak nad Grónskem.[147]

Sluneční aktivita je do relativních modelů pro radiační působení zahrnována jako téměř neměnná, přestože se odhad pro absolutní intenzitu záření Slunce po roce 2000 změnil o několik W/m2.[148] Klimatické modely totiž nejsou absolutním fyzikálním modelem systému Země a Slunce, ale jen relativních změn (o kolik se oteplí či změní záření). Jako reference se volí například rok 1750,[149] pro který jsou dostupná spíše jen proxy data. Citlivost klimatu λ se odhaduje od 0,1 °C na W/m2[150] do 1 °C na W/m2.[151] Vliv záření Slunce změnou kalibrace přístrojů tedy způsobil změnu v absolutních hodnotách i větší než 1 °C. Podobně globální albedo má také značnou nejistotu (přes procento),[152] která odpovídá několika °C (pro teploty okolo 300 K absolutní teploty). Klimatické modely tedy předpokládají, že dobře kalkulují relativní změny veličin, ale absolutní hodnoty jsou (nezměřené) nepřesné na to, aby vstupy modelů podchytily globální oteplování o desetiny °C. Změny teplot se označují jako anomálie[153] a absolutní teploty se neuvádějí.[154] Ovšem teplota je intenzivní fyzikální veličina a tudíž ji nelze sčítat a odčítat na základě příspěvků (například vlivu na globální oteplování). Správnou veličinou pro fyzikální modely je teplo.

Modely se doposud soustředily na dlouhodobý trend za sto let, ale ignorovaly klimatické cykly jako je 60letý cyklus PDO (Pacific Decadal Oscilation). Proto modely nedovedou vysvětlit rychlé tempo oteplování v první půli 20. století. Toto může být možná i příčinou, proč modely nepředpověděly pauzu v oteplování po roce 1998.[155] El Niño ale neodpovídá klimatickým modelům.[156] Existují tak také snahy změnit způsob zpracování dat, který změní naměřenou pauzu v globálním oteplování.[157] NOAA porušila svá pravidla a publikovala zprávu, která se snažila popřít tuto pauzu v oteplování.[158] John Bates, bývalý vedoucí NOAA programu teplotních záznamů, obvinil Thomase Karla, který vědeckým článkem popíral pauzu v oteplování, že manipuloval s daty.[159] Ukazuje se, že pauzu způsobuje nárůst záchytu oxidu uhličitého rostlinami.[160]

Schopnost modelů reprodukovat vývoj klimatu na regionální úrovni je stále nízká. Ukazuje to srovnání naměřených teplot se simulacemi modelů CMIP3+.[161] O klimatu se ví stále málo, aby bylo možno provést fundované předpovědi.[162]

Zahrneme-li do matematického modelu schopnosti životního prostředí zpětně pohlcovat oxid uhličitý, vyplývá z něj, že při dalším zvyšování emisí z fosilních paliv se přesto sníží jejich absorpce z atmosféry, což by zvýšilo oteplování klimatu nad předchozí odhady. Přesto „globálně vychází zvýšení teplot na konci 21. století v tomto modelu relativně nízké vzhledem ke svému nízkému vlivu na krátkodobou reakci klimatu a k vzájemnému vyrušení velkých regionálních změn v odezvách hydrologického systému a ekosystému“.[163]

Jiným zvažovaným mechanismem, který by mohl vést ke zvýšenému oteplování, je tání permafrostu a ledu ve stále zmrzlých spodních vrstvách půdy tundry, v němž se váže ve formě klatrátu velké množství významného skleníkového plynu – methanu, který by se tak uvolnil do ovzduší.[164]

V září 2005 Bellouin a spol. v časopise Nature publikoval hypotézu, že odrazivost způsobená atmosférickým znečištěním (aerosoly) byla proti předchozím předpokladům asi dvojnásobná (odhaduje přímé radiační působení aerosolů DRF rovno -1.9 W/m2) a že tím byla jistá část globálního oteplování maskována. Pokud se to v dalších studiích potvrdí, znamenalo by to, že současné modely velikost budoucího globálního oteplování spíše podceňují.[165] Roku 2014 je však stále (pro rok 2010) odhad DRF -0.36 W/m2 a DRE -1.83 W/m2.[166]

Jiní vědci se naopak domnívají, že toto znečištění je lokální jev. V globálních datech o čistotě atmosféry (Aerosol Optical Thickness) není vliv Číny příliš patrný. Od 90. let celkově aerosolů naopak ubylo díky poklesu sopečné činnosti.[167]

Ukazuje se, že ochlazení z důvodu aerosolů, které produkují lesní požáry, modely (včetně CMIP6) mylně považují za zvyšující se.[168] Znamená to tedy, že člověkem způsobený pokles požárů v čase přispěl k oteplování klimatu.

Jednou z hlavních nejistot v modelech je citlivost klimatu. Tj. když se koncentrace CO2 v atmosféře zdvojnásobí, o kolik se oteplí? IPCC se drží středních odhadů asi 1,5–4,4 °C, nevylučuje ale ani vyšší hodnoty.[zdroj?] A existují i nižší odhady než 1,5 °C. Například studie Nir Shaviva odhadují, že je to 0,5 °C.[169] Paleoklimatická data ale ukazují, že dříve kauzálně předcházel růst teplot růstu skleníkových plynů, kdežto až v současnosti je tomu spíše naopak.[170] Tudíž citlivost klimatu odvozená z proxy dat může být zcela chybná. Paleoklimatické studie ukazují průměrně na citlivost 3 °C, kdežto současné instrumentální metody pouze na 2 °C. Publikované modely přitom v průměru ukazují ještě vyšší hodnoty citlivosti klimatu než průměrné paleoklimatické hodnoty,[171] a tak modely ukazují vyšší citlivost než ukazují dostupná data.

