Argumentum ad hominem

Argumentum ad hominem (lat. „argument k člověku“) je argument, kterým se diskutující snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na oponentovy vlastnosti, jednání, na jeho skutečné či domnělé nedostatky.

Diskuse

Argument ad hominem na rozdíl od argumentů věcných (ad rem) se obvykle považuje za demagogický a neplatný, americký filosof D. Walton však poukázal na to, že některé jeho typy mohou být platné a že se také ve vědecké i filosofické diskusi vyskytují. Walton rozlišil:

• argument typu „X je špatný člověk, tudíž je jeho názor mylný“ je logicky chybný (non sequitur); vyznačuje se tím, že zpochybňuje všechny argumenty X;
• argument, že „X je lhář, chybí mu potřebné schopnosti nebo morální vlastnosti“, nemusí znamenat logickou chybu a je-li toto tvrzení pravdivé, může argumenty X skutečně zpochybnit;
• argument, že „X je zaujatý“, také není logicky chybný;
• podobně argument, že „X káže vodu a pije víno“ může mít například v etické diskusi značnou váhu.

Potřebu argumentů ad hominem v etické diskusi hájí také Charles Taylor. Podobné rozlišení zavedl už Arthur Schopenhauer, který neplatné argumenty ad hominem nazýval argumentum ad personam („k osobě“).

Odkazy

Literatura

• Filosofický slovník Universum. Praha: Knižní klub 2009. Heslo Argumentace.
• Ottův slovník naučný, heslo Ad hominem. Sv. 1, str. 200.
• A. Schopenhauer Eristische Dialektik oder Die Kunst Recht zu behalten (1830/31). Zürich: Haffman 1983
• D. Walton, Ad hominem arguments. (Studies in rhetoric and communication). Tuscaloosa: Alabama UP 2009.

Externí odkazy

• (anglicky) Ad hominem fallacy na Nizkor.org
• Argumentum Ad Hominem
• (německy) Schopenhauer: Eristische Dialektik na gutenberg.de

• Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.