Most: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: obrázek
wikilinky, styl
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=druhu stavby}}
{{Různé významy|tento=druhu stavby}}
{{Neověřeno}}
{{Neověřeno}}
[[Soubor:Akashi Bridge.JPG|náhled|300px|[[Most Akaši-Kaikjó]] v [[Japonsko|Japonsku]], [[Seznam nejdelších visutých mostů|nejdelší visutý most na světě]]]]
[[Soubor:Akashi Bridge.JPG|náhled|upright=1.2|[[Most Akaši-Kaikjó]] v [[Japonsko|Japonsku]], [[Seznam nejdelších visutých mostů|nejdelší visutý most na světě]]]]
'''Most''' je dopravní [[stavba]], která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha ([[řeka]], [[potok]], [[moře]], [[jezero]]), terénní nerovnost ([[údolí]], rokle, strž) nebo jiná komunikace. V současnosti se za most považuje překlenutí překážky delší než 2,0m. Kratší je považováno za [[propustek]].
'''Most''' je dopravní [[stavba]], která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha ([[řeka]], [[potok]], [[moře]], [[jezero]]), terénní nerovnost ([[údolí]], rokle, strž) nebo jiná komunikace. V současnosti se za most považuje překlenutí překážky delší než 2,0 m. Kratší je považováno za [[propustek]].


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Roman aqueduct Tarragona.jpg|náhled|vpravo|Římský [[akvadukt]] u [[Tarragona|Tarragony]] ve [[Španělsko|Španělsku]].]]
[[Soubor:Roman aqueduct Tarragona.jpg|náhled|vpravo|Římský [[akvadukt]] u [[Tarragona|Tarragony]] ve [[Španělsko|Španělsku]]]]
[[Soubor:Znacka 2020.jpg|náhled|Označení roku dokončení mostu]]
[[Soubor:Znacka 2020.jpg|náhled|Označení roku dokončení mostu]]
Prvními mosty byly kmeny stromů spadlých přes vodní toky či jiné překážky. Později toho člověk využil pro výstavbu vlastního přemostění z kmenů poražených stromů. A zlepšování technologií obrábění dřeva umožnilo člověku stavět již soudobé mostní konstrukce. Po dřevěných kládách a opracovaných trámech položených přes překážku, byly stavěny mosty delší, které využívaly kamenné pilíře. V některých oblastech byly dostupnějším materiálem liány, ze kterých se stavěly tzv. [[visutý most|visuté mosty]], např. [[Incká říše]].
Prvními mosty byly kmeny stromů spadlých přes vodní toky či jiné překážky. Později toho člověk využil pro výstavbu vlastního přemostění z kmenů poražených stromů. A zlepšování technologií obrábění dřeva umožnilo člověku stavět již soudobé mostní konstrukce. Po dřevěných kládách a opracovaných trámech položených přes překážku, byly stavěny mosty delší, které využívaly kamenné pilíře. V některých oblastech byly dostupnějším materiálem liány, ze kterých se stavěly tzv. [[visutý most|visuté mosty]], např. [[Incká říše]].


V [[Starověký Řím|římské říši]] znali klenbu, která je jedním ze základních stavebních prvků nejenom kamenných mostů. V blízkosti velkých měst se stavěly [[akvadukt]]y (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech snažili navázat na římské znalosti. [[románský sloh|Románské]] mosty přímo vycházely z římských vzorů. Problém byl v úpadku předávání systematických znalostí (srovnej: pád [[Pád Západořímské říše|Západořímské říše]] r. 476 a [[Seznam nejstarších univerzit|první universita]] v Bologni r. 1088). Nástup [[gotika|gotiky]] a rozvoj mocných [[království]] konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v [[Česko|ČR]]). S nástupem [[renesance]] a s růstem vzdělanosti došlo k dalšímu vývoji. [[Pont Neuf|Pont Neuf v Paříži]] byl postaven v [[16. století]] bez tradičního zastřešení a byl osazen i chodníky.
V [[Starověký Řím|římské říši]] znali klenbu, která je jedním ze základních stavebních prvků nejenom kamenných mostů. V blízkosti velkých měst se stavěly [[akvadukt]]y (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech snažili navázat na římské znalosti. [[románský sloh|Románské]] mosty přímo vycházely z římských vzorů. Problém byl v úpadku předávání systematických znalostí (srovnej: pád [[Pád Západořímské říše|Západořímské říše]] r. 476 a [[Seznam nejstarších univerzit|první universita]] v Boloni r. 1088). Nástup [[gotika|gotiky]] a rozvoj mocných [[království]] konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v [[Česko|ČR]]). S nástupem [[renesance]] a s růstem vzdělanosti došlo k dalšímu vývoji. [[Pont Neuf|Pont Neuf v Paříži]] byl postaven v [[16. století]] bez tradičního zastřešení a byl osazen i chodníky.


