Argumentační klam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů.

Argumentační klamy a jejich různé druhy byly rozlišovány již Aristotelem (provedl jejich analýzu a klasifikaci ve spise O sofistických důkazech), rádi je promýšleli i středověcí logikové. Tento článek uvádí výběr z rozdělení podle Koukolíka a Drtilové.[1]

Pokud řečník porušil pravidla logického důkazu nezáměrně, pak mluvíme o argumentačním omylu či řečnické chybě.

Klamy spočívající v odvádění pozornosti[editovat | editovat zdroj]

Falešné dilema[editovat | editovat zdroj]

Falešné dilema vyvolává dojem, že existují pouze dvě (nebo tři či více) možností tam, kde jich je ve skutečnosti celá škála.

  • Kdo mě nepodporuje, je můj nepřítel.
  • Kdo nejde na demonstraci odborů, ten podporuje vládu.

Argument oslovující nevědomost (ad ignorantiam)[editovat | editovat zdroj]

Tvrdí, že nedokazatelnost nějakého výroku znamená, že platí opak.

  • Nelze dokázat, že Bůh neexistuje, tudíž Bůh existuje.
  • Nelze dokázat, že Bůh existuje, tudíž Bůh neexistuje.

Ad absurdum (šikmá plocha, angl. slippery slope)[editovat | editovat zdroj]

Tvrdí, že zavedení opatření povede k ještě dalšímu, a to ve svém důsledku způsobí celý řetěz čím dál tím méně pravděpodobných následků, které způsobí totální katastrofu.

  • Když povolíme volné pobíhání psů po parcích, lidé si je budou bez košíků brát i do autobusů a za chvíli i na palubu letadel, a od toho už je jen krůček k tomu, aby pokousali pilota a způsobili leteckou katastrofu.

Sloučená otázka[editovat | editovat zdroj]

Jedna otázka obsahující ve skutečnosti otázky dvě tak, že jakákoliv odpověď dostane reagujícího do nežádoucí situace. Oblíbené zejména u právníků.

  • Přestal jste už bít svoji ženu? ve skutečnosti obsahuje otázky dvě: Bil jste svoji ženu? a Přestal jste s tím už?

Úhybný manévr (red herring)[editovat | editovat zdroj]

V angličtině výraz znamená původně uzený sleď, obrazně (často v detektivkách) falešná stopa (na základě historky, ve které se uzeným sleděm taženým přes území lovu nechali svést honicí psy ze stopy). V diskusích se jedná o odvedení pozornosti od meritu věci k podružnostem.

  • Podstatu klamu elegantně vystihuje známá anekdota: USA: Kolik je v SSSR průměrný plat kvalifikovaného dělníka? SSSR: A vy zase bijete černochy!
  • Manžel: Opravdu si nemůžeme dovolit norkový kožich. Pracuji dvanáct hodin denně a i tak máme sotva na nájem.
    Manželka: A na tu mladou servírku tehdy před deseti lety jsi peníze měl, co?!

Klamy oslovující emoce a další psychologické motivy[editovat | editovat zdroj]

Argument klacku[editovat | editovat zdroj]

Cíl klamu místo zdůvodnění přesvědčíme nepříjemnými důsledky, které vyvstanou, jestliže nebude souhlasit.

  • Jsem si jist, že se ve vašem podniku najde trocha peněz pro naši dobročinnou nadaci. (rozhlédnutí se kolem) Vypadá to u vás docela hořlavě. Stačilo by, aby někdo neopatrně upustil kanystr s benzínem, a celé by to tu lehlo popelem.

Argument vzbuzující soucit[editovat | editovat zdroj]

Místo věcné argumentace se snaží působit na city.

  • Pracoval jsem na svém projektu celý týden. Když jej odmítnete, ztratí můj život smysl.

Argument poukazující na důsledky[editovat | editovat zdroj]

Tvrdí, že z přesvědčení nebo teorie plynou (údajně) nepřijatelné důsledky, a z toho vyvozuje, že musí být mylná.

  • Lidé musí být nadřazeni zvířatům. Jaký by jinak byl smysl naší existence?

Kvalifikující jazyk[editovat | editovat zdroj]

Spojuje žádoucí výrok s pozitivním označením a vyvolává dojem, že jeho odmítnutím se posluchač automaticky řadí do opačné skupiny.

  • Každá rozumná hospodyně ví, že bez MegaČistidla4000 je kuchyně k ničemu.
  • Hodné dítě na strýčka nedonáší.
  • Každá slušná rodina chodí do kostela.

