Mezivládní panel pro změny klimatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dr. Rajendra Pachauri, šéf Mezivládního panelu pro změny klimatu

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, anglicky Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán[1][2] , který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN - Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN rezolucí 43/53. Posláním IPCC je je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků[3]. Předsedou IPCC je v současnosti Rajendra K. Pachauri.

Tisice vědců a dalších odborníků přispívá (na dobrovolné bázi, aniž by je IPCC platila)[4] autorstvím a recenzemi ke vzniku jednotlivých zpráv, které jsou poté recenzovány zástupci vlád členských zemí IPCC. V případě "Shrnutí pro politické představitele" je výsledný text schvalován řádek po řádku konsenzem všech přítomných zástupců členských zemí, kterých bývá pravidelně více než 120.[5]

IPCC neprovádí žádný originální výzkum, nemonitoruje samotné klima a jiné přírodní fenomény, které s klimatem souvisí. Činnost IPCC spočívá v publikování speciálních zpráv[3] pro implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, což je mezinárodní dohoda, která uznává možnost nepříznivého dopadu klimatických změn. Rámcová úmluva OSN nakonec vedla k přijetí Kjótského protokolu. IPCC zakládá své posouzení hlavně na přezkoumané a publikované vědecké literatuře. Panel je otevřen pro všechny členské státy Světové meteorologické organizace a UNEP.

IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn,[6] vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. Vlády pomalu realizují tyto rady.[7] V prosinci 2007 získal v Oslo za svou práci Nobelovu cenu míru spolu s bývalým viceprezidentem Spojených států amerických Al Gorem.

Cíle[editovat | editovat zdroj]

IPCC poskytuje na základě příslušných rozhodnutí[3] Výkonné rady WHO a Řídící rady UNEP podporu procesu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Cílem IPCC je poskytovat vědecké informace, které se týkají:[3]

  • Člověkem vyvolané klimatické změny
  • Dopadů člověkem vyvolané klimatické změny
  • Možnosti přizpůsobení (adaptace) a zmírňování následků (mitigace)

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Předsedou IPCC je Rajendra K. Pachauri, který v květnu 2002 vystřídal na této pozici Roberta Watsona. S předsedou se podílí na vedení volený výbor včetně místopředsedů, vedoucí jednotlivých pracovních skupin a sekretariát.

Panel IPCC se skládá ze zástupců vlád jednotlivých členských zemí a organizací. Plenární zasedání IPCC a pracovních skupin IPCC probíhají na úrovni vládních představitelů. Nevládní a mezivládní organizace se mohou účastnit jako pozorovatelé. Zasedání výboru IPCC, semináře, setkání expertů a hlavních autorů jsou pouze na pozvání.[3]

Od roku 1993 byl zástupcem ČR v IPCC Jan Pretel z ČHMÚ. V roce 2009 byl odvolán[8] a nahradil ho Ladislav Metelka.

Struktura IPCC[1][editovat | editovat zdroj]

  • Panel IPCC: setkává se na plenárních zasedáních jednou ročně a kontroluje organizační strukturu, procedury a pracovní program. Panel IPCC je právnickou osobou
  • Předseda: Volený panelem
  • Sekretariát: Dohlíží a řídí veškeré aktivity IPCC s podporou UNEP a WHO
  • Výbor: Volený panelem. Řidí ho předseda. Má 30 členů včetně místopředsedů, spolupředsedů pracovních skupin a speciální pracovní skupiny
  • Pracovní skupiny: Každá má dva spolupředsedy, jeden je z rozvinutých zemí a druhý z rozvojových zemí. Skupina má jednotku technické podpory
    • První pracovní skupina (WG I) se zabývá fyzikálními základy změny klimatu a její poslední dílčí zpráva byla publikována 27. září 2013 ve Stockholmu. Popisuje aktuální stav vědeckého poznání příčin změn klimatu, pozorovaných změn klimatu, klimatických procesů a předpokládaných budoucích změn klimatu.[9]
    • Druhá pracovní skupina (WG II) se zabývá dopady změn klimatu, adaptací a zranitelností. Její zatím poslední dílčí zpráva byla publikována 31. března 2014 v Jokohamě.[10]
    • Třetí pracovní skupina (WG III) se zabývá zmírněním dopadů změny klimatu (mitigace). Její doposud poslední dílčí zpráva byla publikována v 4. května 2007 v Bangkoku a shrnuje stav poznání v oblasti technologických, environmentálních, ekonomických a sociálních aspektů zmírnění dopadu změn klimatu.[11]
    • Pracovní skupina (Task Force) pro národní inventury skleníkových plynů

IPCC je financována z UNEP a WHO a dále pak doborovolnými příspěvky jednotlivých vlád. Sekretariát sídlí ve WHO v Ženevě.