Bakterie hrají velkou roli,[172] přesto se v modelech jejich vliv podceňuje. Podobně je to i s vlivem dusíku.[173] Polovina fixace oxidu uhličitého probíhá v oceánech a v tom hrají sinice významnou roli, ovšem epidemiologický vliv virové infekce sinic není příliš prozkoumán.[174]

Nejvýznamnější skleníkový plyn je vodní pára (a mraky). V jistých místech se mraky chovají jinak než podle modelů.[175] Ovšem klimatické modely neustále přeceňují antropogenní zdroje kondenzace a míra nejistoty je stále veliká.[176] Klimatické modely stále podceňují nárůst srážek s oteplením.[177]

Umělá inteligence,která je již v jistých úspěšnější než člověk, umožní testovat lidské klimatické modely, ale klimatologové odmítají, aby byly použity výsledky, které sama předpoví.[178]

Kritika teplotních řad

Tam, kde nejsou dostupná data, se používají proxy data. Pro ty jsou veličiny určovány na základě modelových pochodů z jiných veličin. To může například způsobit problém divergence. Může však jít i o statistické zkreslení.[179] Pro současná data, která byla získána přístroji, se tvoří řady, které se ale postupně upravují.[180][181] Tyto úpravy závisejí na volbě měřicích stanic (jejich váze na výsledku), jejich kalibracích a podobně. Ovšem i v současnosti (2018) se k vyjádření řad globální teploty používají naivní průměrování nezohledňující korelace mezi stanicemi.[182] Data stanic jsou naopak korelována se socioekonomickými ukazateli (například městský tepelný ostrov).[183]

Kritika používání emocí při prosazování opatření

Apelování na emoce (argumentum ad passiones) může být argumentační klam. Mezi výzkumníky a komunikátory v oblasti změny klimatu existuje jasné přesvědčení, že taktika vzbuzování strachu na podporu preventivní motivace a chování není v souvislosti s komunikací a zapojením se do boje proti změně klimatu účinná ani přiměřená,[184] emoce přitom hrají velkou roli při přijímání opatření v boji s klimatickou změnou.[185] Naopak nové studie ukazují, že správné vzdělání dětí o klimatické změně má zpětný vliv i na postoje jejich rodičů.[186]

Kritika volby zobrazení klimatických map světa

Volba mapového zobrazení může působit klamně. I v současné době klimatologové používají zavádějící zobrazení jako je ekvidistantní válcová projekce, [Pozn. 1] která zobrazením zvětšují vlivy na pólech,[187][188] místo aby byla použita zobrazení se stejným vlivem plochy (například stejnoploché Mollweidovo zobrazení).

Odlišné politické názory

  • V roce 1992 vyšla u příležitosti Summitu Země Heidelberská výzva, která říká, že Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) by též měl mít část vědců, kteří jsou vůči globálnímu oteplování skeptičtí. Výzva je velmi obecná a volá po nezávislé vědě. K výzvě se připojilo přes 4000 vědců, včetně 72 nositelů Nobelovy ceny.[189] Ukazuje se, že většina klimatologů jsou socialisté a nikoli konzervativci.[190]
  • Téma tzv. globálního oteplování se též výrazně odráží ve světové politice. Nejvýraznější je klimaskepticismus v republikánské straně USA. Ovšem konzervatismus s postojem většinou nesouvisí.[191] Někteří politici, zejména bývalý prezident USA George W. Bush,[192] bývalý ministerský předseda Austrálie John Howard a někteří intelektuálové jako Bjørn Lomborg[193] a Ronald Bailey[194] tvrdí, že cena za útlum globálního oteplování nesmí být příliš vysoká. George W. Bush prohlásil: „Chceme redukovat skleníkové plyny… Ale Kjótský protokol je naprosto špatný v základních principech.“[195] Právě USA a Austrálie jsou jediné státy světa, kteří Kjótský protokol nepodepsaly.[196] Producent, režisér a dokumentarista Martin Durkin v reakci na film Nepříjemná pravda natočil dokumentární film Velký podvod s globálním oteplováním, který nepopírá globální oteplování, ale zpochybňuje vliv člověka a CO2 na tento jev.[197]
  • Archeolog Miroslav Bárta uvádí, že s globálním oteplováním to nebude „tak horké“ a že i ve starověku byla věda dělána na politickou objednávku.[200]
  • Ke skeptikům patří řada předních vědců jako bývalý prezident Světové federace vědců A. Zichichi a další.[205]
  • V březnu 2012 protestovalo 50 významných bývalých zaměstnanců NASA proti klima alarmismu NASA. V dopise adresovanému řediteli NASA apelují, aby Goddardův ústav (GISS) do svých prohlášení nezahrnoval vědecky nepodložená tvrzení (jehož zdrojem je vedení GISS, tedy James Hansen), že lidmi vyrobený oxid uhličitý má mít katastrofický dopad na globální změnu klimatu. Tuto hypotézu označují za extrémní názor a upozorňují, že pro stovky známých klimatologů a desítky tisíc dalších vědců jsou taková tvrzení nedůvěryhodná, což podle nich dokazuje nejasnost vědeckého výzkumu v této otázce. Upozorňují že, v ohrožení je jak pověst vesmírné agentury, tak i pověst vědy jako takové. Jako vědecký zdroj, ze kterého vychází jejich obavy, uvádí Harrisona Schmitta a Waltera Cunninghama.[206][207]
  • V roce 2018 vydal geolog František Kružík článek popisující historii COP (Conferrence of Parties) IIPC a finanční pozadí boje proti globálnímu oteplování, kdy podle něj jde pouze o finanční zájmy zúčastněných stran a jen přibližně 13% CO2 je schopno efektivně ovlivňovat teplotu (bez udání směru změny). Naopak tvrdí, že snahy zakonzervovat obsah CO2 v atmosféře na úrovních známých z doby ledové, tedy pokud klesne podíl CO2 v atmosféře pod úroveň přibližně 200 ppmv, může dojít k omezení probíhající fotosyntézy u rostlin, přičemž optimální pro růst většiny rostlin je troj až čtyřnásobek současných hodnot (přibližně 1200 – 1600 ppmv).[208]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ viz např. https://www.nature.com/articles/s41467-018-03132-z - Wetter summers can intensify departures from natural variability in a warming climate