Velké změny ve stavbě mostů přinesla [[industrializace]]. Rozvoj [[železnice]] zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a [[viadukt]]y z kamene a [[cihla|cihel]]. Postupně byla stále více využívána [[litina]]. První most, tzv. [[Ironbridge]], z [[litina|litiny]] byl postaven roku 1779 přes řeku [[Severn (řeka ve Velké Británii)|Severn]] v [[Anglie|Anglii]]. Jakmile se zdokonalila výroba [[ocel]]i, začaly se stavět mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky prvky příhradových nosníků).
Velké změny ve stavbě mostů přinesla [[industrializace]]. Rozvoj [[železnice]] zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a [[viadukt]]y z kamene a [[cihla|cihel]]. Postupně byla stále více využívána [[litina]]. První most z [[litina|litiny]] nazývaný [[Iron Bridge]], byl postaven roku 1779 přes řeku [[Severn (přítok Bristolského zálivu)|Severn]] v [[Anglie|Anglii]]. Jakmile se zdokonalila výroba [[ocel]]i, začaly se stavět mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky prvky příhradových nosníků).


V [[19. století]] a [[20. století]] dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.
V [[19. století]] a [[20. století]] dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.
Řádek 18: Řádek 18:


== Typy mostů ==
== Typy mostů ==
[[Soubor:Clachan Bridge.jpg|náhled|'''Clachan Bridge''' mezi pobřežím [[Skotsko|Skotska]] a ostrovem Seil]]
[[Soubor:Clachan Bridge.jpg|náhled|[[Clachan Bridge]] mezi pobřežím [[Skotsko|Skotska]] a ostrovem Seil]]
[[Soubor:Vzorový řez komorový most.svg|náhled|upright=2|Příčný řez betonovým komorovým mostem]]
[[Soubor:Vzorový řez komorový most.svg|náhled|upright=2|Příčný řez betonovým komorovým mostem]]


Řádek 61: Řádek 61:


== Části mostu ==
== Části mostu ==
* [[spodní stavba]] - [[mostní opěra]], [[pilíř]], [[rozražeč vody]]
* [[spodní stavba]] [[mostní opěra]], [[pilíř]], [[rozražeč vody]]
* [[nosná konstrukce]] - hlavní nosná konstrukce (např. [[Oblouk (architektura)|oblouk]]), [[mostovka]], [[mostní ložisko]]
* [[nosná konstrukce]] hlavní nosná konstrukce (např. [[Oblouk (architektura)|oblouk]]), [[mostovka]], [[mostní ložisko]]
* [[mostní svršek]]
* [[mostní svršek]]
* [[vybavení]] - [[zábradlí]], [[svodidla]], [[veřejné osvětlení|osvětlení]], [[odvodnění]]
* vybavení [[zábradlí]], [[svodidla]], [[veřejné osvětlení|osvětlení]], [[odvodnění]], [[ledolam]]
* [[předpolí]] resp. [[předmostí]]
* [[předpolí]] resp. [[Předmostí (architektura)|předmostí]]