Hodnotící zprávy[editovat | editovat zdroj]

IPCC připravuje v pravidelných cca 6ti letých intervalech Hodnotící zprávy, které shrnují nejnovější poznatky z klimatologie. Kromě toho připravuje také další specializované zprávy ke konkrétním problémům. Tyto zprávy jsou připravovány širokým týmem výzkumníků z oboru. Tyto odborníky vybírá Sekretariát na základně nominací od vlád členských států. Návrhy těchto zpráv jsou dostupné k recenzím v otevřeném recenzním procesu, ve kterém může své připomínky poslat kdokoliv. První zpráva IPCC byla publikována v roce 1990. Každá z hodnotících zpráv se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu.

Rámec pro přípravu jednotlivých zpráv[editovat | editovat zdroj]

IPCC neprovádí žádný originální výzkum, nemonitoruje samotné klima a jiné přírodní fenomény, které s klimatem souvisí. Úkolem hlavních autorů jednotlivých zpráv je zhodnotit nejnovější poznatky o globální změně klimatu především z recenzované a publikované vědecké a technické literatury.[12] Zprávy IPCC jsou souhrnem recenzované a publikované vědecké práce. Každá ze zpráv zmiňuje oblasti, ve kterých došlo k vědeckému pokroku od minulé zprávy a také oblasti, ve kterých je třeba další výzkum.

Zprávy IPCC procházejí obecně třemi stupněmi recenzního procesu [13]

  • Expertní recenzní proces (6-8 týdnů)
  • Kombinovaná expertní/vládní recenze
  • Schvalování na vládní úrovni pro
    • Shrnutí pro politické představitele
    • Přehledové kapitoly
    • Souhrnné zprávy

Připomínky recenzentů jsou v veřejně přístupnch archivech uloženy po dobu 5 let.

Existuje několik typů potvrzení, které dokumenty obdrží:

  • Schválení. Materiál byl podroben detailnímu schvalování, ve kteréj je diskutován a schvalován řádek po řádku.
    • Shrnutí jednotlivých Pracovních skupin jsou takto schvalovány Pracovními skupinami.
    • Shrnutí pro politické představitele je takto schvalováno na zasedání Panelu IPCC.
  • Přijetí. Zpráva je schvalována po sekcích (ne řádek po řádku).
    • Panel IPCC přijímá souhrnné kapitoly metodologických zpráv.
    • Panel IPCC přijímá Souhrnnou zprávu IPCC.
  • Souhlas. Nejsou schvalovány řádek po řádku, ale příslušný orgán odsouhlasuje, že představují komplexní, objektivní a vyvážený pohled na předmět.
    • Pracovní skupiny odsouhlasují své zprávy.
    • Panel IPSS odsouhlasuje zprávy speciální pracovní skupiny (Task Force).
    • Shrnutí pracovních skupin pro politické představitele jsou nejpre schvalovány pracovními skupinami a poté odsouhlasovány Panelem IPCC.

Procedury IPCC byly různými způsoby kritizovány. Některé připomínky byly přínosné[14] zatímco jiné byly pouze kritické.[15] Některé komentáře navrhovaly změny procedur IPCC.[16]

Autoři[editovat | editovat zdroj]

Každá kapitola má větší množství autorů, kteří jsou odpovědní za sepsání a editaci materiálu. Každá kapitola má typicky dva "koordinující hlavní autory", deset až patnáct "vedoucích autorů" a větší množství "přispívajících autorů". Koordinující hlavní autoři jsou zodpovědní za sestavení příspěvků ostatních autorů, zajišťují, že tyto příspěvky splňují stylistické a formátovácí požadavky. Podávají zprávy o postupu prací vedení Pracovní skupiny. Vedoucí autoři jsou zodpovědní jednotlivé sekce kapitol. Přispívající autoři připravují text, grafy a další data pro vedoucí autory.