Společenský apel (bandwagon fallacy, argumentum ad populum)[editovat | editovat zdroj]

Zdůvodňuje myšlenku tím, že s ní ostatní souhlasí. To přitom nemá na její faktickou správnost žádný vliv.

  • Znárodnění je správné, protože ho podporuje 98 % procent lidí.
  • Všechny děti ve třídě přece mají koloběžku/mobil!
  • Každý rodič dá někdy dítěti na zadek!

Záměna předmětu[editovat | editovat zdroj]

Útok na člověka či na lidský produkt (argumentum ad hominem)[editovat | editovat zdroj]

Místo argumentace napadá jejího předkladatele.

  • To se dalo od recidivisty čekat.
  • Té práci se nedá věřit, napsal ji jen proto, aby ho nevyhodili ze školy.
  • Copak může být kouření nezdravé, když tolik doktorů kouří?
  • Jsi mladý a nemá smysl o tom tématu s tebou jakkoliv diskutovat!

Dovolávání se autority (argumentum ad verecundiam)[editovat | editovat zdroj]

Každé odvolání se na autoritu nemusí nezbytně být klamem. Klamem takové tvrzení je, pokud celé stojí na tom, že to někdo říkal, zvláště když je tato autorita odborníkem v jiném odvětví (kameny z nebe nepadají..) nebo když tvrdí nesmysly.

  • Policejní zásah proti CzechTeku byl oprávněný – říkal to Karel Gott.
  • Jak zjistil Dr. SlavnáAutoritaPlacenáTabákovouSpolečností, kouření cigaret může prodloužit život až o dvacet let.
  • Jak píše už Marx/Stalin/..., ... (tvrzení odkazující v dogmatických systémech na určité autority je jen těžko napadnutelné, ať už říká cokoli – např. v ČSSR bylo za totality jen těžko napadnutelné tvrzení odvolávající se na klasiky marxismu-leninismu, ať už samotné tvrzení říkalo (takřka) cokoli)
  • V judikátech (Nejvyššího soudu, NSS, ÚS,...) je stanoveno, že... (moderní variace na předchozí dovolávání se autority) – toto je příklad, kdy odvolání se na autoritu může být správně (nižší soud je v některých zemích vázán nálezem vyššího soudu v podobné věci)
  • Již staří Římané říkali „po souloži je každý živočich smutný, kromě kohouta, který si zpívá“ – další odvolávání se na experty[2] (v oblasti vzdělávání obvykle nezpochybňováno)
  • Vážený člověk z USA říkal, že Zednáři ovládají náš svět. Je to tedy neoddiskutovatelný fakt.
  • Homosexualita je trestuhodná, protože je to napsáno v Bibli. Užití odkazů na nábožensky významné postavy, knihy či listiny je rovněž častým příkladem dovolávání se na autority.

Anonymní autorita[editovat | editovat zdroj]

Klam se odvolává na nepojmenovaný, ale údajně dobře informovaný zdroj. Elegantní způsob šíření smyšlených faktů (faktoidů).

  • Jak uvedl dobře informovaný zdroj, ministr kultury se v noci bojí a zalézá pod postel.
  • Experti zjistili, že Michael Jackson je ve skutečnosti žena.
  • V poslední době se tvrdí, že čtyři nemusí být celé číslo.

Zdání klame[editovat | editovat zdroj]

Vzhled řečníka, stejně jako záběr kamery v televizi nebo hudba v pozadí ovlivňuje, do jaké míry mu budou posluchači důvěřovat.

  • Upravenému muži ve vkusném obleku zabíraném z mírného podhledu a s příjemnou hudbou v pozadí televizní diváci uvěří spíše než špinavému dredaři.

Induktivní klamy[editovat | editovat zdroj]

Induktivní úvaha spočívá v odhadu vlastností celku na základě zkušeností s jeho částí. Induktivní klamy vyplývají z nedodržování základních statistických pravidel.

Unáhlené zobecnění[editovat | editovat zdroj]

Usuzování na vlastnosti celku na základě příliš malého vzorku.

  • Ekonomové neumějí psát na stroji. Znal jsem jednoho, a ten si při tom málem zlámal ruce.
  • Metalisti jsou teplí. Znám jednoho, a ten je gay.

Nereprezentativní vzorek[editovat | editovat zdroj]

Vzorek, na jehož znalosti zakládáme svou úvahu, je sice dostatečně velký, ale neodpovídá rozložení celku.

  • Bleskový průzkum veřejného mínění, provedený dnes odpoledne ve foyer obchodu Hugo Boss, prokázal, že Češi považují svoji životní úroveň za uspokojivou.
  • Bleskový průzkum v Poslanecké sněmovně potvrdil, že lidé jsou spokojeni s politikou.