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kontroverse um die globale Erwärmung na německé Wikipedii a Global warming controversy na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ORESKES, Naomi. The Scientific Consensus on Climate Change. Science. 2004-12-03, roč. 306, čís. 5702, s. 1686–1686. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1103618. (anglicky) 
  2. ↑ Advancing the science of climate change : America's climate choices. Washington, D.C.: National Academies Press 1 online resource (xxi, 503 pages) s. Dostupné online. ISBN 9780309145893, ISBN 0309145899. OCLC 703170321 
  3. ↑ Understanding and Responding to Climate Change [online]. United States National Academy of Sciences [cit. 2010-05-30]. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ Is global warming just a giant natural fluctuation?. Newsroom [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ LOVEJOY, S. Scaling fluctuation analysis and statistical hypothesis testing of anthropogenic warming. Climate Dynamics. 2014-05-01, roč. 42, čís. 9, s. 2339–2351. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. ISSN 1432-0894. DOI 10.1007/s00382-014-2128-2. (anglicky) 
  6. ↑ Climate Change 2013: The Physical Science Basis. IPCC Pátá hodnotící zpráva, pracovní skupina I, Shrnutí pro politické. "Nejlepší odhad příspěvku člověkem vyvolaného oteplování je podobný pozorovanému oteplování během tohoto období."
  7. ↑ COOK, John et.al. Consensus on consensus: a synthesis of consensus estimates on human-caused global warming. Environmental Research Letters. 2016-04-16, roč. 11, čís. 4. Dostupné online. 
  8. ↑ TOL, Richard S. J. Comment on `Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature'. Environmental Research Letters. 2016-4, roč. 11, čís. 4, s. 048001. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/11/4/048001. (anglicky) 
  9. ↑ ORESKES, N. BEYOND THE IVORY TOWER: The Scientific Consensus on Climate Change. Science. 2004-12-03, roč. 306, čís. 5702, s. 1686–1686. DOI 10.1126/science.1103618. 
  10. ↑ Joint Science Academies' Statement [online]. [cit. 2010-08-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ NASA | A Year in the Life of Earth's CO2 [online]. Spojené státy americké: Nasa Goddard, 2014-11-17 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. (english) 
  12. ↑ BRIGHAM-GRETTE, Julie; ANDERSON, Scott; CLAGUE, John. Petroleum geologists' award to novelist Crichton is inappropriate. Eos, Transactions American Geophysical Union. 2006, roč. 87, čís. 36, s. 364. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. ISSN 0096-3941. DOI 10.1029/2006EO360008. (anglicky) 
  13. ↑ Climate change : what it means for us, our children, and our grandchildren. Cambridge, Mass.: MIT Press 1 online resource (xii, 217 pages) s. Dostupné online. ISBN 9780262271752, ISBN 0262271753. OCLC 175257515 
  14. ↑ KUMMER, Larry; EDITOR. The 97% consensus of climate scientists is only 47%. Fabius Maximus website [online]. 2015-07-29 [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Beyond false balance: How interpretive journalism shapes media coverage of climate change. Global Environmental Change. 2017-01-01, roč. 42, s. 58–67. Dostupné online [cit. 2018-12-29]. ISSN 0959-3780. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2016.11.004. (anglicky) 
  16. ↑ Polarization for controversial scientific issues increases with more education. phys.org [online]. [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ BOYKOFF, Maxwell T; BOYKOFF, Jules M. Balance as bias: global warming and the US prestige press. Global Environmental Change. 2004-7, roč. 14, čís. 2, s. 125–136. Dostupné online [cit. 2019-07-29]. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2003.10.001. (anglicky) 
  18. ↑ ORESKES, NAOMI. Merchants of doubt : how a handful of scientists obscured the truth on issues from tobacco smoke to global warming. 1st U.S. ed. vyd. New York: Bloomsbury Press 355 pages s. Dostupné online. ISBN 9781596916104, ISBN 1596916109. OCLC 461631066 
  19. ↑ COMMENT, F. P. Aristotle’s climate | Financial Post [online]. 2012-04-21 [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ https://wattsupwiththat.com/2012/04/23/why-there-cannot-be-a-global-warming-consensus/ - Why there cannot be a global warming consensus
  21. ↑ Climate Change Evidence: How Do We Know?. Climate Change: Vital Signs of the Planet [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ 9 ways we know humans triggered climate change. Environmental Defense Fund [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Climate change: evidence and causes | Royal Society. royalsociety.org [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Analysis: Why scientists think 100% of global warming is due to humans. Carbon Brief [online]. 2017-12-13 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ 3. Are human activities causing climate change? | Australian Academy of Science. www.science.org.au [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ Surface temperature reconstructions for the last 2,000 years. Washington, D.C.: National Academies Press 1 online resource (xiv, 145 pages) s. Dostupné online. ISBN 0309661447, ISBN 9780309661447. OCLC 77246622 
  27. ↑ (PDF) Public Support for Climate and Energy Policies in March 2012. ResearchGate [online]. [cit. 2019-07-29]. DOI: http://dx.doi.org/10.13140/RG.2.2.20989.36324. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Philip D. Radford, President, MembershipDrive. Canvassing Works [online]. [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. 
  29. ↑ VIDAL, John; EDITOR, environment. Climate sceptic Willie Soon received $1m from oil companies, papers show. The Guardian. 2011-06-28. Dostupné online [cit. 2019-07-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  30. ↑ Research pair suggest global warming almost completely natural (Update). phys.org [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ READFEARN, Graham. Why the IPA's claim global warming is natural is 'junk science' | Graham Readfearn. The Guardian. 2017-08-25. Dostupné online [cit. 2019-07-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  32. ↑ LINDZEN, Richard. Resisting climate hysteria. Climate Realists. 2009, s. 2009. Dostupné online [cit. 2014-02-13]. 