Autoři pro zprávy IPCC jsou vybráni ze seznamu výzkumníků, který připravují vlády členský zemí, zúčastněné organizace, řídící výbory jednotlivých pracovních skupin, jakož i další odbornící, známí na základě jejich publikační činnosti. Výběr autorů by měl zahrnout celou řadu názorů, odborných znalostí a zeměpisného zastoupení, musí být zajištěno zastoupení odborníků z rozvojových i rozvinutých zemí a ze zemí s transformující se ekonomikou.

Jednotlivé hodnotící zprávy[editovat | editovat zdroj]

Klíčovými výsledky práce IPCC jsou komplexní tzv. hodnotící zprávy, které panel publikuje vždy s odstupem několika let, a každá zpráva se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu

Speciální zprávy[editovat | editovat zdroj]

Kromě hodnoticích zprávy vydává také IPCC speciální zprávy k různým konkrétním problémům.

  • Speciální zpráva o emisních scénářích (SRES) byla publikována v roce 2000.
  • Speciální zpráva o obnovitelných zdrojích energie a o opatřeních proti globálnímu oteplování (SRREN) byla publikována v roce 2011.
  • Speciální zpráva o zvládání rizika extrémních klimatických projevů a katastrof pro přizpůsobování se klimatickým změnám (SREX) byla též publikována v roce 2011.

Metodologické zprávy[editovat | editovat zdroj]

  • Zásady IPCC pro národní inventury skleníkových plynů - byly vydány v roce 1996

Nobelova cena míru[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2007 dostal IPCC Nobelovu cenu míru za "úsilí vybudovat a šířit hlubší poznámí člověkem způsobené změny klimatu, a položení základů pro opatření, které jsou potřebné k vyrovnání se s takovou změnou". Spolu s IPCC dostal v roce 2007 cenu také bývalý americký viceprezident Al Gore za jeho práci na problému klimatické změny a za dokument Nepříjemná pravda.[18]

Podpora a kritika IPCC[editovat | editovat zdroj]

IPCC byla kritizována jak za specifický obsah jednotlivých zpráv, tak i za procedury při přípravách těchto zpráv. Většina vědeckých expertů pokládá připomínky k obsahu za nepodstatné. To vyjádřilo také 250 amerických vědců ve svém otevřeném dopise americké vládě v roce 2010, kde přímo říkají "žádné z pár chybných tvrzení (mezi stovkami a stovkami nezpochybnitelných) nevede k zpochybnění závěrů, že "oteplení klimatického systému je jednoznačné" a že "velmi pravděpodobně je většina pozorovaného vzestupu teplot od poloviny 20. století způsobena antropogenním zvýšením skleníkových plynů."[19]

V roce 2010 vypracoval InterAcademy Council nezávislý audit IPCC, který vzal v úvahy jak připomínky expertů, tak i běžných občanů. Audit konstatoval rostoucí komplexnost a intenzitu veřejné debaty a doporučil některé reformy struktury IPCC k posílení rozhodovacích procesů, zvýšení transparentnosti a k pokrytí plného rozsahu vědeckých pohledů. Také navrhl další procedurální zlepšení k minimalizaci chyb do budoucna.[20] IPCC postupně implementuje tato doporučení.[21]

Podpora[editovat | editovat zdroj]

Řada vědeckých institucí oficiálně podporuje a souhlasí se závěry IPCC.
  • Společné prohlášení akademií věd z roku 2001: "Práce Mezivládního panelu pro změnu klimatu reprezentuje konsenzus mezinárodní vědecké komunity v oblasti klimatické vědy. Vidíme IPCC jako celosvětově nejspolehlivější zdroj informací o klimatické změně a jejích příčinách a podporujeme způsob, jakým ke konsenzu dochází.“ [22]
  • Kanadská nadace pro klima a atmosféru:[23] "Souhlasíme se zhodnocením klimatické vědy Mezivládním panel pro klimatickou změnu z roku 2011... Podporujeme závěry zprávy IPCC...“ [24]
  • Kanadská meteorologická a oceánografická společnost:[25] "CMOS podporuje proces pravidelného hodnocení klimatické vědy, které IPCC provádí, a podporuje závěry Třetí hodnotící zprávy, podle které množství důkazů nasvědčuje tomu, že vliv lidstva na globální klima je znatelný." [26]
  • Evropská geovědecká unie:[27] "Mezivládní panel pro změnu klimatu...je hlavním reprezentantem globální vědecké komunity....Třetí hodnotící zpráva IPCC...představuje současný stav poznání klimatické vědy podporovaný většinou akademií věd z celého světa a širokou většinou vědeckých pracovníků a badatelů, jak je vidno z recenzované vědecké literatury". [28]
  • Mezinárodní rada pro vědu:[29] "Čtvrtá hodnotící zprávy IPCC reprezentuje nejucelenější mezinárodní vědecké hodnocení, která kdy vůbec bylo vykonáno. Zpráva reflektuje současné kolektivní vědění o klimatickém systému, jeho vývoj do dnešní doby a jeho předpokládaný vývoj do budoucna". [30]
  • Národní agentura pro oceán a atmosféru [31] (USA). "Mezinárodně vzato je Mezivládní panel pro změnu klimatu...nejvýše postaveným a vedoucím tělesem s poradní funkcí pro globální politické lídry." [32]
  • Národní vědecká rada USA:[33] "Závěry IPCC, podle kterých je většina za posledních 50 let pozorovaného oteplení způsobena zvýšením koncentrací skleníkových plynů, adekvátně reflektují současné poznání vědecké komunity v této oblasti.". [34]
  • Síť afrických akademií věd . "Měli bychom pogratulovat IPCC za to, jakým způsobem přispěl k širokému porozumění souvislostí mezi energetikou, klimatem a udržitelností." [35]
  • Královská meteorologická společnost[36] po zveřejnění Čtvrté hodnotící zprávy označila IPCC za "nejlepší klimatické vědce světa." [37]
  • Komise Geologické společnosti v Londýně:[38] "Nejvíce směrodatné zhodnocení klimatické změny v blízké budoucnosti je publikováno Mezivládním panelem pro změnu klimatu." [37]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

  • Ledovce v Himalájích: V prosinci 2009 byla zjištěno pochybení na straně 938 zprávy pracovní skupiny II IPCC z roku 2007[39]. Rok, do kdy mají podle odhadů roztát ledovce v Himalájích, není 2035, jak bylo mylně uvedeno.
Glaciers in the Himalaya are receding faster than in any other part of the world (see Table 10.9) and, if the present rate continues, the likelihood of them disappearing by the year 2035 and perhaps sooner is very high if the Earth keeps warming at the current rate. Its total area will likely shrink from the present 500,000 to 100,000 km2 by the year 2035 (WWF, 2005).
I když je z druhé části odstavce jasné, že jde o chybu, přesto to byl důvod ke zpochybňování celé zprávy.[40] IPCC vydal k chybě v roce 2010 tiskovou zprávu[41] Ke kritice se vyjádřil též Rajendra Pachauri[42].
  • Hokejkový graf: Republikánští zástupci amerického Kongresu pověřili Edwarda Wegmana, aby sestavil tým statistiků, který by přezkoumal tzv. hokejkový graf Michaela Manna et al. Podle Wegmanova týmu došlo při sestavování grafu k několika statistickým pochybením, jejich význam pro výslednou podobu grafu je ale malý. Samotná práce Wegmanova týmu však byla kritizována.[49]
  • dr. Chris Landsea, odborník na hurikány, pracoval pro IPCC. V roce 2005 rezignoval na protest proti výrokům zástupců IPCC o zvyšující se četnosti hurikánů, což – podle Landsea – je tvrzení nepodložené důkazy.[50]
  • dr. Vincent Gray, dlouholetý expert IPCC, říká, že byl frustrován tím, jak IPCC ignoruje jeho připomínky a námitky. "Od samého začátku mi házeli klacky pod nohy. Závažné námitky často zůstávaly bez odpovědi. Připomínky k textům IPCC byly zamítány bez vysvětlení. Snahy dořešit námitky narážely na neviditelnou zeď.“[51]
  • Prezident světové federace vědců, dr. Antonio Zichichi v roce 2007 podepsal otevřený dopis 100 vědců adresovaný generálnímu tajemníkovi OSN. V dopise se mimo jiné píše: „Souhrny IPCC pro politiky připravuje relativně malý tým a závěrečné verze schvalují zástupci vlád. Většina vědeckých autorů a recenzentů a desítky tisíc dalších odborníků se přípravy těchto dokumentů neúčastní. Nemohou tedy správně odrážet konsensus mezi odbornou veřejností.“[52] Nutno dodat, že vědecké práce Antonia Zichichi jsou samy cílem kritiky jiných vědců. Webové stránky "Světová federace vědců" neukazují, že by tato organizace vyvíjela v oblasti klimatologie jakékoliv aktivity[53][54]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace z článku Intergovernmental Panel On Climate Change na anglické Wikipedii.