== Pohyblivé mosty ==
== Pohyblivé mosty ==
[[Soubor:Otocny most zeleznicni.jpg|náhled|vpravo|[[Otočný železniční most u Meppelu|Otočný most na okraji Meppelu]] (Holandsko)]]
[[Soubor:Otocny most zeleznicni.jpg|náhled|vpravo|[[Otočný železniční most u Meppelu|Otočný most na okraji Meppelu]] (Holandsko)]]
[[Soubor:Zvedaci Most NT1.jpg|náhled|vpravo|[[Sklápěcí železniční most ve Skansenu|Sklápěcí Skansenský most v Trondheimu]] (Norsko)]]
[[Soubor:Zvedaci Most NT1.jpg|náhled|vpravo|[[Sklápěcí železniční most ve Skansenu|Sklápěcí Skansenský most v Trondheimu]] (Norsko)]]
{{Podrobně|Pohyblivý most}}
{{Podrobně|Pohyblivý most}}
V minulosti měly [[pohyblivý most|pohyblivé mosty]] (zejména [[padací most|padací]]) převážně obranný účel (přerušení cesty útočníkům). V současné době se [[pohyblivý most]] staví většinou tehdy, jestliže překonává [[vodní tok]] sloužící jako [[vodní cesta]] a nebylo by možné nebo efektivní jej stavět tak vysoký, aby s [[vodní doprava|lodní dopravou]] nekolidoval.
V minulosti měly [[pohyblivý most|pohyblivé mosty]] (zejména [[padací most|padací]]) převážně obranný účel (přerušení cesty útočníkům). V současné době se [[pohyblivý most]] staví většinou tehdy, jestliže překonává [[vodní tok]] sloužící jako [[vodní cesta]] a nebylo by možné nebo efektivní jej stavět tak vysoký, aby s [[vodní doprava|lodní dopravou]] nekolidoval.
* [[sklopný most]] se buď celý nebo po polovinách sklopí do téměř svislé polohy podle vodorovného čepu na opěře nebo [[pilíř]]i. Známým mostem tohoto typu je [[Tower Bridge]] v [[Londýn]]ě. Sklápěcí mosty jsou také velmi typické pro [[Nizozemsko]]. Sklápěcí mosty se ale vyskytují v i mnoha dalších, zejména přístavních, městech (např. mosty v [[Hamburk]]u, [[Amsterdam|Amsterodamu]],[[Petrohrad]]u, a dalších).
* [[sklopný most]] se buď celý nebo po polovinách sklopí do téměř svislé polohy podle vodorovného čepu na opěře nebo [[pilíř]]i. Známým mostem tohoto typu je [[Tower Bridge]] v [[Londýn]]ě. Sklápěcí mosty jsou také typické pro [[Nizozemsko]]. Sklápěcí mosty se ale vyskytují v i mnoha dalších, zejména přístavních, městech (např. mosty v [[Hamburk]]u, [[Amsterdam|Amsterodamu]],[[Petrohrad]]u, a dalších).
** příklad: [[Sklápěcí železniční most ve Skansenu|sklápěcí železniční Skansenský most v Norsku ve městě Trondheim]]
** příklad: [[Sklápěcí železniční most ve Skansenu|sklápěcí železniční Skansenský most v Norsku ve městě Trondheim]]
* [[otočný most]] má na jedné straně svislý otočný čep, podle kterého se most natočí po směru řeky nebo je most vyvážený a otáčí se na středovém pilíři.
* [[otočný most]] má na jedné straně svislý otočný čep, podle kterého se most natočí po směru řeky nebo je most vyvážený a otáčí se na středovém pilíři.
Řádek 93: Řádek 93:
== Známé mosty ==
== Známé mosty ==
[[Soubor:Karlův most-2.jpg|náhled|vpravo|[[Karlův most]] v [[Praha|Praze]]]]
[[Soubor:Karlův most-2.jpg|náhled|vpravo|[[Karlův most]] v [[Praha|Praze]]]]
[[Soubor:Písek (Kamenný most) 016.jpg|náhled|vpravo|[[Kamenný most v Písku|Most v Písku]] s pilíři opatřenými břitem a chráněnými [[ledolam]]y]]
=== V České republice ===
=== V České republice ===
* [[Barrandovský most]]
* [[Barrandovský most]]
Řádek 111: Řádek 112:
=== Ve světě ===
=== Ve světě ===
[[Soubor:Fort Point.jpg|náhled|vpravo|[[Golden Gate Bridge|Golden Gate]]]]
[[Soubor:Fort Point.jpg|náhled|vpravo|[[Golden Gate Bridge|Golden Gate]]]]
[[Soubor:Waldschlößchenbrücke - Dresden, Germany - DSC09192.JPG|náhled|vpravo|[[Waldschlößchenbrücke]] přes [[Labské údolí v Drážďanech]]]]
* [[Avignonský most]]
* [[Avignonský most]]
* [[Brooklynský most]] v [[New York]]u
* [[Brooklynský most]] v [[New York]]u
Řádek 117: Řádek 119:
* [[Golden Gate Bridge]] v [[San Francisco|San Francisku]]
* [[Golden Gate Bridge]] v [[San Francisco|San Francisku]]
* [[Galatský most]]
* [[Galatský most]]
* [[Ironbridge]] v Anglii (nejstarší železný most)
* [[Iron Bridge]] v Anglii (nejstarší železný most)
* [[Most Akaši-Kaikjó]]
* [[Most Akaši-Kaikjó]]
* [[Most přes Velký Belt]]
* [[Most přes Velký Belt]]
Řádek 132: Řádek 134:
<references />
<references />


== Související články ==
=== Související články ===
* [[Evidence mostů]]
* [[Evidence mostů]]



Verze z 17. 6. 2020, 12:44

Tento článek je o druhu stavby. Další významy jsou uvedeny na stránce Most (rozcestník).
Most Akaši-Kaikjó v Japonsku, nejdelší visutý most na světě

Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace. V současnosti se za most považuje překlenutí překážky delší než 2,0 m. Kratší je považováno za propustek.