  33. ↑ ESPER, Jan, Frank, David C.; Timonen, Mauri; Zorita, Eduardo; Wilson, Rob J. S.; Luterbacher, Jürg; Holzkämper, Steffen; Fischer, Nils; Wagner, Sebastian; Nievergelt, Daniel; Verstege, Anne; Büntgen, Ulf. Orbital forcing of tree-ring data. Nature Climate Change. 2012-07-08, roč. 2, čís. 12, s. 862–866. DOI 10.1038/nclimate1589. 
  34. ↑ Jan Esper et al. Johannes Gutenberg-Universität Mainz, 09.07.2012. Climate in northern Europe reconstructed for the past 2,000 years: Cooling trend calculated precisely for the first time Dostupné online. 
  35. ↑ GRINSTED, Aslak, Moore, J. C.; Jevrejeva, S. Reconstructing sea level from paleo and projected temperatures 200 to 2100 ad. Climate Dynamics. 2009-01-06, roč. 34, čís. 4, s. 461–472. DOI 10.1007/s00382-008-0507-2. 
  36. ↑ Study: Earth's roughly warmest in about 100,000 years. phys.org [online]. [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ NEUKOM, Raphael; STEIGER, Nathan; GÓMEZ-NAVARRO, Juan José. No evidence for globally coherent warm and cold periods over the preindustrial Common Era. Nature. 2019-07, roč. 571, čís. 7766, s. 550–554. Dostupné online [cit. 2019-07-29]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-019-1401-2. (En) 
  38. ↑ BRÖNNIMANN, Stefan; FRANKE, Jörg; NUSSBAUMER, Samuel U. Last phase of the Little Ice Age forced by volcanic eruptions. Nature Geoscience. 2019-07-24. Dostupné online [cit. 2019-07-29]. ISSN 1752-0894. DOI 10.1038/s41561-019-0402-y. (En) 
  39. ↑ Consistent multidecadal variability in global temperature reconstructions and simulations over the Common Era. Nature Geoscience. 2019-07-24. Dostupné online [cit. 2019-07-29]. ISSN 1752-0894. DOI 10.1038/s41561-019-0400-0. (En) 
  40. ↑ SVENSMARK, Henrik. Cosmoclimatology: a new theory emerges. Astronomy & Geophysics. 2007-02-01, roč. 48, čís. 1, s. 1.18–1.24. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1468-4004.2007.48118.x. 
  41. ↑ SVENSMARK, Henrik. Influence of cosmic rays on Earth's climate. [s.l.]: DMI, 1998. Dostupné online. 
  42. ↑ Indirect Effects of the Sun on Earth's Climate. Watts Up With That? [online]. 2017-06-10 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ LOCKWOOD, M. Long-term variations in the magnetic fields of the Sun and the heliosphere: Their origin, effects, and implications. Journal of Geophysical Research. 2001, s. 16021. Dostupné online [cit. 2014-07-29]. ISSN 0148-0227. DOI 10.1029/2000JA000115. 
  44. ↑ VIEIRA, L. E. A., S. K. Solanki. Evolution of the solar magnetic flux on time scales of years to millenia. Astronomy and Astrophysics. 2010-01, s. –100. Dostupné online [cit. 2014-07-29]. ISSN 1432-0746 0004-6361, 1432-0746. DOI 10.1051/0004-6361/200913276. 
  45. ↑ BENESTAD, Rasmus E. Are there persistent physical atmospheric responses to galactic cosmic rays?. Environmental Research Letters. 2013-09-01, s. 035049. Dostupné online [cit. 2014-07-29]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/8/3/035049. 
  46. ↑ What's the link between cosmic rays and climate change? [online]. [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. 
  47. ↑ Cosmic radiation causes fluctuations in global temperatures, but doesn't cause climate change. phys.org [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ SVENSMARK, Henrik. Cosmoclimatology: a new theory emerges. Astronomy & Geophysics. 2007-02-01, roč. 48, čís. 1, s. 1.18–1.24. DOI 10.1111/j.1468-4004.2007.48118.x. 
  49. ↑ USOSKIN, Ilya G., Kovaltsov, Gennady A. Cosmic rays and climate of the Earth: Possible connection. Comptes Rendus Geoscience. 2008-07-01, roč. 340, čís. 7, s. 441–450. DOI 10.1016/j.crte.2007.11.001. 
  50. ↑ LAUT, Peter. Solar activity and terrestrial climate: an analysis of some purported correlations. Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics. 2003-05-01, roč. 65, čís. 7, s. 801–812. DOI 10.1016/S1364-6826(03)00041-5. 
  51. ↑ EVAN, Amato T., Heidinger, Andrew K.; Vimont, Daniel J. Arguments against a physical long-term trend in global ISCCP cloud amounts. Geophysical Research Letters. 2007-02-17, roč. 34, čís. 4. DOI 10.1029/2006GL028083. 
  52. ↑ LAM, Mai Mai; TINSLEY, Brian A. Solar wind-atmospheric electricity-cloud microphysics connections to weather and climate. Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics. 2016-11-01, roč. 149, s. 277–290. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 1364-6826. DOI 10.1016/j.jastp.2015.10.019. 
  53. ↑ https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1807/1807.03976.pdf - The Solar Wind and Climate: Evaluating the Influence of the Solar Wind on Temperature and Teleconnection Patterns Using Correlation Maps
  54. ↑ SCAFETTA, N. The complex planetary synchronization structure of the solar system. Pattern Recognition in Physics. 2014-01-15, s. 1–19. Dostupné online [cit. 2014-07-28]. ISSN 2195-9250. DOI 10.5194/prp-2-1-2014. 
  55. ↑ Scientists: Orbital Variations Main Cause of Climate Change. Newsmax [online]. 2015-03-11 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  56. ↑ http://archive.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385
  57. ↑ VEIZER, Ján, Godderis, Yves; François, Louis M. Nature. 2000-12-07, roč. 408, čís. 6813, s. 698–701. DOI 10.1038/35047044. 
  58. ↑ SHAVIV, Nir J., Ján Veizer. Celestial driver of Phanerozoic climate?. GSA today. 2003, s. 4–10. Dostupné online [cit. 2014-01-29]. 
  59. ↑ IPCC TAR WG1, kapitola 3.7.3.2
  60. ↑ A critique on Veizer’s Celestial Climate Driver [online]. RealClimate.org. Dostupné online. 
  61. ↑ http://www.climatedepot.com/2014/06/10/meet-nasas-new-james-hansen-gavin-schmidt-the-man-who-hates-debate-loses-when-he-does-debate-has-been-criticized-by-prominent-scientists-for/ - Meet NASA’s New ‘James Hansen’ – Gavin Schmidt – the man who hates debate & loses when he does debate – He has been criticized by prominent scientists for ‘erroneously communicating the reality of the how climate system is actually behaving’
  62. ↑ LU, Qing-Bin. Cosmic-ray-driven electron-induced reactions of halogenated molecules adsorbed on ice surfaces: Implications for atmospheric ozone depletion and global climate change. Physics Reports. 2010-02, s. 141-167. Dostupné online [cit. 2013-06-03]. ISSN 03701573. DOI 10.1016/j.physrep.2009.12.002. 