  • IPCC AR5 WG1. Climate Change 2013: The Physical Science Basis. Working Group 1 (WG1) Contribution to the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) 5th Assessment Report (AR5). [s.l.] : Cambridge University Press, 2013. 1552 s. Velikost souboru 375 MB. Dostupné online.  
  • IPCC AR4 SYR. Climate Change 2007: Synthesis Report (SYR). Geneva, Switzerland : IPCC, 2007. (Contribution of Working Groups I, II and III to the IPCC Fourth Assessment Report) Dostupné online. ISBN 92-9169-122-4.  .
  • IPCC AR4 WG1. Climate Change 2007: The Physical Science Basis. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007. (Contribution of Working Group I to the IPCC Fourth Assessment Report) Dostupné online. ISBN 978-0-521-88009-1.  
  • IPCC AR4 WG2. Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007. (Contribution of Working Group II to the IPCC Fourth Assessment Report) Dostupné online. ISBN 978-0-521-88010-7.  
  • IPCC AR4 WG3. Climate Change 2007: Mitigation of Climate Change. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007. (Contribution of Working Group III to the IPCC Fourth Assessment Report) Dostupné online. ISBN 978-0-521-88011-4.  
  • IPCC TAR WG1(2001).in Houghton, J.T.; Ding, Y.; Griggs, D.J.; Noguer, M.; van der Linden, P.J.; Dai, X.; Maskell, K.; and Johnson, C.A.: Climate Change 2001: The Scientific Basis, Contribution of Working Group I to the IPCC Third Assessment Report.Cambridge University Press. ISBN 0-521-80767-0. 
  • IPCC TAR WG3(2001).in Metz, B.; Davidson, O.; Swart, R.; and Pan, J.: Climate Change 2001: Mitigation, Contribution of Working Group III to the IPCC Third Assessment Report.Cambridge University Press. ISBN 0-521-80769-7. 
  • IPCC SAR WG1(1996).in Houghton, J.T.; Meira Filho, L.G.; Callander, B.A.; Harris, N.; Kattenberg, A., and Maskell, K.: Climate Change 1995: The Science of Climate Change, Contribution of Working Group I to the IPCC Second Assessment Report.Cambridge University Press. ISBN 0-521-56433-6. 
  1. a b Organizace IPCC [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change, [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Průvodce po faktech a fikcích o klimatické změně [online]. Královská společnost, March 2005, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e Principy práce IPCC [PDF]. Intergovernmental Panel on Climate Change, 28. 4. 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  4. IPCC. How does IPCC work? [online]. . Dostupné online.  
  5. IPCC. Understanding Climate Change: 22 years of IPCC assessment [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), prosinec 2010, [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  6. Sample, Ian."Scientists offered cash to dispute climate study", London:Guardian, 2 February 2007. Ověřeno k 24 July 2007. "Lord Rees of Ludlow, the president of the Royal Society, Britain's most prestigious scientific institute, said: "The IPCC is the world's leading authority on climate change..."" 
  7. WEART, Spencer. International Cooperation: Democracy and Policy Advice (1980s) [online]. December 2011, [cit. 2012-07-09]. Dostupné online.  
  8. Ekolist. MŽP odvolalo Jana Pretela z IPCC, na jeho místo nastupuje Ladislav Metelka [online]. . Dostupné online.  
  9. Stránka pracovní skupiny I (The Physical Science Basis) [online]. . Dostupné online.  
  10. Stránka pracovní skupiny II (Impacts, adaptation and vulnerability) [online]. . Dostupné online.  
  11. Stránka pracovní skupiny III (Mitigation of climate change) [online]. . Dostupné online.  
  12. IPCC. . Dostupné online.  
  13. Appendix A to the Principles Governing IPCC Work [online]. duben 1999, [cit. 2013-10-31]. Dostupné online.  
  14. např. Barker, T.. House of Lords Select Committee on Economic Affairs Minutes of Evidence. Memorandum by Dr Terry Baker, Cambridge University [online]. 2005-02-28. Dostupné online.  
  15. např. Economic Affairs Committee. Abstract [online]. . Dostupné online.  
  16. např Interacademy Council(1 October 2010)."Executive summary", Climate Change Assessments, Review of the Processes & Procedures of the IPCC. ISBN 978-90-6984-617-0. 
  17. IPCC AR5 WG1
  18. 2007 Nobel Peace Prize Laureates [online]. [cit. 2007-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Open letter to U.S. government from over 250 U.S. scientists on climate change and the IPCC reports [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  20. SHAPIRO, Harold T.. Review of the IPCC : An Evaluation of the Procedures and Processes of the InterGovernmental Panel on Climate Change [online]. InterAcademy Council, 2010-08-30, [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.  
  21. IPCC. Oranization Review [online]. . Dostupné online.  
  22. The Science of Climate Change [online]. . Dostupné online.  
  23. http://www.cfcas.org/
  24. CFCAS Letter to PM, November 25, 2005
  25. http://www.cmos.ca/
  26. CMOS Position Statement on Global Warming
  27. http://www.egu.eu/
  28. http://www.egu.eu/statements/position-statement-of-the-divisions-of-atmospheric-and-climate-sciences-7-july-2005.html%7Ctitle=Position Statement on Climate Change and Recent Letters from the Chairman of the U.S. Hous of Representatives Committee on Energy and Commerce
  29. http://www.icsu.org/
  30. Statement by ICSU on the controversy around the 4th IPCC Assessment 23 February, 2010
  31. http://www.noaa.gov/
  32. NOAA Global Warming FAQs
  33. http://www.nationalacademies.org/nrc/
  34. (2001) Climate Change Science: An Analysis of Some Key Questions, Committee on the Science of Climate Change, National Research Council,The National Academies Press, 3. Ověřeno k 2009-09-17. 
  35. Joint statement by the Network of African Science Academies (NASAC) [PDF]. Network of African Science Academies, 2007, [cit. 2008-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. http://www.rmets.org/
  37. a b Royal Meteorological Society's statement on the IPCC's Fourth Assessment Report.
  38. http://www.geolsoc.org.uk/index.html
  39. IPCC AR4 WG2, s. 938
  40. osel.cz. IPCC: Himaláje roztají do roku 2035. Oprava: 2350 [online]. . Dostupné online.  
  41. [1]
  42. BAGLA, P.. Climate Science Leader Rajendra Pachauri Confronts the Critics. Science. 2010-01-28, roč. 327, čís. 5965, s. 510–511. DOI:10.1126/science.327.5965.510.  
  43. Hartwig Volz. Sea Water Emissivity – A neglected climate forcing [pdf]. 2006-07-21. Dostupné online.  
  44. IPCC AR5 WG1, např. ss. 127, 326, 689
  45. http://www.nipccreport.org
  46. Heartland Institute and its NIPCC report fail the credibility test
  47. FACTSHEET: SCIENCE AND ENVIRONMENTAL POLICY PROJECT, SEPP
  48. dana1981. DenialGate Highlights Heartland's Selective NIPCC Science [online]. 2012-02-18. Dostupné online.  
  49. Hockey Stick [online]. . Dostupné online.  
  50. Landsea, Chris."Resignation Letter". 
  51. Solomon, Lawrence."IPCC too blinkered and corrupt to save", 13 Nov 2007. 
  52. "Open Letter to the Secretary-General of the United Nations", 13 December 2007. 
  53. Permanent Monitoring Panel - Climatology [online]. . Dostupné online.  
  54. Fabius Maximus. World Federation of Scientists changes its policy: “Climate change in itself is not a planetary emergency [online]. . Dostupné online.  

Další čtení[editovat | editovat zdroj]

  • SAMPLE, Ian. Vědci nabídli peníze zpochybnit studii klimatu. Guardian. 2007-02-02. Dostupné online [cit. 2007-07-24].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]