Klamná analogie[editovat | editovat zdroj]

Klamná analogie[zdroj?] porovnává dva zcela nesouvisející jevy, a tvrdí, že má-li jeden nějakou vlastnost, musí ji mít i druhý.

  • Státní správa je jako bonboniéra ve spíži: musíte urvat, co se dá, než na vás přijdou.
  • S reformou je to jako s prasetem. Když chcete prase zreformovat do uzeného, musíte ho nejdřív zabít.

Lenivá indukce[editovat | editovat zdroj]

Závěr induktivního úsudku je odmítnut, přestože existuje dostatek důkazů na jeho podporu.

  • Pan F. byl dnes ráno zadržen policií celý od krve, když se pokoušel hodit do obecní přehrady velký barel se zatím nezjištěným obsahem. Jak tisku řekl ředitel policie, shodou okolností bratr zadrženého, zatím nebyly nalezeny žádné stopy naznačující, že by celá záležitost mohla souviset se včera oznámeným zmizením tchyně pana F.

Klam daný vyloučením[editovat | editovat zdroj]

Abychom dosáhli žádoucího úsudku, je někdy nezbytné nevyhovující skutečnosti z úvahy vyloučit, a to například jejich zamlčením.

  • Ředitel zvěřince překročil své pravomoci, když lamě, tučňákovi a ptakopyskovi zkrátil příděl pohanky. O přídělech pohanky přitom má právo rozhodovat jen kolegium chovatelů. Stěžovatel přitom opomněl uvést, že zkrácení přídělu pohanky pro tučňáka a ptakopyska prosadil u ředitele on sám ve chvíli, kdy kolegium chovatelů mělo úporné průjmy a bylo tedy mimo dosah.

Statistické sylogismy[editovat | editovat zdroj]

Klamy vyplývající ze záměny platnosti obecných pravidel a jejich výjimek.

  • Je špatné ubližovat zvířatům. Tudíž bys neměl udeřit ani psa, co se ti pokouší prokousnout hrdlo.
  • Humbert Starý pracoval šestnáct hodin denně v kamenolomu a dožil se sta let. Z toho plyne, že kdo se chce dožít sta let, musí pracovat šestnáct hodin denně v kamenolomu.

Kauzální klamy[editovat | editovat zdroj]

Chybná časová následnost (post hoc ergo propter hoc)[editovat | editovat zdroj]

Z toho, že dva jevy následují po sobě se mylně usuzuje, že mezi nimi existuje příčinná souvislost. O příčinné souvislosti hovoříme, pokud první jev nutně implikuje jev druhý (tedy pokud po prvním jevu nutně následuje jev druhý) i když není nutné, aby byl první jev jedinou možnou příčinou jevu druhého. Příkladem příčinné souvislosti může být smrt po ztrátě velkého množství krve – ztráta velkého množství krve způsobí smrt, ale není její jedinou možnou příčinou.

  • Turbulence začaly těsně po tom, co se začala podávat káva. Podávání kávy tedy způsobilo turbulence.
  • Týden jsem měl chřipku, ale potom jsem začal pít kočičí džus a chřipka přešla. Kočičí džus tedy léčí chřipku.

Společný efekt[editovat | editovat zdroj]

Oba zdánlivě závislé jevy mají nepozorovanou společnou příčinu.

  • Začala hořet přístrojová deska a pak se auto zastavilo. Zastavení auta způsobil požár přístrojové desky. (Auto může jet i s hořící přístrojovou deskou, oba jevy způsobil zkrat v elektroinstalaci, který odstavil i zapalování motoru.)

Nevýznamná příčina[editovat | editovat zdroj]

První je opravdu příčinou jevu druhého, ale v porovnání s ostatními příčinami je nevýznamná. Za klam se nepovažuje, pokud všechny příčiny druhého jevu mají stejnou důležitost (například ve volbách).

  • Nedojedl jsi ovesnou kaši. Děti v Kamerunu kvůli tobě hladovějí.

Chybný směr[editovat | editovat zdroj]

Záměna příčiny a následku.

  • Častější používání kondomů způsobuje rozšíření AIDS.

Větší počet příčin[editovat | editovat zdroj]

Jev má větší počet příčin, ale je označena jen jedna z nich.

Neexistující příčina[editovat | editovat zdroj]

Klam zvaný též omyl hazardního hráče. Hledá vztahy příčiny a následku tam, kde nic takového není.

  • Už dvacetkrát za sebou mi nepadla šestka. Teď už přece musí padnout! (Pravděpodobnost šestky je ovšem stále stejná.)

Odvození z minulosti[editovat | editovat zdroj]

Nebo také Genetický omyl. Jde o přesvědčení, že je možné povahu jevu odvodit z jeho původu, zdroje nebo počátku, nebo zamítnutí něčeho s poukazem na to, že to má podezřelé počátky. Oblíbenou aplikací tohoto omylu je odvozování podstaty věci pitváním kořenů a historie jejího slovního označení.

Jde o něco jiného[editovat | editovat zdroj]

Argumentace kruhem (petitio principii, begging the question)[editovat | editovat zdroj]

Výrok, který dokazujeme, je již zahrnut do premis.

  • "Předpokládejme, že Adam nikdy nelže. Z toho, že Adam mluví, tedy logicky vyplývá, že říká pravdu" je sice dedukce formálně zcela korektní, o Adamově pravdomluvnosti ale neříká zhola nic.

Irelevantní závěr[editovat | editovat zdroj]

Důkaz dokazuje něco jiného, než předmětné tvrzení. Někdy se do této kategorie zahrnují i argumenty ad hominem a jim podobné.

  • Uvědomte si, jak dlouho je na světě kreacionismus a jak dlouho evoluční teorie. Proto je kreacionismus pravdivější. — Dokazuje stáří teorií, ale nikoliv pravdivost.
  • Takže jak jsem ukázal, měl obžalovaný nešťastné dětství a ve škole ho každý den spolužáci bili rezavým řetězem a nutili ho jíst penál. Žádám tedy, aby byl obžaloby v plném rozsahu zproštěn.
  • „Ti, kteří jsou na posledních místech kandidátní listiny, jsou nezkorumpovatelní, protože nemají žádnou zkušenost s politikou. Proto byste jim měli dát preferenční hlasy.“ — To, že ještě neměli možnost ukázat, jestli jsou schopní korupce, neznamená, že korupce opravdu schopní nejsou.

Variantou tohoto klamu je klam irelevantního cíle, který něco zpochybňuje tvrzením, že to nedosáhlo cíle, o který ale ve skutečnosti nikdy nešlo.

  • K čemu je NASA, když dodnes nedokázala postavit stálou základnu na Měsíci?

Podsunutý argument (straw man – slaměný panák)[editovat | editovat zdroj]

Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat.

  • Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.

To nevyplývá! (non sequitur)[editovat | editovat zdroj]

Klamy založené na špatném používání implikace.

Doložení vyplývajícího[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá, že automaticky platí i opačná implikace.

  • Každý policista je státní zaměstnanec. Já jsem státní zaměstnanec, a tudíž musím být policista.
  • Každý gay je na kluky. Lenka je na kluky, a tudíž musí být gay.

Zamítnutí předešlého[editovat | editovat zdroj]

Říká, že v případě neplatnosti předpokladu nemůže platit ani závěr. Implikace přitom neříká vůbec nic o tom, co se stane, když předpoklad nebude platit.

  • Řekl, „jestli mi nedáš bonbón, kopnu tě“. Takže když mu bonbón dám, nemůže mě kopnout.

Inkonzistence[editovat | editovat zdroj]

Klam založený na tvrzení, že jsou pravdivé dva odporující si výroky. Může být založen i na používání obecných pravidel místo výjimek a naopak (vizte statistické sylogismy).

  • V žádném případě fyzicky neublížím živé bytosti. Toho tučňáka jsem zastřelil, protože do mě kloval. Proto splňuji předpoklady pro funkci MírumilovnéhoOchráncePřírody.

Další druhy logických klamů[editovat | editovat zdroj]

  • Klamy založené na dvojznačnosti (slovní hříčky)
  • Omyly v kategorii (vztah části k celku – když je mozek chytrý, je chytrý i každý neuron a podobně)
  • Klamy při vysvětlování
  • Klamné definice (nejasná definice, kruhová definice, příliš široká definice, příliš úzká definice, definice s vnitřním rozporem)
  • Jednooký mezi slepými králem – Vybere nejhorší jednotlivce z většího celku a následně vzhledem k nim porovnává kvalitu dalšího jednotlivce. Např. kočičí a lemuří džusy jsou hnusné, papouščí jsou lepší. Papouščí džusy jsou tedy nejlepší. Ve skutečnosti však existují ještě jelení nebo kapří džusy, které jsou lepší než papouščí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František Koukolík, Jana Drtilová: Život s deprivanty II: základy stupidologie, Praha, nakl. Galén, 2002, ISBN 80-7262-078-9, str. 156–191 a poznámka 39
  2. Post coitum omne animal triste est praeter gallo, qui cantat.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]