  63. ↑ GROOSS, Jens-Uwe, Rolf Müller. Do cosmic-ray-driven electron-induced reactions impact stratospheric ozone depletion and global climate change?. Atmospheric Environment. 2011-06, s. 3508-3514. Dostupné online [cit. 2013-06-03]. ISSN 13522310. DOI 10.1016/j.atmosenv.2011.03.059. 
  64. ↑ LU, Qing-Bin. On Cosmic-Ray-Driven Electron Reaction Mechanism for Ozone Hole and Chlorofluorocarbon Mechanism for Global Climate Change. arxiv.org. 2012-10-04. Dostupné online [cit. 2013-06-03]. 
  65. ↑ https://climateaudit.org/2008/01/24/hansen-1988-details-of-forcing-projections/ - Hansen 1988: Details of Forcing Projections
  66. ↑ RUDDIMAN, William F. How Did Humans First Alter Global Climate?. Scientific American. 2005-03-01, roč. 292, čís. 3, s. 46–53. DOI 10.1038/scientificamerican0305-46. 
  67. ↑ http://www.nature.com/news/2011/110325/full/news.2011.184.html - The 8,000-year-old climate puzzle
  68. ↑ http://phys.org/news/2016-12-unpredictability-theory-ice-cores.html - Predicting unpredictability: Information theory offers new way to read ice cores
  69. ↑ https://www.sciencedaily.com/releases/2017/06/170605110059.htm - Earliest human-made climate change took place 11,500 years ago
  70. ↑ https://phys.org/news/2018-09-ancient-farmers-glaciers-profoundly-earth.html - Ancient farmers spared us from glaciers but profoundly changed Earth's climate
  71. ↑ DAMON, P. E., Kunen, S. M. Global Cooling?. Science. 1976-08-06, roč. 193, čís. 4252, s. 447–453. DOI 10.1126/science.193.4252.447. 
  72. ↑ http://stephenschneider.stanford.edu/Publications/PDF_Papers/Schneider1977.pdf - S. Schneider: Against instant books
  73. ↑ Mother Jones [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ MCGRATH, Matt. Warming 'pause' may last until 2025. www.bbc.com. 2014-08-21. Dostupné online [cit. 2019-08-04]. (anglicky) 
  75. ↑ Hansen, Sato, Ruedy. Global Temperature Update Through 2012 [online]. 2013-01-15. Dostupné online. 
  76. ↑ FOSTER, Grant, Rahmstorf, Stefan. Global temperature evolution 1979–2010. Environmental Research Letters. 2011-01-01, roč. 6, čís. 4, s. 044022. DOI 10.1088/1748-9326/6/4/044022. 
  77. ↑ KARL, T. R.; ARGUEZ, A.; HUANG, B. Possible artifacts of data biases in the recent global surface warming hiatus. Science. 2015-06-26, roč. 348, čís. 6242, s. 1469–1472. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aaa5632. (anglicky) 
  78. ↑ JOHNSON, Scott K. Thorough, not thoroughly fabricated: The truth about global temperature data. Ars Technica [online]. 2016-01-21 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ The Recent Global Surface Warming Hiatus | National Centers for Environmental Information (NCEI) formerly known as National Climatic Data Center (NCDC). www.ncdc.noaa.gov [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  80. ↑ Scientists Cast Doubt On An Apparent 'Hiatus' In Global Warming. NPR.org [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ MATHIESEN, Karl. Global warming 'pause' didn't happen, study finds. The Guardian. 2015-06-04. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  82. ↑ WENDEL, JoAnna. Global Warming "Hiatus" Never Happened, Study Says. Eos. 2015-06-05, roč. 96. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 2324-9250. DOI 10.1029/2015EO031147. 
  83. ↑ DAI, Aiguo; FYFE, John C.; XIE, Shang-Ping. Decadal modulation of global surface temperature by internal climate variability. Nature Climate Change. 2015-6, roč. 5, čís. 6, s. 555–559. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 1758-678X. DOI 10.1038/nclimate2605. (anglicky) 
  84. ↑ FYFE, John C.; MEEHL, Gerald A.; ENGLAND, Matthew H. Making sense of the early-2000s warming slowdown. Nature Climate Change. 2016-3, roč. 6, čís. 3, s. 224–228. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 1758-678X. DOI 10.1038/nclimate2938. (anglicky) 
  85. ↑ TRENBERTH, K. E. Has there been a hiatus?. Science. 2015-08-14, roč. 349, čís. 6249, s. 691–692. Dostupné online [cit. 2019-07-31]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aac9225. (anglicky) 
  86. ↑ Climate Change Reconsidered. 2009 Report of the Nongovernmental International Panel on Climate Change [online]. Dostupné online. 
  87. ↑ Strašení globálním oteplováním je absurdní, dokazuje environmentalista
  88. ↑ http://www.natureworldnews.com/articles/14792/20150521/cold-weather-more-deadly-than-extremely-hot-days.htm - Cold Weather: More Deadly Than Extremely Hot Days
  89. ↑ http://www.climatecentral.org/news/study-finds-plant-growth-surges-as-co2-levels-rise-16094 - Study Finds Plant Growth Surges as CO2 Levels Rise
  90. ↑ http://phys.org/news/2016-04-co2-fertilization-greening-earth.html - CO2 fertilization greening the Earth
  91. ↑ http://phys.org/news/2016-06-climate-human-fingerprint-northern-hemisphere.html - Climate study finds human fingerprint in Northern Hemisphere greening
  92. ↑ http://phys.org/news/2016-02-carbon-dioxide-global-dryland-greening.html - Enhanced levels of carbon dioxide are likely cause of global dryland greening, study says
  93. ↑ DRÁBEK, Karel. Neviditelnypes.cz, 10.1.2013. Dostupné online. 
  94. ↑ http://phys.org/news/2016-01-human-made-climate-suppresses-ice-age.html - Human-made climate change suppresses the next ice age
  95. ↑ http://phys.org/news/2016-03-global-world-driest-areas.html - Global warming increases rain in world's driest areas
  96. ↑ https://phys.org/news/2017-06-earth-power.html - Earth is losing its fire power
  97. ↑ The underestimated cooling effect on the planet from historic fires - The underestimated cooling effect on the planet from historic fires
  98. ↑ http://dobajedu.cz/clanky-z-knih/bbc-o-geo-inzenyringu-umele-upravy-klimatu-by-mohly-uskodit-miliardum/ - BBC O GEOINŽENÝRINGŮ: UMĚLÉ ÚPRAVY KLIMATU BY MOHLY UŠKODIT MILIARDAM
  99. ↑ https://royalsociety.org/~/media/Royal_Society_Content/policy/publications/2009/8693.pdf - Geoengineering the climate; Science, governance and uncertainty; September 2009
  100. ↑ https://www.wmo.int/pages/prog/wcp/ccl/opace/opace4/meetings/documents/fiji2015/D3-5-Alexander_heatwaves.pdf - Introduction to heatwave indices
  101. ↑ https://www.esrl.noaa.gov/psd/data/20thC_Rean/ - 20th Century Reanalysis
  102. ↑ https://www.researchgate.net/profile/Melania_Michetti/publication/305213533_Global_assessment_of_heat_wave_magnitudes_from_1901_to_2010_and_implications_for_the_river_discharge_of_the_Alps/links/578629b108aef321de2c5741.pdf - Global assessment of heat wave magnitudes from 1901 to 2010 and implications for the river discharge of the Alps