Historie

Římský akvadukt u Tarragony ve Španělsku
Označení roku dokončení mostu

Prvními mosty byly kmeny stromů spadlých přes vodní toky či jiné překážky. Později toho člověk využil pro výstavbu vlastního přemostění z kmenů poražených stromů. A zlepšování technologií obrábění dřeva umožnilo člověku stavět již soudobé mostní konstrukce. Po dřevěných kládách a opracovaných trámech položených přes překážku, byly stavěny mosty delší, které využívaly kamenné pilíře. V některých oblastech byly dostupnějším materiálem liány, ze kterých se stavěly tzv. visuté mosty, např. Incká říše.

V římské říši znali klenbu, která je jedním ze základních stavebních prvků nejenom kamenných mostů. V blízkosti velkých měst se stavěly akvadukty (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech snažili navázat na římské znalosti. Románské mosty přímo vycházely z římských vzorů. Problém byl v úpadku předávání systematických znalostí (srovnej: pád Západořímské říše r. 476 a první universita v Boloni r. 1088). Nástup gotiky a rozvoj mocných království konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v ČR). S nástupem renesance a s růstem vzdělanosti došlo k dalšímu vývoji. Pont Neuf v Paříži byl postaven v 16. století bez tradičního zastřešení a byl osazen i chodníky.

Velké změny ve stavbě mostů přinesla industrializace. Rozvoj železnice zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a viadukty z kamene a cihel. Postupně byla stále více využívána litina. První most z litiny nazývaný Iron Bridge, byl postaven roku 1779 přes řeku Severn v Anglii. Jakmile se zdokonalila výroba oceli, začaly se stavět mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky prvky příhradových nosníků).

V 19. století a 20. století dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.

Ve 20. století byl pro konstrukci mostů a viaduktů rozhodující beton, železobeton a předpjatý beton.

Typy mostů

Clachan Bridge mezi pobřežím Skotska a ostrovem Seil
Příčný řez betonovým komorovým mostem

Podle konstrukce

Prvními mosty byly nejspíše vhodně položené a dostatečně silné kmeny – most tohoto druhu je označován jako trám. Takový trám je namáhán současně tlakem (při horním povrchu) a tahem (při spodním povrchu) – neboli ohybem. Střední část průřezu trámu je namáhána méně, proto se zde může ušetřit materiál. (Příkladem je válcovaný nebo svařovaný nosník tvaru I nebo nerovnoměrné rozdělení výztuže v železobetonu). Trám se často kombinuje s ostatními konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti.

Z přírodních materiálů lze na vhodných místech postavit i visutý most, který však vyžaduje dostatečné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno výhradně tahem.

Třetí ze základních mostních konstrukcí je klenba (oblouk). V ideálním případě je klenba namáhána pouze tlakem, v praxi ovšem při nerovnoměrném zatížení nutně dojde i k namáhání tahem. Smělost (plochost) klenby se měří velikostí vodorovné síly (druhá mocnina rozpětí dělená vzepětím klenby, v metrech).

Mosty rozlišujeme podle konstrukce na:

Podle použitého materiálu

Podle účelu

  • železniční
  • silniční případně dálniční
  • lávky pro chodce a cyklisty
  • přechody pro zvěř (nazývané např. ekodukty)
  • pro průmyslové instalace (dopravníky nebo inženýrské sítě např. potrubní a kabelové lávky apod.)
  • akvadukty
  • inundační

Podle výšky

Mosty lze rozdělit podle výšky mostovky na:[1]

Části mostu

Pohyblivé mosty

Otočný most na okraji Meppelu (Holandsko)
Sklápěcí Skansenský most v Trondheimu (Norsko)
Podrobnější informace naleznete v článku Pohyblivý most.

V minulosti měly pohyblivé mosty (zejména padací) převážně obranný účel (přerušení cesty útočníkům). V současné době se pohyblivý most staví většinou tehdy, jestliže překonává vodní tok sloužící jako vodní cesta a nebylo by možné nebo efektivní jej stavět tak vysoký, aby s lodní dopravou nekolidoval.

Zvláštními typy mobilních mostů jsou:

Nejdelší mosty světa

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam nejdelších mostů a Seznam nejdelších visutých mostů.

Nejdelší most na moři se nachází v Číně a je dlouhý 36 kilometrů. Spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Čínský most je jen o 2,4 kilometru kratší než vůbec nejdelší most na světě, který se nachází nad jezerem Pontchartrain v americkém státě Louisiana, ten měří 38,422 kilometru.

Známé mosty

Karlův most v Praze
Most v Písku s pilíři opatřenými břitem a chráněnými ledolamy

V České republice

Ve světě

Golden Gate
Waldschlößchenbrücke přes Labské údolí v Drážďanech

Odkazy

Reference

  1. MALACHOVÁ, Hana. Veřejná správa a její fungování v krizových situacích, téma: Ministerstvo dopravy [online]. Brno: Univerzita obrany, Fakulta vojenského leadershipu [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy