Argumentum ad hominem
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Argumentum ad hominem (lat. „argument k člověku“) je argument, kterým se diskutující snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na oponentovy vlastnosti, jednání, na jeho skutečné či domnělé nedostatky.
Obsah |
[editovat] Diskuse
Argument ad hominem na rozdíl od argumentů věcných (ad rem) se obvykle považuje za demagogický a neplatný,[1] americký filosof D. Walton však poukázal na to, že některé jeho typy mohou být platné a že se také ve vědecké i filosofické diskusi vyskytují. Walton rozlišil:
- argument typu „X je špatný člověk, tudíž je jeho názor mylný“ je logicky chybný (non sequitur); vyznačuje se tím, že zpochybňuje všechny argumenty X;
- argument, že „X je lhář, chybí mu potřebné schopnosti nebo morální vlastnosti“, nemusí znamenat logickou chybu a je-li toto tvrzení pravdivé, může argumenty X skutečně zpochybnit;
- argument, že „X je zaujatý“, také není logicky chybný;
- podobně argument, že „X káže vodu a pije víno“ může mít například v etické diskusi značnou váhu.
Potřebu argumentů ad hominem v etické diskusi hájí také Charles Taylor. Podobné rozlišení zavedl už Arthur Schopenhauer, který neplatné argumenty ad hominem nazýval argumentum ad personam („k osobě“).
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Filosofický slovník Universum, str. 24.
[editovat] Literatura
- Filosofický slovník Universum. Praha: Knižní klub 2009. Heslo Argumentace.
- Ottův slovník naučný, heslo Ad hominem. Sv. 1, str. 200.
- A. Schopenhauer Eristische Dialektik oder Die Kunst Recht zu behalten (1830/31). Zürich: Haffman 1983
- D. Walton, Ad hominem arguments. (Studies in rhetoric and communication). Tuscaloosa: Alabama UP 2009.
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) Ad hominem fallacy na Nizkor.org
- Argumentum Ad Hominem
- (německy) Schopenhauer: Eristische Dialektik na gutenberg.de
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.