  103. ↑ http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1674927812500419 - Evaluation and Projection of Temperature Extremes over China Based on CMIP5 Model
  104. ↑ http://theconversation.com/us-cold-wave-implies-nothing-about-global-warming-21911 - US cold wave implies nothing about global warming
  105. ↑ https://phys.org/news/2017-09-warmer-world-local-global-temperature.html - Warmer world may bring more local, less global, temperature variability
  106. ↑ https://www.nature.com/articles/nature25454 - Global patterns of declining temperature variability from the Last Glacial Maximum to the Holocene
  107. ↑ https://phys.org/news/2018-05-simulations-poor-tropical-regions-global.html - Simulations suggest poor tropical regions likely to suffer more from global warming
  108. ↑ http://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/hurikany/ - Hurikány, tornáda
  109. ↑ http://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/povodne/ - Povodně
  110. ↑ http://dailysignal.com/2014/03/31/five-myths-extreme-weather-global-warming/ - Five Myths About Extreme Weather and Global Warming
  111. ↑ Roger Pielke. A New Study on Insured Losses and Climate Change (Blog) datum=8.11.2011 [online]. Dostupné online. 
  112. ↑ https://www.munichre.com/site/corporate/get/params_E396784557_Dattachment/972301/2014-10-20-Munich-Re-Press-release-Presentation.pdf - Relevance of changing weather patterns
  113. ↑ http://reliefweb.int/report/world/munich-res-analysis-natural-catastrophes-2002 - Munich Re's analysis of natural catastrophes in 2002
  114. ↑ http://fortune.com/2016/08/23/munich-re-disaster-insurance/ - This Chart Shows Why Insurers Are Climate-Change Believers
  115. ↑ https://wattsupwiththat.com/2016/01/06/munich-re-insurance-company-el-nio-and-global-warming-make-natural-disasters-less-expensive/ - Munich Re insurance company: El Niño And Global Warming Make Natural Disasters Less Expensive
  116. ↑ Václav Klaus. 11.5.2011. Doktrína globálního oteplování není vědou, ekonomické texty Dostupné online. 
  117. ↑ Donna Laframboise. The Stern Review Scandal [online]. Nofrakkingconsensus, 24.4.2010. Dostupné online. 
  118. ↑ WEITZMAN, Martin L. A Review of The Stern Review on the Economics of Climate Change. Journal of Economic Literature. 2007-09-01, s. 703–724. DOI 10.1257/002205107783217861. 
  119. ↑ NORDHAUS, William D. A Review of the "Stern Review on the Economics of Climate Change". Journal of Economic Literature. 2007-09-01, s. 686–702. Dostupné online [cit. 2014-08-31]. ISSN 0022-0515. JSTOR 27646843. 
  120. ↑ STERNER, Thomas, U. Martin Persson. An Even Sterner Review: Introducing Relative Prices into the Discounting Debate. Review of Environmental Economics and Policy. 2008-01-01, s. 61–76. Dostupné online [cit. 2014-08-31]. ISSN 1750-6824 1750-6816, 1750-6824. DOI 10.1093/reep/rem024. 
  121. ↑ CANEY, Simon. Climate change, intergenerational equity and the social discount rate. Politics, Philosophy & Economics. 2014-08-14, s. 1470594–14542566. Dostupné online [cit. 2014-08-31]. ISSN 1741-3060 1470-594X, 1741-3060. DOI 10.1177/1470594X14542566. 
  122. ↑ Kenny MacIver. We need to ignite an energy tech revolution,” says controversial environmentalist Bjørn Lomborg [online]. I-cio.com, 24. ledna 2011 [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-02. 
  123. ↑ http://www.copenhagenconsensus.com/sites/default/files/climate_change.pdf
  124. ↑ Lazzaroni, S. (Sara); P. A. G. van (Peter) Bergeijk (2013-03-29). "Natural disasters impact, factors of resilience and development: A meta-analysis of the macroeconomic literature".: 1–38, ISS Working Papers - General Series. Retrieved on 2014-01-26. 
  125. ↑ Gen Epstein. Global warming is manageable – if we are smart [online]. Barrons.com, 18. května 2009. Dostupné online. 
  126. ↑ http://www.osel.cz/8530-vinikem-vlny-uprchliku-neni-oteplovani-ale-biopaliva.html - Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva
  127. ↑ https://phys.org/news/2017-07-effective-individual-tackle-climate-discussed.html - The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed
  128. ↑ https://phys.org/news/2019-05-green-energy-nudges-hidden.html - Green energy nudges come with a hidden cost
  129. ↑ http://www.geosociety.org/gsatoday/archive/14/3/pdf/i1052-5173-14-3-4.pdf - CO2 as a primary driver of Phanerozoic climate
  130. ↑ http://mysite.science.uottawa.ca/jveizer/isotope_data/ - Isotope Data - Jan Veizer
  131. ↑ https://phys.org/news/2018-03-prehistoric-people-resilient-extreme-climate.html - Prehistoric people resilient in the face of extreme climate events
  132. ↑ CRED
  133. ↑ http://phys.org/news/2016-10-species-effects-warmer-oceans.html - Species speed up adaptation to beat effects of warmer oceans
  134. ↑ http://www.nature.com/articles/ncomms14142 - Humans rather than climate the primary cause of Pleistocene megafaunal extinction in Australia
  135. ↑ https://www.worldatlas.com/articles/major-causes-of-decline-in-wildlife-populations-worldwide.html - Top Reasons For Animal Population Decreases
  136. ↑ https://phys.org/news/2019-05-eastern-forests-native-americans-climate.html - Eastern forests shaped more by Native Americans' burning than climate change
  137. ↑ http://www.osel.cz/7426-lide-ovlivnuji-tropicke-pralesy-jv-asie-uz-11-tisic-let.html - Lidé ovlivňují tropické pralesy JV Asie už 11 tisíc let
  138. ↑ https://theconversation.com/how-aboriginal-burning-changed-australias-climate-4454 - How Aboriginal burning changed Australia’s climate
  139. ↑ https://phys.org/news/2016-05-fossil-fuels-earth.html - Burning all fossil fuels would scorch Earth: study
  140. ↑ http://www.foxnews.com/science/2013/02/13/top-nasa-climate-scientist-arrested-again-in-white-house-protest.html - Top NASA scientist arrested (again) in White House protest
  141. ↑ https://pubs.giss.nasa.gov/docs/1988/1988_Hansen_ha02700w.pdf - Global climate changes as forecast by Goddard Institute for Space Studies three-dimensional model
  142. ↑ http://www.stat.washington.edu/peter/statclim/fyfeetal.pdf - Overestimated global warming over the past 20 years, John C. Fyfe, Nathan P. Gillett and Francis W. Zwiers
  143. ↑ http://cmip-pcmdi.llnl.gov/cmip5/ - CMIP5 - Coupled Model Intercomparison Project Phase 5 - Overview
  144. ↑ http://www.dailymail.co.uk/news/article-2419557/Climate-change-models-accurate-study-finds-widely-overestimated-global-warming.html - Climate change models may not have been accurate after all as study finds most widely overestimated global warming
  145. ↑ http://www.osel.cz/8719-vedci-se-postavili-proti-popirani-existence-pauzy-v-oteplovani.html - Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování
  146. ↑ http://www.nature.com/nclimate/journal/v6/n3/full/nclimate2938.html - Making sense of the early-2000s warming slowdown
  147. ↑ https://phys.org/news/2018-10-climate-simulate-air-pressure-greenland.html - Climate models fail to simulate recent air-pressure changes over Greenland
  148. ↑ http://wattsupwiththat.com/2014/02/10/historical-and-present-total-solar-irradiance-has-been-tinkered-with-again/ - Historical and present Total Solar Irradiance has been tinkered with again
  149. ↑ https://archive.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/spmsspm-human-and.html - Climate Change 2007: Working Group I: The Physical Science Basis, Human and Natural Drivers of Climate Change
  150. ↑ http://www.int-res.com/articles/cr/10/c010p069.pdf - CO2-induced global warming: a skeptic’s view of potential climate change
  151. ↑ http://www.calpoly.edu/~camp/Publications/Tung_etal_GRL_2008.pdf - Constraining model transient climate response using independent observations of solar-cycle forcing and response
  152. ↑ http://www.iac.es/proyecto/earthshine/media/publications/Goode_01.pdf - Earthshine Observations of the Earth’s Reflectance, P. R. Goode
  153. ↑ http://www.ncdc.noaa.gov/monitoring-references/faq/anomalies.php - Global Surface Temperature Anomalies
  154. ↑ http://earthobservatory.nasa.gov/Features/WorldOfChange/decadaltemp.php - Global Temperatures By Michael Carlowicz
  155. ↑ Nicola Scafetta. Testing an astronomically based decadal-scale empirical harmonic climate model versus the IPCC (2007) general circulation climate models [online]. Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics, 2011. 
  156. ↑ http://phys.org/news/2015-12-current-climate-misrepresent-el-nino.html - Current climate models misrepresent El Nino
  157. ↑ http://www.osel.cz/8600-vedci-vymazali-pauzu-v-oteplovani.html - Vědci vymazali „pauzu“ v oteplování
  158. ↑ http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-4192182/World-leaders-duped-manipulated-global-warming-data.html - Exposed: How world leaders were duped into investing billions over manipulated global warming data
  159. ↑ http://www.theblaze.com/news/2017/02/07/former-noaa-scientist-colleagues-manipulated-climate-change-data-for-political-reasons/ - Former NOAA scientist: Colleagues manipulated climate change data for political reasons
  160. ↑ http://phys.org/news/2016-11-carbon-hungry-impede-growth-atmospheric-co2.html - arbon-hungry plants impede growth rate of atmospheric CO2
  161. ↑ V.Kremlík. Nejúspěšnější světový prognostik klimatickým předpovědím nevěří [online]. 19.11.2012. Dostupné online. 
  162. ↑ https://ep.probeinternational.org/2007/01/19/deniers-part-viii-limits-predictability/ - The Deniers, Part VIII: The limits of predictability
  163. ↑ FUNG, I. Y., Doney, S. C.; Lindsay, K.; John, J. Evolution of carbon sinks in a changing climate. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2005-08-01, roč. 102, čís. 32, s. 11201–11206. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-12. DOI 10.1073/pnas.0504949102. 
  164. ↑ Sign in to read: Climate warning as Siberia melts - environment - 11 August 2005 - New Scientist [online]. [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  165. ↑ BELLOUIN, Nicolas, Boucher, Olivier; Haywood, Jim; Reddy, M. Shekar. Global estimate of aerosol direct radiative forcing from satellite measurements. Nature. 2005-12-22, roč. 438, čís. 7071, s. 1138–1141. DOI 10.1038/nature04348. 
  166. ↑ https://www.atmos-chem-phys.net/14/5513/2014/acp-14-5513-2014.pdf - Contrasting the direct radiative effect and direct radiative forcing of aerosols
  167. ↑ ZHAO, Tom X.-P., Laszlo, Istvan; Guo, Wei; Heidinger, Andrew; Cao, Changyong; Jelenak, Aleksandar; Tarpley, Dan; Sullivan, Jerry. Study of long-term trend in aerosol optical thickness observed from operational AVHRR satellite instrument. Journal of Geophysical Research. 2008-04-01, roč. 113, čís. D7. DOI 10.1029/2007JD009061. 
  168. ↑ https://phys.org/news/2018-10-cooling-effect-preindustrial-climate-underestimated.html - Cooling effect of preindustrial fires on climate underestimated
  169. ↑ SHAVIV, Nir J. On climate response to changes in the cosmic ray flux and radiative budget. Journal of Geophysical Research: Space Physics (1978–2012). 2005. Dostupné online [cit. 2014-01-29]. 
  170. ↑ https://www.nature.com/articles/srep21691.pdf - On the causal structure between CO2 and global temperature
  171. ↑ https://www.nature.com/articles/ngeo3017.epdf - Beyond equilibrium climate sensitivity
  172. ↑ http://phys.org/news/2016-05-ocean-bacteria-climate-gases.html - Tiny ocean organism has big role in climate regulation
  173. ↑ http://www.osel.cz/9858-novy-zdroj-globalniho-dusiku.html - Nový zdroj globálního dusíku
  174. ↑ https://phys.org/news/2019-07-viruses-affect-climate-probes-effects.html - Could viruses affect climate? New study probes effects on global nutrient cycle
  175. ↑ https://phys.org/news/2019-03-experts-reveal-clouds-moderated-triggered.html - Experts reveal that clouds have moderated warming triggered by climate change
  176. ↑ http://www.osel.cz/8869-umele-mraky-globalni-otepleni-ponekud-zchladily.html - Umělé mraky globální oteplení poněkud zchladily
  177. ↑ https://phys.org/news/2017-06-nasa-future-rainier.html - NASA data suggest future may be rainier than expected
  178. ↑ https://www.nature.com/news/how-machine-learning-could-help-to-improve-climate-forecasts-1.22503 - How machine learning could help to improve climate forecasts
  179. ↑ https://climateaudit.org/2009/09/30/yamal-the-forest-and-the-trees/ - YAD06 – the Most Influential Tree in the World
  180. ↑ http://www.antimeloun.cz/?p=825 - JAK STVOŘIT NEJTEPLEJŠÍ ROK
  181. ↑ https://wattsupwiththat.com/2016/01/27/on-the-monumental-differences-in-warming-rates-between-global-sea-surface-temperature-datasets-during-the-noaa-picked-global-warming-hiatus-period-of-2000-to-2014/ - On the Monumental Differences in Warming Rates between Global Sea Surface Temperature Datasets during the NOAA-Picked Global-Warming Hiatus Period of 2000 to 2014
  182. ↑ https://academic.oup.com/climatesystem/article/3/1/dzy003/5056434 - Statistical analysis of coverage error in simple global temperature estimators
  183. ↑ https://www.rossmckitrick.com/uploads/4/8/0/8/4808045/mckitrick_revised.pdf - Socioeconomic Patterns in Climate Data
  184. ↑ https://oxfordre.com/climatescience/view/10.1093/acrefore/9780190228620.001.0001/acrefore-9780190228620-e-386 - Fear Appeals in Climate Change Communication
  185. ↑ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4298023/ - The Role of Emotion in Global Warming Policy Support and Opposition
  186. ↑ https://www.sciencedaily.com/releases/2019/05/190506111428.htm - Climate education for kids increases climate concerns for parents
  187. ↑ MCCULLOCH, Hu. Climate Audit [online]. 2008-02-12 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  188. ↑ Elegant Figures - Map Projections Matter. earthobservatory.nasa.gov [online]. 2019-07-28 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  189. ↑ DEWEESE, Tom. The Heidelberg Appeal [online]. American Policy Center, 2002-03-29 [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. 
  190. ↑ http://www.osel.cz/9173-koho-voli-vedci.html - Koho volí vědci?
  191. ↑ https://phys.org/news/2018-05-sceptical-climate.html - Are conservatives more sceptical of climate change? It depends
  192. ↑ Jim VandeHei. President Holds Firm As G-8 Summit Opens [online]. The Washington Post, 7. července 2005. S. A14. Dostupné online. 
  193. ↑ Francis Young. Interview with Bjorn Lomborg: Science versus name-calling [online]. News weekly, 1. prosince 2001 [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07. 
  194. ↑ Ronald Bailey. What Price Climate Control?, Why the Kyoto Protocol is a bad insurance policy [online]. 13. června 2001 [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-08. 
  195. ↑ BUSH, George W. President Bush Discusses Global Climate Change. The White House [online]. 11. 6. 2001 [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  196. ↑ USA a asijské země uzavřely dohodu o klimatu [online]. BBC Czech, 28. července 2005. Dostupné online. 
  197. ↑ CSFD:Kdo může za globální oteplování? [online]. Dostupné online. 
  198. ↑ http://www.civilbeat.com/2015/08/neal-milner-politics-not-science-drives-the-climate-change-debate/ - Neal Milner: Politics, Not Science, Drives the Climate Change Debate
  199. ↑ MÁNERT, Oldřich; ČTK. USA odstoupily od dohody o klimatu, Evropa s Trumpem o nové jednat nechce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-06-01 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. 
  200. ↑ GINTER, Jindřich; Právo. I když sněží a je mokro, otepluje se a voda mizí, varuje ministr Brabec. Novinky.cz [online]. Borgis, Seznam.cz, 2017-04-29 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. 
  201. ↑ znk. Klaus proti Bursíkovi: globální oteplování je fikce [online]. Právo, 19. 9. 2006. Dostupné online. 
  202. ↑ Žádné ničení planety nevidím a nikdy jsem ani neviděl [online]. Hospodářské noviny, 9. února 2007. Dostupné online. 
  203. ↑ Pavel Baroch. Klaus popíral globální oteplování. Studenti mu tleskali [online]. Aktuálně.cz, 2.5.2007. Dostupné online. 
  204. ↑ Globální oteplování – pravda a mýty [online]. Britské listy, 23.9.2006 [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-04. 
  205. ↑ Věda: 30 000 vědců protestuje proti klimatickému náboženství neviditelnypes.lidovky.cz, 16.12.2009
  206. ↑ Gosselin P. 50 Top Astronauts, Scientists, Engineers Sign Letter Claiming Extremist GISS Is Turning NASA Into A Laughing Stock! [online]. notrickszone.com, 10. dubna 2012. Dostupné online. 
  207. ↑ 50 Top Astronauts, Scientists, Engineers Sign Letter Slamming NASA For Promoting Man-Made Climate Change Dogma [online]. CNN, 11. dubna 2012. Dostupné online. 
  208. ↑ KRUŽÍK, František. Katowice COP24: Architektura globální loupeže. Lidovky.cz [online]. 2018-12-11 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  • IPCC AR4 SYR, 2007. Climate Change 2007: Synthesis Report. Redakce Core Writing Team; Pachauri, R.K; and Reisinger, A.. [s.l.]: IPCC. (Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 92-9169-122-4. 
  • IPCC AR4 WG1, 2007. Climate Change 2007: The Physical Science Basis. Redakce Solomon, S.; Qin, D.; Manning, M.; Chen, Z.; Marquis, M.; Averyt, K.B.; Tignor, M.; and Miller, H.L.. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 978-0-521-88009-1. 
  • IPCC TAR SYR, 2001. Climate Change 2001: Synthesis Report. Redakce Watson, R. T.; and the Core Writing Team. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Groups I, II, and III to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 0 521 80770 0. 
  • IPCC TAR WG1, 2001. Climate Change 2001: The Scientific Basis. Redakce Houghton, J.T.; Ding, Y.; Griggs, D.J.; Noguer, M.; van der Linden, P.J.; Dai, X.; Maskell, K.; and Johnson, C.A.. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Group I to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 0-521-80767-0.  Archivováno 30. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • IPCC SAR WG3, 1996. Climate Change 1995: Economic and Social Dimensions of Climate Change. Redakce Bruce, J.P.; Lee, H.; and Haites, E.F.. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Group III to the Second Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). ISBN 0-521-56051-9.  (pdf.

Související články

Literatura

  • Hulme, Mike. Why we disagree about climate change: understanding controversy, inaction and opportunity. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-72732-7. 

Externí odkazy

„Klimaskeptici“
Kritické komentáře ke „klimaskeptikům“
Globální oteplování a změna klimatu
Přehled
Příčiny
Přehled
Zdroje
Historie
Účinky a problémy
Fyzikální
Flóra a fauna
Společnost
Zmírňování změny klimatu
Ekonomie a finance
Energie
Uchovávání a posilování propadů uhlíku
Společnost a adaptace
Společnost
Adaptace
Komunikace
Mezinárodní dohody
Pozadí a teorie
Měření
Teorie
Výzkum a modelování
Kategorie:Klimatické změny
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spor_o_globální_oteplování&oldid=17540179“